Názory k článku MooTools: nový sexy javascriptový framework
-
isnotgood (neregistrovaný)Treba myslel verzi 1.2, ktera vysla nedavno. No nechci si stezovat:) ...ale v teto clankozpravicce mohly bejt i nejaky priklady toho, proc ten framework vlastne pouzivat, uvest jako motivacni priklady dalsi 'lightbox' napsanej v dalsim frameworku je na nic (i kdyz chapu ze pro 'lepice kodu' je to ta zasadni informace). Obycejny srovnani treba prace s udalostma v cistym javascriptu (cross-browser) vs. mootools by bylo idealni, je to na par radku a je na tom videt jak totalni obser muze vypadat i lidsky(ovsem za cenu toho ze ty skvely featury povetsinou zpomali prohlizec na rychlost zvuku ve vakuu):)
-
LENIN POWER! (neregistrovaný)bleku nechces se podivat na rok do japonska? Jsou tam hezky holky (teda nektery) a dostat nejakou je opravdu easy, tady se to tak nebere lidi se tu za sex nestydi a zensky nejsou takovy svine jako v cechach.
Nejakou praci bych uz pro tebe nasel. Mne ale ty japonci lezou po nejake dobe nanervy, moc tu praci zerou, osobne se mi nejvic libi v USA pac tam maji baseball, NHL a NBA a football.
Zajimavy je ze amici desne zerou japonskou kulturu. filmy, komixy, hadry, jidlo. Je to proste in. podle mne to dost precenuji, japonsky jidlo nestoji za nic. Pravda, porad lepsi nez cinsky jidlo. -
ultra force 3000 (neregistrovaný)ja se taky zarazil nad titulkem "sexy" .-) co to ma jako bejt sexy .)
Autor (pan Stastny) by si asi rad prohledl http://sex.tuxslare.org/admins/ -
anonymníChytráku z marketingu, podívej se nejdřív do slovníku, než začneš házet slovy, o jejichž pravém významu nemáš ani páru. Začít můžeš zde http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=sexy
-
mat (neregistrovaný)ano mam sebevedomi. mam za sebou hodne konzultantsky pozic pro vyznamne klienty a tak mi zadny usmrkany ajtak nebude rikat jaky je vyznam "be sexy". Muzes si ve sve usmudlane pracovnicce hledat na webu jak chces, zkusenosti nemas. Jdi si vymacknout jebaky, omej si batuzek, jdi si hrat s pocitecem a nezlob hnupe :-)
-
... (neregistrovaný)gmail funguje aj bez javascriptu, s javascriptom je tam mozno par feature naviac, ale to podstatne je, ze ked javascript nemam, tak som schopny tu stranku pouzit
bohuzial su ludia, ktori nie su schopny vyriesit ani len prihlasenie do systemu inak ako cez javascript, to je uz fakt smutne -
Hovori sa tomu Unobtrusive JavaScript (http://en.wikipedia.org/wiki/Unobtrusive_JavaScript). Ked vypnes JS tak by malo vsetko chodit rovnako alebo aspon pouzitelne ako s nim. Na www.enigma.sk sa mi to zatial podarilo len zo zalozkami tak sa ospravedlnujem :). -
Ano Jakube, taková "nevtíravost" JavaScriptu skutečně je, ale to popisuješ jen to povrchní, čili JAKÁ je. Na to důležité, PROČ je taková, odpovídá právě Juraj. A je to také hlavní důvod, proč byla vymyšlena. Pokud není splněné i ono proč, nelze rozhodně hovořit o unobtrusive JavaScriptu (tím by totiž bylo popřeno ono samotné označení o "nevtíravosti").
Pro zájemce článek z roku 2002, který termín unbtrusive zavedl: http://www.kryogenix.org/code/browser/aqlists/ a klíčové citace:
"The key word here, I think, is unobtrusive. DHTML of this kind should just drop into place, providing a better user experience for people whose browsers can support it, and not affecting those whose browsers cannot."
"I like it to be that unobtrusive for the developer, too; if implementing these scripts is awkward then people won't do it, or will do it wrong, or have to work hard to do it right, and that's bad all round." -
Vyborne Martine, diky za vysvetleni, konecne v tom mam jasno. Mam ale dojem, ze unobtrusive JS se prinejmensim nekdy pouziva i ve vyznamu, jak jsem jej popsal ja. Cetl jsem mnoho postu o unobtrusive JS a s tim, ze to ma fachcit i bez nej, s tim jsem se jaksi dosud nesetkal. BTW jak je mozne dnes unobtrusive JS praktikovat, kdyz ani blbej mail se na net neda dat bez toho, aniz by ho clovek zakryptoval pres JS? Prece ho nebudu servirovat plain textove robotum pod nos :)
-
Zobud se zijeme v roku 2008, koukni napr. na http://labs.mozilla.com/2008/08/introducing-the-concept-series-call-for-participation/ jak toto dokazes bez js ? nijak, to je skratka budoucnost -
Mazarik (neregistrovaný)Clanok mi pride ako prehlad ultra skvelych vlastnosti, ktory sa hodi skor na spravicku s pridavkom osobneho nazoru autora na tento a ine frameworky. Osobne som ocakaval nejake ukazky kodu, ktore by prezentovali usporu kodu pri pouziti tohoto frameworku, nejaka aspon zmienka o rychlosti oproti cistemu Javascriptu pouzitelnemu skrz rozne prehliadace a nakoniec prakticke porovnanie s inymi podobnymi frameworkmi. Nikdy som tieto frameworky nepouzil a programujem iba v cistom Javascripte, tak by ma to osobne zaujimalo. Dalej by som chcel dodat, ze niektore prvky inych jazykov dorobene do frameworkov by sa mali dostat do specifikacie jazyka ako takeho(dnes nie Javascript ale Ecmascript). Kratky zapis o planoch v dalsich verziach Ecmascriptu z blogu autora jQuery a jednoho z clenov standardizacnej komisie Ecmascriptu http://ejohn.org/blog/planning-javascript-19/
-
anonymníOno to tam bolo v kratkosti spomenute. Prototype a Mootools nativne rozsiruju vlastnosti Javascriptu samotneho. jQuery kazdy element zapuzdruje do svojeho obalu a potom s nim pracuje.
porovnanie
Mootools
--------
[1,2,3].each(function(i, row){
});
jQuery
------
$.each([1,2,3], function(i, row){
});
Ak pracujes v cistom javascripte tak sa ti oplati skusit Mootools. Tu si mozes precitat co vsetko rozsiruje
http://docs.mootools.net/ -
Mazarik (neregistrovaný)Tento hlavny rozdiel som z clanku pochopil, ale skor mi islo o prakticke porovnanie, nie o syntakticky cukor. Napr. Mootools ma implementovane selektory takto a je to vyhodnejsie oproti frameworku XY z dovodu vacsej rychlosti. Mootools ma implementovane selektory xpath a je to lepsie oproti XY, pretoze FG. Skratka dovody preco zacat pouzivat prave Mootools a nie nieco ine. Napr. mne zalezi aj na velkosti kniznice. Prototype ma pred zabalenim 100K po zabaleni asi 50K, co je uz vyznamna velkost pri spracovani. Atd. tych porovnani je moc. Samozrejme by bolo fajn k tomu doplnit nevyhody tohoto frameworku oproti inym.
Z mojho pohladu je lepsie napisat $.each([1,2,3], function(i, row){}); ako [1,2,3].each(function(i, row){}); pretoze Array.each sa moze dostat casom do interpretov jazyka a podla planov sa aj dostane http://developer.mozilla.org/en/docs/Core_JavaScript_1.5_Guide:Working_with_Arrays a potom bud Mootools prepise nativnu funkciu svojou, ktora od tej nativnej moze mat inu funkcionalitu, alebo ju prepisu na funkcionalitu nativnej alebo nespravne pokial tam ta funkcia nie je, tak ju tam vlozia frameworkom. Tento postup mi pride nespravny. Pokial vsak pouzijete jQuery, tak Vam vsetko bude fungovat stale rovnako a az sa rozhodnete, tak to mozete prehodit na nativnu funkciu s tym, ze si pripadne upravite kod podla nativnej funkcionality. Samozrejme autor jQuery ju moze nahradit nativnou a moze Vam to prestat fungovat. Takze sme skoncili pri tom, ze je to len otazka nazoru a nazoru autora;)
Zakladne funkcie Mootools ma nenadchli. Vacsinu by som aj tak nevyuzil a tie ktore ano, tak mam uz davno svojpomocne urobene s podobnou funkcionalitou(napr. presnejsie urcovanie typu premennej). Vlozenie dalsieho suboru do stranky, ktory treba spracovat v prehliadaci, spomaluje, aj ked dnes je to uz pomerne zanedbatelne. -
Radovan (neregistrovaný)Ospravedlnujem sa, asi som nespravne pochopil co presne chcete.
S tym rozsirovanim jazyka to je dvojsecne. Ak vyjde nova verzia JS, ktora prinesie nativne rozhranie pre niektore veci, tak sa budu musiet udrziavat dve vetvy. Starsia minimalne pol roka, kvoli opravam a nova vetva uz bude nativne stavana pre danu verziu JS.
Co sa mi na jQuery velmi paci je, ze prave vsetko obaluje do seba,no daju sa stale pouzit vstavane metody.
Dalsia vyhoda oproti inym frameworkom je, ze podporuje plnu podporu pre CSS 1-3 selektory, s ktorym sa da jednoducho pracovat s DOM. Dalej je to rozsiritelnost modulov a pluginov, su primo vstavane a prepojene k tymto selektorom. Dalsia vyhoda je ta, ze netreba inicializovat triedy cez "new". Automaticky sa inicializuju ak su potrebne.
priklad:
$('table').tablesorter();
$('a[title]').tooltip({nastavenie});
cize vyhlada vsetky tagy TABLE a aplikuje na ne plugin tablesorter, co je vlastne nova trieda. V druhom priklade sa tooltip aplikuje len vtedy, ak ma odkaz definovany atribut title. Celkovo plna podpora CSS selektorov je velka zbran tohoto frameworku.
tvorba noveho pluginu je taktiez jednoducha
$.fn.nazov_pluginu
Celkovo je jQuery koncipovany len ako jadro (treba brat s velkym nadhladom), ktore dokaze toho vela a je moznost na neho vytvarat pluginy, ktore su presne koncipovane do filozofie frameworku.
Osobne uz nevyuzivam cisty javascript. Ak uz vyuzivam javascript na stranke tak to stavam na frameworku. Javasript o velkosti 30kb sa nacita len raz a usetri to cas, zjednodusi pracu a urobi cely system ovela viac rozsiritelny, nez ako keby som pracoval bez tohto frameworku. -
Mazarik (neregistrovaný)Javasript o velkosti 30kb sa nacita len raz a usetri to cas, zjednodusi pracu a urobi cely system ovela viac rozsiritelny, nez ako keby som pracoval bez tohto frameworku. Pokial chcete urobit stranku, ktora je pouzitelna aj pre ludi, ktory maju vypnuty Javascript alebo maju moznost spracovavat iba ciste html(pripadne s css) - slepecke citacky, mobily a podobne, tak tu kniznicu nebudete nacitavat len raz. Ak sa to v prehliadaci cachuje tak nie je problem, podla mna vsak aj spracovanie 30K Javascriptu zaberie nejaky cas a ludia nechcu na toto cakat. Staci sa pozriet ako je pomalsi novy idos oproti staremu a to sa obsahovo ten web nezmenil.
-
Radovan (neregistrovaný)Vypnuty Javascript osobne neriesim. Vacsinu ho maju vypnuti kvazi "h4ckeri" zamerne pisem s cislami. Ti sa do webu takmer nerozumeju a su len zaujimavi. Javascript nie je ziadna pohroma.
Co sa tyka nacitania, tak sa to nacita len raz, nespominal som, ze sa to bude prezerat z ineho zariadenia.
Ak maju moznost spracovat len ciste HTML tak to beriem. Nerobim s JS take zasahy do HTML, ktore by som sam nevygeneroval. Skor cez JS len skryvam elementy a upravujem uz vygenerovane (efekty, ajax) Prave vdaka vyhode podpory CSS selektorov to je velmi jednoduche.
Vyhoda jQuery je ta, ze dovoluje cisto oddelene HTML a JS. Ziadne inline html eventy nie su potreba, vsetko sa da urobit externe. Cize sa da jQuery brat ako dynamicka nadstavba nad HTML. A tym, ze vsetko riesi posvojom a nerozsiruje zaklady jazyka, ale ich pretvara do ludsky jednoduchej podoby tak je to jeho vyhoda. A netrpi tym ani rychlost, vacsinou je jQuery tak rychle ako Prototype alebo Mootools a castami rychlejsie. Cize ist vlastnou cestou a nerozsirovat jazyk ako taky nebola chyba.
Co sa tyka rychlostou nacitania (spracovania). S jQuery sa da pracovat uz vtedy ked sa nacita cely strom DOM. Co je odpovedajuce s [body onload=""]. Iste sa da s nim pracovat aj skor, bez overovania, ze je DOM uz vygenerovane. -
calavera.info (neregistrovaný)Javascript je velké zlo počítačového světa. Na tohle téma je ale spousta úvah jinde. Mě přijde na tomhle článku vtipné vyjádření "dělat z Javascriptu něco, co není". Vždyť na tom jsou postaveny všechny JS frameworky a MooTools zvlášť. Jeho základem je dodání syntaxe pro vytváření "opravdových" tříd, ve smyslu typovosti, dědičnosti aj. Je to celé na hlavu postavené: jazyk, jehož podstatou je pouze převádění identifikátorů na hodnoty, dostává dodatečné syntaktické prvky run-time. Nic proti MooTools, používal jsem ho a jsem s ním spokojen, ale nedávejme Javascriptu větší úlohu, než kterou zvládne, to za něj žádný framework nevyřeší. Je to dobré na nějaké pozlátko a odesílání Ajaxových requestů, s byznys logikou ale pryč z prohlížeče. GMail je hezký, ale zkuste si prohlédnout kód, na to mám své duševní zdraví moc rád.
-
Ano, obvykle jsou to uvahy od lidi, kteri nevi o co bezi. JS je skvely jazyk, podle me jeden z nejlepsich mainstreamovych jazyku. Co se tyce meho vyjadreni, samozrejme vim, ze MooTools vyrazne meni objektovy model JS, to ostatne zminuji. Myslim to tak, ze jQuery je spis takove nejake DSL, ktere si vsechno dela po svem, podle me divne ...
Chapu, ze se Ti byznys logika v prohlizeci nelibi, podle me je ale mozna budoucnost prave takova. Slysel jsi nekdy o SproutCore? Tak to je presne o tom. Rozdhodne JS, byt drive zatracovany, je jazykem (pritomnosti) a hlavne budoucnosti webu.
Kod Gmailu se mi nelibil, to ale neznamena, ze se to neda napsat hezky -
anonymouse (neregistrovaný)ze je Javascript "skvely jazyk" tvrdi predevsim lide, kteri se jim profesne zabyvaji (treba az tak, ze je to jejich "jediny" jazyk) a IMHO neni moc moudre toto jejich tvrzeni nekriticky prejimat a takto o Javascriptu basnit
protoze pokud znas Ruby, nemuzes toto s vaznou tvari tvrdit - hlavne kdyz porovnas objektove modely obou techto jazyku. A i kdybys neporovnaval s Ruby..., co treba zpusob, jakym je v javascriptu implementovana dedicnost (ona tedy implementovana neni, takze se resi pomoci vice ci mene osklivych hacku)? -
Mazarik (neregistrovaný)V Javascripte dedicnost implementovana je. Nie je to vsak class-based dedicnost(ruby..), ale prototype-based http://en.wikipedia.org/wiki/Prototype-based_programming Rozne frameworky sa snazia simulovat class-based dedicnost, na ktoru je zvyknutych viac programatorov.
Vasu odpoved je mozne v prvom odseku obratit a prehodit slovicka Javascript a Ruby;)
Kazdemu vyhovuje nieco ine, mna tiez Javascript zo zaciatku pekne stval, ale zvykol som si. Ma totiz oproti inym jazykom, ktore pouzivam, niekolko zvlastnosti. -
anonymouse (neregistrovaný)ano, mel jsem napsat, ze k l a s i c k a (tj. class-based) dedicnost neni implementovana. Nicmene s prototypal dedicnosti je tolik problemu (viz treba D. Crockford a jeho Javascript - The Good Parts; hlavne nepritomnost private properties a metod v objektovem modelu) plus implementace dedicnosti berouci v potaz 'private access' je tak oskliva a 'neergonomicka' (nemluve o dalsich implementacich), ze IMHO neni mozne javascriptovou prototypal a 'klasickou' class-based dedicnost stavit na roven. Ta javascriptova je proste osklivy hack a prave kvuli tomu se nektere frameworky snazi implementovat klasicky objektovy model, a prave kvuli tomu klasicky objektovy model implementuje i ECMAScript 4.
ja byl nejdrive javascriptem zhnusem, druha faze byla nadseni (po precteni Javascript - The Definitive Guide), a ted mam spise rekneme pragmaticky vztah k tomuto jazyku. Tzn. inklinuju k pouziti frameworku, ktery za me resi vsechny problemy javascriptu, vcetne nekompatibilnich implementaci v jednotlivych prohlizecich (presneji receno, problem se sabotovanim javascriptu Internet Explorerem).
na stranu druhou, i diky javascriptu jsem pochopil, jak funguji closures, ze funkce mohou byt 'first class objects' a jak je to uzitecne (a take jake problemy to zpusobuje, viz treba binding), a za to jsem mu docela vdecny... -
Rejpal (neregistrovaný)"ano, mel jsem napsat, ze k l a s i c k a (tj. class-based) dedicnost neni implementovana. Nicmene s prototypal dedicnosti je tolik problemu (viz treba D. Crockford a jeho Javascript - The Good Parts; hlavne nepritomnost private properties a metod v objektovem modelu) plus implementace dedicnosti berouci v potaz 'private access' je tak oskliva a 'neergonomicka' (nemluve o dalsich implementacich), ze IMHO neni mozne javascriptovou prototypal a 'klasickou' class-based dedicnost stavit na roven. Ta javascriptova je proste osklivy hack a prave kvuli tomu se nektere frameworky snazi implementovat klasicky objektovy model, a prave kvuli tomu klasicky objektovy model implementuje i ECMAScript 4."
Žvaníte hovadiny. Podívejte se na Self-93, řekněte, že to je "ošklivý hack" a "neergonomické" a já se urazím. Ten model je geniálně jednoduchý a přitom nesmírně flexibilní. (JavaScript má ale bohužel Cčkoidní syntaxi, která toho hodně kazí.) Proto se možná taky v mainstreamu neujal, pojídači kávových koláčů by se cítili ztracení a to by se managorům nelíbilo. Jestli potřebujete vodit za ručičku, držte se maminky Javy. -
anonymouse (neregistrovaný)celou dobu je rec o javascriptu - kontext je snad jasny kazdemu. Navic pisu o 'dedicnosti berouci v potaz private access' (a jak Self resi privatni 'sloty', jestli vubec, si ted bohuzel nevzpominam). Ovsem jestli chcete rypat, tak prosim :)
pojidaci kavovych kolacku jsou ze skoly 'odkojeni' ceckem a c++, takze pak prirozene sahaji po jave, ktera jim prijde 'intuitivnejsi' (pripadne jim rovnou zacinaji cpat javu). -
Rejpal (neregistrovaný)"a jak Self resi privatni 'sloty', jestli vubec, si ted bohuzel nevzpominam"
Neřeší, protože v plně reflexivním systému nic takového jako "privátní" ve skutečnosti neexistuje (ani v Javě), takže nemá smysl si na to hrát. A co by to vůbec technicky přineslo? To už mi přijdou užitečnější packages ve stylu Common Lispu, těmi se aspoň dají řešit třeba konflikty identifikátorů, a metody a funkce neurčené k "veřejné spotřebě" mohou ukrýt celkem citlivě, aniž by tak činily násilně (a přesto neúčinně, jak názorně ukazuje Java). A ještě v něčem si rejpnu:
"' a jak je to uzitecne (a take jake problemy to zpusobuje, viz treba binding), "
...a jaké problémy konkrétně? S closures a lexikálním scopingem žádné problémy nejsou už nějakých třicet let, od doby, co Guy Steele a Gerald Sussman publikovali Lambda Papers, kde celé téma systematicky rozpitvali kousek po kousku. Leda že by JavaScript měl ohledně těchto věcí nějaká specifika, která ale můžou být způsobena nanejvýš špatnou implementací nebo snahou o "invenci" (ostudným příkladem snahy o "invenci" je třeba paskvil jménem newLISP), ale se samotnými koncepty asi těžko. S těmi mohou mít problémy nanejvýš programátoři-lidé. -
anonymouse (neregistrovaný)tim bindingem je mysleno na co 'this' ukazuje za behu programu - tedy this uvnitr definice funkce, a ten problem nastava, pokud takovou funkci predavam jako argument jinemu kodu (resp. referenci na ni), tak na co pak to 'this' ukazuje - takovou funkci je nejdrive nutno navazat na ten spravny objekt, na ktery pak 'this' ukazuje (takze z funkce je stava metoda, ktera ma pres 'this' pristup k ostatnim metodam a instance promennym objektu). Jinak 'this' ukazuje na globalni objekt, kterym je window. (ukazuje nikoliv ve smyslu ceckovskeho pointeru, ale reference)
to je problem, ktery prave resi javascritove frameworky, ktere rozsiruji prototype
cili nebyl myslen binding ve smyslu lexikalniho scope, tak jak je pouzivan treba v Ruby (kdy je napriklad treba, aby si promenne pouzite v sablone udrzely binding na scope, ve kterem byly inicializovany)
doufam, ze jsem to napsal srozumitelne (cesky to moc neumim)
Self moc neznam, ale s tou reflexivnosti to dava docela smysl (viz treba i metoda instance_variable_set v Ruby) -
Mazarik (neregistrovaný)Kod gmailu je tak spraseny z dovodu generovania z javovskeho kodu prevodnikom, ktory je dielom googlu. JS frameworky a smer vyvoju jazyka pridavaju vacsinou iba metody pre lepsiu a efektivnejsiu pracu s gui(DOM, atd.), ktore je aj pre tenkeho klienta rozhodujuce. V diskusii uz spomenute Array.each je jednoriadkova zalezitost, ktora pokial je to nativna funkcia je rozhodne rychlejsie spracovana ako funkcia s rovnakou funkcnostou v JS alebo v najekom frameworku, kde je aj tak implementovana v JS.
-
isnotgood (neregistrovaný)tak krom toho ze me s tim gwt predstihl Mazarik tak jeste musim dodat ze pekne kecam, google GWT nepouziva na gmail atd. viz http://ajax.phpmagazine.net/2007/03/why_can_google_not_eat_its_dog.html, takze ten kod je opravdu prasecina generovana clovekem :)
-
... (neregistrovaný)Problem javascript-u su ludia, ktori to nadrbu vsade a bez JS stranka proste nepojde, ani sa len neukaze homepage. Ano existuju pripady, ked JS ma odpostatnenie, ale ako sem-tam narazim na niektore stranky, tak mi to skor pripde, ze autor bol rad ze to nejako splacal v JS a bol rad, ze sa mu ta stranka nejak preloadne, alebo sa nacita nejaky frame.
-
... (neregistrovaný)typicky priklad je livelink
http://www.greggriffiths.org/livelink/
ktory nam s hrdostou nasadali v praci, ale ked sa do toho systemu prihlasim, tak to vygeneruje asi 10 (slovom desat) redirectov, kym to konecne kdesi skonci na homepage..
mam skor pocit ze JS skor zlaka ludi robit skarede veci -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAle když se to vezme kolem a kolem, není to vlastně jedno? JS je turingovsky kompletní programovací jazyk a pokud v něčem nevyhovuje (každý projekt má jiné požadavky a lidé rádi pro konkrétní problémy vybírají konkrétní tooly), není problém v něm napsat interpreter nebo i překladač (do rozumného bytekódu) něčeho lepšího.
Sice to povede ke zpomalení běhu, na druhou stranu to může zmenšit množství přenášeného kódu. Prostě JS je v oblasti prohlížečů základ, na kterém se dá stavět více způsoby: buď ho používat přímo, nechat si ulehčit práci pomocí nějakého "sexy" frameworku :-), nebo použít další vrstvu ve formě jiného programovacího jazyka. -
Ahoj,
dekuji za strucny clanek a byl bych moc vdecny kdybyze napises jeste par dilu o Mootools, samozrejme FW se nehodi na vse, ale pro nektere veci je jak delany a na ceskych a slov. strankach se neda najit nic o temto FW.
Sice ang. mi nedela problem, ale neco jineho je ang. manual a serial napsany v cestine.
Takze este takych 5-6 dilu by bodlo.
Doufam, ze nato bude cas.
