Vždy, když píšu další článek o nové Mageie, píšu vlastně pořád to samé. I tentokrát nejde o nic nového: Mageia je pořád distribuce, která nestíhá vydávat nové verze včas, drží se LTS jader a ESR Firefoxů a nikam se nehýbe z hlediska instalátoru a konfiguračních nástrojů. jejichž historie sahá minimálně 15 let zpět, ale spíše až do éry Mandrake.
Co je nového
Takže ani nyní se žádné velké překvapení nekoná. Samozřejmě, že prakticky vše v systému má nové verze, ale změny jsou převážně kosmetické. Takže Mageia 10 nabízí (viz poznámky k této verzi) například:
- jádro Linux řady 6.18 LTS + Mesa 26.0.x
- desktopy KDE Plasma 6.5 (výchozí sezení je s Waylandem), GNOME 49 (poslední verze s podporou X11 sezení)
- Xfce 4.21, LXQt 2.3 (včetně Waylandu), LXDE
- Enlightenment, IceWM, MATE 1.28, Fluxbox, Cinnamon 6.6, Sugar
- + novější Wayland kompozitory jako labwc, niri, sway, hyprland
- Wayland + X.Org 21.1.23 + XWayland 24.1.12
- LibreOffice 26.2.3.2
- Firefox 140.11.0esr
- GCC 15.2.0, Rust 1.95.0, Python 3.13.13, Perl 5.42.0, Git 2.52
- Postfix 3.9.10, Apache 2.4.67, Docker 28.5.2, PostgreSQL 18.4
- &hellp; a mnoho dalšího.
Co je stejné či vylepšené
Stále stejný je instalátor systému, je tak stejný, že mohu laskavého čtenáře bažícího po screenshotech odkázat na článek o Mageie 9, stejně jako Mageie 8, ale také Mageie 5 či dokonce Mageie 2. Tehdy v roce 2012 prodělal instalátor poslední viditelné změny, předchozí verze také nesou jistou podobu, snad až někam k Mandrivě 2009. Jinými slovy: vše při starém, kdo je spokojen, bude spokojen i v nadcházejících letech.
Stejné je i Ovládací Centrum Mageia (MCC), stejná je uvítací obrazovka Mageia Welcome, stejné je použití vlastního nástroje urpmi či možnost používat DNF. Stejné je i to, že kdo chce mít od aplikací novější verze v rozumně vzdáleném čase od jejich vydání, raději volí Flatpaky.
Jak i oznámení desítky připomíná: Mageia je komunitní distribuce, tvořená svými uživateli. Jim všem patří díky a s nimi souvisí, že těžko lze od Mageiy čekat kadenci aktualizací odpovídající openSUSE, Fedoře či Ubuntu, nebo daleko větším projektům formátu Debianu či Manjaro.
Mageia nadále nabízí obvyklou skladbu instalačních obrazů: velké DVD ISO (už se nevejde na single-layer, ale koho to v době levných 8GB a 16GB flashek zajímá) v podobě 32 i 64bit x86, Live média s Plasmou / GNOME (obě jen 64bit) / Xfce (Xfce je k dispozici i v 32bit x86 verzi) a obraz po síťovou instalaci (32 i 64bit).
Balíčky jsou stále RPM, povýšilo se na verzi 4.20.x. DNF je zde v rychlejší verzi 5.4.x, podporovány jsou i aktualizace systému s DNF.
Do MCC přibylo snadné přepínání mezi PulseAudio a PipeWire pro zvuk. Výchozí po instalaci je PulseAudio (toto lze obvykle přepnout už v instalátoru systému). Naopak byla odebrána rodičovská kontrola, pro navrácení vyžaduje další práci na podpoře nové verze e2guardian.
Z jádra 6.18 plyne podpora AMDGPU pro GCN1.0/1.1 (dosud bylo nutné řešit ručně).
V poznámkách je popsán standardní Mageiácký postup pro aktualizaci z devítky na desítku. Mě osobně se osvědčuje mít samostatný /home oddíl a systém prostě přeinstalovat pomocí instalátoru. Je to rychlejší a je v tom menší riziko problémů.
Osobní zkušenost
Mageiu 10 používán už někdy od alfa verze, odhadem od začátku tohoto roku. Vždy se chovala přijatelně, když se náhodou objevil nějaký problém, byl obvykle po aktualizaci vyřešen a během vývoje chodily aktualizace velmi často. Běh jak s KDE, tak s GNOME považuji za dostatečně bezproblémový, a to jak na pomalém stroji (čtyřjádro Core i5–4590 s Intel iGPU a 8 či 16 GB RAM), tak na stroji rychlém (18jádro Xeon 2695v4 s 8GB Radeonem RX 580 a 32GB RAM). Pokud pominu jednu otravnost, kdy v CPU-X se prostě nezprovozní rootovský démon zajišťující údaje ze senzorů (na Zorinu no problemo), zasekávající se výpis instalace Flatpaků (v KDE i GNOME) či chybějící podpora pro některé stránky v KDE Info Center, tak vlastně nevím o ničem, co by mi nefungovalo a současně mě trápilo, že to nefunguje (včetně hraní Fallout 4 přes Steam). Ale je to takové omlouvání si věcí, které prostě měly být vychytány nejpozději v beta / RC1 fázi (zlí jazykové mohou dodat, že jsem to přece mohl nahlásit, že …).
Nadále mě fascinuje, jaké závislosti Mageia vláčí i v roce 2026: instaluji GNOME verzi a ony se instalují i X.Org balíčky pro grafické karty Trident či SiS – to je jen jeden příklad z mnoha. Ono ani nepřejítí na PipeWire či stále stejně blbě konfigurovatelné nastavení úložišť v instalátoru také vadí. Že jsem si na to za těch 15 let zvykl, na tom nic nemění.
Zamrzí, že nástroj pro instalace stále neumí (a asi nikdy nebude umět) flatpaky. Zamrzí, že nástroj pro síťová spojení není aktualizován tak, aby se nastavení objevovala v sekci Sítí v GNOME (když už se tedy Mageia drží svého nástroje). A takto bych asi mohl pokračovat i nadále. Ale chápu, že Mageia je prostě příliš malá, než aby se ze svých, často v Perlu napsaných nástrojů posunula někam dál. Však právě to ji činí jinou, než ostatní konfekční bižuterii linuxového světa.
Asi jsem se Zorin OS poněkud zpohodlněl. Nebo to možná bylo s občasnou Fedorou, nebo s Manjaro s čerstvou Plasmou. Ale zkrátka už by to chtělo, aby se Mageia posunula dál od Mandrivy, alespoň v těch pár nástrojích. Na druhou stranu kdyby měla vylepšovat instalátor způsobem, jakým to činí Fedora, pak snad ať zůstane při starém.
Ač tedy ne vždy jsou změny k lepšímu, zde u desáté Mageiy poprvé mohu říci, že po zadání článku na Roota se jdu vrátit k Zorin OS. Je s ním ten život tak nějak příjemnější. Mageia ode mě dnes dostává dvojku. Dobrý systém a kdo je s ní spokojen dnes, bude s ní spokojen i nadále.
