Názory k článku Malé domácí účetnictví s Grisbi

V seznamu naplánovaných periodicky se opakujících plateb mám dvaadvacet položek. Momentálně mám v tomto seznamu i čtyři nezaplacené faktury, dvě po splatnosti. Kdybych je neměl zaevidované v účetnictví, o jejich nezaplacení bych se dozvěděl jak? Banka by mi poslala avízo - pane Bravenče, klient XYZ vám nezaplatil fakturu č. 12345678?

V seznamu účtů mám 12 položek (běžný účet, jiný běžný, spořící účet, akcie, stavební spoření, různé investice, půjčky, hotovost atd.). Internetové bankovnictví nebo něco na ten způsob existuje pouze u tří z těchto účtů. O zůstatcích na těch ostatních účtech se dozvím jak? V případě účtů v cizí měně přepočítám zůstatky jak? Akcie přepočítám na peníze jak?

V účetnictví si plánuji svůj domácí rozpočet obdobou obálkové metody. Kolik prostředků mám vyhradit pro jednotlivé nákladové položky spočítám jak?

Účetnictví je skvělý prostředek, jak mít všechny tyto informace na jednom místě.

A navíc je účtování skvěle placená práce - zabere mi hodinu týdně a ušetří pět tisíc měsíčně. Víte o nějaké jiné práci honorované dvanáctisty padesáti korunami na hodinu? :-)

Ako specialista na enterprise Unix riesenia (primarne AIX) uctujem zakaznikom 50€/hodinu. Co je priblizne tych vasich 1250 Kc/h.
Nemusim si teda viest domace uctovnictvo (podnikatelske samozrejme vediem), pretoze moje mesacne vydavky predstavuju cca. 30-50% priemerneho mesacneho prijmu. Vysoko nakladove zalezitosti, ako manzelka a deti, samozrejme vo svojej domacnosti nemam :-)

No tak to je potom jasne, pre osamelych milionarov su urcene ine programy :-).
Kazdopadne, kto nieco take potrebuje, nie pre firmu, ale skor pre domacnost, moze skusit grisbi. Mat poriadok vo financiach je celkom dobry zaciatok.

Nojo, ale drtivá většina lidí má přesně opačný problém - jejich výdaje dosahují 130% příjmů a potřebují zjistit, kde co se dá osekat. A přesně k tomu domácí účetnictví slouží.

To je pravda, drtiva vacsina ludi sa totiz sprava nerozumne a nezodpovedne a peniaze pouzivaju na veci, ktore su zbytocne - zahranicne dovolenky pri mori ("cunder" s kamaratmi mi poskytne viac zazitkov), znackove oblecenie a nakup inych veci, ktore sa kupuju primarne pre znacku a nie pre vyhodny pomer uzitkove vlastnosti/cena, alkohol, cigarety a vo vseobecnosti veci, ktore sa kupuju nie kvoli skutocnej potrebe, ale kvoli tomu aby ludia ukazali, ze "na to maju". Toto ale ziadny softver (ani domace uctovnictvo) nevyriesi :-)

"Potřebuju si vést domácí účetnictví a budu si ho vést!" - to je řešení. Nemusí to přinést žádné okamžité úspory, stačí, když člověk o peníze stará a zajímá.

Když budou mým koníčkem značkové kočky, budu mít doma obrázky koček, knížky o kočkách, krmivo pro kočky, záchody pro kočky, obojky, vodítka... a kočky. Když se budu o kočky starat, budou mě za to kočky milovat.

Když budou mým koníčkem - nebo alespoň zájmem - peníze, budu mít doma knihy o penězích, v bance nejvýnosnější účty, nejnižší náklady na vedení účtu... a peníze. Když se budu o peníze starat, budou mě za to peníze milovat. Proč by pak chodily k někomu jinému, když milují mne?

V praxi to ale vacsinou funguje naopak, ak sa o peniaze zufalo staram (a myslim kazdy den na to, ze ich nemam dost) tak mi ("vesmir", boh, matrix .... kazdy nech si dosadi svoje :-) ) moje zelanie splni a tych penazi naozaj nemam dost. Ak ale na peniaze nemyslim kazdy den a jednoducho ich mam, tak ich mam vzdy dostatok na vsetko, co si potrebujem kupit.

Hehe, to je uvažování typu: "Nebudu se o kočky vůbec, ale vůbec starat a ony se ke mě nastěhují samy a budu jich mít velikou spoustu!" Samozřejmě, když se o peníze starám ze zoufalství, jsem v podobné situaci jako malé panelákové dítě, která se každý večer modlí: "Ježíšku, přines mi pod stromeček koně, já ho moc moc chci!" Dostane v takové situaci koně? Leda kobylinec.

S tymi mackami naozaj nieco bude, dnes mi spod auta rano jedna vybehla a naozaj sa o macky vobec, ale vobec nestaram :-))

Pořád to nechápete - vy máte peněz dost ne proto, že jezdíte na čundr místo k moři, ale protože máte na hodinu desetinásobek(*) mediánu ;-)

* - střílím od boku, ale zhruba by to sedět mohlo, zvlášť po přepočtu na čistý výdělek.

Ano, ale pracujem len 1-2 tyzdne do mesiaca, volny cas ma pre mna vysoku hodnotu.
Teda moj prijem je "len" 2-3 nasobkom medianu.
Ja nepisem o sebe, moje vydavky by sa tiez dali este optimalizovat, aj ked inym sposobom (12 pocitacov v domacnosti naozaj nie je potrebnych :-) ) pisem o priemernych ludoch, ktori aj napriek tomu, ze ziju z priemerneho (alebo medianoveho, co je este menej) platu davaju peniaze na zbytocnosti, o ktorych som pisal vyssie (dovolenka pri mori, alkohol, cigarety, znackovy tovar nezavisle od pomeru uzitkova hodnota/cena).

No a právě takovíto lidé potřebují mít přehled, kolik je která "zbytečnost" celkem za měsíc stojí, aby věděli, co si mohou dovolit a co ne.

Jedine spravne riesenie je ale v situacii, ked moje vydavky su vyssie ako 90% prijmov (to vidim na vypise z uctu ako pomer debet/kredit, software na to nepotrebujem) OKAMZITE PRESTAT KUPOVAT VSETKY ZBYTOCNOSTI.

A co když žádné zbytečnosti nekupujete, ale jenom (více či méně) potřebné věci? ;-)

To hovoria vacsinou manzelky, ze ten 5. par topanok naozaj potrebuju :-)
Nevyhnutne potrebne je: jedlo, byvanie, zakladne oblecenie, zakladne hygienicke potreby, veci potrebne pre zabezpecenie prijmu (sem sa da v nevyhnutnych pripadoch zaradit pocitac, pripadne aj auto). Ak mi ani na zaplatenie tychto veci nestaci moj prijem, musim hladat dalsi zdroj prijmu, analyza vydavkov (a software popisovany v clanku) tu tiez nepomoze.

A co když mám peněz relativně dost? Na různých účtech mám stovky tisíc - při průměrném platu - a dlouhou dobu mi peníze jen přibývaly. Ale teď se něco změnilo, třeba zdražili plyn, nebo jsem začal utrácet za něco, co jsem dříve nekupoval (rychlejší internetová linka). Peněz mám stále dost, ale každý měsíc méně a méně. Mám to takhle táhnout rok, když už bude úbytek peněz jasně patrný, nebo je lepší si vést účetnictví, kde mě taková věc udeří do očí hned první nebo druhý měsíc?

Ale jinak chápu vaše argumenty. Jenom se mi nezdá, že chápete vy ty moje. Jakmile člověk dospěje do názoru "Musím dělat něco se svými financemi, zkusím si to pro začátek alespoň pořádně evidovat", je na nejlepší cestě, pokud na ní vytrvá, přestat utrácet za blbiny - účetnictví mu totiž spoustu malých, bezvýznamných položek ukáže v dlouhém časovém horizontu. A pak si začne klást otázky, jestli je opravdu únosné kupovat si k obědu tři deci minerálky za pětadvacet korun (vždyť to nic není a dodržovat pitný režim je důležité), nebo jestli má raději ušetřenou pětistovku měsíčně investovat někam, kde vydělá dalších pětadvacet kaček navíc.

Na to, aby som vedel, ze 3 deci mineralky za 25 korun, (ked 1,5l flaska stoji v obchode 10-20 korun a voda z vodovodu je prakticky zadarmo), je nieco co je extremne predrazene, nepotrebujem domace uctovnictvo. V restauraciach si napoje uz dost dlhu dobu nekupujem.
Ja chapem vas postoj, ze domace uctovnictvo moze usetrit nejake peniaze, vacsinou vsak ludia, ktory maju dost casu, energie a hlavne zodpovednosti na to, aby si domace uctovnictvo viedli, nemaju problem s nadmernymi, zbytocnymi vydavkami. Mne osobne bohato staci cas ktory "zabijam" vedenim podnikatelskeho uctovnictva (cca. 1 h tyzdenne) a venovat este dalsi cas takej nezaujimave a netvorivej cinnosti ako uctovnictvo jednoducho nechcem :-)
Osobne si myslim, ze rychlejsia a pohodlnejsia cesta ako konsolidovat rodinne financie, je zvazovat uz priamo pri nakupe kazdej veci jej pomer uzitkova hodnota/cena a zamerne sa vyhybat podobnym veciam ako vyssie spomenuta mineralka v restauracii. Bohuzial, v nasich postkomunistickych krajinach existuje mnozstvo veci, ktore svoj "luxusny" status davaju najavo iba zvysenou cenou, ako napriklad tzv. "znackove" oblecenie, ktore je u nas casto povazovane za symbol socialneho statusu, kym v zap. Europe je povazovane za beznu komoditu.
V tejto situacii ma napadla jedna prihoda, ked som si kupoval mineralku na letisku v Heathrow (ktora bola asi o 50% lacnejsia ako na letisku v Bratislave) a pani v obchode mi ponukla miesto toho zadarmo mineralku, ktoru davali v ten den k novinam a jeden pan, ktory si kupoval noviny, si ju nechcel zobrat.

Konečně bychom se mohli shodnout - účetnictví není prostředek pro ušetření peněz, ale jeden z analytických a evidenčních nástrojů, díky kterým zodpovědní lidé starající se o své peníze úspor a vyšších příjmů dosahují. Jakmile chronický utraceč dospěje do stadia, kdy řešení své finanční situace považuje za potřebné, může pro něj být účetnicví vhodný prostředek. Ukáže mu rezervy, odhalí jeho finanční zvyky, donutí přemýšlet a nakonec i možná naučí důslednosti. A naučí ho možná uvažovat i způsobem: "Musím si fakt koupit páté značkové boty, když ty před tím mi udělaly takovou díru do rozpočtu? Věnuju pěnězům takovou pozornost a teď všechnu tu energii zahodím?" - Peníze se pro něj stanou důležitější, než utrácení. Kdo se nad penězi ani nezamyslí, pro koho nejsou peníze důležité, ten bude do konce života krmit vyrobce značkového čehokoliv a při zalepování kontokorentu shazovat vinu na nespravedlivý svět.

Je pravda, že práce s penězi je pro mě zajímavá, včetně účetnictví. Při práci s penězi se občas dostávám do různých oblastí statistiky, pravděpodobnosti, politiky a psychologie, které by mě jinak nezajímaly a zůstaly by mi skryté. Práce s penězi mě prostě baví. Občas někoho překvapím - s rozrůstající se rodinou jsem sice získal i trochu konfekčnější vzhled, ale jinak lidi většinou od pankáče neočekávají detailní znalosti podvojného účetnictví, ani schopnost tyto znalosti předat dál.

Představte si, že byste chtěl přestat pracovat úplně - psal jste, že je pro vás váš volný čas důležitý. Kolik byste na to potřeboval peněz? Kam byste musel ty peníze investovat, aby vám bez práce vynesly vaše investice dost peněz na spokojený život? Kolik vlastně potřebujete na živobytí? Většina lidí to neví a netuší, že existuje prostředek, jak se k těmto informacím dopracovat. Žijí od výplaty k výplatě, od oběda k obědu, a o tom, kolik toho dostanou, aby neumřeli, rozhoduje někdo jiný. Oni ani nevědí, kolik potřebují, a vůbec si nedovedou představit, že by o tom mohli rozhodovat sami. Oni vůbec nevěří, že něco takového se může.

Nevím, jestli toho o domácím linuxovém účetnictví v češtině někdo napsal víc, než já. Doufám, že jsem aspoň pár lidí dokázal k počítání peněz přesvědčit.

Ještě něco bych doplnil: u lidí, kteří nejsou zvyklí zacházet s pěnězi a utrácet podle rozpočtů, nevede vyšší příjem k úsporám: "No a co, že oběd v restauraci stojí osm pětek. Nejsem teď už žádná socka, abych si musel nosit oběd v kastrůlku a zhřívat si ho v mikrovlnce. Vždyť jsem dostal tisícovku přidáno!"

Nojo, jenže za jídlo můžete dát 3000,- na osobu za měsíc nebo 30000,- za osobu na měsíc, to je poříd velmi široká kategorie. A pokud nevíte, kolik za něj měsíčně vydáváte, tak těžko posudíte, zda jste v té "nezbytné" kategorii nebo ne.

A třeba máte peněz relativně dostatek, ale chcete vědět, jestli za nějaké "drobnosti" neutrácíte více. To je přesně to, co domácím účetníctvím zjistíte - že na "drobných radostech za pár korun" utratíte měsíčně několik tisíc - a při "logické úvaze" vám to unikne, protože to budete mít tendenci podcenit. Samozřejmě, pokud víte z hlavy, kolik jste kdy za co utratil, takové programy nepotřebujete :-D

Domácí účetnictví je prostě analytický nástroj pro rodinné finance, nic víc, nic míň.