Preco kompilovat python 3.10 na fedore, ked ho ma v repozitari dost dlhu dobu? Aktualna verzia 3.10.6, testovane teraz na fedore 36...
Na Fedoře 36 to nutné není, já jsem jen ten překlad na Fedoře _testoval_ (víc mě zajímal ten Mint, protože tady provozujeme starší verze Mintu) pro lidi, co to třeba ve svých LTS distribucích nenajdou a ještě si vzpomínají, že na Linuxu byl "standardem" trojpříkaz configure+make+make install :-).
Njn... mozno by to potom este chcelo python -m test
btw, nie je od veci na jednorazovu kompilaciu pouzit kontainer, clovek potom nemusi tolko cistit system a je to mozne kompilovat proti kazdej distribucii pre ktoru existuje image...
Ja bych rad doplnil jeste druhou moznost, ktera mi pri caste praci s Pythonem prijde mozna malinko lepsi. Clovek alespon nemusi pracovat s celou dalsi technologii (kontejnery) jen proto, aby si pustil python. A totiz `pyenv`. Potom pro test noveho pythonu (urcite i na starem mintu) `pyenv install 3.10.6` a je hotovo.
Pripadne venv... aby ale pozadovana verzia bola pristupna cez venv, tak musi byt nainstalovana na systeme.
Ake i tak je to offtopic, my sme pisali o kompilacii interpretru.
Jak se to vezme. Mluvili jste sice o kompilaci, ale IMHO protoze neni 3.10 nativne dostupny pro starsi systemy. Potom je kompilace jen jednim z moznych reseni. Ja navrhnul dalsi.
Pyenv nie je alternativa, ale barlicka. K tomu aby som si stiahol zdrojaky interpretru a skompiloval ich, tak nepotrebujem sadu bash scriptov, ktore neriesia zavislosti pre build, ale treba ich poriesit rucne. Cize ak clovek nie je lama, tak mu to len prekaza.
Mame zjevne rozdilne nazory na to, kdo je lama a co prekazi pri praci. Nazvat pyenv prekazkou pro praci s Pythonem.. No, mejte se hezky :)
No to evidentne mame. Sada scriptov ktora za mna spravi malu cast prace a ostatok si musim aj tak zriesit sam, je pritaz. Ibaze by som nebol schopny tu pracu spravit sam, potom by to bola neskutocna pomoc. Aj taky LAMP je podla mna pritaz, ale je to tym ze nie som lama a som shopny administracie linuxu, httpd, mysql a php.
Ad lama. Nezufajte, az si uvedomite svoje nedostatky, tak na nich mozete zapracovat. Tiez som mal casy ked som si myslel ze ku mne nie je paru. Mna to preslo s pubertou. Nikto sa nerodi dokonaly, treba sa k tomu prepracovat...
LAMP existuje jako samostatný nějak unikátně konfigurovaný balíček? Přiznám se, že jsem měl za to, že je to prostě jen souhrnné označení pro pár balíčků, co se používaly často současně.
(ale přiznám se, že jsem vlastně toto kombo nikdy nepoužíval, ani kdysi, z toho LAMP mě tam zbývá jen to L :)
Nejde o to ci je to samostatny balicek ale o izolaciu. Pri vyvoji, testovani a podobne vznika v pracovnom priestore urcite mnozstvo artefaktov. Parkrat som uz pri zistovani priciny hlasky podriadeneho "ale mne to u mna funguje" narazil na to ze ma pod lampom x verzii php, a test pre inu verziu interpretru spusta v adresari kde pted chvilou testoval na dalsej verzii interpretru. Po vycisteni samozrejme "ale mne to..." prestalo platit. Zbytocne zabity cas, nie len jeho ale aj moj.
2. 9. 2022, 17:51 editováno autorem komentáře
Ten poslední příklad z Coconutu asi nejde převést do Pythonu že:
def say_hello2(s):
case s:
match "My name is " + name + ".":
return "Hi " + name
Přitom by to mohlo být hodně praktické, asi lepší, než to chytat regexpy...
Zrovna takové zachytávání Python v současnosti neumí. Ale možná v budoucnu to umět bude, zrovna v Coconutu se možná inspirovali (tedy až na prohození slov, to je asi mix s Rustem :-)
https://peps.python.org/pep-0622/#custom-matching-protocol
v pythonu se uvazovalo o uzivatelsky definovatelnem chovani metodou __match__, ale nakonec to zamitli. Pokud by to v budoucnu pridali,bylo by mozne implementovat napriklad
case RegexMatchingGroup(r'My name is (name) .', name):
Jako popravdě mám z toho smíšený pocit. Na jednu stranu je fajne, jak se Python vyvíjí a nepřešlapuje na místě. Na stranu druhou už to není ten snadný jazyk, jak býval někdy okolo Pythonu 2.x nebo i 1.6 (a teď se podržte - viděl jsem tuto verzi používat!). S novými konstrukcemi, možností zápisu datových typů, teď ještě novými operátory (Walrus operátor asi začátečníky dost zmate) a tak...
Vidím to podobně, Python jde cestou C++, "feature creep as a feature". Věta There should be one – and preferably only one – obvious way to do it už dávno neplatí.
30. 8. 2022, 10:07 editováno autorem komentáře
Nedá mi to, musím parafrázovat:
There should be one – and preferably only one – obvious way to do it != now you have Python 2 and Python 3, almost incompatible ways to do it
Žádný Python 2 ale už de iure neexistuje. Pokud někdo něco programuje v Pythonu 2 (pevně doufám, že tedy používá 2.7, kde ta kompatibilita přece jenom je co největší), dobře mu tak.
Pohybuji se na rozhraní dvou světů - "velké" IT, tedy firmy, které mají velké IT oddělení a mohly si dovolit migraci už dávno (a někdy to dost bolelo). A potom malé firmy, co mají nějaké aplikace kdysi udělané v Pythonu 2 (různé reporty atd.) a tam prostě nejsou peníze a hlavně vůle s tím něco dělat - jen vždycky někdo něco do skriptu přidá, ale migraci na Python 3 si nelajzne. Takže tam se udržují prastaré Pythony 2.
To samozřejmě chápu, ale Python 2 je legacy jazyk se všemi důsledky. Navíc ta migrace není nijak nezvládnutelná ani v menších firmách, ale chce to rozumně naplánovat a rozfázovat. A mít člověka, který skutečně umí Python a ví, co se mezi v2 a v3 změnilo, ale to se dá víceméně řešit pár hodinami času externisty.
ano, migracia nebola nenarocna. Ja som musel prerabat viacere programy z Python 2 na 3 a co si pamatam bolo treba hlavne prepisat print na print() a zmenit nejake datumove funkcie.
Ale áno, musel som x-krát prepisovať operátor celočíselného delenia. Aj som to chcel dopísať do príspevku, ale systém mi to nezobral.
Top 3 boli tuším print, //, a bytes/str.
Ono toho je víc (range/xrange, metody dictu atd.), ale všechno jde. U skriptů je to celkem snadné, rozsáhlé aplikace chtějí víc pozornosti.
Klicove je nejaky cas udrzovat zpetnou kompatibilitu a testovat pomoci tox na obe verze pythonu.
Prepsat rovnou do idiomatickeho 3, tak ze je to nekompatibilni s 2, je u vetsiho projektu temer nemozne, protoze nemuzete prepisovat po castech bez rozbiti projektu.
30. 8. 2022, 23:15 editováno autorem komentáře
Jo, udělat "meziverzi" s použitím future, six a případných vlastních modulů, je správná cesta. Může se to zdát jako zbytečný mezikrok, ale větší migrace je obyčejně třeba dělat postupně.
Tak mi napadlo, že teda najväčšie problémy robili shebang cesty.
Raz to fungovalo s python, potom s python3, potom som musel použiť env. Furt sa to menilo.
Nakoniec som naďabil na balíček python-is-python3.
Ohledně migrací se dá vidět kdeco. U nás se nedávno jeden kolega rozhodl modernizovat aplikaci ve Fortranu — přepsal jsi z Fortranu IV do Fortranu 77.
Čekám podobné historky o Pythonu za nějakých 50 let :)
Hmm dovolil si přeskočit Fortran 66 (tedy vlastně tehdy se to psávalo FORTRAN 66) :-) to není žádná konzerva
Ja som fortran IV ani fortran 66 nepoznal, ale bol som len donuteny na skole naucit sa fortran 77 a pisat v tom programy (numericka matematika). Potom, po par rokoch, som sa nahodou dostal na forum https://www.tek-tips.com/threadminder.cfm?pid=214 a tam som sa prvy krat stretol s fortranom 90/95. Spociatku som myslel jak hnusny je ten novy fortran oproti klasike 77, ale prechod bol uplne plynuly a bezbolestny. Teraz uz ani nejako neregistrujem ci pisem vo fortrane 77 alebo 90.
Jo, od verze 90 nahoru je Fortran “normální”, i když některé věci se tam ještě řeší divně nebo vůbec. Příští verze má dostat dokonce šablony.
To ne :) Fortran 77 je IMHO první příčetná verze jazyka (z dnešního pohledu), ty předtím by se asi už moc rozumně dnes používat nedaly.
Podle ne se jen ten jediny (doporuceny) zpusob casem meni.
Walrus operator v mnoha situacich nahradi while True idiom. Pattern matching nahradi retez ifu nebo tu prisernost se slovnikem lambda funkci.
Myslíš něco podobného? Někdy se to hodilo :D ... Takovej chudej swich
def update(self, action: Action) -> 'Machine':
"""
Update the machine state.
"""
state = {
(State.CLOSED, Action.OPEN): State.OPENED,
(State.OPENED, Action.CLOSE): State.CLOSED,
...
}[(self.state, action)]
...31. 8. 2022, 16:16 editováno autorem komentáře
Pamatuju si, že zrovna := mi v začátcích (před více než 20 lety) při přechodu na Python chyběl. Je pravda, že za ty roky jsem si už zvykl.
30. 8. 2022, 10:17 editováno autorem komentáře
Ale to prechazels odjinud. Takovy zacatecnik asi muze byt zmateny. ale popravde nevim, protoze tady se decka (15 a 17 let) sice uci Python, ale nekde na urovni puvodniho Pythonu 1 :-) - tedy zadne list comprehensions, pochopitelne vubec nic s typovou anotaci, zadne f-stringy, bodudik do nich ani necpou OOP
Já teda znám jen 2 a 3, ale nevšiml jsem si, že by bylo nějak hodně velkých změn. Většina je syntaktický cukr, možnost napsat to jednodušeji, ale že by nebyla možnost napsat to původním způsobem. Walrus, patterny, f stringy, generátory... nic z toho čék nemusí používat.
Pokud "čék" funguje v totální izolaci, tak samozřejmě. V realitě ale potřebuje číst cizí kód a pracovat s knihovnami, a tak logicky musí chápat a používat všechny změny, které adoptuje komunita.
Osobně mi přijde, že nejproblematičtější oblastí je formátování řetězců - teď máme (pokud mi něco neuniká) 4! způsoby jak formátovat řetězec standardními prostředky Pythonu:
1. Klasický C přístup s %
2. Rust-like formátování s .format()
3. f-string
4. Template strings
To je docela přehnané, podobně zbytečná mi přijde i dualita používání jednoduchých a dvojitých uvozovek.
Walrus operator má v zásadě hlavní hodnotu v list comprehensions a generator expressions. Používat se ale nemusí, jak píšeš.
Format a fstring ma stejnou syntax a je to doporuceny zpusob pokud nemate specificky pozadavek.
C-style se hodi pokud prechazite mezi C a pythonem.
1. a 4. už jsem dlouho nikde neviděl. Zase je super, že lidi z různých jazyků si mohou vybrat co se jim líbí. Za mě jsou f-stringy super Pythonu velmi pomohli. Co bych za to dal kdyby tohle bylo v Java.
Python má vyše 30 rokov. Je pochopiteľné, že sa autori rozhodli pridať nejaké nové prvky z iných jazykov. Ja to kvitujem. Trebárs ten fstring je jedným z najlepších a najprehľadnejších riešení aké poznám. Tie ostatné sú historickým reliktom; programátori nie sú nutení poznať/používať všetky spôsoby. V C# je to podobne; tam je tých vylepšení na mraky.
Nik nedokáže navrhnúť jazyk hneď perfektne na prvý krát.
Klasický zastaralý C přístup s % doporučuju nepoužívat. F-stringy jsou super na krátké formátované řetězce. Na delší řetězce nebo řetězce, které obsahují hromadu výpočtů, používám pro lepší čitelnost metodu format(). Template strings jsem dosud neznal. Zdá se, že mají úzce zaměřené použití.
V 99 % času používám jednoduché uvozovky. Jen výjimečně použiju dvojité právě v f-stringu: f'Mlíko stojí {mliko["cena"]} Kč'
Za mě mezi 2 a 3 přibyl zápas s „tohle je string a tohle jsou bytes“, bez možnosti říct něco jako „teď budu používat pouze ascii (nebo utf8) tak si to násilím zkonvertuj když potřebuješ“.
30. 8. 2022, 11:43 editováno autorem komentáře
String ve trojce je u-string z dvojky. Defaultne jsou vstupy dekodovany utf8.
30. 8. 2022, 11:51 editováno autorem komentáře
Zde bych spíš viděl chybu implementace, kterou přinášel starý Python. Řetězec je řetězec a bajty jsou bajty. Doba, kdy se kódovaly texty 8 bity na znak, je už několik desítek let za námi.
Jo no, jen par novejsich jazyku to ma spravne. A to nemluvim o databazich, kde "char" znamena kdovico - nekdy bajt, nekdy znak :)
Skor ten zapas skoncil...
'abcd' - default utf8, stale je mozne zvolit v akom kodovani je zdrojovy text
b'abcd' - 8 bit na znak
a pre konverziu su uplne nanasilne metody encode() a decode()
Možná nejsem hoden programování v Pythonu (přitom se to dřív prezentovalo jako jazyk pro lamy :), ale furt se mi občas podaří že mi program crashne na to, že strkám jedno do druhého, i když by vůbec nemusel, protože pracuju s věcmi co by šly bez problému přetypovat automaticky.
Tak ziadny jazyk nie je pre lamy, teda ak v nom maju programovat. Programovanie je o mysleni, nie o pouzitom jazyku.
Akoze explicitne pretypujete nieco co netreba? To ale nie je problem s pythonom, nespravne explicitne pretypovanie by robilo neplechu ajv inom jazyku. Ako nie ze by bolo explicitne pretypovanie v niecom na skodu. Oproti implicitnemu pretypovaniu si to takmer kazdy vsimne pri codereview.
> Akoze explicitne pretypujete nieco co netreba?
Ne, prostě například vyklopím slovník pomocí json.dumps(), chci ho poslat pomocí ZeroMQ sock.send_multipart(), a ono to spadne že send_multipart chce bytes ale json.dumps vyrobilo string. Tak tam napíšu json.dumps(foo).encode("ascii") a funguje to. Tak proč se tohle nemohlo udělat samo.
Konverze řetězce do bytového pole je závislá na cílovém kódování - tam je fůra kombinací. Tohle vás nutí vybrat jedno konkrétní kódování.
A nebo tam může být default ASCII nebo UTF-8 a nějak to fungovat bude (asi jako když tam ten encode/decode napíšu ručně).
Takových defaultů má Python hromadu, třeba přesnost floatů taky nezadávám explicitně.
Stejně tak to teď spadne třeba v případě že to zkonvertuješ ručně a nedáš tam "ignore"… (v předchozím Pythonu byl default že se nepřevoditelné znaky nahradily za \xFF případně \uABCD, ne?)
> Tak proč se tohle nemohlo udělat samo.
Pokud by ZeroMQ usoudilo, že by mělo jako argument funkce send_multipart přijímat i stringy, tak jim stačí přidat jeden nebo dva řádky: if isinstance(msg, str): msg.encode(). A udělalo by se to z pohledu uživatele "samo". To, že tam tuhle fíčuru nepřidali, svědčí o tom, že to nedává smysl.
Bajty jsou fundamentálně něco odlišného než stringy a nejde mezi nimi nerozlišovat. Kdyby například výstup z funkce byl v bajtech, tak pro string musím zase otravně volat result.decode(). Jako by se to nemohlo udělat samo... Ale co když je výstupem funkce JPEG obrázek? Nebo data videohovoru?
Nedávno som sa hlbšie venoval práve pattern match syntaxe. Podľa mňa nejde len o nejaký vylepšený switch/case, ale o fundamentálne hlbší spôsob analýzy dát.
Práve v poslednej dobe sa pattern match pridal do viacerých jazykov: PHP, Python, Groovy (switch expression), Java či C#. Hodnotenie: Java (bieda), Python, PHP (slabé), Kotlin, C#, Rust, Scala (OK), Groovy, F# (excelentné).
Raku je pravdepodobne tiež veľmi dobré; Clojure tuším zo svojej podstaty pattern match nepotrebuje.
Ináč jednotlivým voľbám sa hovorí arms ako protikladu branches pri klasickom switch/case.
Tie excelentné jazyky majú guards, ranges, a množstvo spôsobov ako rozpitvať dátové štruktúry. Pattern match je výraz, ktorý vracia hodnotu. Podporujú priamy regex match.
def rnd = new Random()
def ri = rnd.nextInt(-5, 5)
def res = switch (ri) {
case { ri < 0 } -> "${ri}: negative value"
case { ri == 0 } -> "${ri}: zero"
case { ri > 0 } -> "${ri}: positive value"
}
println res
Tento Groovy príklad ukazuje priradenie voľby do premennej a guards.
def rnd = new Random()
def ri = rnd.nextInt(0, 120)
switch (ri) {
case 1..30 -> println('value is in the range from 1 to 30')
case 31..60 -> println('value is in the range from 31 to 60')
case 61..90 -> println('value is in the range from 61 to 90')
case 91..120 -> println('value is in the range from 91 to 120')
}
Groovy a ranges.
def words = ['week', 'bitcoin', 'cloud', 'copper', 'raw', 'war',
'cup', 'water']
def selected = []
for (word in words) {
def res = switch (word) {
case ~/^w.*/ -> word
case ~/^c.*/ -> word
default -> 'skip'
}
if (res != 'skip') {
selected.add(res)
}
}
println selected
Groovy a regex výrazy.
open System
printf "Enter a number: "
let value = Console.ReadLine()
let n =
match Int32.TryParse value with
| true, num -> num
| _ -> failwithf "'%s' is not an integer" value
let f = function
| value when value > 0 -> printfn "positive value"
| value when value = 0 -> printfn "zero"
| value when value < 0 -> printfn "negative value"
f (int value)
f n
F# a spracovanie chýb.
let grades = ["A"; "B"; "C"; "D"; "E"; "F"; "FX"]
for grade in grades do
match grade with
| "A" | "B" | "C" | "D" | "E" | "F" -> printfn "%s" "passed"
| _ -> printfn "%s" "failed"
F# a viacnásobné voľby, ktoré výrazne skracujú zápis.
Ten pattern matching na třídu bude občas docela peklo, protoze vubec nebere ohled na argumenty metody __init__, jak by se na prvni pohled zdalo.
Specifikace je tady: https://peps.python.org/pep-0634/#class-patterns
class Foo:
def __init__(self, x, y=0, z=0):
self.a = x
self.b = y
self.c = z
match subject:
case Foo() - matchuje pomoci isinstance(x, Foo)
case Foo(a=1, b=2) - navic testuje zda subject.a == 1 a subject.b==2
case Foo(1, a=1, b=2) - Nejprve se zase provede isinstance(x, Foo), pak se pomoci subject.__match_args__ se zjisti jmeno atriburtu pro prvni argument a pak se zkontrolujou hodnoty atributu stejne jako v prechozim pripade. Pro built-in typy (viz vycet v dokumentaci) se to samozrejme chova jinak.
To ale znamena, ze vyraz Foo(x, y=z) uvnitr 'case' znamena (semanticky) neco uplne jineho, nez ve zbytku kodu. Nejsem si jisty, jestli se mi to libi.
Obecne pri programovani neni dobre se ridit dojmy. __init__ se nevola. Matchuji se atributy.
31. 8. 2022, 13:11 editováno autorem komentáře
Jojo je to presne tak. Navic to neumi "vnorene" typy, tedy alespon jsem to z pohledu na gramatiku nedokazal vycist (ale tusim, ze to asi fakt zatim nepujde).
Vnorene typy funguji, pokud myslite tohle
class Point:
def __init__(self, x, y):
self.x = x
self.y = y
class Line:
def __init__(self, a, b):
self.a = a
self.b = b
l = Line(Point(0, 0), Point(1, 1))
match l:
case Line(a=Point(x=0, y=0), b=Point(x=x, y=y)):
print(x, y)
case _:
print('no match')
vypise 1, 1
Na to je jednoduché řešení; nepoužívat positional patterns vůbec. Já ve skutečnosti v Pythonu preferuju používat keyword argumenty v Pythonu; pak je rozumná jistota, že posílám hodnoty tam, kam potřebuju a žádná změna signatury funkce/metody to nerozbije. Explicitní je lepší než implicitní a tady na 100%.
> On asi neni problem jen v signature, ten konstruktor muze argumenty ruzne transformovat.
Nejen konstruktor, objekt v Pythonu je obecně mutable a s atributy se může stát kdykoli cokoli. Já jsem, co se týče signatury, ale měl na mysli normální volání funkcí, ne pattern matching.
31. 8. 2022, 19:24 editováno autorem komentáře