Hlavní navigace

Na návštěvě na Ještědu: technologie v unikátní stavbě

Petr Krčmář

Ještěd je dominanta severních Čech, stavba století a unikátní budova propojující restauraci, hotel a technologické centrum především pro vysílání rozhlasového a televizního vysílání. Prošli jsme celou budovu a byli jsme i na místech, kam se běžný návštěvník nepodívá. Co jsme tam viděli a co jsme slyšeli?

Hotel a vysílač na hoře Ještěd je jedna z nejznámějších českých staveb. Mnohý turista k němu zavítal, dal si pivo a buřta, ale jen malá část z nich vejde dovnitř a prohlédne si budovu zevnitř. Ještě méně lidí pak přespí v místním hotelu či povečeří v restauraci. A ještě méně je těch, kteří jsou provedeni útrobami technické části. Nám se podařilo společně s lidmi z peeringového centra NIX.CZ během jednoho dne absolvovat celou prohlídku.

Zima je opravdu tady

Prosinec je tady a na hoře Ještěd začínají panovat zimní podmínky. Budova je zazimovaná, kolem vanou vichry, které řežou do tváře a všech odhalených částí těla. Probíjíme se vánicí přes zamrzlé okolí až do teplého vestibulu hotelu. U vchodu nás přivítá Robert Priščák, ředitel hotelu Ještěd.

Hotel do kruhu

Nejprve se dozvídáme informace o stavbě samotné. Výška hory Ještěd je 1012 metrů, stavba má dalších 90 metrů a její kruhový průměr je 33 metrů, říká nám pan Priščák a vede nás k hotelovým pokojům. Původně tu stála kamenná stavba, která roku 1963 vyhořela, což byl důvod vypsání soutěže o novou podobu hotelu a vysílače.

Soutěž vyhrál architekt Karel Hubáček, který vlastně nedodržel zadání soutěže. Původně byl požadován projekt vysílače a restaurace zvlášť a pouze projekt pana Hubáčka toto zadání porušoval, protože do jedné budovy umisťoval jak hotel a restauraci, tak i samotný vysílač.

K pokojům vystupujeme po zahnutém schodišti a poté zahnutou chodbou. Vše je poznamenáno kulatým tvarem budovy, málo co má pravý úhel. Nacházíme se v hotelové části A, ještě máme turistickou třídu, která byla původně určena pro ubytování perzonálu. Áčko je dvanáct dvoulůžkových pokojů a jedno apartmá, říká nám pan ředitel a pouští nás do apartmá. I přes mlhu vidíme osvětlený Liberec.

Prohlídka hotelového pokoje

Budova kolem nás je technicky velmi zajímavě vyřešená. Ještěd se dělí na podzemní a nadzemní patra. Ta podzemní mají běžné základy, ale nadzemní jsou ukotvená jen na železobetonovém základu uprostřed a zbytek je zavěšen pomocí táhel, vysvětluje nám Robert Priščák a také nám hned jedno táhlo ukazuje. Vypadá jako hubený sloupek u vnější zdi. Dobře je to vidět v restauraci. Jedna řada je u oken a druhá uprostřed místnosti. Na chodbě je zavěšení součástí plastiky nad schodištěm.

Plastika je hezká i funkční, drží tohle patro

Aby budova odolala nárazům větru na vrcholku hory, je uvnitř centrální části umístěno zvláštní kyvadlo. Pan Priščák nám ale hned říká, ať si nepředstavujeme kyvadlo pověšené na dlouhém laně. Jde o masivní kus železa zavěšený na krátkých čepech a malých tlumičích. Kyvadlo má 700 kilogramů a jsou u něj použity tlumiče z obyčejného mopedu. Tohle zařízení se běžně používá na výškových budovách a eliminuje velkou část příčných rázů na jádro budovy.

Kyvadlo (Zdroj: časopis Stavebnictví)

Ptáme se, zda je možné se dostat vnitřkem budovy až na vrchol ke kyvadlu. Ano, žebřík vede vnitřkem až nahoru do špičky. Ale dá se tam dostat jen když jsou antény mimo provoz. Jednou za rok se tam chodí kvůli údržbě, říká nám Robert Priščák a už nás odvádí z hotelového pokoje na recepci.

V sále s technikou

Teď už si nás přebírá Pavel Duda z Českých radiokomunikací, který nás vede malými bočními dveřmi na servisní schodiště a po něm o několik pater níže. Odemyká a otevírá těžké masivní protipožární dveře. Existují jen dva průchody mezi hotelovou a radiokomunikační částí. Tyhle dveře a výstup z kabiny výtahu tři patra nad námi, říká nám a pouští nás do druhé poloviny budovy na Ještědu. Jsou to dva samostatné světy, hotel si žije svým životem a my taky.

Náš průvodce nám ukazuje fotografie

Poté se dozvídáme nějaké další zajímavosti ohledně stavby a jejího zásobování. Vodu zajišťují studny, které jsou přibližně v polovině kopce. Z nich se čerpá voda do bazénu a pak další trasou až do objektu, kde se tlakuje systém. Pro naše další povídání je ovšem zásadnější přívod elektřiny.

Na kopec vedou z Liberce dva samostatné 10kV přívody a jsou tu tři nezávislé trafostanice. Vše je tradičně zálohováno bateriemi a poté přichází ke slovu dieselový agregát. Máme nádrž na tisíc litrů, která by měla vydržet přibližně deset hodin. Pak se samozřejmě vozí další, takže můžeme jet prakticky nepřetržitě. K výpadkům prý občas dochází, většinou během bouřek, když to řachne.

Po tomto úvodu otevírá Pavel Duda skleněné dveře a pouští nás do vysílacího sálu, srdce vysílače na Ještědu. Nahoře na věži už jsou jen pasivní vysílací antény. Veškerá technologie pro vysílání je umístěna tady dole. Odsud vedou nahoru koaxiální kabely, říká nám technik a ukazuje tlusté svazky kabelů.

Tohle vede až na střechu

Největší část zdejšího provozu tvoří rozhlasové a televizní vysílání. Vysíláme už jen digitální televizi, analog už je kompletně vypnutý. Vysíláme odsud tři multiplexy a tahle první zařízení na začátku sálu slouží k přípravě a kontrole televizního vysílání. Signál se na Ještěd dostává po optické síti, tady se upraví a vysílá ven.

Všechny vysílače jsou zálohované a dálkově ovládané. Pokud bude mít jeden budič nějakou poruchu, je možné přepnout na záložní a vysílat dál bez výpadku, říká nám Pavel Duda. Překvapuje nás, že jsou vysílače chlazené vodou. Tam u zdi stojí tři čerpadla, která posílají chladící médium do skříni s vysílači a čerpají ho zase ven. Ve sklepě jsou pak umístěny výměníky, které médium ochlazují. U vysílačů není vodní chlazení nijak výjimečné. Má zase to i své nevýhody, zejména je potřeba hlídat těsnost celého okruhu.

Tři čerpadla chladícího média

Dostáváme se k dalším skříním, které jsou očividně odpojené, zhasnuté a nepoužívané. To je kus historie. To je poslední analogový vysílač, který vysílal program televize Nova. Všechny ostatní vysílače už jsou demontované a odvezené.

Starý analog pro Novu

U zdi blízko čerpadel stojí další skříň, o které se dozvídáme, že jsou v ní slučovače. Každý multiplex vysílá na jiné frekvenci a je potřeba jejich výstupy sloučit do jednoho vedení, které pak jde nahoru k anténám. I anténní systém je zdvojený a už ze sálu vedou k anténám dvě samostatná vedení. K přepnutí slouží koaxiální mechanické propojky, které je možné otočit a poslat výkon jinou cestou.

Tohle už jsou současné vysílače DVB-T

V zadní části sálu jsou pak analogové vysílače pro rozhlas. Jsou to starší vysílače značky Tesla Hloubětín, která už neexistuje. Ale jsou velmi spolehlivé, takže je pořád používáme, vysvětluje nám náš průvodce. Vysílají se tu tři programy Českého rozhlasu a dvě soukromé stanice. Opět je všechno zdvojené a automat v případě poruchy přepne na záložní budič.

Takový obvyklý rack

Hned vedle je rack se síťovými prvky. Tady nám končí optika. Když se začínalo hovořit o digitalizaci, byly všechny vysílače propojeny optickým okruhem. Přes nás jde optika z Ústí až do Ostravy. Oběma směry tu vede 48 vláken a po této síti je možné se propojit se všemi vysílači v republice. Kvůli pozemkům jsme se nedostali na Černou horu, kam původně vedlo jen rádio a dnes tam používáme pronajatou optiku. L2 i L3 síť zajišťují prvky Juniper, vše je navíc zálohováno rádiovými spoji.

Pod sklolaminátovým pláštěm

Poté už sál opouštíme a jdeme k výtahu uprostřed budovy, kterým vyjíždíme o pět pater výše, do anténního sálu. Na patrech, kolem kterých projíždíme, nevidíme žádné dveře ven z výtahu. Tady je recepce, restaurace a hotel. Jen na jednom z těchto pater je možné vystoupit z výtahu, zmiňuje se Pavel Duda znovu o druhém průchodu mezi hotelovou a telekomunikační částí.

Prostor obehnaný sklolaminátem

Vystupujeme ve velkém prostoru nad nejvyšším patrem hotelu. Ve třech propojených patrech jsou tu umístěné další antény mikrovlnných spojů i další technika. Nejsou tu umístěny jen naše věci, ale pronajímáme prostory i svým zákazníkům. Svou vysílací techniku tu mají mobilní operátoři, místní poskytovatelé připojení, policie a třeba i armáda. Uprostřed je malý sál, ve kterém například vidíme kompletní mobilní BTS o rozměrech malé ledničky.

Kompletní BTS

Pak už vstupujeme do hlavního prostoru, který je z vnějšku krytý sklolaminátem. Je to zvláštní konstrukce ze sklolaminátových tyčí, na kterých jsou zavěšené dlouhé pásy ze stejného materiálu. Vnější plášť chrání antény a další vybavení před povětrnostními podmínkami a jeho materiál netlumí elektromagnetické signály. Nic není z kovu. Dokonce i šrouby v plášti jsou plastové, říká nám Pavel Duda a jeden takový šroub nám ukazuje.

I šrouby jsou plastové

Plášť se skládá ze dvou laminátových desek, mezi kterými je asi osm centimetrů pěny. Vyrábělo to nějaké družstvo, které běžně vyrábělo rybářské potřeby. Každý laminátový plát má na délku dvanáct metrů. Váže se k tomu legenda, že pláty byly tak dlouhé, že se jim nevešly do výrobní haly. Takže museli vybourat jednu zeď, aby stroj měl kam pásy vysouvat, říká Pavel Duda.

Antény, antény a zase antény

Část antén je dnes ale umístěna i mimo tento prostor, a to proto, že ani tento plášť není propustný úplně dokonale. Před čtyřiceti lety se nevysílalo na tak vysokých frekvencích jako dnes. Vysílače nad 10 GHz se už musí umisťovat ven, vysvětluje nám místní technik důvody toho, že je dnes Ještěd obsypán „bubínky“ ze všech stran.

Tím jsme prošli prakticky celou budovu na Ještědu od sklepa až po nejvyšší patro, na které je možné za provozu vystoupat. Nad nejvyšším patrem prostoru krytého sklolaminátem už je toho jen poměrně málo. Dál už jsou jen antény a kabeláž. Tam už žádná další technika není, říká nám Pavel Duda a loučí se s námi u východu do hotelu.

Opouštíme vyhřátou budovu a vydáváme se vstříc živlům na hoře samotné. Zima a mráz tu spolu modelují zajímavé sněhové sochy. Příště by to chtělo něco trochu teplejšího. Už brzy proto vyrazíme k další telekomunikační věži, tentokrát na pražském Žižkově. Nepůjdeme ale nahoru. Zůstaneme u paty v datovém centru a samozřejmě vám zase přineseme fotky a spoustu zajímavých informací.

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Lupa.cz: Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Kdo pochopí vtip, může jít do ČT vyvíjet weby

Vitalia.cz: Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

Proč vás každý zubař posílá na dentální hygienu

120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Vitalia.cz: Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Taky věříte na pravidlo 5 sekund?

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

DigiZone.cz: ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

ČRo rozšiřuje DAB do Berouna

120na80.cz: Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Horní cesty dýchací. Zkuste fytofarmaka

Podnikatel.cz: Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatelům dorazí varování od BSA

Podnikatel.cz: Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Udávání a účtenková loterie, hloupá komedie

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Lupa.cz: Teletext je „internetem hipsterů“

Teletext je „internetem hipsterů“

Měšec.cz: mBank cenzuruje, zrušila mFórum

mBank cenzuruje, zrušila mFórum

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Podnikatel.cz: Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Snížení DPH na 15 % se netýká všech

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?