Vlákno názorů k článku Mark Shuttleworth k situaci kolem Ubuntu, Wine 5.17 od byCx - Pro mě bylo Ubuntu Unity a když ho...

Pro mě bylo Ubuntu Unity a když ho odstřihli, tak sice GNOME Shell už byl ve stavu, kdy ho s pár rozšířeními dokázal solidně nahradit, ale zároveň už nebyl důvod na Ubuntu zůstat. Tak jsem přešel k Fedoře, která podle mě nabízí jak novinky, tak stabilitu.

Taky preferuju "stabilní" novinky. Jsem na Manjaru. Tam teď sice skoro 5 týdnů trvalo, než zkompilovali nový Virtualbox 6.14, který už netuhne na jádru 5.8. Jenže v Ubuntu ty velké chyby zůstávají většinou po celou dobu existence distra. Na 16.04 mi neustále tuhla Mesa, Manjaro tehdy problém opravilo pushnutím její betaverze, což problém okamžitě vyřešilo. Pár hodin na to ji nahradili ostrou verzí. Ubuntu zůstalo na (pro mě) zabugované verzi a nenahradili ji ani po urgencích na bugtrackeru. Ono na LTS verzi nakonec zůstanete na prastarých základech a problémy se začnou kupit. Takže asi tak...

btw: s *buntu muzes podobne nahodit novejsi mesu pres (polooficialni) "Ubuntu-X team" PPA:
https://launchpad.net/~ubuntu-x-swat/+archive/ubuntu/updates

To není ani tak řešením jako spíš symptomem problému, že uživatelé si musí přidávat nejrůznější PPA různé kvality a důvěryhodnosti, aby dostali nové verze softwaru a opravy z upstreamu.

Právě. A když už mám Ubuntu (KDE Neon) poslepované z nejrůznějších PPA, které jsou naprosto bez záruky, tak už rovnou můžu rolovat na Manjaru s tím, že celková spolehlivost bude určitě vyšší.

Na nové verze softwaru a opravy z upstreamu je snap a flatpak. Mít všechno formou distribučních balíků vypadalo jako dobrý nápad, ale v praxi se to ne tak úplně osvědčilo. Nemluvně o tom, že je jedna věc, to tak dělat v době, kdy existovalo všeho všudy pár set balíků a nezávislé třetí strany prakticky vůbec nebyly, a je něco úplně jiného to dělat v dnešním ekosystému.

To se samozřejmě netýká přímo problému OP s Mesou. V Ubuntu se skutečně občas podobný problém vyskytne, a dá se to považovat za neomluvitelné. Jenže pokud člověk v takovém případě nasadí PPA do doby, než vyjde oprava nebo HWE aktualizace, je to sice problém, ale v důsledku na tom uživatel není o nic hůř, než s nějakou rolling distribucí typu Manjaro nebo klidně i Debian testing/sid, protože v takovém případě je vlastně všechno jenom formou ekvivalentu PPA.

Rozhodně si myslím, že kvalita vydání Ubuntu (z hlediska testování, chyb atd) je jedna z věcí, na které se dost projevil chaotický management posledních let. Ubuntu 20.04 je teda solidní, snad je to předzvěst obratu (resp. návratu) k lepšímu.

Tak vážný problém se mi ještě nestal, ale beru to tak, že rolling distro je i tak trochu o štěstí.