Knihovny jsou mrtvé, peníze by se neměly vynakládat do staveb jako jsou knihovny, ale do digitalizace a výkupu práv ke knihám. Do deseti let budou elektronické knihy stejně běžné jako je dnes Internet. Ještě před deseti lety ho používalo jen pár lidí a před dvaceti se o něm většině ani nezdálo.
Knihovnu zavřít, předělat na datové centrum, nechat v ní jen dvacet lidí obsluhujících scannery na digitalizaci starých knih a nazdar párky.
To si fakt myslíte, že NTK je využívána jen tím způsobem, že tam lidi přijdou, půjčí si knížku a hned odejdou? Pokud jste tam někdy byl, tak zajisté víte, že je tam celý den narváno. Já bych byl bez NTK ztracenej. Je to to nejlepší místo na učení, zvlášť pokud se učím hromadně s několika dalšími lidmi. Je tam plno individuálních studoven, které si člověk může výhodně pronajmout na celý semestr, může si tam nechávat věci apod. Je tam noční studovna, kam si můžou studenti zalézt když se potřebují v noci učit a jejich spolubydlící chce spát (případně když je na koleji bordel ve kterém se nedá učit ;) Jsou tam učebny ČVUT, kavárna a tak dále. Váš návrh by studenti jistě přijali s "nadšením".
NTK, ale nejen NTK, ale i jakákoli jiná knihovna se kterou jsem se do posavad setkal (a že do knihoven chodím rád), funguje a má fungovat jako jedna velká studovna. V některých případech se to tak moc neděje, ale není to chyba knihovny ale jen lidí, kteří do ní chodí a těchto služeb nevyužívají (v Praze jsem třeba knihovnu ve které ve špičce opravdu nikdo není a neprovozuje ji jako studovnu snad ještě nenašel).
... hádám, že možná máte o knihovnách jen špatné informace anebo je neumíte používat, když jste schopný zaujímat takováto stanoviska.
PS.: Většina knižního fondu v českých knihovnách již zdigitalizovaná je, ale k jeho zpřístupnění široké veřejnosti je asi ještě dlouhá cesta (IMHO na tom mají zásluhy dílem překážky legislativní (a možná i ideové) a dílem technologické)
No tyhle uzasne elektronicke knihy jsou zatim dost neprakticke. Na cteni jeste OK, ale ze zkusenosti vim, ze tyhle nepapírový technologije jsou fakt nanic, pokud si clovek chce na prednasce cmarat doplnujici poznamky do skript, nebo vyuzit studijni materialy na podlozeni hlavy v uz tak dost nepohodlne poslucharne (coz je po par pivech v kavarne NTK pomerne uzitecna vlastnost papiru).
Jsou nějaký úchylové, kteří se snaží užívat dotykový displaye, tablety, displaye s perem, atd... Stojí to za hovno. Zkoušel jsem všechno možný včetně psaní poznámek v DokuWiki a dokonce i v LaTeXu a nejde to :-)
Je fakt, že docela do budoucna vkládám naděje do notesů a propisek se senzorama, který jsou schopný zrekonstruovat vektorovou podobu toho, co si student napíše na normální papír.
Jo a nejlépe po dokončení digitalizace knihy spálit, aby ty haldy papíru zbytečně nezabíraly místo. Co na to říct... Velmi pokrokové.
Snad jenom, že některé knihy přežily stovky let bez větší údržby. To se počítačům nikdy nepovede.
A to nemluvím o jiných neméně důležitých funkcích knihovny.
Nejsme mniši a nežijeme v klášterech!
Papírová kniha není stejně dostupná pro všechny lidi v republice.
Nevím, proč by měl mít přístup do knihovny snazší blbeček z Pha.8 než Franta z Horní Dolní. Nad papírovou knihou nefunguje fulltextové vyhledávání, když je půjčená, jste v prdeli a je dostupná pouze milionu Pražáků a dalších devět mega má peška. Elektronická kniha se dá půjčit online a když je potřeba.
Ad pálení knih, pane Koniáši, hodnota toho papíru je zanedbatelná, ten papír má hodnotu jen toho, co je na něm napsané. Když bude dílo mistra napsané na toaletním papíru, budete si tím taky utírat zadek? Médium je zcela nepodstatně. Pokud bude kniha a sice MYŠLENKA zachována v elektronické podobě, tak starý obal - papír, klidně recyklujme! Ale jistě, kdybych začal pálit knihy, tak pár nedostudovaných nedouků, kteří nechápou, že v případě knihy nejde o ten kus hmoty, ale o myšlenku, bude řvát, co jsem to za zvíře.
Z toho co jste napsal mě napadlo, jestli tam náhodou nepracujete na nějakém pěkném teplém místečku.
App, co taková Mein Kampf? Spálit nebo nespálit? Co takové knihy militantních Islamistů, kteří v nich sepisují kázání o tom, jak je potřeba křesťanské ženy znásilňovat a zotročovat, děti zabíjet a muže vyhladit? Ty taky chránit jako největší poklad?
Vy to bude vubec nechapete, nebo to nechapete. Jine vase prispevky v diskusich jsou takove prime, ale vetsinou mi celkem davaly smysl a byly jistym zpusobem rozumne, ale tohle mi prijde jako bud bezduvodne vyvolavani flamu, nebo vam ruplo v kouli ;-). A nemam ani silu psat, proc si to myslim :-).
Taky mám raději papírové knihy, stejně jako pár lidí mělo raději když dostali od někoho dopis. Dopis totiž znamená, že si ten dotyčný dal s tím posláním dost práce (napsal to rukou, koupil známku, došel na poštu, trvalo to hodinu), zato e-mail je na pár vteřin, kolikrát po sobě lidi ani nezkontrolují pravopis. Nicméně svět pokročil a dopisy píšou už jen skalní fandové spojového písma a všichni členové klubu Lízání známek. To, co píšu, neberte jako moje přání nebo jako soud, prostě věštím budoucnost.
Pokud se mě znovu zeptáte, jestli má knihovna jako zdroj papírových knih smysl, řeknu že ne, protože informace a především vědecké informace by měly být přístupné zdarma, online a každému, je to v našem zájmu. Dobrá, možná existují tituly a práce, kde by měl být kontrolován přístup, ale to je tak vše. Ať i ten sedlák z Markvartic si může přečíst něco odborného o biologii, aniž by jel do Prahy.
Je takový vtip: Jde bůh po světě, který právě stvořil a zůstal mu pytel hnusnejch čů*áků, které chtěl vyhodit. Bůh se zašklebí, pokrčí rameny a řekne "No co, sbírat to nebudu, tady bude Praha!"
Pravda je taková, že není jediný důvod, aby člověk řekněme z Hradce Králové měl mít horší přístup ke knihám než člověk z Prahy.
Druhou stranu mince tvoří argument studovny.
Dobrá, je dobře, že lidé studují, také jsem si obtížně hledal dobré místo, ale pak tomu neříkejme knihovna, ale STUDOVNA.
<b>Tedy to co napadám není samotná existence knihovny, ale peníze vynaložené na něco, co by bylo lepší vložit do výkupu práv k jednotlivým titulům a jejich zveřejňování zdarma. Naše země je malá, moc na nás nevydělávají a práva pro jednotlivé tituly by dost možná šlo kupovat levně. Viz styl: "Tak buď tu knihu vydám a v ČR jich prodám pět tisíc, nebo dostanu 1/4 mega a ať si s ní dělají co chtějí." Studenti by si tak knihy nemuseli kupovat, ale mohli by ji mít zdarma. Číňanům, Němcům i Rusům jsou ČESKY psané knihy k ničemu. V republice se ročně utratí a rozkrade hodně miliard, hodně se jich nalije do vědy a výsledek není vidět, na druhou stranu u nás řada knih vůbec nevychází, protože se vydavatelům nevyplatí dělat překlad.</b>
"pokladem" je i bible, presto to vetsine nevadi.
par prikladu:
* Jesus gives slavery thumbs up!
http://www.opposingdigits.com/forums/viewtopic.php?t=2394
* Rape My Daughter
http://www.nobeliefs.com/DarkBible/darkbible7.htm#rape-my-daughter
* "They will fall by the sword; their little ones will be dashed to the ground, their preg_nant women ripped open."
http://bible.cc/hosea/13-16.htm
myslim, ze "knihy militantních Islamistů" se nebudou prilis lisit od knihy popisujici "milujiciho boha" (presneji god = love). (http://christianity.about.com/od/prayersverses/qt/God-Is-Love.htm)
imho jakkoliv je kniha spatna (z hlediska hodnot aktualni spolecnosti), tak minimalne v digitalni podobe by mela byt zachovana a pristupna vsem. prinejmensim proto, aby ukazala, jak zvraceny byl/je pohled autora(u) na svet (nazor, atp.).
V roce 1997 jsem měl CRTčko a 14,4Kbps permanentní přístup na net.
Dneska mám 27" LCD a linku, že bych jí prostrčil ruku.
Myslím, že za těch 15 let se budete hodně divit.
Před 15-ti lety taky všichni říkali, že "dopisy se budou posílat pořád".
No a vidíš, dneska to hromadu lidí spíš obtěžuje, když musí pro něco na poštu.
Je velmi pravděpodobné, že knihy zruší přímo vydavatelé!
Jedna z ekonomických pouček říká "Čím je něčeho potřeba víc, tím jeho cena klesá." Obecně to funguje i obráceně, jistě, není to tak vždy, ale u takové věci jako je papír to platit bude.
A sice: Čím je víc konkurujících si tiskařských firem, čím je víc konkurujících si výrobců papíru, tím cena papíru a tisku klesá. Jakmile víc a víc firem přestane tisknout, budou se zaměřovat jen na digitální distribuci, tím cena tisku poletí nahoru. A čím víc poletí cena tisku nahoru, tím víc budou lidi kupovat elektronické knihy, protože papírová bude podstatně podstatně dražší. Tím se sníží poptávka po papírových knihách a zase se jich bude tisknout méně a budou dražší.
Za patnáct let to půjde předělat na bordel, protože studentky si v naší společnosti už běžně musí přivydělávat na studia a knihy nebudou. Stát, který nepodporuje vzdělanost, ale zpoplatňuje jí, ten je odsouzený stát se národem hlupáků.
Ale já přeci netvrdím, že se papír přestane používat úplně.
Sem tam nějaká kniha se jistě bude prodávat i nadále v papírové podobě.
Nicméně věřím tomu, že se stávají situace obrátí.
Tj. že jestliže teď vychází pár knih v digitální podobě a většina v papírové, v příštích 15-ti letech se to obrátí.
Gramodesky neni uplne vhodny priklad. Ty zijou jenom proto, ze se nedaji snadno zkopirovat a vydavatele toho vyuzivaji tim, ze schvalne zmrsi digitalni verzi hudebni kompresi a podobnymi nesmysly, i kdyz gramodeska jako medium je po vsech smerech davno prekonana. U e-knih se snazi vymyslet podobna omezeni.
Podle me knihy za chvili budou zit jen diky tomu, ze vypada lepe dat nekomu fyzickou knihu jako darek, nez poukazku na amazon.
Zvuk vinylu je prostě krásný, hlavně když nepoužijete tranzistorový zesilovač, ale elektronkový. Ale je to pro pár fajnšmekrů! V roce 1989 měl gramec kde kdo, prakticky všechny co jsem znal. Desek se prodávaly statisíce. Dneska má gramec jen jediný člověk a vším se chlubí tou raritou. Dost možná to bude podobně s knihou. Kdysi vinylový průmysl živil tisíce lidí a statisíce si desky kupovalo. Dneska možná může být vydavatel rád, když těch vinylů prodá tisíc, taky cena šla podstatně nahoru, mám desku na které je napsáno 10Kč.
Jestliže dolar v té době stál cca 50,- Kč, pak při znehodnocení dolaru za dvacet let by to mohlo odpovídat dnešním řekněme 50,- Kč.
Ale vinyl dneska nestojí 50,- Kč.
http://superstarshop.cz/obchod.php?hudba=51-vinyl_lp_desky
A opět se vracíme ke knize, podobně jako s vinylem budou knihy jen pro fajnšmekry. Kniha zřejmě pořád zůstane jako pěkný dárek, drahá pěkná dárková záležitost, knihkupectví se možná změní v určité tiskárny, kde Vám zakoupenou knihu na počkání vytisknou. Zbytek postupně nahradí lepší nebo horší čtečky.
Dávám tomu 15 let.
Schválně, kdo z nás bude mít pravdu.
"Zvuk vinylu je prostě krásný, hlavně když nepoužijete tranzistorový zesilovač, ale elektronkový."
Ja mel na mysli presnost reprodukce, ne subjektivni pocity. A tady jsou moznosti soucasne digitalni techniky proste objektivne a prokazatelne mnohem vyssi. Jiste... kdyz se vezme poctivy zesilovac ze stare skoly a kvalitne nahrany vinyl a proti tomu se postavi nejake chrastitko kde se setri na centovych polozkach a zprasene CD, tak je to 10:0 pro analog, ale to je dane cenovou politikou nahravacich studii a vyrobcu audio techniky, nez cimkoliv jinym.
Ale k veci: S tim, ze knihy budou za 15 let tam kde dneska vinyl, souhlasim.
Jedním ze zásadních pilířů regulované společnosti je zabránit lidem shromažďovat se. Pokud chceme mít absolutní kontrolu, je potřeba zabránit lidem, aby spolu mluvili. Podobné projekty jako NTK jen marně zpomalují proces, na jehož konci jsou lidé po jednom uzavření v kobkách prosvětlených umělým světlem a pokojně konzumující pečlivě vybrané digitální knihy.
Konec ironie. Asi jste měl v dětství smůlu, nebo jste v knihovně nikdy nebyl. Ony tyhle větší knihovny zdaleka nejsou jen o půjčování knih. Zkuste se tam někdy podívat. Sice se to nedá srovnat s návštěvou 3D kine, ale zábava je to taky dobrá.
"Ze zkušenosti víme, že počítače s cenou nad 15 000 Kč s tím problémy většinou nemají. Cokoliv výrazně levnějšího pak už zlobí."
Velice vědecký přístup :-D
Ceny wifi-karet se pohybují v řádech stokorun bez ohledu na to jestli je to karta se stejným chipsetem jako používají profesionální AP, nebo totální šmejd (pravdepodobne bez Linuxovejch driveru = ani Windows drivery nestoji za nic, protoze se tomu moc nevenovali). Další zásadní otázkou je operační systém, kterej může udělat zásadní rozdíl a ten je potenciálně stejnej na všech počítačích bez ohledu na HW.
Tak jak to teda je? Nepouzil jsi wifi kartu nebo pouzivas interni wifi kartu??? O externich kartach tady vubec nikdo nemluvil. Vymenit interni minipci(e) wifi kartu zvladne u vetsiny rozumnejch laptopu kazdej, kdo ma po ruce krizovej sroubovak a chape, ze je dobry predtim laptop vypnout.
Osobne doporucuju karty Atheros s ovladacem ath9k (v horsim pripade ath5k, ktery neumi N) tj. chipsety AR9xxx nebo AR5xxx.
Rozdiel medzi dobrou wifi kartou, priemernou, alebo smejdom je v software.
Ten prvy na rane je firmware wifkarty a druhy je ovladac.
Tiez byvaju velmi dolezite vlastnosti anten a ich pocet. Cim viac, tym lepsie.
Da sa predpokladat, ze to nenastavuju per AP, ale maju na to controller, tudiz ovladace, ktore maju podporu CCX su vo vyhode.
Ne, Aštar Šeran nařídil, aby budova svítila a oni si to vyložili po svém.
Proč to zlobí?
Viděl bych to takhle:
Vysíláte i na 13-tém kanále? Pokud ano, vyhýbejte se mu, cca každá desátá karta s ním má problém.
Máte zapnutou automatickou regulaci výkonu? Vypněte jí.
V místech, kde se jeden kanál překrývá víc než 2x udělal soudruh chybu.
Máte vyzařovací diagramy od těch antén? Nešlo by zvolit vhodnější typy?
Máte plán pokrytí a překryvu sítí?
Atd...dalo by se pokračovat.
Jak se dělá zjednodušený vyzařovací diagram pro wifi?
Vezmu si tři fixky, modrou, zelenou a červenou.
Půdorys budovy a průhledný papír, tzn pauzák, nebo jednoduše vytisknu vyzařovací diagram na průhlednou fólii.
Umístím vyzařovací diagram tak, aby mi pokryl co nejlepší prostor.
Pak vybarvím modře to, co je pokryto přímou viditelností.
Zeleně to, co je pokryté skrz zeď.
Červeně to, co je pokryté skrz dvě zdi.
Nikde se mi nemají překrývat dvě sítě se stejným kanálem, vždy se musí překrývat takové, které jsou co možná na opačném konci spektra.
Zabere to půl dne, ale dá se to nastavit tak, aby to bylo hodně slušné.
Pak se to jen musí ověřit měřením, protože ze zkušenosti vím že rozdíl 20 cm umístění antény je často fatální.
Případně to samé zvládne udělat i chytrý kontrolér (Google:wifi kontroler)
Dobrý kontroler by měl být schopný i body vypnout.
No ved hovorim. To mate staticky diagram pokrytia a to vcitane aj toho merania.
Na to, aby to vobec nejak solidnejsie fungovalo musia byt nielen pristupove body ale aj klienti vybaveny meranim a to za behu. Preto som spominal ccx. Samozrejme, je dobre ked cela infrastruktura ma jedneho pana v podobe centralneho controllera, ktory ma prehlad o vsetkych meraniach, pretoze aj controllerov moze byt viac. Ako som tak vypozoroval, tak zatial v celom tom riadeni chyba jedna dost dolezita zalezitost, ktora sa z ovladacov modernych kariet vyratila. Tym je, nielen dynamicke riadenie vykonu, ale aj utlmu predzosilovaca LNA a to nielen na AP, ale aj na klientoch. Je malo pochopitelne, ze karty davno zabudnute postavene napr. na chipsete PRISM tuto vec povazovali za velmi podstatnu. Mozno preto, lebo ich navrh robili este ludia, ktori vedli co je to radiostanica.
Inak dve alebo viac wifi zariadeni na rovnakom kanale sa s podivuhodnostou nerusia, dokonca pre svoju uspesnu cinnost je vyzadovane aby sa radiovo videli.
Jedine co nastava je znizenie priepustnosti, rovnako ako na 10Mbps koaxialnej LAN. Problem ovsem je s vysielaniami v prilahlych kanaloch a to tiez len po zasahu programatorov, ktori ovladace uz dodrbali natolko, ze karta ramec zo susedneho kanalu pocuje, dokonca ho aj prijme, ale programator sa rozhodne, ze nanho netreba reagovat tak ho radsej zahodi. Boha jeho.
Jsou samozřejmě statické i dynamické diagramy. Bohužel výsledky jsou trochu jiné při prázdné knihovně a při 500 klientech na wifi (a v tom je to ještě jiné když přijde 5-10 lidí co má skutečné problémy s wifi a začnou rozhazovat síť.
Výsledky se diametrálně mění, jak se mění situace s využitím sítě a hlavně s umístěním problémových klientů mezi AP.
Ano, to s tym naplnenim je podobne ako je rozdielny zvuk pri plnom a prazdnom hladisku v divadle. Bohuzial je to tak, ze wifi je v sucastnej podobe malo vhodne pre taketo projekty ako je u vas.
Existuju enterprise riesenia, ale nemozeme od uzivatelov chciet aby prisli do kniznice len s presne vyspecifikovanym zariadenim, tak ako je to bezne v ent.class. Myslim, ze Ruckus robi AP ktore ma vynikajuco riesene radio pouzivajuce 19 anten so smerovanim vyzarovaneho zvazku luca na klienta.
Tato vec by mala byt standardne pouzita az v 802.11ac. V starsej specifikacii je len ako volitelna sucast.
Tu je k tomu popis:
http://www.tomshardware.com/reviews/beamforming-wifi-ruckus,2390.html
Dalsia nemenej dolezita zalezitost je samotny hardware, hlavne co sa radia tyka. Nejaky ucelenejsi popis problemov je tu:
http://www.utdallas.edu/~cpb021000/shared/pdfs/0000035.pdf
Dalsie problemy nastali pri zmene architektury prijimacov. Momentalne sa najcastejsie pouziva DC architektura oproti starsej super-heterodynovej.
A problemy sa objavili takmer okamzite, pretoze co sa interferencii tyka je na tom DC architektura az o 40dB horsie.
Doporucujem pozriet: http://focus.ti.com/pdfs/bcg/80211_acr_wp.pdf
V sucastnosti to zrejme nebude uz take kriticke, pretoze DC arch.sa vylepsuje naslednym zlepsovanim technologie (hlavne rychlosti ADC+DSP). Potrebuje to totiz dodatocnu filtraciu v digitalnej casti. Samozrejme ostavaju problemy s riadenim utlmu LNA a na 5G problemy s vykonovymi zdrojmi (radary), pretoze "world band" radia maju pasmovy filter viac ako 1GHz siroky.
Jakožto radioamatér toto vcelku chápu. Jako člověk který se podílí na správě jsem trochu dost nešťastný.
Obyvklé prohlášení zákazníka je... tenhle počítač mi funguje v KFC, tak zde musí fugnovat také. Ale pak se zjistí že je to letité zařízení v normě 802.11b, která je zde pochopitelně zakázána, nebo cosi na platformě eee, kde celá wifi včetně antény vyšla do 2 USD, a její kvalita tomu odpovídá.
Z principu radiového šíření ale potom takovéto krásné zařízení znepříjemní život i ostatním uživatelům.
No az na to, ze podaktore ovladace nevedia pracovat v 11g only a ocakavaju managament ramce na DSSS/CCK modulacii, alebo prijimat vedia aj na OFDM, ale vysielanie je v ovladaci tvrdo nadefinovane na CCK.
To by bolo potom dobre zakazat aj 11n, bo akakolvek ina modulacia produkuje interferencie.
To mozno preto, lebo N-kovy mixed mod pouziva CCK automaticky ak nieje nastaveny na mod g/n. Beacony chodia v b/g/n mixed na 1Mbps.
A moze to byt este horsie. Ak si totiz klient vyjedna spojenie n N-ku, tak pouziva len N-kovu modulaciu, ktora je odlisna od G-eckovej aj ked jeto OFDM.
G-eckovi klienti tak stratia povedomie o vysielaniach v okoli a N-kove vysielania sa im javia ako zvyseny sum, cim klesa pouzitelne SNR. Problemom nieje ani tak ten sum, ale to, ze si nemozu nastavit alokacny vektor siete, kedze vyselania z N stanic vobec neregistruju. Samozrejme ono ta siet "najako" pracuje, ale asi nie najlepsie. Ale myslim, ze ako radiomater by ste o tom mali byt informovany.
Bohužel ne. Se špatným HW sice dobrou kartu neuděláte, ale i s dobrým HW uděláte šmejd. Žijeme v době, kdy se jeden a ten samý HW vyrobený v Číně montuje jak do těch nejlevnějších noname zařízení tak do drahých značkových notebooků. Rozdíl mezi neznámým výrobcem a kupříkladu HP bude v tom, že neznámý výrobce tam bude mít "tovární software", zatímco HP si na to nechá napsat vlastní firmware. Nezřídka přímo výrobcem, ale přeci jen je to laděný software, který ve většině případů funguje (to by se jinak HP zlobilo) a nikoliv software ve stavu "proof of concept".
No já nevím: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hasi%C4%8D
App, nedávno jsem viděl jak pár hasičů založilo požár!
Pak ho uhasili, bylo to totiž cvičení že.
A říct, že ten hasič se sirkama je požárník, to už je trochu moc bych řekl.
Obecně řada lidí používá raději slovo požárník, protože hasič jim připadá nespisovné.
Na mnoha čtvercích o 225M2 sedí více než 50 návštěvníků/zákazníků s notebookem a zapnutou wifi. Pokrytí se rozšiřovalo o další AP pro vykrytí míst bez signálu a také pro rozložení zátěže na místech s velkým množstvím klientů.
Jsou tu kupříkladu AP na chodbách o rozměru 4x4 metry, jsou to chodby s požárním schodištěm, jejich signál za zeď nejde, ale byly umístěny podle původního plánu po pokrytí celé budovy Wifi IP telefonií.
Osobně bych v takových přezářených prostorách pracovat nechtěl.
Tuším že ve Švédsku dělali průzkum škodlivosti WIFI záření a zjistili, že stromům v blízkosti wifi antén vadnou listy.
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=653478
Mezi námi, MĚ to je jedno, ať ty lidi klidně sežere rak, lidí je hodně tak co, ale z pohledu jejich rodin bych asi moc happy nebyl.
A dál by mě zajímalo, jestli tu NTK náhodou neporušuje zákon.
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/vykony_v_VO_pasmech.pdf
Konkrétně nařízení o spektrální hustotě signálu.
Pokud ano, pokuta by se měla strhnout z platů Ajťáků.
A voda ohrata v mikrovlnce zabiji kytky
http://hrst.webnode.cz/news/a51/
To nevím, pár věcí o mikrovlnkách jsem četl a v zásadě se mi nezdá, že by mezi indukčním/mikrovlnným ohřevem/klasickým byl nějaký rozdíl. Rozdíl může nastat k vůli lokálním přehřátí, mikrovlnka neprohřívá všechno stejně, proto může být část potraviny zahřátá nad bezpečnou mez. Asi víte, že přepálený tuk je karcinogenní, ohřevem v mikrovlnné troubě prý mohou nastat podobné jevy, ale tomu by mělo alespoň částečně zabránit otáčení talíře.
Nicméně to s těmi listy mi přišlo jako podstatně lepší pokus.
Nevím, jak konkrétně může intenzivní elektromagnetický smog lidský organismus poškozovat, ale třeba to bude tím, že se mohou dlouhodobě dráždit neurony.
I když to opravdu vařím z vody, to bych rovnou mohl říct, že dochází k poškozování vazeb receptorů EPOR. Nevím, ale asi to nebude moc zdravé.
O škodlivosti em.smogu se obecně ví
[Citation needed]
Strkat hlavu do mikrovlnky asi neni nejlepsi napad, ale em pole v celem spektru tady bylo uz pred vynalezem radia. Jestli si myslis, ze vydavane normy jsou prilis vysoko, tak by asi bylo treba prokazat skodlivost. Kdybysme zakazovali vsechno o cem si nekdo mysli ze je to skodlive, tak bysme zili v jeskyni(i kdyz ty jsou mozna taky skodlive).
Ty problémy s příliš mnoha WiFi sítěmi můžu potvrdit a zajímalo by mě, jak to v Linuxu řešit. Spousta lidí má v NTK s Linuxem problém se na některých "hustých" místech připojit. Chudák se asi snaží vyhledat všechny dostupné BSSID a umře na overflow. wpa_supplicant ukazuje vždy:
Scan results did not fit - trying larger buffer (8192 bytes)
Scan results did not fit - trying larger buffer (16384 bytes)
Scan results did not fit - trying larger buffer (32768 bytes)
Scan results did not fit - trying larger buffer (65535 bytes)
A poté se ukáže jedna z těchto chyb:
1) IWEVGENIE overflow
2) ioctl[SIOCGIWSCAN]: Argument list too long
ioctl[SIOCSIWENCODEEXT]: Invalid argument
3) wlan0: Failed to get scan results
(Debian 6, wpa_supplicant 1.0)
Připojení na takových místech je otázkou náhody a někdy se nezadaří ani po delší době. Má někdo nápad, kterým směrem se vydat? Hledal jsem na Googlu a moc užitečných věcí jsem nenašel. Před časem jsem dokonce našel vlákno, kde se řešil podobný problém a prý by ten problém měl být ve verzi 1.0 už vyřešený. Bohužel už nemůžu dohledat odkaz.
Díky za odpověď. iwlist scan jsem na těch místech zkoušel a i když občas doběhne správně a vrátí 100+ výsledků, stále se ve většině případů objeví velmi malý počet BSSID (řádově jednotky), někdy dokonce i iwlist scan skončí chybou:
wlan0 Failed to read scan data : Argument list too long
Až tam půjdu příště, vyzkouším předat wpa_supplicant natvrdo nějaké BSSID. Zatím ještě jednou díky.
Trošku řešení neřešní je udělat si scan v nějakém méně exponovaném místě, vypsat si pár BSSID a pak je zkusit připojit na požadovaném místě (zda budou mít dostatečný signál).
Část problémů bude daná asi Vaší wifi kartou. Já osobně používám 25:00.0 Network controller: Intel Corporation Centrino Advanced-N 6205 (rev 34), problémy s listem na Fedora 17 nemám v žádném z míst knihovny.
Vy si to taky predstavujete jak hurvinek valku :-)
Pisou, ze museli pridat AP protoze uzivatele chteli pokryti. Kdyz mate uprostred budovy diru mezi patry, tak vam nepomuze vubec nic, AP se proste mezi patry budou slyset.
Resenim je povypinat polovinu AP, to si ale zase uzivatele stezuji na to ze nemaji signal na pohovkach ...
Ve zkratce se jedna o problem v navrhu budovy, wifi bud pojede vsude a obcas bude mit nekdo problem, nebo nepojede skoro nikde a nikdo mit problem nebude :)
touhle prasárnou se někdo ještě chlubí? nebo to je jako odstrašující příklad "jak nedělat wifi"?
to neslyšel o extricomu nebo jiných profi řešeních?
jo, viditelně samej expert za státní peníze, vsadím že IT tendry tam spolkly slušný prachy a nakonec to tam bastlí domodomo-nerd...
TP nema dostatecnou kapacitu aby mohl kontrolovat vnitrni provoz po 10Gbit linkach smerem k FW. Proto je umisten na venkovnim rozhrani.
Nicmene IPS pouze zabranuje zranitelnostem a utokum z a do internetu.
To ze jim nekdo stahuje porno a posila osklive emaily, IPS nemuze nikdy ovlivnit :-)
Je to brandovaný Trapeeze, tj. jen nálepka 3com, s HP to nemá nic společného. Později si 3com udělal vlastní řízenou wifi s využitím Comware, a tu pak sloučilo HP se svými produkty po skoupení celého 3comu.
Náš problém je v tom, že nedostáváme nový firmware, 3com ho dostávalo od Trapeeze, Trapeeze byl koupen Juniperem a ten je dnes konkurentem HP...
Bude se to tu provozovat, dokud je záruka.
Řešení s juniperem jsme zkoušeli, ale bylo tam víc problémů než výhod.
Zkoušeli jsme i jiná wifi řešení, vždy se narazí na problémy prostředí. Pravidla jsou jen jedna.
Technik z ČVUT co byl na exkurzi s pány z Rootu prohlásil, že oni to mají v nové architektuře vyřešené, že to Cisco dalo... ptal jsem se jak... no pár AP jsme vypnuli, teď jsou tam černá místa, ale už nic divoce neroamuje.
To u nás ale naráží na velké množství lidí v čítárnách a studovnách. AP s 50 klienty také není šťastné.
"Máme tu jeden a půl céčka pro provoz knihovny a 32 veřejných adres pro Eduroam (celkem 414 adres – pozn. redakce) a víc než 2500 zařízení, takže se natuje a natuje."
Obvykle, když se připojím na eduroam v NTK, dostanu IPv6 adresu. Jak to tedy je?
P.S. souhlasím s ostatními diskutujícími, totálně zarušený prostor nepovažuju, za "příliš dobrou wifi" spíš naopak. Když většina uživatelů jsou studenti se dá očekávat, že počítačů s cenou přes 15000 tam bude minimum.
Ano, IPv6 je v plném provozu. 90 % je ale vzhledem k rozložení serverů na IPv4.
Wifi nám byl skutečně čert dlužen. Při menším počtu AP (či vypnutí nadbytečných) vznikají slepá místa. Na místech se signálem potom lehce docházelo k připojení 50 a více klientů k jednomu radiu. Tj. efektivita přenosu nulová. S plným počtem AP je to boj o to kdy začne který klient roamovat. Stačí jeden dva zlobící počítače a jejich neustále přepojování znejistí ostatní klienty a ti také zkusí roaming. Řídící systém sítě to bohužel neovlivní, je to činnost na straně klientů.
Všeobceně dost studentů používá použité poloprofi či profi notebooky, tj. potíže jsou o něco menší. Pokud má někkdo starší Asus EEE, HP Mini, či levný pseudoherní notebook pod 15 tisíc pak se většinou potká s problémy. Rozdíly mezi kartami jsou velké (antény, radiová část, firmware, driver).
Každopádně, skrz Wifi tečou v součtu sesítky a stovky MBit, což často plně vytěžuje uplink celé knihovny.
a to jste opravdu při návrhu-designu nepřemýšleli jak udělat wifi pořádně? jedna síť - pokrytí atd? nástroje na to celkem existují, jak tu bylo zmíněno..
dělal někdo nějaký návrh-studii-fízibility? viděl to někdo kdo provozuje větší wifi síť?
nebo je to takový pejsek a kočička od lidí co síťovali doma jeden panelák?
takhle?
http://www.extricom.com/category/customers
že by NTK bylo něco víc?:-)
navíc malé místnosti(schodiště) je možné zkombinovat od těch firem např. menšíma anténama...
no zajímalo by mě kdo to navrhoval, kdo se namastil je celkem jasné..
jo,jestli někdo brečí že mu vytahujou wohnouti 50 terminálů - to holt nesmí mít kefalín zásuvky dostupné - to už i na úřadech pochopili a dáváají data a elektriku do stolů, zamykají, ve zdech atd...
ale to asi nikdo nepřemýšlel že? buď že to tam bude nebo co tam vůbec bude..
Jak jsem pochopil, tak extricom není možné příliš geograficky škálovat. Tj. mít jedno AP v Dejvicích a druhé na Jižáku, což mi teda jako úplně profesionální řešení nepříjde, ikdyž do NTK by se možná hodilo.
Ono to chtělo spíš někoho, kdo navrhne tu bezdrátovou síť rozumně bez toho, aby byl placený za počet prodaných AP.
Původní rozsah Wifi byl 60 AP. Některá AP měla hrubě přes 50 klientů, mnoho míst nemělo vůbec pokrytí. Na základě statických měření se udělalo rozšíření na 140 AP.
Pak následovaly dva roky ručního ladění na základě dynamických parametrů sítě, automat si s macochou neporadí, nepočítá s 3D modelem objektu, tj. počítá s většími patrovými útlumy a ne Macochou.
Mimochodem stavební projekt počítal s 3 AP na patro, stjně jako s 4 anténami GSM na patro. Antén GSM je dnes v budově 300. AP je dnes 140 a asi by bylo lepší jich mít cca 110 -120 a nechat nějaká místa bez pokrytí. Ale je to jen doměnka, kterou by reálný provoz asi zase poupravil.
Prave ze naopak, ty potrebujes, aby kazdy AP vykrejvalo jen nejakej sektor, do kteryho se vic lidi nez unese nevejde. Pokud si dovolim strelit, ze v ty hale vic nez 100 lidi nebude (natoz pripojenych) tak na jeji vykryti stacej 4APcka s nejakejma sektorkama nebo i prutama, nekde kolem 3-5dB(a to tezce vpohode, s 10tkou sektorem se da udelat i v zarusenym prostredi spoj na kilak). => dal bych Apcka do rohu. Ochozy by pochytaly APcka umisteny v mistnostech (pres jednu zed vpohode - neznam samo detail budovy) a v prizemi by byly vyrazne slabsi nez ty ktery to tam vykrejvaj. Kazdopadne vzhledem k objemu budovy (o tom mam predstavu celkem presnou) by to vic nez 30AP nebylo ani nahodou (pokud budu resit pokryti jako takovy). Pokud bych chtel resit zatizeni, tak dam APcko do kazdy mistnosti, s jednickovym prutem, protoze to bohate staci.
Mam zakose se skladem, kde areal s rozlohou tak 10ti nasobku ty knihovny vykrejva cca 30APcek, je to samo videt jako !JEDINA! sit (zadny hromady ssid), APcka se sami "dohodnou" na frekvencich. Skladnici samo chodej po sklade s mobilnima terminalama, ve sklade sou ruznorody podminky - nekdy pusto a prazdno, nekdy palety materialu naskladany az ke strese (chova se to vuci wifi jako nekolik zdi, kdyz na to prijde).
Tak to jsi asi nepochopil, o co v knihovně jde. Tam je vidět JEDINÁ síť, žádné hromady SSID. To si pleteš s hromadou BSSID, což jsou v tomto případě MAC adresy AP (jedině ten zmiňovaný Extricom by to měl jinak).
Sklad, kde se připojí 3 skladníci je úplně něco jiného než knihovna, kde se pohybuje několik set lidí současně. Tobě bych to taky postavit nenechal, protože evidentně nevíš, o čem je řeč. (jinak AP se v NTK dohodnou na frekvencích také samy, protože jsou připojeny na relativně inteligentní controller).
SSID je víc, pro různé VLANy, ale pravda o BSSID stále platí.
Kontrolery jsou inteligentní, ale jejich inteligence nepočítala s Macochou a tudíž 3D prostorem pro řízení. Na základě reklamací to dodavatelská firma spolu s lidmi od výrobce ladili cca měsíc. Včetně opakovaného zpracovávání statických map.
Zkoušely se i směrové antény, ale ty zblby klienty ještě více. Tj. je to bohužel nejlepší možné nastavení kterého jsme schopni. Asi není zas tka špatné, když nám klienti na wifi zvládnou vyčerpat celý uplink do internetu.
take jestli to chápu tak si to v tendru? nikdo z dodavatelů nepřijel podívat, nepodíval na výkresy aby objevil "macochu" - ani se nikdo nebyl podívat na podobné řeení někde - e by macocha byla tak unique ve svete?
to proste prisel nekdo s powwerpointem na ipadu, vytendroval "solution" a pak se az zjistilo ze to vlatne nejde tak se to 2 roky ladilo?
chapu to spravne? kdo ten bordel organizoval? sef mistniho it?
Šéf místního IT má ve výběrovém řízení poměrně omezené možnosti. Ještě může být rád, že to nezůstalo jako součást stavby, kdy by mu tam přistálo 10 linksysů, protože to přece stačí.
A když už je něco zkolaudované a předané, tak s tím už většinou uděláte velké houby. Vítejte ve světě státních projektů.
tak takhle to chodí i v soukromých (velkých) já neřvat tak mám taky kolikrát dodané servery jako součást řešení od stavební firmy (přes 5 subek..) kde je místo serveru a licencí xp-stanice zbouchaná v tesku...
1) docela dobře to jde na sebe nenechat hodit (pohrozit jednateli odpovědností a když dá souhlas, klidně si toho nevšímat) - ale obvykle když vedení zjistí že bylo podvedeno tak se nevyplácí zádržné v řádech milionů
- tady počítám že to stavěla nějaká vyvolená firma typu metrostav?
a když už - tak tak se tím aspoň nechlubím :-)
já jsem čekal nějaké uber-cool-řešení - je to NárodníTechnickáKnihovna - laserové meče, bezdrátový přenos elektriky - a ono to je z rok 92 tak odhadovaně:-)
Zapominas na to ze vedeni je obvykle podmazle dodavatelem. Tam jsou hluboky vazby. A kolikrat ani ne uplne financni.
Prijdes k rediteli na koberecek. Podivej Franto. Jestli budes zlobit a budes chtit podepsat papir ze se od toho distancujes, tak ti prisijeme nedbalost za nakou kravinu a jdes pryc.
A franta budto zustane a nebo jde. Ale jelikoz vetsina adminu ve statni sprave jsou tezitka na zidlich tak se boji o svuj plac a zatnou zuby.
Vitej v realnem svete.
Je to tak, že na celém balíku peněz sedělo konsorcium vedené Sekyrou. STK čili dnešní NTK neměla moc možností jak ovlivnit libovolnou zadávačku.
IT jako takové mělo pouze poradní hlas, který nesměl ovlivnit projekční cenu, jak byla ve vysoutěženém projektu. Tento hlas byl brán v úvahu jako poslední, přednost měla stavba, její účetní, architekt a jeho představy o tvaru a barvách zařízení....
Je tedy možné považovat za úspěch, že se nám zdařilo roku 2008 uhrát náseldující:
1. Centrální pole HP EVA 6100, SAN, 14 serverů ve dvou blade chassis, virtualizace Vmware
místo 14 serverů s P4 a interními raidy - projektová cena téměř stejná (projekt se táhnul od 2002)
2. Sít založená na 2x 3com 7900 v centru a 5500 v rozvodnách, plně gigabitová, s Tipping Point jako bonus, místo za stejnou cenu nabídnuté sítě Cicso, 1x Catalyst 4500 v centru (se zálohou 1 24portové 29) a nějaké 2800 ve 100Mbit provedení v rozvodnách,
3. Stíněná kabeláž 10Gbit SFTP místo nestíněné (podařilo se nám prosadit měření, kde vnucovaná kabeláž neprošla opakovaně parametry pro certifikaci)
4. Řízená wifi 3com/trapeeze se 60 MAP, místo 45 neřízených AP Cisco.
Ano vítejte ve světě státních projektů... kde váš život na mnoho let ovlivní ohebnost ministerských právníků
DVB-T a DVB-S tunery posílají objednané (nastavené) streamy na Multicast adresy centrálního přepínače. DVB-T STB u televizí se potom naladí na tyto multicast adresy a vezmou si MPEG2-TS nebo MPEG4 který je nabízen.
Se zařízeními neporadím, naše tunery dle vyjádření odborníků na IPTV nejsou ideální (špatné ovládání po i2c jen s obskurním softwarem běžícím pod windows), koupili je stavbaři s ohledem na cenu. Trh v tomto oboru moc neznám.
To je otazka. Nekteri nemaji ani to a uz vase reseni by se dalo povazovat za uspech.
Profi reseni taky padaji na drzku. Teda tim zpusobem ze vam zmrzne management ale vysilani bezi protoze to jde pres specialni svaby jinou cestou. A pokud mate opravdu velky byznys, tak mezi tim je jeste dalsi kram do racku co vam hlida parametry vysilani a v pripade nouze posle echo monitoringu. A nebo jeste lip prepne na zalohu. U IPTV tech hlidanych parametru na vystupu neni tolik jako u normalniho televizniho vysilani. Tam musite hlidat "vlny"+stream.
Neco malo k tem amaterum z NTK. Co vim tak cely to navrhovalo HP, stejne jako prasecky wifi, je na tom podobne i implementace idm vs aleph, ldap...hyperkativ Jansa to mozna schvaloval, ale co muze delat kdyz najmuta banda konzultantu a analytiku schuzuje, zvani, maluje krasny procesy a termin bezi...
tak to sme snad všechni čekali že to bylo od nějakýho exprta (hlavně do kapsiček a na řešení se použilo za co bylo nejvíc provizí zrovna.)
ale proč s tím někdo exhibuje a hlavně na rootu? si akorát uřízl ostudu (což je mu asi jedno :-))) )
nebo t je brekot jak to maj špatný a potřebujou přidat?:-)
Neprehanite to zase s tou kritikou? Mozna to reseni v knihovne slo udelat o neco lip, ale nevim duvod, proc by se za to mel nekdo stydet a lozit kvuli tomu kanalama, jak byste podle vasich prispevku zrejme chtel vy.
Pripada mi to jako remcani (v mnoha prispevcich jako vylozene protivne) za kazdou cenu.
Zial jedna institucia, kde tiez robime nejaku spravu, sa stala vlastnou blbostou obetou podobnej bandy dementov a idu nakupovat sialeno zbastleny enterprsie HW bez toho, aby im ten projekt vobec riesil zakladne problemy, pre ktore to cele rozbiehali. No skoda slov...samozrejme cast pojde aj pre HP a ich cinsky sietovy odpad. Najprv s velko vervou nakupuju a potom dojdu s placom, nech to da niekto aspon nejako dokopy, nech nemaju megapruser pri kontrole z nadriadeneho organu. A s dovedkom, ze ale nemaju peniaze, lebo museli zaplatit sialene dray maintenance. Klasika.
Osobne sem presvedcen, ze ten kdo daval rozhovor je neuveritelny blb (doslova a dopismene) kteryho by meli okamzite vykopnout, protoze vubec netusi co placa.
1) wifi se v takovymhle rozsahu vpohode provozovat da, a nepotrebuju na to 140 APcek. Staci se jit podivat do prakticky libovolnyho skladu (kde jsou hory ruznorodyho materialu a hromady skladniku, kteri navic v tom sklade chodi => prepina je to z jednoho AP na druhy). Zjevne zvolena naprosto nevhodna technologie.
2) ad pole a SSD - ten clovek nevi co placa, EMC (jeden z nejvetsich dodavatelu diskovych poli) naprosto bezne SSD do svych poli dava - a to bud v roli cache disku, nebo samo primo na data ( podotykam, ze si to zakaznik taky nalezite calne - bavime se v nejlevnejsich variantach o statisicich)
3) 3Com je peknej shit, jejich HW nefunguje (overeno osobne), to je tak fajn nadoma, kde od toho clovek nic nechce.
4) jestli ma kazdy AP svoje SSID, tak dam adminovi par facek osobne a s radosti, neb to musi byt neskutecny kreten. Wifi poskladana z X APcek ma JEDINE ssid, takze s tim zadny HW nemuze mit zadny problem.
5) fakt nechapu, kde maj problem s IPckama, fakt by me zajimalo, nac potrebujou 2k5 stroju s verejnejma adresama (a tudiz to NATujou) ...
BTW: Obyc APcko zvladne s prehledem 20 lidi, chtej tvrdit, ze tam je bezne 3 000 lidi pripojenych pres wifi ? lol
Ad rozhovor.. není to rozhovor, byla to diskuze s techniky z VŠ, řešících podobné problémy. Pan Krčmář si z toho udělal cosi ve formě rozhovoru, s tím že jsem se bohužel nechal umluvit, že nemám zasahovat od formy, že takto to bude mít ty správné (bulvární) grády. Lituji, že jsem se nechal přesvědčit a dal autorizaci tomuto přepisu vysekaných infomrací z volného rozhovoru mezi techniky a nenechal to PR přepsat jako čistý PR článek.
ad 1. Ve skladech to funguje výborně, pokrytí našich podzemích skladů zajišťují 4AP s roztečí cca 18 metrů (jsou tam kovové vysoké varioregály, tj. útlum je značný). Rovněž volný výběr funguje dobře, pokud jsou v prostoru desítky klientů a žádný který by měl technický problém sám o sobě a ovlivňoval wifi prostředí.
ad 2. pole s SSD jsme uvažovali, buď EMC nebo HP 3PAR, vycházelo to cca na 8 až 16 disků v SSD (200GB), jeden po slevách tak za 250kKč. Při cenách na trhu, potřebě kapacity a reálné potřebě IOPS se jeví lépe nahradit SSD desítkami SAS disků, mít jen dvě skupiny (rychlé SAS a pomalé SAS NL, s vynecháním SSD skupiny). K tomu doplnit tak 200GB kapacity SSD v režimu FastCache.
ad 3. Huawei/H3C/3com/HP docela funguje, samozřejmě jsme narazili na spousty chyb, při penězích co na to byly tam mohla být 100Mbit síť a Cisco 4500 v centru.
ad 4. V knihovně jsou 4 rádiové profily (skupiny AP s možností společného nastavení - IT na pokusy, vzdělávací centrum, Ballingův sál, zbytek knihovny). Celkově v NTK svítí cca 6 - 12 SSID odpovídajících VLANám, zaměstnanecká, eduoram, zákaznická, správa budovy, telefonie, zbytek jsou wifi pro různé akce a zákazníky - komerční pronájmy, na pricipu ověření WPA2, kdy si zákazníci za provoz z těchto sítí ručí).
Problémem jsou BSSID tj. každé AP svítí těch 6-12 SSID, za dvěmi zdmi od macochy mi na pracovním stole ukázal 72 BSSID na obou radiových pásmech (síla signálu od -55 do -105dBm.
Mimo provozní dobu jsme vypínali různé wifi sítě. Některý HW měl problémy i se dvěmi SSID, problém je totiž BSSID.
ad 5. Opět trochu vytřžené z kontextu, některé naše univerzity mají ten velký luxus, že každá spravuje jeden B segment. Pak pochopitelně mohou být všechna zařízení na veřejných IP, svého času to bylo prosazováno i pro eduroam. Není li dost veřejných IP (používjí je i serverové služby), pak se NATuje, veškeré dohledávání problémů je pak náročnější o zpracování logů z NATujícího FW.
ad BTW: Část AP je tam pro zajištění plošného pokrytí, část pro zajistění kapacity pokrytí. Lidé si dost stěžovali, že v některých týmových studovnách nemají signál, jiná AP byla trvale přetížěna, počet se zvedal z 60 na 140, z dlouhodobých provozních zkušeností by byl ideál cca 110 a přijmout některá místa s horším pokrytím.
Běžené špičky hodinových průměrů na počet připojených jsou 500, cca 800-900 když se započtou i krátkodobě připojení. 90 % připojených přitom obsluhuje cca 30 % AP. Dle fyzického rozmístění lidí a seskupování se na jednom místě.
To, ze vidite 72 BSSID este neznamena, ze sa vam podari na vsetky aj pripojit a normalne na nich pracovat. Povedal by som, ze signal v urovni -105dBm ma SNR blizke nule, cim sa pripojenie na take AP nepodari.
A ked by nahodou ano, zda sa, ze pri vasom nastaveni siete, ked vam managament chodi v B-ecku a podporu Rx/Tx Rate rychlosti mate na controlleri pre B-ecko vyblokovane, tak sa bude pracovat velmi tazko.
Zaujimalo by ma ako mate spracovane to pokrytie, pretoze pokrytie je odvodene od Beacon sprav. Myslim, ze tam budete mat rozdiel medzi pokrytim a skutocnou dostupnostou siete pre Rate >= 6Mbps/OFDM.
Jednoduché počty, 72 BSSID (různých sítí) v místě dobře krytém od mMcochy (zaměstnanecká část za betonovou litou zdí), to máme 3 MAP každý s A a bg sítí. Tj. celkem 12 SSID x 6 na různých rádiích a rozsazích. To beru jako krásné prostředí síly signálu -55, -70 a -105 dBm, první dva se SNR > 20dB.
Horší to je u macochy. Tam jsem dlouho měření nedělal. Při posledním tam bylo 60 BSSID pro to samé SSID, tj. 30 viditelných AP (na obou pásmech).síla signálu cca náseldující +-5 dBm (je to jen příklad a v hlavě přesná čísla nemám)
4 BSSID -60dBm
8 BSSID -66dBm
16 BSSID -72dBm
16 BSSID -78dBm
zbytek na -85dBm
u prvních 3 úrovní poměr SNR cca 20dB.
Za klidu při běžném vytížení většina klientů roamuje maximálně 1x za 20 minut. Splašené Wifi karty dle logů kontrolerů sítě migrují v lepším případě po několika desítkách vteřin. Více roamujících klientů zatíží AP a pak více klientů zvolí roaming.
Pokrytí je zaměřeno při datovém toku, tj. mapy obsahují jak sílu signálu, tak především reálnou rychlost. Měření probíhala jak při nevytížené síti, tak i při letním provozu.
To vyzera, ze mate celkom slusne nastavene a vzhladom na pocet klientov to nieje ani velmi zarusene. Mozno preto, lebo nepouzivate N-ko na 2.4G ako som tak nejak vytusil. Ak budete mat niekedy cas mozno by stalo za uvahu preskumat preco klienti roamuju hned po pripojeni. Moj nazor je ten, ze by to mohlo suvisiet s tym, ze b-eckova moodulacia je nastavena tak, aby bola o 4dBm silnejsia.
Ovsem nie tak, ze by klient odmeral o tych 4dBm viac, len jej spektralna hustota je mensia, preto sa tam pouziva taky maly trik so zvysenim urovne. Hodnoty signalu su vacsinou priemerovane, takze zistit na klientovi aky ma v skutocnosti signal je dost obtiazne, co ale nemusi vadit, pretoe vsetky akcie (napr.roaming) su nastavene na priemerovanu hodnotu.
Nenechte se zbytecne vytacet lidmi, kteri si neprectou ani diskusi. Me se clanek libil a z diskuse jsem se dozvedel i neco podrobnosti, ktere tam nebyly.
Bohuzel jak vidite, pokud chcete, aby clanek byl cten, je potreba jim krapet vydrazdit. Kdyby to byl suchy PR s vyctem, tak na nej spousta lidi ani neklikne, ovsem media zase ziji prave z toho, ze je nekdo cte.
Jinak me osobne se knihovna celkem libi, i kdyz ta macocha mi prijde jako skoro zbytecne nevyuzity prostor. Horsi je to, ze stavbou knihovny a nasledne nove budovy FA zmizely dve nejvetsi parkovaci plochy a ted uz se v teto casti Dejvic neda v podstate zaparkovat. Urednici P6 meli studii, z roku 2001 ze v Dejvicich je parkovacich mist dost. Je to jak s tim technickym resenim budovy.
Mna tesi, ze vychadzaju aj taketo clanky (tematicky, bulvarizacny nadych nemusim, ale chapem aj to) - uz len kvoli tym diskusiam to stoji za to. :D Ale seriozne - IT projekty v statnej sfere su katastrofa a velmi zriedka ma sancu do nich vstupit clovek znaly veci a zastupujuci zaujmy "statu" (lebo zaujmy objednavatela az tragicky casto nie su v sulade so zaujom danovych platcov). Zachranit to moze potom len to, ked sa k prevadzke dostanu ludia, co maju o technologie aspon nejaky zaujem a vedia to prevadzkovat a postupne dobastlovat sposobom, ze spolocnost ma z tych vydavkov aspon nejaky prospech a uzitok. :)
Přidám pár postřehů:
knihovnu používám jako studovnu, je vlastně otázkou, proč je tam tolik regálů s technickou literaturou, která je mnohdy neplatná a tím pádem nepoužitelná.
1) Sekyra group a státní zakázka je typická ukázka, jak se vyvádí peníze. Dokonce nás na stavárně při ekonomii učili, že takhle by se stavět nemělo.
2) Wi-Fi byla z počátku neskutečný peklo a ve špičce se prostě nešlo připojit. Nyní už to běhá výrazně lépe (děkuji převelice). Jinak kolovala fáma, že se Wi-Fi rušila vzájemně s požárním či zabezpečovacím systémem?
Za mě jedno drobné řešení k Wi-Fi. Utekl jsem z 2.4 GHz na 5 GHz SSID (nastavení priorit) a vzhledem k neznalosti studentů tam asi moc klientů nebude. Možná by stálo za to si někde uložit Wi-Fi karty studentů, zjistit, které umí 5 GHz a pak je pomocí mailů navést na 5 GHz pásmo, čímž by se rozložila zátěž. Navíc dle mých zkušeností má 5G velmi "dobrý" útlum v prostorách. Nyní předpokládám jedou 3com AP duálně, ale pak by se daly možná udělat samostatně pro každou frekvenci.
3) Stoly od 4. patra výše navrhovalo trdlo. Šest židlí a dvě zásuvky. Pak se nelze divit, že se studenti koncentrují v té 2patrové studovně.
4) V knihovně a zejména velké studovně musí být člověk zticha, jinak ho napomene ochranka. Vzápětí, ale studentská unie venku pod knihovnou spustí koncert a pak se tam bez sluchátek nedá učit. Trochu v tom neumím najít logiku.
5) Systém zatahování žaluzií se řídí manuálně? Nestálo by za to tam doplnit nějaké čidlo? Psát na support, aby to zatáhli mi přijde poněkud otravné pro obě strany.
Každopádně znovu děkuji správcům za snahu, to nějak dát do pořádku. Z počátku totiž byla NTK jen nehorázně předraženej nefunkční kolos, na který si stát samozřejmě půjčoval..
K tomu 5GHz: Existují kontroléry, které toto umí automaticky, říká se tomu bandsteering. Funguje to tak, že vidí-li APčko daného klienta, kterak vysílá proby v 5GHz pásmu, znemožní mu asociaci v pásmu 2.4GHz, čímž ho donutí k vyzkoušení 5 GHz pásma. Není to ale bez problému, na posledním setkání RIPE například řešili problémy starého wpa supplicanta.
https://labs.ripe.net/Members/john_bond/wifi-issues-during-ripe-65
Dobrý den, je to studovna, s internetem a e-zdroji, na ty jde ve srovnání s fyzickým fondem skutečně hodně peněz.
Ad 1) Takto si to vymyslelo ministerstvo, buď knihovnu stavět s úvěrem, nebo si ještě 20 let počkat, první požadavek na vlastní budovu padnul snad roku 1937. Stálo to téměř dvojnásobek projekční ceny, při průběžném financování ze státního rozpočtu by stavba trvala o téměř dva roky déle, za miliardu se to asi vyplatí.....
Ad 2) Ano nehmologovaná kombinovaná PIR/radar čidla byla původně na pásmu 2.4GHz. Zbyly dva nezarušené kanály... Celý dům se měřil spektrálním analyzérem, než se na to přišlo. Následovala reklamace a výměna.
Každý MAP obsahuje dvě nezávislá radia (na každé pásmo jedno). Výhoda je, že abgn karty jsou dražší a kvalitnější, je tam tedy menší zátěž i rušení.
Ad 3) Hádali jsme se s Ing. Žemličkou o každou zásuvku. Měl sen o téměř pasivní budově s přirozeným větráním, každý notebook a nedej bože počítač s monitorem vydá za člověka a to teplo se z horních pater nedá komínem téměř odvětrat.
Ad 4) Logiku to asi nemá...
Ad 5) Systém je stavěný pro řízení domu se 4mi kolmými obvodovými zdmi. NTK zprůměrovali na 9 stěn. Čidla osvitu jsou, jak na stěnách tak na střeše, spolu s meteostanicí na rychlost větru a déšť.
Systém funguje automaticky bezvadně.... o letním slunovratu, při kterém ho soudruzi z Německa ručně nastavili... jeden z mnoha marně reklamovaných problémů.
Díky za ocenění snahy, mne to už vysálo, čas předat žezlo mladším, s dostatkem energie na boj s větrnými mlýny.