Další způsob chlazení CPU je pomocí tepelné trubice. Chtěl jsem o tom napsat článek na root, ale až mi to bude opravdu prakticky fungovat. A ono to zatím nefunguje, protože na to nemám technologii. Princip tepelné trubice je ten, že máme uzavřenou trubici (vertikální) a v ní je trochu pracovní kapaliny a páry oné kapaliny. Podle toho, jaká je teplota, se unvitř ustanoví nějaká rovnováha (kapalina/pára) a udělá se tam nějaký tlak, který nás nemusí (tak moc) zajímat. Doporučuji následující experiment: vemte nějakou (nejlépe kovovou) trubku, asi metr a půl dlouhou, nalijte do ní trochu acetonu, zašpuntujte na obou koncích a jeden konec trubky si strčte někam - třeba do hrnku s horkým čajem. To budete koukat, jak rychle se teplo rozvede po celé trubce. Během pár sekund nebude možné ji vůbec držet v ruce - ani ten nejvzdálenější konec. Vede to teplo sakramentsky dobře. Při troše klidu a pozornosti je znát, že to uvnitř vaří (trubka se nepatrně chvěje). Aceton za normálního tlaku vře při 56 st. C, což je na CPU furt celkem dobrý. Ale pozor - když je v trubici JEN kapalina a její pára (a žádný vzduch), bude to fungovat při (skoro) jakékoli teplotě (což chceme). Takže je potřeba se zbavit vzduchu. Pomocí rotační vývěvy se mi odčerpáním vzduchu podařilo přimět aceton, aby vřel při pokojové teplotě. Nemáme-li vývěvu, dá se toho acetonu tam nalít trochu víc, zašpuntovat, zahřát nad 56 st.C, zavřít oči a na chviličku odšpuntovat. Acetonová pára (a částečně i vzduch) jen zasviští a šup ven z trubice! Pak rychle zašpuntovat. Uvidíte, že pokus pak bude fungovat i s trochu chladnějším čajem. Tak to je zhruba princip. Někde u procesoru tedy kapalina začne vařit a vznikne pára. Mezitím někde nahoře trochu páry zkondenzovalo zpátky na kapalinu a ta hned stéká po stěnách dolů. Takže dole je vždycky nějaká kapalina nachystaná, aby se mohla odpařit a tím odebrat značné množství tepla. A co s tím teplem nahoře? To už je v pohodě, tam už se může dát nějaký veliký pasivní chladič, protože teplo je rozvedené po celé trubici. Může vypadat třeba takhle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/~honza/trubka.png
A kdo nevěří, že to celé funguje, ať se koukne třeba semka:
http://www.benchtest.com/heat_pipe2_2.html
Na závěr bych se rád zeptal, jestli by mi někdo pomohl s výrobou něčeho takového. Ten pasivní chladič, co přijde nahoru, už mám hotový! (váží asi kilo a půl ;-) Ale potřebuju udělat měděnou krabičku dolů na procesor tak, aby měla dokonale hladkou dosedací plochu. Je tu někdo takový nejlépe z Brna?
tak tohle mne docela zajima
nesnasim hluk co delaji vsechny ty vetraky v PC (na grafiku sem dal velkej pasiv, v case mam hodne pomalych a tichych vetraku, na CPU Titan D5TB (radne softwarove zpomalenej). dokud sem mel P3-750@1000 tak to bylo docela v pohode (az na AGP 89MHz => teplota grafiky). Tepolta CPU - idle 30, load 48.
Ted mam Tualatina 1.1@1.6GHz a teploty se zpomalenym Titanem sou - idle 50, load 56.
Zacinam premyslet o nejakem jinem druhu TICHEHO chlazeni. Chtel bych tady tohle videt v akci... a hlavne u zatizeneho CPU (prece jenom caj zadne teplo "nevyrabi")
Stejnym zpusobem lze dosahnout i systemu voda/vodni para. Staci jen zahrat tu trubici (otevrenou! - nevim proc nam chce pan Martinek ublizit) az zacne ta voda vrit, trubici zaspuntovat a odstavit (rychle) z ohne. Vzhledem k tomu, ze ma voda ponekud vetsi skupenske teplo nez aceton, meli by jsme dosahnout vetsiho vykonu nez s acetonem. Je to zajimavy experiment videt, jak vam voda vre pri pokojove teplote (zkuste si to s nejakou sklenenou lahvi). Nevyhodou vody je koroze (aceton muzete pouzit i v ocelove trubce), ale pri pouziti medi nas to nemusi trapit a tou druhou nevyhodou je vyssi teplota pri plneni (100°C proti 56°C).
Jde taky o tlak sytych par - aby se voda varila nekde na 50 stupnich, musi tam bejt dost podtlak - technickej zadrhel.
Taky by to slo zkusit s eterem, videl sem zaspuntovanou flasku (sklenenym zabrousenym spuntem) naplnenou obarvenym eterem jak se vari, kdyz ji nekdo vezme do ruky.
Jeste me k tomu napadlo, ze v pripade horlavin I. tridy by to nemuselo dobre dopadnout pri ztrate tesnosti - kapalina se rychle vyvari, CPU se prehreje a my mame rekneme decilitr drogy v mistnosti :-\
Vsak ten podtlak tam vznikne behem toho chladnuti potom co tu trubku zaspuntujete. Ja myslel, ze tohle nemusim psat, protoze fyziku jsme na zakladce meli snad vsichni. Je fakt, ze u etheru, nebo acetonu je ten podtlak nizsi a tudiz i konstrukce zarizeni muze byt jednoduzsi. Oproti kapalinovemu chlazeni popsanemu v clanku, kde si muzeme dovolit pripojeni hadickama, tady samozrejme musime sahnout po pevnem systemu, prave kvuli podtlaku, nebo pouzit kapalinu, ktera bude vrit pri teplote stejne, nebo nizsi, nez na kterou chceme chladit.
Wow! To je ta správná cesta. Princip je popsaný v již zmiňovaných skriptech Mechanika od Jiřího Račka. Chladič na procesor jsem ochotný ofrézovat, pokud dostanu výkres. Jediný problém vidím ve vyvedení trubice ze skříně vzhledem k její poměrně velké výšce a nutnosti zajistit dokonalé přilnutí chladiče k procesoru (trubice bude tvořit dlouhou páku s jejíž pomocí lze procesor snadno vylomit ;-)). Ale všechno se dá vyřešit, že? :-)
Co takhle pretlakovy system s kapalinou varici pri teplote nizsi, nez pozadovana pracovni teplota procesoru. Potom by odpadly tyhlety konstrukcni problemy, jedinou podminkou zustava navrat kondenzatu samotizi zpet k procesoru.
Staci vlozit namiesto dolnej casti trubice tak 15-20cm gumovej alebo plastovej hadicky. Ked sa to dobre spoji, malo by to vydrzat aj vacsie zamavanie chladiacou trubicou.
Zdravím,
četl jsem tvůj článek a celkem mě dost zaujal, chtěl jsem se tě zeptat zda se ti to povedlo rozpohybovat nebo ne?myslím to chlazení a jestli by jsi mi mohl poskytnout nějaký rady a zkušenosti protože se do toho chci taky pustit...jestli mi pošleš nějaké rady napady, i třeba odkazy budu rád! rad bych našel člověka který se zabýva touto tematikou a ne jen honí chytré kecy...díky Radek (rada99@post.cz
