Kod ona sprava mesta je asi o niecom inom ako o office, raz som mal cest pocuvat jedneho uja co nieco take robil pre Prahu. Malo to byt robene v Adobe produkte uz neviem akom a integrovane tam malo byt vsetko od odpadkov az po registraciu psikov. Stacilo dat udaj do jedneho formulara a vsetky ostatne databazy sa tym automaticky vyplnili a v dalsich formularoch to malo naskocit automaticky respektive vobec ten formular ani nezobrazovat ak to ma vsetky udaje. Cize programovania az az, a ci to budu robit v Linuxe alebo Windowse je podla mna jedno.
Loliku, kolik ze za tech 10 let vyslo verzi opic? 5? Kdybych bral 1pc = 1user, tak to mame neco kolem 15000 x 5 x rekneme ... 500eur ... nejakych 37M eur jen ze preskolovani na novy verze opic.
Nevsim sem si, ze by OO/LO melo s kazdou dalsi verzi zcela jiny ovladani => preskolovani ... presne 0.
Za posledních 10 let vyšly tři verze MS Office. Při ceně 10500 Kč (dnešní cena MS Office Standard v OLP NL) je to asi 31500 Kč za deset let.
Za tu dobu dostane pracovník na průměrném platu okolo 3M Kč, další cca 1.5M stojí odvody, místo kde sedí, energie atd.
Jinými slovy úředník stojí za deset let miliony Kč, MS Office pro něj jen jednotky procent té částky. V Německu jsou platy vyšší, a Mnichov má nárok na levnější GOV multilicence, takže je ten poměr ceny pracovníka a ceny jeho SW ještě o dost příznivější.
Loliku, ty uz ani pocitat neumis? pokud pouzivali NT, mohli na tom mit tak dvoutisicovky max. Ony se totiz tyhle veci neinstaluji v den vydani, vime?
Microsoft Office 2013 (též známý jako Office 15, zveřejněn 16. července 2012)
Microsoft Office 2010 (též známý jako Office 14, zveřejněn 15. června 2010)
Microsoft Office 2007 (též známý jako Office 12, zveřejněn 30. ledna 2007)
Microsoft Office 2003 (též známý jako Office 11, zveřejněn 17. listopadu 2003)
Microsoft Office XP (též známý jako Office 10 nebo Office 2002, zveřejněn 5. března 2001)
Microsoft Office 2000 (též známý jako Office 9, zveřejněn 7. června 1999)
Microsoft Office 97 (též známý jako Office 8, zveřejněn 19. listopadu 1996)
Microsoft Office 95 (zveřejněn 24. srpna 1995)
Drahý Jendo, jsme v roce 2014, a ve jste se svou skvělou "gheto-češtinou" ptal takhle: kolik ze za tech 10 let vyslo verzi opic. Na to jste dostal odpověď, že za posledních 10 let vyšly tři verze MS Office, což sedí s tím co sem píšete (BTW je dobrým zvykem linkovat zdroje - to snad už učí i na SŠ). Pokud máte na mysli jiných deset let, tak dotaz upřesněte.
Navíc zákazníky nikdo nenutí kupovat každou verzi MS Office. Mohou kupovat od verzi, koupit si Software Assurance se vždy aktuální verzí atd.
loliku, bavime se k tematu Mnichov, M$ produkty se nenasazuji NIKDY driv, nez za 1-2 roky po uvedeni. A bavime se taktez o tom ze v pripade LO maji k dizpozici kontinuelne aktualni verze ... a to zcela zdarma, bez nakupu licenci, bez preskolovani uzivatelu, bez placeni supportu.
I kdyby si platili SA, tak to pro ne finacne znamena, ze aktualne by si kupovali 4te office, a to zcela bez ohledu na to, zda a jakou verzi pouzivaji. Pokud by ty utracene penize taktez chteli vyuzit, museli by platit nejake to skoleni, jehoz hodnotu jsem nastrelil na dolni hranici. Realita by byla o dost hordsi. Totez samozrejme plati o mnoztvi vyuzitych clovekohodin na support, ktere by kvuli tomu bylo minimalne ve stonasobcich (zcela vlastni zkusenosti z nekolika firem).
Zelené strany na západ od hranic jsou často popisované jako meloun: zelené navrch, pod tím rudé. Ano, jejich politika je mi silně nesympatická, ale to není k věci. Důležitější je, že podporu open source mají v programu. Kolektivistické myšlenky jsou jim zjevně blízké, a u socialistů se dá říct totéž. Jinými slovy rozhodnutí o nasazení open source v Mnichově bylo politické. Jak jsem už psal, analýza vycházela levněji pro variantu s Windows.
https://www.gruene.de/fileadmin/user_upload/Dokumente/145643.green-party_program_and_principles.pdf
Pominu všechny vaše demagogické argumenty vycházející z vaší politické orientace, protože pokud se od nich nedokážete oprostit, je jakákoliv objektivní diskuse nemožná.
Stát, který svěřuje citlivá data z úřadů či bezpečnostní orgánů a institucí soukromé firmě jiného státu, která je navíc prokazatelně napojená na tajné služby tohoto státu, si nezaslouží dlouhodobou samostatnou existenci.
Všechny firmy v každém státě jsou napojeny na tajné služby, pokud o to ty tajné služby požádají. BTW proč nemáte problém s produkty společnosti Canonical? Je to britská společnost, a tamní tajné služby mají stejné kompetence jako americké. Nebo s Red Hatem? Ten je dokonce americký, a US jsou jak známo velký ďábel :D
Máte na Red Hat něco obdobného?
http://www.theguardian.com/world/2013/jul/11/microsoft-nsa-collaboration-user-data
Ono take zalezi na tom, o jake tajne sluzby se jedna. Kdyz je o spolupraci nemeckymi tajnymi sluzbami pozadana napriklad firma, ktera produkuje LiMux, je to neco jineho, nez kdyz je o spolupraci americkymi tajnymi sluzbami pozadan Microsft v roli dodavatele SW pro Nemecko. Jaksi bych cekal, ze nemecke tajne sluzby budou nemecke zajmy hajit ponekud usilovneji, nez treba CIA, ktera ma spise zajem rozvracet vse, co by snad nejak mohlo konkurovat USA.
LiMux je postavený na Ubuntu britské společnosti Canonical. Myslíte že britské tajné služby netlačí stejně jako ty americké? :) A pokud chcete být zdravě paranoidní, tak se můžete psát, jestli problémy typu heartbleed, oslabené klíče v Debianu a různé chyby OpenSSL jsou opravdu jen důsledkem nekompetentnosti vývojářů, nebo jestli je někdo z třípísmenkových agentur vkládá do kódu záměrně. Ono to ve světě open source není tak těžké. Stačí když agenturní vývojář několikrát rozumně přispěje do kódu, a jeho další submit může obsahovat "nešťastnou chybu". To jestli ten vývojář vůbec existuje, natož jakou má historii, totiž nikdo neověřuje.
"no, jejich politika je mi silně nesympatická, ale to není k věci. Důležitější je, že podporu open source mají v programu."
Nemusíte to zamlouvat nějakými politickými stranami. Řekněte rovnou, že je vám OSS proti srsti a že jediné správné řešení je to proprietární od M$. Což o vás tady stejně ví kdekdo.
Zelení mají v *politickém* programu podporu open source. Jejich tlak na implementaci open source v Mnichově je tedy politický.
Nemám nic proti SW, za který nemusím platit, a open source je pro mě formou freewaru. Zdrojáky jsou mi jako zákazníkovi i vývojáři k ničemu. Jako problém open source vidím kvalitu, která bohužel často odpovídá pořizovací ceně :/
> Důležitější je, že podporu open source mají v programu.
Celkem bych se vsadil, že by opensource nikdo moc nepotřeboval, pokud by velcí IT hráči dodržovali technologickou neutralitu. Pokud by IT systémy nebyly zabordelené monolity bez dokumentace a jasně definovaného API jednotlivých modulů, nikdo by na implementaci OSS nemusel tlačit - prostě by se na každý subsystém použilo to, co by se tam hodilo.
Dokud je ale hlavní featurou produktů nadnárodních megakorporací masivní vendor lock-in, tak holt všichni, kterým o technologickou neutralitu jde, musí na implementaci OSS tlačit, protože jiná cesta není. A bohužel o technologickou neutralitu jde (víceméně shodou okolností) socialistům, pirátům apod. Konzervativcům to dojde až časem.
Hele, co ti vlastne vadi na tom, ze kdyz vsichni pisou
1) maso
2) sul
Tak M$ to napise:
maso 1)
sul 2)
;D
Apropos, mel sem v rukou tusim nejaky to HP, ktery melo seriovou mys ...s prohozenyma pinama, a totez melo u ramky. Samo ta "znackova" mys stala tolik, co velkej kuftr noname, ramka taky.
Nerozumiem, preco sa "debunk" odhadu HP zameral na tu menej podstatnu ciastku - ich odhad nakladov na udrziavanie open-source riesenia. Aj keby to v tomto ohlade uplne prestrelili, analyza HP odhaduje naklady na Microsoft riesenie na 17 milionov. Co je o dost lacnejsie, ako 23 milionov na open-source odhadovanych samotnym mestom. Slovami autora clanku, "čísla ... hovoří celkem jasně". Tych odhadovanych 17 milionov ale nikto (teda aspon nie v tomto a odkazovanom clanku) nenapadol. Ak su teda hlavnym kriteriom financie a naopak je prestreleny odhad mesta na MS technologie, tak by prechod na MS daval vacsi zmysel.
"Nechtěj" to, narozdíl od rady, celí dva lidé, kteří jsou navíc nepokrytě fanoušky M$. Čímž se potvrzuje, že to, že linux NIKDO nechce, je jen kec a zbožné přání M$ fanboys. BTW zajímalo by mě, co z toho vy a řada dalších vám podobných máte, že "lobujete" za zahraniční korporaci místo otevřených řešení od místních firem. U těch politiků to chápu, peníze nesmrdí, ale u vás... zřejmě hřejivý pocit, jak jste to tomu linuxu za každou cenu zase "nandali"?
Jak jsem viděl nadpis článku a počet komentářů, tak jsem tušil, co tu bude zas MS-trollů.
A nemýlil jsem se.
Dík hawrane za tvé komentáře.
Mluvíš mi z duše a ještě se člověk pobaví :-)
Na tyhle pyjáristy se jinak nemůže reagovat nebo možná se je pokusit před neznalými demaskovat viz můj koment o trolLaelovi níže.
Najrozsirenejsie riesenie informacneho systemu pre velke firmy je SAP. Neviem ci ma SAP moduly aj pre mesta, ale skoro isto ma. Potom je tu este People Soft a este jeden. Ak nebudu chciet platit SAP tak si musia nieco naprogramovat. Jedine ze by ste tvrdil ze cesta je urobit formulare v ms access 2000 a databazu mssql 2000 kedy by pouzili "dodavatela najrozsirenejsieho riešenia" co by bola podla mna v roku 2003 samovrazda.
Předtím byli vázáni na jedinou, ještě ke všemu zahraniční firmu. Nyní jsou vázáni na množství firem, z nichž každá je nahraditelná. Peníze nyní budou končit v Německu, a ne v zámoří. Microsoft je jedna z firem, která v Evropě platí minimální daně, a šikovně vyvádí zisky. Lidé by si měli uvědomit, že Microsoft jim důchod nezaplatí.
Lelíček ve službách Sherlocka Gatese nebo nyní už vlastně Sandokana Nadelly se vlastně usvědčuje sám svojí existencí a příspěvky obhajujícími jeho chlebodárce.
Kdo to tu sleduje nějakou dobu, tak je mu jasné, že tento troll (pokud jich za tím pseudonymem není víc) je na výplatní pásce Msoftu. Nic proti tomu, každý se nějak živí.
Ale položme si prostou otázku:
Proč by platil Msoft Lelíčka a jemu podobné, kdyby neměl z open source komunity strach?
A to dokonce na tak marginálním trhu jakým ČR a SR je?
Laele už jen tvoje existence dokazuje, že Msoft je na tom hodně špatně a tvoje příspěvky jsou vlastně nejlepší propagandou pro opensource a GNU, protože čím více se namáháš se štvaním proti opensource, tím víc ho vlastně propaguješ.
Takže za sebe říkám: díky Msofte, že si platíš takovéhle agitátrolly.
My to jest příznivci Linuxu a open source víme, že jsi tady proto aby ses mezi nás snažil šířit FUD (strach, nejistotu, pochyby) a jsi za to placen.
Na závěr proto vyzývám nás všechny - návštěvníky roota a příznivce Linuxu, UNIXu a opensource:
Nekrmme trolly a trolLaela zvláště!
P.S.
Aby to nebylo úplně off-topic tak zpět k tématu. Pokud jsou dvě ekvivalentní možnosti softwaru, ta s licencí za peníze bude vždycky dražší než ta zadarmo.
Rada pro MSoft: Je třeba si přiznat, že jste prostě drahý a nejen vy, ale celá vaše SW biosféra.
Nejlepší bude, až tu bude Lael klasicky tak po měsíci, když už diskuse nebude většinu lidí zajímat, připisovat svá "poslední slova" ke každému příspěvku, který bude v rozporu s jeho svatou vírou či příkazy chlebodárce.
A taky se v dalších diskusích nepřestane opakovaně zmiňovat, jak to v tom Mnichově nevyšlo, a bude dokolečka odkazovat na nějaký "relevantní" článek potvrzující jeho "pravdy".
Ano, a rád bych aby tomu tak zůstalo :-)
Jinak pozor, http://en.wikipedia.org/wiki/Luboš_Motl není jen tak náhodný internetový otrapa, je to (nebo alespoň býval) uznávaný fyzik, který ovšem získal proslulost právě politickými komentáři. Dobře shrnuto na http://rationalwiki.org/wiki/Lubos_Motl
To že byl inspirací pro (některé aspekty) Sheldona Coopera je samozřejmě jen drb, ale já mohu dosvědčit že některé výroky z prvních sérií jsou téměř doslovné citace.
Z dalších zajímavých výroků bych ještě uvedl že "používání editoru VI je zjevnou známkou slabomyslnosti" a "pro linux ani unix neexistuje použitelný mailový klient, to ví každý kdo není marxista s vymytým mozkem".
Pan Motl neni otrapa, jen nepouziva diplomatickou formu komunikace. Na jedne strane to je jeho problem, protoze ho to vylucuje ze socialnich kruhu postavenych na pokrytectvi. Na duhou stranu to je i problem diskuteru, kteri neunesou ponizeni ze setkani s clovekem, ktery je inteligenci a hloubkou znalosti zastinuje.
Tech eg poslapal asi hodne, nektere se z toho jeste neuzdravily, nektere melo potrebu sepsat zapskly clanek na Rationalwiki, plny subjektivnich dojmu.
Cas ukazal, ze mel i s temi alarmisty pravdu: http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/lubos-motl-klimaticka-zmena-svet-neohrozuje-alarmiste-ano
Ano, každý duševně nepříliš stabilní jedinec, který se dokáže zviditelnit, mívá i oddané stoupence, kteří jsou přesvědčeni o výjimečnosti dotyčného.
Tomu pokrytectví se BTW říká sociální inteligence a je pro zdravé přežití ve společnosti naprosto nezbytná. Pokud bychom žili jen v trochu méně tolerantní společnosti, zcela jistě by dotyčná osoba už dávno dopadla velmi špatně.
A jedna stará lidová moudrost na závěr... http://livestrongandsore.com/wp-content/uploads/2013/06/pir5Qqv.jpg
Tak především se zde opakuje jedna ze základních lží... Microsoftí licence nestojí žádné 3000,- Kč na počítač, ale výrazně méně, většinou si totiž již kupujete hotový stroj, kde Windows vyjde na nějakých 600,- Kč a na Office dostanete výraznou slevu (a je úplně jedno, jestli jste Mnichov nebo Franta Omáčka). Pokud navíc o něco takového požádá tak ohromný "podnik" (skoro 10.000 počítačů), může uhrát další množstevní slevy etc. Je tedy otázka, jestli Linux vyjde opravdu levněji
Ve firmě jsme také částečně migrovali na Linux, abychom se po cca roce a půl vrátili zpátky. Vidím dva hlavní problémy a) Linux klade rapidně vyšší nároky na odbornost obsluhy (to co ve Windows zvládne snad každý středoškolák za 5 minut je v Linuxu práce na půl dne), což se samozřejmě projeví v ceně. b) Je stále podstatně nekompatibilní, když vám zákazníci v praxi budou posílat objednávky ve Wordu či v Excellu, určitě nebudou dodržovat žádné standarty ICT a v LibreOfficích často dokumenty prakticky nemáte šanci otevřít. Jedno z řešení je přejít na Google Docs (výrazně kompatibilnější s výstupy z MS Office), kde ovšem zase jako firma platíte poplatky.
Pro úplnost dodávám, že nejsem příznivce Microsoftu, ani jejich řešení, ale lhát by se nemělo...
Ale oni dali ten linux na stavajuce pocitace... ak by chceli migrovat na najnovsie widly tak by museli kupovat aj nove pocitace a nove dotykove monitory... linux na stavajuce vs. widly 8 + nove pocitace asi nevijde rovnako ? Ci ???
a) imho blabol
b) mnichov nieje firma ale urad - zakon stanovil formaty v ktorych maju institucie a verejnost komunikovat s uradom - ak to nedodrzia maju smolu...
c) chcu sa zbavit zavislosti od sukromnej firmy, ktora ma zavazky a spionazne dohody s vladou USA - a Vy im odporucite Google Docs ?
> to co ve Windows zvládne snad každý středoškolák za 5 minut je v Linuxu práce na půl dne
1. Chtělo by to nějaký konkrétní příklad. Moje zkušenost je totiž přesně opačná.
Např. zkuste běžnému středoškolákovi zadat problém "všem uživatelům změň umístění profilu z \\server1\profiles na \\server2\profiles". Bude nejspíš půl dne klikat. Já si spustím ldapedit a v něm jedno nahrazení stringu. Za pět minut to stihnu i s kafíčkem a cigárkem.
2. I kdyby to byla pravda, tak by to nebylo nijak zvlášť překvapující, když ten středoškolák od základní školy s ničím jiným než s Windows nepřišel do styku. Čili nevím, jaký má smysl porovnávnavat, jak rychle je schopný udělat něco v systému, který relativně (uživatelsky) dobře zná, s tím, jak rychle je schopný něco udělat v systému, který nikdy pořádně neviděl.
3. Typicky konkrétní příklady takových situací jsou snahou naroubovat způsob, jak se věci řeší na Windows, do Linuxu, kde by se stejná věc řešila jinak.
Je to asi tak stejný jako kdybych dal tomu středoškolákovi zadání, ať mi udělá autentizaci Windows vůči standardnímu unixovému LDAPu.
4. Větší část těchto problémů je daná tím, že MS měl donedávno skoro totální monopol a totálně pohřbil veškerou technologickou neutralitu. Dneska už naštěstí i ty středoškolské učebnice nemluví automaticky o "operační systém = windows", ale zmiňují i MacOS a Linux a předpokládají, že se studenti s nimi aspoň z rychlíku seznámí.
5. Argument, že správců Windows je dostatek, zatímco správců unixových systémů je míň a jsou dražší, což řešení celkově prodraží, je legitimní. Ale měl by být podpořen nějakými fakty, ne jenom tak deklarován.
Ja mam takovy zkusensoti, ze clovek s mozkem si poradi, zcela bez ohledu na system, vsude +- stejne rychle. Blb samozrejme bude vykrikovat, ze za to muze linux. A kdyz ho posadim pred widle, tak prozmenu ze nedostal skoleni.
To u userum.
Co se administrace tejnce, tak tam je to jako nebe(tux) a ... (widle). To co v tuxovi celkem jednoduse libovolnym zvolenym nastrojem zapisu do textaku(a zustane to tam), to musim ve widlich casto resit prepisovanim desitek vsemoznych kravin v registrech (a klidne to po restartu bude v trapu).
Kuprikladu takova uzasna vec ... widli GPO ...jop, idea je to krasna, kdyby to jeste taky aspon trochu fungovalo. Clovek by rek, ze kdyz nekdo dela system, a vi, ze ten system se nasazuje i ve firmach (dokonce je to jeden z jeho primarnich zdroju prijmu), tak ze se ten system se stejnym nastavenim bude chovat aspon porad stejne. Ale ono prdlajs. Clovek neco nastavi, neco vypne nebo zapne, ale kazda verze widli se k tomu postavi jinak.
O M$o pak ani nemluve, uzasna radost pokud jich ve firemni siti je vic verzi ... kazdou treba nastavovat zvlast, sablony pro kazdou verzi maji samozrejme stejna nastaveni zcela jinde. Polovina voleb samozrejme nedela bud nic, nebo naopak, neco, co vubec nikde neni popsano.
Ostatne, je to par tydnu kdy sem si "hral", s nastavovanim utlouku na notesech, aby se spravne pripojil k exchange i zvenku. Nakonec to dopadlo tak, ze sem si musel vyrobit vlastni sablony, protoze ty sosnute od M$ byly zcela nepouzitelny. Kdybch se na to vykalel a rovnou vyrobil reg soubor a flaknul jim ho tam, tak sem si usetril 2 dny zkoumani, proc to GPOcko od M$ proste nefunguje.
A to pomijim "drobnosti" typu ze se GPO (nektera a random) nenactou, a veci se nakonfigurujou tak nejak napul, coz je celkem bezna vec.
Já jen doplním něco k té nekompatibilitě.
V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že státní správa NENÍ nějaká soukromá firma.
Pokud jde o dokumenty z MS Office, objednávky, faktury a podobné tiskopisy se mají posílat jako PDF, ne jako docx nebo xlsx.
Pokud jde o problémy s otevřením v OO/LO, doporučuji vyzkoušet Kingsoft Office (nově WPS Office), který s MS formáty pracovat umí, je k dispozici pro win i linux, používám ho ke spokojenosti i na androidu. Pro linux je to sice víceméně novinka v alpha fázi, ale žádné problémy jsem nezaznamenal. Má ribbon nebo klasické menu dle výběru toho kterého soudruha (něco, na co se M$ při své velikosti nezmohl) a umí dokonce i takové věci jako verzování nebo collaborate mode.
Kazdy rok slysime jak je ten slunickovej linux super a zadarmo a porad ho nikdo poradne nehce :)
Tedy na desktopu , woni se furt snazej a furt jim to nejde .
Pracuju jako ficka v jedne nejmenovatelne budove za 3/4 miliardy v jednom kraji , kam padaji vsechny tisnove linky.
Vsechny deskopy jsou windows , aplikace zhusta .NET se vsema vyhodama a nevyhodama . Mrda veci bezi virtualizovane na vmware , zasadni db je oracle , par dalsich zasadnich veci linux servery , no a ten zbytek windows . Funguje to celkem ok :)))
Samozrejme vsude i na periferiich reseni od cisca asi proto , ze to dnes umi ovladat i cvicena opice .
Nikdo ze zdejsich adminu neresi jestli linux nebo win proste nasazuji bez ideologickych bryli ten konkretni system kam se hodi , ale linux na desktopy to by opravdu nikoho nenapadlo :)
V techto mnozstvich uz jsou beztak ty licence tak levne , ze neni co resit .
Nicmene tim jsem tem vsem linuxovym fanatikum rict , ze ty aplikace , ktere sbiraji tisnove linky tedy ty klienstke u vsech zachranych slozek bezi na windows . Hruza co ? :)))
"zasadni db je oracle"
Oracle je neseriozni, zlodejska firma.
http://media.oregonlive.com/health_impact/other/FINAL%20Complaint%208_22_14.pdf
"Kazdy rok slysime jak je ten slunickovej linux super a zadarmo a porad ho nikdo poradne nehce :)"
S touhle větou se už jděte bodnout.
1. Že je linux sluníčkový tvrdí akorát tak M$ vypatlanci, protože linux je takový, jaký si
ho kdo udělá.
2. Že ho nikdo pořádně nechce je hloupé a trapné tvrzení. Račte si zjistit, kolil hodně velkých firem ho používá.
3. I přes to, že jsou widle v takovém počtu levné, pořád jsou to miliony z našich daní, které jdou západní megakorporaci.
"nasazuji bez ideologickych bryli ten konkretni system kam se hodi , ale linux na desktopy to by opravdu nikoho nenapadlo"
Hezká ukázka konzistence názorů :)
"Nicmene tim jsem tem vsem linuxovym fanatikum rict , ze ty aplikace , ktere sbiraji tisnove linky tedy ty klienstke u vsech zachranych slozek bezi na windows ."
S Mnichovem to nemá společného nic, ale můžete si udělat čárečku v deníčku, jak jste to tomu sluníčkovému linuxu zase nandal. Gratuluji.
> Že ho nikdo pořádně nechce je hloupé a trapné tvrzení. Račte si zjistit, kolil hodně velkých firem ho používá.
Nehledě na to, že to jsou jenom odpapouškované věty od RH nebo nějakého jiného gurua, se kterými nemá smysl polemizovat (Linux získal všechny trhy kromě desktopu), stojí to docela za zamyšlení v opačném gardu: kdo vlastně chce Windows?
Cca polovinu příjmů MS tvoří Office a související produkty, čtvrtinu serverová Windows a čtvrtinu desktopová Windows. 65% zisků za desktopová Windows tvoří OEM licence. [1] Desktopová Windows mají (přinejmenším) nejasnou budoucnost, protože stabilně ztrácí někdejší monopol - za 7 let z 95% na 20% zařízení připojených k netu. [2]
Už teď jsou tržby Apple dvojnásobné oproti MS - a to má pořád mizivou penetraci na desktopu. MS žije z někdejšího monopolu (což dokládají i argumenty v téhle diskusi), nové produkty totálně neuspěly (Azure, WinPhone, Bing...) a staré postupně ztrácejí pozici, protože svět už se pohybuje jiným směrem, najednou existuje konkurence, která dřív neexistovala.
Stačí, aby to šlo stejným trendem dál deset let a Apple si MS bude moct koupit za roční zisk.
Jenže, kdo by o MS stál?
Naprosto nepochopitelně mi tu nešel přilinkovat přímý odkaz na článek: http://goo.gl/9EB6q
"Nicmene tim jsem tem vsem linuxovym fanatikum rict , ze ty aplikace , ktere sbiraji tisnove linky tedy ty klienstke u vsech zachranych slozek bezi na windows"
Trosku by ma zaujimalo ako to je urobene. Predpokladam ze sa nemoze stat ze by nejaky pocitac len tak vypadol do modrej smrti v priebehu hovoru. Tak ako to riesite na windowsoch, bezia tam vzdy aspon dva stroje a ked jeden vypadne druhy preberie okamzite jeho funkciu, prepne sluchatka na seba a zacaty hovor pokracuje na nom, ci to neriesite a zacaty hovor spadne.
Spis celkem odhaluje, proc vsechny IT zakazky statni spravy vypadaj jak vypadaj. Protoze i taci mamlasove, kteri vubec netusi jak ty veci funguji, do toho prevazne nejvic kecaji.
BTW: Samo ze ty widle jsou jen fontend, tux by tam moh bejt uplne stejne, je to jedno, ale realne se o prijem hovoru stara stroj, kterej nema s widlema nic spolecnyho.
Jop, a pokud to zdechne, tak dotycna(y) veme do ruky tuzku a blok.
mohl by mi jako laikovi pokud jde o linux (zkousim debian) jak se resi v linuxu ze jeden program chce knihovnu X verze a jinej stejnou knihovnu verze b ? Moje naivni predstava ze sveta windows kde kdysi bylo dll hell by bal neco na zpusob ze kazdej spustitelnej program by mel prislusnou verzi knihovny u sebe ve svem adresari a pri spousteni by se nejdriv "kouknul" jestli ji tam ma a pak sel teprve do defaultniho adresare s knihovnami .. slo by to nejak srozumitelne vysvetlit jak se to v linuxu resi ?
ted nejsem u stolniho pc kde mam ten debian ale vzniklo to nejak tak ze dokud jsem instaloval jen veci z oficialnich repozitaru, tak bylo vse OK, a pak jsem si odnekud sehnal jeden programek *.deb, ten se mi povedlo "nainstalovat" (prvni pokus o manualni instalaci mimo repo) a pak jsem se nejak setkal s konfliktem myslim ze glibc knihovny ...
Instalace z jiných než distribučních zdrojů nějakým podivným způsobem není věc, kterou by měl nováček dělat.
Doporučuju se zeptat na zdejším fóru - a dodat všechny potřebné informace, hlavně o jaký sw se jedná a proč jsi ho neinstaloval z distribučních zdrojů.
Debian má obrovskou kolekci sw, tam moc není důvod něco hledat někde jinde.
Jenom pro úplnost - "windowsoidní" chování lze snadno navodit nastavením proměnné prostředí LD_LIBRARY_PATH (pridat na začátek . nebo raději přímo ten konkrétní adresář).
Samozřejmě to není skutečné řešení, jenom takový hack - a velmi nedoporučuji se touto cestou ubírat, výsledkem bude něco co se odborně nazývá "rozesranej systém".
Tak k tem "opoznani mene" pricti tisice lidi externich dodavatelu, kteri za o rad vice penez delaji to, co v tom Mnichove interni zamestnanci.
V 99% pripadu v ceske statni sprave ITci nedelaji defakto nic, tak maximalne reinstalujou zboreny widle. Ale jelikoz veskere podstatne aplikace, vcetne jejich dat, drzi a provozuji soukrome subjekty (at zije bezpecnost), tak to toho nemuzou nijak zasahovat, ani kdyby chteli.
Kuprikladu kdo ze je provozovatelem openkrad? A to mas jen JEDEN IT system, kterej sam jiste zblajzne desitky lidi, ktery ho obsluhujou. Kdo ze to provozuje ... registr aut? ...
Tohle vsechno by si mel fungujici stat provozovat s pomoci vlastnich lidi, a ne si na to za tisicinasobky ceny najimat externi dodavatele.
....
OT: Ten uzasnej stat neni schopen za 3/4 roku opravit JEDNU podelanou dilataci na DALNICI. Najima si na to totiz externiho dodavatele (uz toho 3/4 roku). Ten sesuv na D8 nebude vyresenej ani za 30let.
Myslíte že IT odborníci čekají na tu jedinečnou šanci pracovat pro *stát*, za tabulkové platy? :D V soukromém sektoru mohou dostat několikanásobek. Stát jim nedovede dát odpovídající plat, profesní rozvoj, a většinou by je nebyl schopný vytížit.
Když máte soukromou firmu, která řekněme píše ekonomické agendy a spravuje je, může to dělat pro více zákazníků. Programátoři dodělají jeden projekt, předají ho podpoře, a jdou dělat na něčem jiném. Zákazník tak neplatí vývojáře celý jeho profesní život, ale jen na těch pár dní, když aplikaci píše. Podobně zákazník neplatí vlastní lidi na support, když by se 90% času kopali do zadku, protože systémy běží. Seznamte se s koncepty specializace a úspory z rozsahu.
Specializace se vyplácí jen tam, kde je velké množství zákazníků, kteří mají malé nároky. Co myslíte, proč Seznam udržuje vlastní Linux, místo aby si na to najal externí firmu? U IT pro Mnichov se už nejspíš dostali přes tu hranici, proto se jim vyplatilo místo externích dodavatelů mít interní zaměstnance. Mimochodem ten tabulkový plat není vůbec špatný, pokud jste na správné pozici, a pokud tam chcete mít odborníky, tak jim samozřejmě musíte nabídnout i odpovídající pozice (s odpovídajícím tabulkovým platem).
Mnichovu se tak moc vyplatilo mít interní zaměstnance, že od roku 2012 provádí správu jejich systémů IT@M.
http://www.muenchen.de/rathaus/Stadtverwaltung/Direktorium/IT-Beauftragte/Wir-ueber-Uns/ITatM.html
Ad tabulkový plat není vůbec špatný - máte nějaké detaily? Mě se sice hnusí představa být státním zaměstnancem, ale přesto by mě to zajímalo.
No, u nás ty tabulky nejsou nic moc, naštěstí zákon umožňuje i smluvní platy pro 13. a vyšší třídu (tj. pozici vyžadující magisterské nebo vyšší vzdělání). V Německu jsou ty tabulky mnohem zajímavější.
Mám podstatný dotaz: jaký je rozdíl mezi vývojem a správou?
"...když by se 90% času kopali do zadku, protože systémy běží."
LOL no já myslím, že zrovna v těchto případech by nudou netpěli :-D Měl jsem možnost pozorovat v praxi "ajťáky" na Ministerstvu spravedlnosti a že by si tam točili palci s nohama na stole se zrovna říct nedá.
OMG.
A. Ministerstvo používá na všechno vlastní vývojáře a vlastní support. Když dopíše aplikaci, vývojáři nemají na čem dělat. Když systémy běží, support nemá na čem dělat. Ministerstvo musí platit spoustu drahých lidí, kteří jsou nevyužití.
B. Ministerstvo používá na tvorbu aplikací a second level support subkontraktory. Má proto ve vlastním IT výrazně méně lidí, kteří nejsou tak nevyužití, jako kdyby ministerstvo šlo cestou A.
Ministerstvo spravedlnosti je případ B. To že je tamní IT vytížené a nezaměstnávají spoustu lidí ve vývoji a supportu, kteří by se 90% času kopali do zadku, je důsledek toho že jde o cestu B.
Když se něco podělá na Win, tak potřebuji licencované médium pro legální reinstalaci, a jestliže jeho držitel ve firmě není dostupný, tak ten počítač prostě v souladu s licencováním neopravím. Obskurní a komplikovaně formulovaná licence MS produktů může být za jistých okolností porušena i obnovou ze zálohy disku. Na linuxu tyhle problémy odpadají.