Hlavní navigace

Microsoft: Open Source zabíjí intelektuální vlastnictví

Michal Krause

Tuto neuvěřitelnou myšlenku prezentoval Jim Allchin, jeden z vysokých představitelů Micro$oftu. Nebýt to zaměstnanec zmíněné společnosti, pochyboval bych asi o jeho zdravém rozumu.

Allchin skutečně prohlásil, že Open Source model vývoje vede k potlačování intelektuálního vlastnictví, zabraňuje inovacím (protože prý demotivuje vývojáře) a vůbec je to prý to nejhorší, co mohlo softwarový business potkat. Dokonce apeluje na zákonodárce, aby se tuto hrozbu včas uvědomili. Bohužel ale musím konstatovat, že ten pán se hluboce mýlí.

Ve světě otevřeného softwaru se pohybuji už několik let a za tu dobu jsem myslím poznal celkem dobře, o co většině lidí z této komunity jde, jaké mají ideály a cíle. A domnívám se, že pro naprostou většinu z nich je intelektuální vlastnictví mnohem významnějším pojmem, než pro uživatele komerčního softwaru. Pramení to zejména z úcty k práci jiných lidí, kteří dávají její výsledky volně k dispozici, bez nároku na nějakou přímou hmotnou odměnu. A nejde zdaleka jenom o lidi, kteří pocházejí z akademického prostředí, které bylo vždy dobrou živnou půdou pro otevřený software. I já sám jsem přešel na Linux z komerčního softwaru a přiznávám, že jsem si v tu dobu s nějakými autorskými právy hlavu příliš nelámal. Nějak zvlášť jsem nad tím nepřemýšlel, vždyť to tak dělali všichni okolo mně. Používání Linuxu a dalšího Free Softwaru mě ale ovlivnilo natolik, že bych si dnes rozhodně nenainstaloval nějaký cracknutý program nebo jiným způsobem porušil jakékoliv licenční ujednání (i ty, které se používají pro Open Source programy). Abych nebyl nařknut z toho, že se mi to mluví, když drahé programy možná ani nepotřebuji a proto je nemusím kupovat/krást, bych chtěl podotknout, že ačkoliv se většinou skutečně bez komerčního softwaru obejdu, není to bezvýjimečné pravidlo a když tomu tak není, potřebný program si zkrátka koupím a nebo ho nemám – jinou možnost nevidím.

Otázka zní, jak to bude v budoucnu. Otevřený software objevuje stále více lidí odkojených proprietárními systémy a těžko soudit, jestli na ně zapůsobí tato filosofie tak, jako na mě a tisíce dalších uživatelů, kteří do tohoto světa vstoupili před dnešní módní vlnou. Pokud ale nedojde ke zlepšení jejich postoje k intelektuálnímu vlastnictví, jsem si jist, že ke zhoršení to jistě nepovede. Ale pak tedy otázka zní: kdo nese větší díl viny, otevřený model nebo producenti komerčního softwaru? Kdo asi tyto uživatele po dlouhá léta vychovával?

O potlačování inovací se mi snad ani mluvit nechce. Demotivuje-li někoho otevřený software, je to čistě jeho problém. Správně by jej to mělo nažhavit na další práce, aby dokázal, že jeho vývojový model je lepší. Když má někdo deprese z konkurence, neměl by podnikat.

Názor, že by s tím měli zákonodárci něco udělat je tak absurdní, že snad ani v Americe nemůže projít. Lze předpokládat, že by narazil na oblíbený první dodatek ústavy o svobodě slova. Zatím nebylo ničí lobby natolik silné, aby se přes tento klíčový prvek amerického právního systému přeneslo.

Mimochodem, je zajímavé, že třeba takový Internet Explorer nedemotivuje vývojáře Opery. Doufám, že kdyby se čirou náhodou podařilo M$ něco právně prosadit, někdo mu to omlátí o hlavu tak, že se nebude stačit divit.

Našli jste v článku chybu?