Jasně že jsem ajťák, mám přece ten linuks, folouvuju lidi z ajtý branže na tvítru, čtu živě, mám tam v diskusích vždycky samý pluska, zapojil jsem kámošce routr, aj ty déhácepéčka nastavil nebo jaxe to menuje, šak víte, pohoda. Vobčas čtu nějaký ty novinky z jádra. Nevím sice o jádru nic, ale znám hustý pojmy z tý oblasti. Jo a tady máte moje ukázkový helou vorld v pjeti různejch jazycích. Jakej chci plat? Tak kolem štyriceti klacků by mně stačilo, jo.
Právě jsem ušetřil iinfo honorář, není zač.
Stačí výše uvedený odstavec mírně upravit a bude vhodný i na vitalii, není zač podruhé.
Dostal jste mě. Přiznávám, že to byl transsexuální kamarád Kamil. Ale lhal jsem v dobré víře, že jsem schopen mezipohlavní sociální interakce, Kamil se totiž chová zcela jako žena. Blogísek jsem raději neuváděl, nechtěl jsem být případně odmítnut pro překvalifikovanost, snad mě chápete.
Zajimalo by me kde jste vzal to magicke cislo o 90 lidech cekajicich na jedno misto v IT. Podle me je to nesmysl. Cisla ktera jsem nasel se pohybovali od 13 do 18 lidi na jedno pracovni misto… (viz google „lidi na jedno volne misto“)
Mozna by pomohlo kdyby jste si aspon ujasnil co vam pan Myslivecek rika: „V průměru se na jednu vystavenou pozici ve frekventovaných oborech hlásí 90 kandidátů.“ – neplette si prosim pojmy s dojmy…
Hledal jsem praci (programovani pro Android) v lednu, krize urcite byla poznat, ale tech 90 lidi na jedno misto mi prijde hodne prehnane. Povazuju se za velmi mirne nadprumerneho matfyzaka s praxi, co trochu umi Android. Kdyby tech lidi bylo fakt 90, tak by dejme tomu 70 z nich byl odpad, 10 melo nejkou vadu, 5 by neumelo Android, 2 by byli jako ja a 2 by byli fakt machri, takze bych tehdy svou praci neziskal.
Já bych tomu věřil, jak se hledá práce v IT popisuji na http://markoniuss.blogspot.com/2010/09/tvrdou-praci-leda-do-hrobu.html , a právě když si přečtete ten příspěvek zjistíte, že pošlu třeba tak 5 životopisů denně, když to udělá každý, tak kde pak jsme?
90? Mno to jste trochu uletnul, je to asi 5–6 mene a i to je mozna prehanane, ale to je sumak.
Jen jsem se chtel zeptat kam se podeli sitari? Nasi mraveneckove, kteri propojuji tenhle svet a buduji tu „informacni dalnici“.
Mam na mysli opravdove makace, kteri chapou rozdily mezi L2/L3, chapu STP, umi stackovat, vyznaji se v SFP, ovladaji routovani, maji pod palcem nejake to ASko, umeji nastavit alcomu/ceragon/mrv a tcpdump jim bezi i na kalkulace … ne vazne, mam na mysli lidi co propojili vic jak dva switche se sousedem v baraku.
Kdepa jsou? Copa se s nima stalo? Kam zmizel ten stary song?
Oni jsou, jen je mozna nekdo neumi zaplatit. Onehda jsem se velmi nasmal u inzeratu, ktery doslova hledal cloveka typu „ferda mravenec prace vseho druhu“ (od spravy OS, siti, programovani, k webu …) a nabizel uzasnych 15kKc hrubeho.
Jinak clanecek o velkem hovne, znam spoustu firem ktere se vsemozne redukovali a omezovali, ale v IT maji porad vypsane odmeny pro zamestnance, kteri privedou pouzitelneho clovek.
Umel jsem uz pred 5ti lety jako lumik cerstve vylezly ze skoly. Jenomze tehdy u nas ve meste me jako absolventa nikdo nevzal. Zadny mistni provider nema vlastni ASko a vsichni si to nak pytlikuji.
Jedine co zbyva ITakovi tak zdrhnout do Prahy nebo do Brna.
A ted mi rekni kde mam vzit praxi kdyz me nikdo jako absolventa nevezme? To mam vzit praci u maleho lokalniho ISP ktere jedne alcome na nadrazi rika
„bekboun“? Kdy redundance je resena manualni prepojenim jednoho dratu do druheho switche?
To ze jsem byl do problematiky zazrany to nikoho ze zamestnavatelu nezajima.
Tak jsem vzal misto spravce site na jednom urade. Za evropske penize jsme tam vybudovali celkem solidni infrastrukturu.
Dneska uz jsem na jinem miste a na jine pozici a v trochu jinem oboru. A asi se 4× vetsim platem. Ale stale se mi po sitich styska. Prave si z „nudy“ vyrabim switch na bazi FPGA od xilinxe.
Nemuzete si tak trochu za to sami? Co takhle dat nekomu sanci? Dobre si vzpominam jak jsem se citil. Co takhle si uchazece poradne proklepnout? Delam pro pomerne velkou spolecnost a sestavili jsme si vlastni testy. Toto sito zatim nezklamalo.
Ano pravda. Jako absolventa po mě neštěkl pes i když jsem byl nadšenec do všeho „do zásuvky“ a brali radši lidi který měli „praxi“ 15 let u Telecomu (kterýmu tou dobou denně hořela špatně nastavená ústředna), aby jim tam tu práci odváděli zase špatně, ale s praxí.
Kamarád teď shání práci v chemii, vejšku udělal s jedničkama, ale buď veme práci po dvaceti letech studií za 14kKč v Čr, protože je absolvent, nebo půjde dělat do německa, kde už ho kontaktovali při studiích s nástupákem 3500€, aby si ho zarezervovali. On sice do německa nechce, ale nic jinýho mu nezbyde.
Souhlasim, udělat test, zjistit co člověk umí a nehledět jen kdeže to dělal.
u nas ve firme to dopadlo tak, ze kdyz horelo par projektu, tak se vsichni kdo aspon neco umeli i mimo site presunuli na pul uvazku mimo sitarinu a dostali za ukol vychovat novou generaci co to po nich prevezme. ted delaji sitari za lepsi penize na plny uvazek na developerskych projektech a sitarinu resi akorat v pripade deovolenych nebo jako proplaceny konicek. stejne to dopadlo tak, ze se nakonec muselo nabrat pul na pul zase schopny lidi a lidi co si vytrenujes. po tom az zacali fungovat jen jako „backup“. zpatky se nikomu moc nechce. plat sitaru proti projektum nic moc.
My sme minuly rok skusali prijat testerov. Nie sme prave mala firma, benefity napriek krize nie su uplne na zahodenie…
Napriek tomu som za 3 mesiace vystavenej ponuky dostal len 15 zivotopisov, z ktorych realne pouzitelne boli 2, max. 3 (ked prizmurim obe oci).
A nehovorim o skusenostiach, alebo tak – ludia, co sa hlasili na poziciu IT Tester mali prax v betonovani, jeden bol byvaly rozvazac tovaru a podobne.
90 ludi sa nehlasilo doteraz na ziadnu poziciu v mojom okoli, co som pocul.
Mozno na nejake jednoduche technologie, ako HTML, alebo PHP, o ktorych si kazdy, kto presiel tutorial z W3C mysli, ze ich „ovlada“…
mam uplne stejnou zkusenost a neslo vubec o IT. 4 mesice jsme meli vypsanou pozici na Manazera termodynamickych simulaci a k tomu 4 termodynamiky. Tu manazerskou pozici jsme zrusili potom, co jsme po nekolika mesicich nabrali jednoho termodynamika. Na manazera se neprihlasil nikdo a na termodynamiku 2 lidi. Odbornici proste nejsou a firmy i pres krizi maji problem najit schopne lidi. A je to o to tezsi, ze schopny clovek nebude behem krize menit misto, aby byl 3 mesice ve zkusebni dobe v dobe krize.
Nejde, ale spousta firem kvuli tomu prijde o potencialne spickoveho odbornika. Znam takovych totiz nekolik, cestina je pro ne doslova spanelska vesnice (i slovosled), ale ve svem oboru jsou proste dobri. Bohuzel ta pipina z HR (je tam nekde vubec chlap?) takovyho uchazece vyradi aniz by cetla dal.
I proto jsem v pripade firem kde se vyskytuju tyhle pipiny z prijmu lidi do IT uplne terminoval. Maximalne vyuzitelny na zverejneni presneho zneni inzeratu (uz sem zazil u pokusy o upravy …).
BTW: Nejvetsi prca je, kdyz ta pipina scita sloupec cisel v excelu na kalkulacce a kdyz ji to 5× vyjde pokazdy jinak, tak se prijde zeptat, jestli by to neslo nejak jinak … a takovy se hlasej na mista, kde se prace s PC predpoklada a jeste se odvazujou hodnotit jine …
Nikdo nerika, ze ten kdo umi c++ muze umet cestinu, ale o tom kolik procent lidi kdo umi c++ neumi poradne cesky…
A podle toho jak nam na fakulte profesor nadaval, ze 70procent studentu nenapise dobre i/y, bych rekl, ze pipina zna i/y, a tim konci. Zamestnavatel by si mel rici koho chci na pozici programatora, cestinare ci dobreho programatora.
nekdo na cestinu treba absolutne nema a pritom je super programator/svarec/analytik/cokoliv… jasne, kdyz bych rozesilal CV tak si ho necham nekym zkontrolovat, ale odepsat nekoho kdo se hlasi na tak „nenormalni“ job, jakym IT bezesporu je, jen kvuli hrubce? on nevydela penize slohovou praci, ale programem.
Jasně, to jsou ty typy, co sedí zavření ve sklepě a kdykoliv má přijít do firmy na návštěvu zákazník, tak se těmhle pracovníkům zaveze do sklepa zásoba jídla a pití a chemické WC a pak se dveře do sklepa pečlivě zamknou, aby se náhodou zákazník s někým z nich nepotkal. Ano, znám ty typy. Naneštěstí žijeme v moderní době, kdy i tihle lidé musí komunikovat se svým okolím. A to je obvykle protože problím zakázník vydí sotva čtitelný text a nůmeže se zbavyt dojmy, že pistatel je decibel. A pak přemýšlí, zda dotyčný jen mlží, nebo je hlupák, nebo má akorát dobrý matroš. Zákazník totiž nerozumí detailům IT práce (to by si na to nenajímal jinou firmu), takže jediné co dokáže posoudit je právě ten projev. A bohužel s neschopností správně se projevovat často chodí ruku v ruce i neschopnost pochopit projev jiných. Takže jakkoliv obdivuji ty úžasně inteligentní a zároveň neuvěřitelně rozlítané vědce, pracovat bych s nimi nechtěl. A pokud se budeme bavit o programátorech… buďto si ten člověk význam syntaxe a sémantiky uvědomuje, nebo ne.
Ne, nechápete. Nejde o neschopnost se projevovat, nebo psaní nesrozumitelných textů. (Ostatně i pravopisně naprosto bezchybný text může být zcela nesmyslný) Jde o to, že si uvědomují jaká je to zbytečnost – jeden znak = jeden zvuk je nejjednodušší a zároveň nejpraktičtější systém, cokoliv složitějšího je nesmysl. A zároveň vidí, jaká je to duševní onanie ze strany posedlých „správným“ pravopisem. Drtivou většinu posedlých pravopisem tvoří ti, pro které byl pravopis vrcholem duševních sil a kteří se nechali duševně nemocnými učitelkami na ZŠ přesvědčit, že „správný“ pravopis je znak inteligence.
No jo, Honeywell Brno :-) Tak když drtivou většinu životopisů vyhodí do koše už HR asistentka s tím, že člověk nemá VŠ titul nebo 10 let praxe, tak to pak je opravdu těžké sehnat lidi, co oboru rozumí. Pak dochází k těm trapným situacím, že lidé z Honeywellu na veletrhu někoho lanaří a on je pošle k šípku s tím, že se tam už před půl rokem hlásil a ani jim nestál za odpověď.
Tento nesmysl je lidem vtloukan do hlavy uz i ve skole, rozesmal mne jeden spoluzak, kdyz v prezentaci uvedl, ze se boji, protoze je v IT ted moc lidi a on se neuplatní. Není to pravda prace pro schopne lidi je porad neni se divit, ze je ted hodne „informatiku“ kvuli boomu ktery byl pred 4–6 lety na skolach(a z toho jak nechavaji skoly lidi prochazet) :) . Z osobni zkusenosti vim ze na nekterych mistech ti „informatici“ nemaji co delat jednoho ve firme jsem zazil a ted pracuju misto nej.
chybi schopni lide – takze bych urcite neplasis ze ten kdo se o svuj obor zvlada nema problem zamestnani najit
ono to neni jen IT ale napric celym prumyslem. delal jsem ve firme prodavajici prumyslove zbozi a za 3 roky firma nesehnala schopneho cloveka ktery by splnil:
- vyborna matematika na urovni gymplu (kalkulace cenovych nabidek, nic sloziteho jen ±*/ a % ale umet si napsat tri vzorce v excelu usetrilo moc casu)
- slusna uzivatelska znalost office programů
- slusna komunikace – pisemne, osobne i telefonu aby nemluvil jak hotentot a nepsal s hrubkama
- vlastni aktivita, zodpovednost a schopnost makat na 100% a obcas prijit s napadem
pulka si myslela „ja jsem inženýr ted se ze me tady posadte na zadek, chcio 30tis nastup a nikdo mi tady nebude rikat jak to mam delat ja vsechno znam“, pak tam bylo par mladejch po stredni skole s nazorama „4 hodky pokecam na icq, pak to nejak proflakam, mam hodinovku“
situace se nezlepsila ani s nastupem krize.
Na to, ze HR lide nemaji paru o oblasti, pro kterou shaneji lidi, jsem si zvykl. Ale je des, ze se od nich objevujou clanky/rozhovory.
Vety jako „Alespoň tři technologie (PHP programovací jazyk, ovládání databáze a HTML), u Windows stačí znalost dvou aplikací C++ nebo JAVA.“ jsou chutovka…
Jo tohle nesnáším. Spousta lidí se hlásí na pozice u kterých nesplňují uvedené požadavky na zaměstnance. A spousta firem v inzerátech nadsazuje požadavky na zaměstnance. Nevím, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice a nevím, jak toho ven, ale vadí mi to. A nejhorší je, že to ale nedělají všichni, takže nevíte, kdy budete za pitomce, že jste se na danou pozici přihlásili (a nesplňujete požadavky – neumíte číst člověče – máme to tam jasně napsáno). A kdy budete za pitomce, že jste se tam nepřihlásili (a požadavky přitom splňujete, jenom to nevíte).
No pokud mam informace ze sveho okoli, tak se rozhodne prihlasit. Ono to totiz dost casto vypada tak, ze pan ferda mravenec se nenajde, takze si reknou „no tak vemem trebas toho a uvidi se“. No a v 50% se pak uvidi, ze danou praci by zvlad levou zadni i clovek s 1/4 kvalifikaci, coz prozmenu znamena, ze da vypoved on, protoze nudit se v praci, to musi bejt strasny …
BTW: Chtit po ITkovi VS muze leda silenec, dyk jak dlouho tu existujou vubec nejaky skoly na IT zamereny a jaky kraviny se na nich uci ? Osobne neznam nedinyho ITka, ktere by mel VS zamerenou na IT. V lepsim pripade ma nejaky to elektro, v horsim i hnojarnu a jine (ale ma papir a zvladnul doma nainstalovat widle).
No minimalne mate u VS vzdelaneho zaruku urcite kvality (zalezi samozrejme na skole / fakulte). Ne kazda pipka na HR pochopi ze Integrovana stredni skola informatiky a spoju neuci to same jako FIT VUT. Nedejboze integrovana skola automobilni a informacnich technologii (ci jak se to zverstvo Kralovopolske strojirny zove).
Ona totiž ta vlastní vysoká škola ty HR ani moc nezajímá. Důležité je, že ten člověk osvědčil určité kvality (schopnost se učit, vytrvalost, občas i nadání nebo inteligenciú, které se pak mohou hodit. Stejně ze škol lezou v lepším případě polovzdělanci a všichni to vědí, takže školní znalosti se příliš nepočítají…
Ale ne. Vetsina vysokych skol je o tom se neco nabiflovat, presvedcit zkousejiciho ze to umim a zapomenout abych mel v hlave misto na dalsi latku.
Jsou i skoly kde uci prakticky – Indie, Japonsko. To je pak uplne o necem jinym, z nich vychazeji kompetentni jedinci. Teoreticka vyuka je k nicemu.
Trochu mi to pripomina vojnu. Za cely pobyt jsem vystrilel 2 zasobniky ostrych. Zato zametani dvora, uklid, natirani plotu, baleni plne polni, skrabani brambor, nastupy… V tom jsme byli fakt dobry. Ve valce by to bylo asi na jednu vec, ale soudruzi to meli radi. Jsem rad ze ceska armada nemusela nikdy bojovat.
Ti indove co jsou v USA jsou kvalitni a kdyz jsem videl videa nataceny na jejich skolach tak tam ti studenti maji vylozene zajem se ucit a taky se tam uci delat s highend technologiema a maji dost dobry studenstsky projekty ktery udelaji od zacatku do konce, takze jsou pripraveni pro praxi na vybornou.
Srovnejte to s cechama, tady ma o praci zajem cca 5% jedincu z toho co jsem s nima mluvil. Zbytek povazuje praci za misto kam se chodi a dostava se za to plat. Hlasili se mi u i vysokoskolaci co nikdy nic nedelali – nenakodili ani jednu radku mimo cvicka a rek bych ze ty cvicka si nechavali psat. Hlavne ze meli jasno o svem nastupnim platu – 65 tisic.
Jeden se mi tu priznal ze praci hleda uz 3 roky. Ja mu rikam, stahnete si orakl, developer prostredi a tak mesic doma se snazte v tom neco kutit, pak to sem prineste a podivame se na to spolu jak to dopadlo. On na mne koukal jako ze jsem uplne blbej a po chvili premysleni rek. Proc bych ale tohle delal, ja chci plat 65 tisic. Musim se naucit ty pohovory. Ja si koupim to prouzkovany sako abych vice uspel u pohovoru. Asi za rok mi volal ze uz to misto sehnal, nasel jeste vetsiho pitomce nez byl on sam.
nedelam pohovory unas ve firme, nicmene mam informace od tech co ho delaji. V dobe, kdy u nas propoustel Sun sme meli naval uchazecu, co meli jako posledni misto v CV Sun. Nevzali sme ani jednoho. No a jako kuriozitka, se k nam hlasila dokonce, nebudete tomu verit, zenska! :-) Bohuzel, byla uplne mimo.
Jenomze v pythonu se prakticky nedela. Nejsou pro nej ani poradny database drivery a to nechci nic extra. Funkcionalita na urovni JDBC2 by stacila, solidni podpora pro messaging a LDAP by taky nebyla od veci.
Schvalne:
vyjmenujte 5 aplikacnich serveru v pythonu.
vyjmenujte 5 web frameworku v pythonu
vyjmenujte 5 IDE pro Python
Moje zkusenost se zope je nepouzivat to. Potrebuje to v teamu nekolik velmi dobrych zopistu aby zodpovidali dotazy tech mene zkusenych protoze zope je ponekud barokni design a spatne je do nej videt.
Pravda python neni jen zope. Nejvetsi tahak pythonu pro podnikove aplikace je plone.
Zdravím
Proč 5 proč ne 6 nebo >7?
Copak o kvalitě jazyka vypovídá, kolik má IDE nebo aplikačních serverů?
Ale budiž:
IDE:
http://wiki.python.org/moin/IntegratedDevelopmentEnvironments
Web Framework:
http://wiki.python.org/moin/WebFrameworks
Aplikační servery.
Podle mě, jako aplikační server s Pythonovskými službami může sloužit jakýkoliv Unix/Linux/MSWindows/BSD/… server (Třeba stylem: http://code.activestate.com/recipes/392879-my-first-application-server/).
Ale i těch větších než na pár řádků je víc než je Zope, třeba SkunkWeb.
Záleží samozřejmě na konkrétním případu, co je a není vhodné.
BTW: Ne všecno musí vypadat jako mastodnot J2EE.
Database drivery?
U menších věcí, (cca do 1 miliardy záznamů), jsem si vystačil s MySQLdb, Posgresql, cx_Oracle.
//Ovšem nic to nemění na tom, že C, C++, Java, C#, .Net, … a další mají své výhody a své místo na slunci.
Mně na pythonu hlavně vadí to, že tam řada chyb, které by jiné jazyky (C, C++, Java) odhalily při kompilaci, projde a spadne to až v momentě, kdy se program dostane na danou řádku.
Když se taková chyba udělá v místě, které se běžně nevykonává, tak se na to nepřijde a v tom programu pak zůstane latentní bug. Třeba v python testsuite jsem takový bug našel taky.
Když odbočíme od tématu „porucha osobnosti“ (o tématu „90 uchazečů“ už ani nemluvím) tak k tomu tvému „řada chyb, které by jiné jazyky (C, C++, Java) odhalily při kompilaci“, se celkem pěkně vyjádřil Petr Mach aka Wraith:
CITE: Myslí si, že statické typování a následná kontrola/odhalení chyb v programu již při překladu je samospasitelná nebo přinejmenším tak zásadní, že je nezbytné pro vytváření robustních programů. Domnívám se osobně, že tomu tak není. /CITE
Více, včetně argumentů na: http://python.wraith.cz/uvod-datove_typy-typovani.php
Když přejdu k příkladům uvedeným v článku:
Co když v tom programu máme if (error) printf("Vysledek = %d\n", (1+"1")); — v C to vyhodí při kompilaci warning, vyhodí ho to kdykoli, ať se tato část kódu vykoná nebo ne.
V pythonu příkaz if error: print 'Výsledek =', 1 + "1" vyhodí chybu, ale jen pokud se vykoná. Takže abychom takové chyby zachytili, museli bychom napsat test, který proběhne všechny větve programu.
Opravdu se takové testy v pythonu dělají?
„Myslí si, že statické typování a následná kontrola/odhalení chyb v programu již při překladu je samospasitelná“ — nemyslím, že je samospasitelná a že odstraní všechny chyby, ale odstraní dost chyb s minimem námahy. Samozřejmě, otestovat všechny větve programu je spolehlivější, ale časově náročné. U programů řídících letadla, vlaky apod. se to dělá, ale nevím, zda by to někdo dělal u běžného uživatelského programu.
Takovou chybu vydíme i v samotném pythonu 3.0.1, v souboru ./Lib/test/test_threading.py:
if sys.platform in ('freebsd4', 'freebsd5', 'freebsd6', 'os2emx'):
print >>sys.stderr, ('Skipping test_3_join_in_forked_from_thread'
' due to known OS bugs on'), sys.platform
return
Holt to prostě ten test nikdo na těchto platformách nepustil, tak ta chyba zůstala nepovšimnuta. Kdyby byl python staticky typovaný, tak by neprošla.
Co se vlastně v reálném programování s takovými to chybami typu if sys.platform == 'freebsd4': nějaký blbý výraz dělá?
Python samotnej s nimi neudělá nic, ten nechá klidně člověka napsat if 0: print neznama_promenna. Existuje nějaký nástroj, který zkouší vykonávat všechny větve programu a pak dokazuje, že ty výrazy jsou nebo nejsou správně?
Nějaké nástroje na statickou analýzu existují, např. Pylint, ale žádná sláva to podle mě není. S těmi statickými typy máš samozřejmě pravdu, ty leccos odchytí, ale Python jsem začal používat právě proto, že mainstreamové jazyky (C, Java) s typy zacházejí dost pitomě. Nutit programátory psát příkazy typu:
Stodola stodola = new Stodola;
nebo ještě hůř něco jako
Stodola *pStodola = (Stodola *) malloc(sizeof(Stodola));
může jenom sadista nebo skalní příznivce cimrmanovských absolutních rýmů. Jazyky, které mají typovou inferenci a třeba i podporu algebraických typů, napravují pomalu ale jistě staticky typovaným jazykům jejich pošramocenou pověst. Těm původním to ale nepomůže. ;-)
No zasejc v tom C/C++ si muze clovek lecos dovolit a ono to udela !presne! to, co napsal. V takovejch jako C#/Java/… si to „samo“ cosi dela aniz by to programator moh jakkoli ovlivnit i kdyby se nahlavu postavil (napr docilit v jave uvolneni pameti kdyz „ja chci“ je prakticky nemozny).
1) Ono !presne!, to je treba zajimave u syntaxe Wiki skriptu. Nastesti je to jen na ty skriptiky. ...ovsem jakmile se tam ma pracovat s if null nebo i not null, tak je pak neco jako ona stodola.
2) Treba v CA se programuje primo v ASM, a nejsou to zadaleka jen male veci. Holt neco jako letadla... Tady ovsem banky (mainframes).
clovece, keby ste sa v eci trochu vyznali na tieto otazky si odpoviete aj sam a nie hned odsudzujete „python“. Python sa odlisuje od statickych jazykov nielen syntaxou ale sposobom programovania. Napr. staticka kontrola sa (ciastocne) nahradza testovanim (test driven development). ale nema cenu sa tu rozpisovat…
Vysoke skolsvi produkuje studenty takove, cemu odpovidaji vstupy – kvalita uchazecu (vzhledem k mnozstvi vysokych skol, ktere v poslednich letech vznikly jako houby po desti s velmi rozdilnou kvalitou) a dale podminkami stanovenymi ve vlade/na ministerstvu (to je ten napad „zvysime pocet vysoskolaku“, i kdyz neumi zvysit pocet lidi, kteri by na VS meli schopnosti).
Takze to neni ani tak tim, ze vysoke skoly plati stat formou prispevku na studenta, ale tim, jak je ten prispevek nastaveny a jak nuti skoly prijimat velke pocty studentu, aby mohly prezit.
Chcete zlepsit vysoke skolstvi? Snizte pocet vysokych skol, at se kvalitni uchazeci neredi tim, co nemelo nikdy po stredni skole pokracovat ve studiu. A dale zajistete kvalitni financovani skol (za malo penez malo muziky, vime?).
Az na poslednu vetu suhlasim. Penazi nie je v ceskom a toboz nie v slovenskom skolstve mnoho, ale z toho, co do skol prichadza + peniaze zo zahranicnych projektov ako KEGA, VEGA, APVV, NIL a ine, sa daju urobit neuveritelne veci. Tu je to ale kazdemu jedno, nik nema zaujem podielat sa na zvysovani kvality a transformacii vyucby z anonymneho memorovania na zapadny styl. Dovolim si povedat, ze ak by stupli vstupy o 100% kvalita by sa zvysila mozno o 10.
Do nas na VS hustili placal a pak nam tam jezdili „odpornici“ z Ceskeho telecomu jak jim funguje Frejm Vybley a ATM. Uz tehdy technologie na smetisti dejin. Mezi nejdulezitejsi patrily ty tri dementimatematicke predmety ktere me totalne otravily. Rozhodl jsem se jako ty.
Postupem casu jsem si zacal kvalitni vzdelani platit a to teprve se opravdu vyplatilo.
Negenerují ani jedno. Alespoň co se IT oboru týká. Ano, osahal jsem si Cisco router a strávil s ním 2 cvičení. To jsou skoro 3 hodiny. Jsem tedy odborník na sítě? Praktické úlohy sice byly, ale bylo jich jen pár (2?) a měly jedno jediné správné řešení, navíc obecně známé. Na víc prostě nebyl čas. Takže odborník pro praxi nejsem. A vědec? Proboha co je na opsání několika konfiguračních příkazů ze script vědeckého? A na přednáškách se sice povídá o tom jak se navazuje TCP spojení, ale opět, co je na tom věděckého? Vždyť nám jen přečtou RFC. Pak přijdete do praxe, síťové spojení některých stanicí náhodně chcípe a vy hledáte co se kde pokazilo. S Wiresharkem a spol. v ruce a po několika hodinách s velice dobře placeným helpdeskem IBM na telefonu pak zjišťujete, že vám umírá jeden box v USA a ten druhý má nestandardně nastavené MTU a některé pakety pak cestou k nám někdo zahazuje. Na tohle mě VŠ nepřipravila ani prakticky ani teoreticky. Jo, naučili mně co je to MTU, to zas jo.
Nepsal sem ze generuji, ale ze se pokouseji. Taky netvrdim, ze by absolvent VS mel byt odbornik pres Cisco … ale me by byt schopen s manualem v ruce ho nejak aspon „rozumne“ nastavit, mel by ± vedet co lze a co nelze, aby vedel, jestli to ma hledat, nebo rovnou rict ze to nejde.
Taky nejde o to, aby scanoval po siti kde se co podelalo, ale aby umel tu sit navrhnout a predevsim rict proc zrovna takhle a ne jinak (nemluvim jen o natazeni dratu, ale o navrzeni vlanu, dmz, vpn, ipsec …). Stejne tak by mel bejt schopnej na existujici siti zjistit, co je blbe v navrhu, nebo kde jsou kriticky body a navrhnout reseni.
Samosebou by mel bejt schopnej to nakonec vyhodnotit ekonomicky, protoze uzasnou sit za GKc umi navrhnout kazdej.
Neni pravda, rozhodne ne v IT. Krom statni spravy, kde IT velej diplomovani kreteni (a podle toho to pak vypada, viz DS a dalsi), vsechny firmy co znam, ktery se zabejvaj IT, neberou absolutne zadnej ohled na vzdelani. Osobne sem nikdy nikde nemusel ukazovat ani maturitni vysvedceni, nikoho to nezajimalo.
Presne tak. Proto jsem po prvnim zamestnani odesel jen to bylo mozne. Diplomovany kreten je pomerne mirny termin. Jedna se o individua ktera by v praxi neobstala. Ale nic nedelaji. Tudiz podle hesla „kdo nic nedela, ten nic nezkazi“ delaji h.vno a na vsechno si objednavaji externi firmy. Uspech externi firmy je pak vydavan za uspech jejich. A nebo neuspech. Nulovy rust v oboru ale svoje maji jiste.
No nevim, jsou obory a obory. Pokud vam v IT staci zapojovat routery a instalovat Win, tak VS asi nepotrebujete a pak by ji nejspise nemel chtit ani zamestnavatel, ale jsou i obory, kde napriklad programujete autopiloty bezpilotnich vojenskych letadel (dela se i v CR) a tam se bez VS a hodne vysoke matematiky proste neobejdete. Nemluve o tom, ze jsou lidi, kteri pouzivaji Matlab a lidi, kteri vytvareji Matlab. Ta druha skupina jsou v drtive vetsine PhD. Takze VS tam, kde je potreba a neni IT jako IT. To same napr. Senior Scientist v Adobe, ktery dela nove featurky pro Photoshop.
Na spoustu veci vas pripravi i ceske vysoke skoly, protoze do vas budou hustit matice, integraly a diferencialni rovnice po dobu nekolika let a k tomu elektrotechniku a par programovacih jazyku, takze pak budete treba delat pro Intel nebo programovat Embedded S/W pro Boeing.
Rozhodne bych nepodcenoval schopnosti ktere musi mit clovek pri sprave nejake velke infrastruktury. Na to tu mam mnoho nedodelanych postgradualu ba i jaderny fyzik by se nasel;)
Na vami zminene mi staci nedostudovany stredoskolak(obdoba telecomackych trataku-umi vymenit kartu, zapojit drat ale nevi co vubec dela).
Vy ale hovorite o jen o nekolika lidech kteri se na z toho kvanta uplatni. Jen na opravdu velmi malo pozic je vylozene VS potreba. A to bych si dovolil jeste vyhrady. Profesori sami jsou hrdi kdyz se sem tam nekteri studentik uplatni ve vyzkumu v nejake vyznamne firme. Jsou to ale jedinci a ne zastupy absolventu VS jak se mi tu snazite lehce naznacit.
Tady v prispevcich od nekoho zaznelo ze nase VS vychovavaji vedce a ne lidi pouzitelne v zamestnani. Pod to bych se podepsal.
Osobne pro mne clovek ktereho problematika chytne, ma motivaci, je treba ochoten si doplnit vzdelani mnohem uzitecnejsi nez kdejaky unaveny doktorant. Kdo umi ten umi. Vysoka matematika neni nic co by se nedalo bez motivace zvladnout bez VS. Pokud mam motivaci a potrebuju ji, tak si patricne veci nastuduji. Mame tu technicke knihovny,odborne weby a jine. Nelibi se mi vsak postup od teorie k praxi. Preferuji opacny postup. Nevyhovuje mi tradicni pojeti vyuky a potrebuju mit hodne praxe a samostatnosti. Potrebuji mit pocit ze to co delam potrebuji a je mi uzitecne. Potrebuji mit pocit aplikace dane veci.
Vemte to tak ze to ze nekdo nema VS, neznamena ze neni schopen vedeckeho pristupu a badani. Jenom mu treba nevyhovuje styl prace. To je vse,
Nesouhlasím.
Diplom není zárukou ani chytrosti, ani inteligence a nakonec ani debility.
Fakticky je ověřeno, že v praxi neobstojí široký kus populace (myšleno z pohledu potřeb) a nezáleží přitom ani na vzdělání a ani na pohlaví a nakonec ani na věku.
Heslo – „kdo nic nedělá ten nic nezkazí“ – je typické pro určitou kategorii lidiček, která se táhne a přimyká k celému zemskému globu. Polemizovat nad tímto faktem je možné, ale zbytečné. Prostě to tak je a každý z nás se s tím potká minimálně jednou za život. Každý z nás to také řeší individuálně.
Shrneme to.
To co Vy popisujete vidím jako typickou vychcanost a narazíte na ní kdekoliv. VŠ není původcem této vychcanosti.
Obecně k VŠ:
Ty mají produkovat především lidičky schopné:
* samostudia
* kritického myšlení či pohledu
* analytického myšlení
* inženýrského přístupu k řešení úloh, což je obecně vzato cca: analýza, dekompozice, syntéza, kritická analýza, návrh, realizace, testování a provoz
* vyjadřovat se
To že to dnes VŠ neprodukují je problém systému jako takového, který deklasuje VŠ studium na „Poplatky za hlavu“. Což ve výsledku vede ke kvantitě budoucích vzdělanců – NE K JEJICH KVALITĚ.
Zdar.
Dovolim si s vami nesouhlasit. VS (IT obor) jsem si udelal pri zamestnani (delal jsem sitare) a musim rict, ze mi pomohla s rozsirenim obzoru. Po dokonceni skoly jsem se zacal profilovat jinam a dnes ridim vyvoj kompletniho aplikacniho portfolia pro pomerne velkou spolecnost.
Takze o tom, ze by vysoka skola v oboru IT byla k nicemu musim nesouhlasit. Beru to, ze pro obycejneho kodera, nebo admina je k nicemu, ale pro cloveka, ktery tyto lidi musi ridit je VS naprosta nutnost.
V cem vam VS rozsirila obzory? Pokud mam ochotu stourat do jinych IT oboru a dozvidat se vice pro rozsireni sveho rozhledu opet musim nesouhlasit. Pokud jste toho nebyl schopen samostatne a musela vas k tomu dotlacit skola tak budiz taky cesta. Ale neimplikuje to uzitecnost vedeni skoly.
Podivejte ja treba zacinal na osmibitech soucasne s elektronikou. Coz da cloveku hodne do zakladu. Programovani od strojaku po vyssi jazyky uz prijde s tim. Tehdy jsem ziskal asi nejlepsi zaklady jako maly capartik. Clovek tak nejak ziska predstavu jak to vsechno chodi a pak uz jen rozsiruje. Ono je to stejne vsechno na jedno brdo. Jen clovek musi mit drobet toho abstraktniho a analytickeho mysleni.
I jako admin musim ridit lidi. I jako admin musim designovat infrastrukturu a vedet neco o vedlejsich oborech. A pri diskusi se specialistou nevypadat jak tvrde Y. Admina bez vyse uvedenych vlastnosti bych nebral. BTW: Uz jste byl na pohovoru v google? Ja ano a maji naroky na rozhled v IT opravdu velke. Skoro si zacinam myslet ze nikdo takovy na danou pozici snad ani nemuze existovat;)
To není tak úplně pravda. Je řada pozic, kde stačí když ten člověk umí počítat na prstech a opsat cosi z příručky. Takových pozic je hromada a i uchazečů je hromada. A peníze jsou tam mizerné. To zkresluje veškeré statistiky. Ostatně, jak někteří v diskusi uvedli – na pohovor jim přišel člověk, který byl úplně mimo. Myslíte si, že ten člověk je dodnes nezaměstnaný? Nikoliv, pravděpodobně skončil někde v nějaké firmě na nějaké IT pozici s platem lehce pod 20 tisíc. Takže je rozdíl mezi „najít kvalitního IT odborníka“ a „najít IT odborníka“. Já osobně jsem před pár lety začal používat kategorii pracovníků „data entry“. Firma je potřebuje, to jsou ti lidé, co něco od někud opíšou někam jinam. Inteligence je pak jen příjemným bonusem a znalosti a ambice jsou spíš na škodu – takoví lidé pak brzy utečou za lepším.
"ambice jsou spíš na škodu – takoví lidé pak brzy utečou za lepším."
- utecou, pak nevidi moznost rozvoje. Anebo ne toho rozvoje, jaky by chteli. Vec nabizenych oznosti... Protoze je lze dlouhodobe slechtit a zvysovat jim kvalifikaci (spolecne obe strany). A to pak mate spolupraci na 20 let!
Jistě, kvalita a kvantita je něco jiného.
Kolik lidí v této diskusi se ptalo na informaci, která byla v článku naprosto jasně uvedena?
A ještě více lidí se podivovali nad závěry, porovnávali s vlastními zkušenostmi a „logicky“ z toho vyvozovali něco o původních datech… a vůbec nikdo se nepozastavil nad tím, že průměr je na naprosté většině statistických dat zcela nevypovídající hodnotou ze které lze těžko vyvozovat jakékoliv závěry. Ještě tak v kombinaci s mediánem, ale samotný průměr? Stačí několik málo pozic, kam se hlásily stovky lidí.
Cha
pokud mate poruchu osobnosti (nesoustredenost) jako ja, tak budete menit praci docela casto a je uplne jedno kolik toho umite.
Ono sehnat schopneho cloveka i dnes je nad sili pracovniho trhu.
Podle mych zkusenosti, pred rokem nebyli o nejnizsi pozice v IT ( neco spusti na IBM ) vubec zadny zajem. Na dve pozice u Ceske Sporitelny se prihlasili dva lidi. Ted se na tyto pozice hlasi od 10 – 20 uchazecu a zamestnavatel si muze vybirat.
Podle poslednich zkusenosti nejvice nabira Foxconn, uplne kohokoli (brali i lidi, kteri meli praxi jenom v tom ze umeli hrat hry :-)
Problem a chybu ve statistive vidim, ze na tyto pozice se zacinaji hlasit i lide, kteri maji doma PC a radi kamaradum a jsou hned IT.
Jinak, pokud se podivate na Jobs.cz, prace.cz nejak se vytratil zajem presne o ty pozice co jsou uvedeny v clanku.
To ja ne. StB by mne zase mlatilo manzelku a moji 4 letou dceru. Jo ctyri chlapi na dve zensky, to byli fakt hrdinove. Na mne sli taky vzdycky ze zadu, s bouchackama a 3, ve dvou si zjevne netroufali.
Sef byl snazivec honici si karieru u StB. Mam ho pry chapat a odpustit mu, chtel jen jiste pracovni misto, jistoty pro svou rodinu, dovolenou v jugoslavii, veno pro dceru, deti na vysokou skolu. Jeste se vytahoval ze kdyz mne zastreli tak pry dostane odmenu.
To byla hrozna doba, citim s lidma kterym vladnou komousi. Nejhorsi byli praskaci co udavali, byli to lidi od kterych bych to necekal.
Jeden z pr*u je take to, ze prvni sito je v HR, kde hodnoti uchazece podle toho, jak dobre si s nimi anglicky poekcaji o posledni dovolene. Takova drobnost, jako ze na te pozici anglicky nekvakne jak je rok dlouhy – nezajem. A ze dotycny nic pouzitelneho neumi pak musi zjistovat az budouci vedouci …
Nakonec jsem nic nenasel a odjel do ciziny.
Stravenky, pracovni mobil a sluzebni HTP Felda me fakt nedojme.
Zdroj: Tiskové oddělení Jobs.cz, ComputerWorld
a tim je asi receno vse.
Predstavte si, ze jste IT odbornik s 10–15 lety praxe. Prijdete do HR agentury (a je uplne jedno, jestli jde o blamaz v podobe graftonu, nebo „specialistu“ na HR v IT – Robert Half) – pri pohovoru se s vami bavi obvykle slecna s cerstvym inkoustem, kdyz ne na razitku v obcance, tak na maturitnim vysvedceni a tato ve sve podstate rozhoduje, k cemu se dostanete (jestli vubec). Nakonec vas poslou nekam, kam jste vubec (s ohledem na specializaci) nechteli. Toto je opakovana trochu starsi zkusenost (sic) a podle mych informaci, setrvaly stav dodnes napric celym trhem prace.
Pak prijde „novinar“, prepapouskuje vam tiskova sdeleni a okurkovy clanek s nulovou vypovidajici hodnotou je na svet :)
Taky jsem jednou (dnes uz bych rekl, ze nejspis omylem) zabloudil do Graftonu, kde jsem mel sjednanou schuzku. Na recepci jsem se nahlasil, ze jsem dorazil a dostal jsem od recepcni rozkaz, ze musim vyplnit nejaky papir, kde se ptali na spoustu veci, ktere byly uz i dost osobni a to vse aniz jsem tusil, co mi chteji nabidnout a podobne. Na muj protest, ze napred chci s nekym mluvit o nabizene pozici a uvidime, zda jim budu davat nejaka data mi bylo receno, ze proste MUSIM vyplnit ten papir. Tak jsem pravil, ze opravdu nemusim, pretrhnul jim lejstro vejpul a sel zase po svych. Ono ne vzdy se clovek dostane k tomu, ze jde o znalosti :D
No já byl v Graftonu taky – někdy před 2,5 rokem. A nemohu na to přísahat, ale na 90% jsem tam při vstupu nepodepisoval taky nic jiného, než souhlas se zpracováním osobních údajů (který chtěli podepsat úplně všude).
Takže buď Grafton něco zavedl, od čeho teď zase upustil, nebo měl diskutér plyšák smůlu, že si ho s někým spletli :-)
No nekolik let zpatky jsem zrovna s Graftonem mel dobre zkusenosti. Nabizeli zajimave pozice a clovek co se mnou delal vstupni pohovor vedel i hodne technicky o problematice a mel rozhled. Snazil se pomoct a opravdu najit tak aby mi obor vyhovoval. Podepisoval jsem jenom papir o predani osobnich udaju.
Když jsem asi před 2,5 roky sháněl práci, tak jsem absolvoval pár takových agentur. A přesně jak píšete – koukal jsem jak tele na ty telata, která se mnou vedla pohovor.
A tak jsem ztratil při pohovorech ostražitost a pak jsem doslova vypadl z role, když jsem při pohovoru (už ne v agentuře, ale ve firmě) narazil na jednu fakt kvalitní profesionálku – až po odchodu z kanceláře jsem si uvědomil, jak jsem to podcenil a co všechno ze mě vytáhla (ale práce mi tam byla nabídnuta také :-) )
Ale pokud nebudu v budoucnu někam přímo doporučen, tak budu hledat zase přes agentury, protože přece jenom jsou ty telata z agentur lepší než já v rozkódovávání inzerátů. Jestli požadavek na 3 roky praxe znamená požadavek na tři roky praxe, nebo jestli to znamená, že jim stačí 1 rok a 3 roky tam mají, aby se jim nehlásili lidi bez praxe s danou technologií…
Tenhle clanek je snuska sracek. Za prve, ono magicke AJTY, je opravdu zkratka za vsechny prachy a schova se pod ni kazdy sunt, takze delat nejake pruzkumy ve slavnem a slovutnem AJTY je predem nahovno. Co jinak ale ocekavat od autora, co ma rad Javu a Free Pascal. Kazdy absolvent informatiky ma zpravidla dobre zamestnani uz behem studia, a zbytek deticek co si hraje an AJTY, at se jde treba bodnout a vrati se na svoje ekonomky, bane, pakarny a psychosrackoustavy!
Ono těch 90 kandidátů na jobs.cz vzniká zpravidla tak, že se vám přihlásí tak 15 lidí a zbylých 75 vám tam nahází „agent“ jobs.cz sám. A z nich je naprosto běžné, že vám to na pozici vývojáře doporučí barmana, skladníka nebo v lepším případě obchodníka v IT oboru.
A ono i z těch 15 lidí je někdy těžké si vybrat. Ale celkově si nestěžuju: když se člověk prolouská dost životopisy a udělá pár pohovorů, tak se nakonec dá vybrat slušný tým.
Můj osobní dojem je, že situace na trhu není 1:90, ale přibližně 1:1 u webových vývojářů a 1:3 u linux administrátorů (tedy o dost lepší než před třemi lety, kdy poptávka byla větší než nabídka). Jiné pozice jsem nehledal, takže nevím.
Ostatně, těch 1:90 může vzniknout i tak, že se vám 80 stejných nepoužitelných jedinců hlásí na všechno, co se v systému šustne a jen těch zbylých 10 jsou praví a unikátní zájemci.
Já teď přišel o práci (firma zkrachovala) a zrovna si sháním jinou. Z 12 inzerátů, na které jsem reagoval, mě dva odmítli (a to jsem čekal, chtěl jsem dělat něco, u čeho chtěli praxi a já ji neměl), dva si mě pozvali na pohovor a hned mě vzali. A z 8 zbylých firem nepřišla žádná reakce! Divné.
Mám slušný životopis, dlouhou praxi, VŠ atd. A přitom u těch osmi firem jsem odpovídal profilu, který chtěli. Tak možná těch uchazečů skutečně je 90 na jedno místo ;-)…
Podle mého je typická takováto firma Alwil (nyní asi Avast), která má inzeráty na jobsech i jinde nepřetržitě a přitom vůbec nereaguje (ani negativně). Patrně si dělají „zásobu životopisů“ pro pozdější použití, nebo nevím. Nebo jim pošta padá rovnou do koše…
K tomu se musim pripojit. V dubnu jsem menil zamestnani. Z cca 10ti firem se ozvaly 3. Ty zbyle ani nereagovaly.
Z tech 3 co se ozvaly me prijaly 2 firmy. Mohl jsem si tedy vybirat. Ta treti firma odpovedela, ze jiz nekoho nasli. Coz mi prijde jako fer jednani.
Sehnat zamestnani mi trvalo 3tydny a to jsem stredoskolak 25let se 6ti lety praxe.
Tento clanok mi velmi pripomina PR clanky realitiek a developerskych spolocnosti v slovenskych mediach o neustalom raste cien nehnutelnosti(ked bola kriza najhorsia tak ceny ze vraj stagnovali). V predchadzajucich firme sme hladali zamestnancov (na J2EE) a najst jedneho spolahliveho bola velka namaha.
v textu je veta „V průměru se na jednu vystavenou pozici ve frekventovaných oborech hlásí 90 kandidátů.“.
priklad cislo jedna. mame 90 otevrenych pozic, a 90 kandidatu. vsech 90 kandidatu se ozve na vsech 90 pozic vysledkem je 90 kandidatu na jednu pozici viz veta v clanku.
priklad cislo dve. mame 90 otevrenych pozic, a 90 kandidatu. vydelim si pocet kandidatu poctem pozic a vyjde mi 1.
je to to same?
No to teda nevím, nedávno jsme vypsali čtyři pozice (ještě jsou otevřené) a přihlásilo se nám celkem 15 lidí, z toho 12 nepoužitelných. Není to pravda hard-core programování, ale DW (dva lidi), Hyperion a GL systémy (po jednom). Plat nabízíme celkem dobrý řekl bych.
Z odborných požadavků už jsem slevil do té míry, že ani nepožaduji znalost konkrétní technologie (třeba HFM), ale stačil by mi někdo, kdo je chytrý a není líný. Někdy to však vypadá tak, že lidem se prostě nechce dělat.