Názory k článku Největší počítačové nesmysly ve filmech

První… Zase nic. Zkusil jsem to 2 krát a pořád nic. Už mě to nebaví.

Naozaj nechápem, čo na tom ľudia vidia… asi keď neuspejú za celý svoj život v ničom inom toto im to trošku vykompenzuje, ale i tak… No k článku. Isto by som uvítal ďalší diel a keby som sa nebál, že by sa to mohlo rýchlo vyčerpať bol by som rád, keby z toho niekedy vznikla i pravidelná rubrika.

Filmu kde se mihne pocitac je habadej:
http://starringthecomputer.com/features.php

Super odkaz! Palec nahoru!!! Díky…
jinak redakce: Také bych uvítal pokračování, je to moc zajímavé.

„Jáchyme hoď ho do stroje“ (děrný štítek místo do počítače nebo do snímače děrných štítků je vhozen do děrovače)
a můžete pokračovat s dalšími českými filmy…

První scéna ve které konduktorskými kleštěmi vycvaká spíkr na vysokozdvižné plošině správná data na děrný štítek a následně jej podá obsluze PC za drátěným plotem na korbě nákladního vozidla, pokračuje tím, že tento štítek obsluha zastrčí do normální klávesnice konzul. :-)

Myslíš do … normálního psacího stroje konzul … :-)

Nehledě na to, že na „František Koudekla“ mu stačilo asi 3× štípnout.

myslím, že FK9 je dostačující, ne? :-D

Kdysi jsem měl v prackách nějakého chobotrona, který měl v klávesnici zaintegrovanou čtečku magnetických karet. Tak proč tam nedát i čtečku děrných štítků? :-D

Jojo, v tomhle případě to aspoň bylo vtipný (stejně jako třeba ta tuba (nástroj) místo motoru ve sporťáku)

Stačí se podívat na Hackers (česky: nebezpečná síť)
Zde je takových věcí, od připojení na terminál kdy létají jakýmsi divným počítačovým světem, přes zdojový kód programu zobrazený v hexakódu až po virus michelangelo.
Jak bylo řečeno, filmů o počítačích je plno. Každopádně velice zajímavé zpraconání ve své době (1995) předvedl film Johny Mnemonic viz: http://www.youtube.com/watch?v=bL_8Ugp9zI4

jo, hackers sem nedavno videl a je to fakt sila. ale hraje tam angelina jolie a je to dost dobra komedie, ikdyz to asi nebyl puvodni zamer tvurcu :-D
treba ty jejich kecy nad tim cool notebookem: risc meni vsechno. jo, risc je dobrej. a ma to dokonce pci sbernici … :-D

Jó, doba pokročila. Dneska se na telnetu musíte spokojit s uživatelem nbusr.

A co je na té hlášce špatně? Notebook s RISCovým procesorem? To musela být výkonnostně naprostá bomba! A architektura RISC s PCI? To musela být ještě větší bomba! A asi to byl nějaký super silný notýsek od SGI.
Jinak dnes má každý ve svém pecku RISCový procák a slastně si chrochtá blahem, jaké že to má výkonné „klasické“ pecko oproti starým čtyřiosmšestkám s S3ViRGE…

No kazdy ma spis CISC. Tech RISCu zas tolik ve stolnich kompikach neni, pokud tedy neuvazujeme procesory na grafikach…

Jsou to RISCy už řádku let od nějakého CYRIX 300. CISC jenom emulují.

Notebooky s RISC procerosy se uplne normalne delaly. Napr. tento:

http://en.wikipedia.org/wiki/SPARCbook

Podobne napr. delala spolecnost RDI stroje se SPARCem a PA-RISCem.

No, to mi nepřijde moc divný. Přečtěte si "kukaččí vejce", http://hysteria.sk/folklor/vejce/

Nepochopil jsi ani jeden z těch filmů.

Ve Dni nezavislosti to nejsou Windows, ale starej Mac OS (asi osmicka nebo devitka, je to docela dobre videt i na tom obrazku plus na tom notebooku je jeste to barevny logo Apple). Jinak ten FSN opravdu existuje a myslim ze byl portovanej i mimo SGI – viz http://www.siliconbunny.com/fsn-the-irix-3d-file-system-tool-from-jurassic-park a http://en.wikipedia.org/wiki/Fsn ;-)
Dal se treba ve filmech Kongo a Twister objevili neexistujici notebooky SGI – viz http://www.siliconbunny.com/silicon-graphics-laptops ;-)

Tohle nemá konkurenci :-)
http://www.youtube.com/watch?v=hkDD03yeLnU

Podla mna ta IP adresa je takto upravena zamerne – podobne ako vo filmoch ukazuju neplatne telefonne cisla… Co ak by ju inak nahodou niekto vytocil na svojom telefone? ;)

Jo, v tom videu jde o IP adresu…

myslis ty 555-… telefony?
tak meli dat jasne IP=555.**** :)

To nevite, ze vsechny telefonni cisla v americe zacinaji na 555 :)))

Jo a kolik lidi zije v Hollywoodu? :D Proto taky maji „area-codes“ :)

Prefix 555 je určen právě pro filmy a spol. - viz http://en.wikipedia.org/wiki/555_%28telephone_number%29

To CSI nema chybu. Takto prosim reaguje „odbornik“ ktory si prave dokoncil kurz MSCE a CCNA ;)

CSI rodinka je v tomhle rekordmanem. Vždy, jak se objeví obrazovka počítače, tak se objeví perlička.

Ako vo vela serialoch/filmoch si firmy platia „skrytu“ reklamu. Pokial viem tak MS malo takuto reklamu vo viacerych CSI

ona ten program potom aj napisala,akurat ze je to skor taka kombinacia gui a cli
http://www.youtube.com/watch?v=6Z70BmmSkMY

Mozna jsem naivini, ale ja vzdycky doufam, ze si to autori hraji s tim, co dokazou hercum vlozit do ust a oni to naprosto vazne pronest…

samozrejme, ze fsn z jurrasic parku existuje. existoval uz davno predtym.
vyzera takto http://www.javipas.com/wp-content/_FSN.png
http://en.wikipedia.org/wiki/Fsn
„What most people fail to realise is that FSN, the File System Navigator, was an demo system tool from Silicon Graphics IRIX“
http://www.siliconbunny.com/fsn-the-irix-3d-file-system-tool-from-jurassic-park/
krasne beha doma na indigu2.
takze ziadny nezmysel :)

Spis bych to videl jako narazku na tu nactiletou odbornici a ne na to GUI. ;-)

A? To že je víc geeků mezi muži neznamená že se nemůže objevit holka geek (což ona fakticky je, furt se tam v něčem hrabe). Vtipné je, že vám přijde divnější holka geek než oživlý tyranosaurus :D

Zasah, potopeno!!! ;-D

+1
(((-:

+1, i po letech to nestraci vtip

jednoznacne nejlepsi koment cele diskuze :D

:-)
stara hlaska: „zena programatorka je ako morske prasa, to tiez nie je ani morske ani prasa“
nic v zlom, najlepsi PL/SQL programator akeho som stretol bola asi 50rocna pani

Ještě bych k tomu přidal první programátorku a první debuggerku, ale je fakt že programátorky jsou velmi vzácné koření…

Kdyz mame nactilete odborniky, nevidim nic spatneho na nactilete odbornici.

Máte na mysli pana Krčmáře? :)

Presne! Zdenka Cendru do televize aspon na plny uvazek :-D

a co ten náctiletý odborník na chemtrails na Primě?

Někdy před 1.7. 1997 (tedy na škole :-D) jsem viděl na Indigu2 několik prvních pokusů o 3D věci – nejen FSN, ale i plnohodnotný 3D window manager (okna visela na různých úrovních a tedy překrývání oken bylo řešeno přes osu Z.

Tohle je moje oblíbená z filmu The Core (Jádro)
http://bit.ly/bNmtQk

LOL!

buhehe :-D

Jádro je celkově našlápnutá komedie, nedávno jsem na něj četl boží recenzi.

http://www.youtube.com/watch?v=KUFkb0d1kbU bez komentare :) proste dokonaly

Ta scéna v Červeném trpaslíkovi byla zase narážka podobnou scénu v Blade Runner.

Kazdy filmy vnimame jinak, takze se to da tezko zobecnovat. Kazdopadne ja to beru tak, ze to zoomovani v Blade Runnerovi beru jako „techniku jineho veku“ a neresim to. Ovsem zoomovani v kriminalkach las vegas & spol. beru jako kravinu, neb tam se mi snazi namluvit, ze to jde delat dnes a bezne. btw zrovna v tom BR jsou stejne krasne ty jejich analogo-digitalni zahadne pristroje ;-)

A nebyly ty obrazky v Blade Runerovi naaahodou zoomovany z poctivych analogovych fotek?

Ak je to z jednej fotky – tak ano – je to kravina. Ak je to z videa tak uz to taka kravina nie je. Ale to co v kriminalkach ukazuju je naozaj kravina. (to by nam stacil 1Mpix fotaky a doma pristroj co z toho spravi 12Mpix ostre fotky :), alebo este lepsie – odfotim si DVDcko 5MPix fotakom a viem zreprodukovat cely obsah DVD :) )

copak ajťáci, ale experti na zbraně z kriminálek (a filmů obecně) bušej hlavou o zeď. teda v případě, že se u té zdi dokážou vmáčknout mezi profesory historie a docenty fyziky :)

Tak tohle me rozsekalo jako uz dlouho nic.. :)

a navíc si ten supertelefon s dobře viditelnou značkou můžete na rohu v prodejně koupit, takže pak budete taky superhrdina a kdo ví, možná i se supervlastnostmi.

> supermani maji proste nezanedbatelny bonus na uspech pri jakekoli cinnosti. :-)
a nebo jenom podvadeji, kdyz si hazi 1k20 a DM se zrovna nediva :-D

Na to je narážka v nové futurame. Druhý díl šesté sezony někde kolem 2:10.

Přesně na to jsem si vzpoměl také :)
http://www.youtube.com/watch?v=vHjuV7kRpFQ

Jak v „nove“?? Hypnozaba rikala ze futurama nebyla nikdy zrusena a ta ma VZDYCKY pravdu. ALL GLORY TO THE HYPNOTOAD ;))

Presne na tohle byla narazka v nektere nove futurame. Na Nimbusu koukali na jakousi hvezdu smrti a Zapp to chtel priblizit, tak Kiff priblizil a hvezda byla kostickata. Zapp prohlasil neco ve smyslu, ze to chce zaostrit a Kiff rika: „Bigger picture doesn't mean better resolution“. Na to Zapp opaci: „It does in CS Miami“. :D

http://en.wikipedia.org/wiki/Super-resolution

Většina těhle algoritmů je založená buď na modelování nebo syntéze více obrázků. Modelování se dá použít třebas na rozpoznání SPZ. Prostě generujete všechny možné SPZ a zkoušíte, zda by po „rozpixelování“ vypadala podobně. Proto jsou veškeré „rozmazávače“ používané v televizích a časopisech poměrně neúčinné. Jenže to funguje na přesně definované objekty (psaný text, model auta apod.), ale selhává na ostatním.

Tam je ale možné použít metodu syntézy. Tu známe všichni z „fotek vesmíru“. Teleskopy mají také omezené „rozlišení“, ale kompenzují to nasnímáním stovek snímků, které jsou následně „přepočítány“ do jednoho velkého ostrého. Začíná se to používat i u moderních digitálních fotoaparátů, které dokáží rychle nasnímat několik záběrů stejného a pak to „spočítat“. Možná to i někoho překvapí, ale z „obrázků“ 10×10 pixelů se dá spočítat megapixelový výsledný obrázek. Jenže je na to potřeba stovek (možná tisíců?) fotografií toho samého a velmi slušná výpočetní síla (NASA byla vždy dobrým zákazníkem v oboru superpočítačů). Ostatně NASA k tomu měla kdysi (minulé tisíciletí) na webu krásné ilustrační video. Možná se by se tam ještě našlo, nebo snad na youtube.

Jenže ačkoliv tohle jsou dvě velice účinné metody, ani jedna nefunguje tak, jak je v CSI prezentováno. Sice umíme z pár pixelů přečíst SPZ, ale lidskou tvář „zrestaurovat“ neumíme. Maximálně tak ověřit „je tohle obrázek pana X?“ No a syntéza by sice pomohla, ale běžná průmyslová kamera neudělá dost snímků toho samého, aby se to dalo rozumně použít.

„Možná to i někoho překvapí, ale z „obrázků“ 10×10 pixelů se dá spočítat megapixelový výsledný obrázek.“
Nesmysl.

nasnima jich 15–30 (V USA s NTSC spis 30) za sekundu. To je slusny zaklad pro super-resolution…

Existuju softy co maju v sebe miliony fotiek a potom sa snazia najst podobne casti fotiek a pomocou nich to rekonstruuju – ale na fotky ludi to velmi nefunguje (teda z pohladu CSI kde je potrebna presna fotka :) )

Zoomovat se da do haleluja..
http://www.saasta.fi/saasta/wp-content/uploads/2009/10/zoooooooom.jpg

LOOOOOOOOOOOO­OOOOOOOOOOOOL­LLLLLL mandlelbrot

to není jen v nových filmech. Bylo to odjakživa…vždycky sem se tomu divil když jsem byl malý kluk.

a co teprve profici v Nepriteli Statu … ti umi z jednoho pohledu kamery vyrenderovat celou scenu a jeste ji natocit do uhlykam neni videt ;-))))

ono to vyostrovanie fotky nie je nemozne… v pripade London Nail Bombera otrasne foto z CCTV posielali do NASA… avsak to vycistenie fotky trvalo asi mesiac, nie paru minut ako to robia v CSI :) a myslim ze aj ten HW co ma NASA, tak nebude obycajne PC…

Co si vzpomínám, tak dobrej přehmat byl v bondovce Zítřek nikdy neumírá (snad se to tak jmenuje). Někde z počátku se tam po zásahu záškodníkovou zbraní potápí britská fregata. Velitel dá příkaz k odeslání polohy. Na obrazovce čehosi tam začnou vyskakovat souřadnice, které po vyhledání v mapě odpovídají myslím Tibetu nebo poušti Gobi nebo tak něco.

Kadet na můstku určuje polohu pomocí sextatntu. Po několika přeměřeních a výpočtech v tabulkách hlásí souřadnice. Kapitán jen suše praví „Smekněte Jonesi! Podle vašich výpočtů právě vplouváme do Westminsterské katedrály…“.

Pokud vím, tak tam je to schválně, neboť padouch tam manipuluje se satelity GPS

Ten filemanager pro irix opravdu existuje. Mel ukazovat v te dobe hvezdne graficke schopnosti pocitacu SGI. Dokonce jsem ho jednou videl na INVEXu nebo nejake podobne vystave, kde s tim machrovali nekdy v devadesatych letech.


Ovsem ze terminator bootoje od adresy 0×4000 a pak zahy skoci na 0×C311, to je opravdu informace dne. Co me ovsem fascinuje jeste vic nez ze bezi (stejne jako Bender) na 6502jce je to ze ‚vidi‘ svuj vlastni boot, vcetne zdrojoveho kodu. To je dokonala autoreference, Godel by se divil ;)


Zajimavej film je taky Mission to Mars. Na jednu stranu vypada jak kdyby meli poradce z NASA, protoze lod vypada celkem verohodne, i pocitace v ni (dotykove displaye, celkem verohodna synteza reci (z dnesniho pohledu az moc `pocitacova')). Na druhou stranu jsou tam obcas takovy seky ze rozum zustava stat. Asi nejvetsi je pointa filmu, ze ta interference kterou na zacatku slyseli ve sluchatkach svych skafandru je geneticky kod cloveka s chybejicim jednim chromozomem zakodovany tak ze trojice po sobe jdoucich tonu vzdy udava souradnici atomu! Neni mi jasny jestli poradci neumi nasobit nebo si scenarista nenechal vymluvit svuj napad i kdyz mu rekli ze tech zhruba 3G*15*3 souradnic by trvalo prehrat 428 pozemskych let kdyby se vysilalo 10 tonu za sekundu (rekl bych ze ten jejich zvuk byl jeste pomalejsi) a kodovaly se jen pozice atomu v bazich na jedne strane sroubovice bez atomu ktere tvori nosnou strukturu. Oni to ve filmu samozrejme prenesli behem par minut.


Pritom jsou v tom filmu i nektery hezky detaily (takovy ty co nejsou primo vysvetleny, ale kdyz se clovek zamysli tak prijde na co to je a proc to tak je), napriklad odpocitavani ke startu v mimozemskem kosmodromu je ve dvojkove soustave, nebo ‚Ciolkovskeho vejce‘ v martanske rakete. Pro neznale: Ciolkovskeho vejce je jev ktery muzete s trochou stesti pozorovat kdyz upustite sklenici v niz plave ve vode vejce. Pri dopadu by se nemelo rozbit, protoze vnitrni a vnejsi tlaky vznikle zrychlenim kapalin (zhruba stejnych hustot) se vyrovnaji — proto Ciolkovskij navrhl ze by bylo vhodne aby lide startovali zcela ponoreni v nadrzi s vodou, pro lepsi vysledky s nejakou kapalinou bohatou na kyslik aby ji mohli mit vyplnene plice i dutiny (s clovekem to pokud vim jeste nikdo nezkousel, ale laboratorni mysi neco podobneho dokazou, i kdyz ne zcela dobrovolne — davaji jim dychat nejakou tu teflonovou nahradu krve ktera se da hodne nabohatit kyslikem).
No a prave tohle je na konci filmu, martanska lod pak ma mnohonasobne vetsi zrychleni nez pozemska.

Voda to být nemohla, musel to být nějaký fluorokarbon, protože právě s těmi se takové pokusy dělali. Podle wikipedie to asi nejspíš byl perfluorohexan, ale ruku do ohně bych za to nedal.

A já si pamatuju, že na jednom Francouzovi opravdu zkoušeli vodu – ale možná že se mi to s něčím plete.

Nejspíš plete. Voda to být opravdu nemohla. Ale dokážu si představit, že o té kapalině nějaký redaktor psal jako o „vodě“.

Je to tak. A ne na jednom. Voda ovšem byla slaná. Fyziologický roztok nejspíš. Bylo to součástí americko-francouzského výzkumného projektu s dlouhodobým pobytem pod hladinou. Podrobnosti bych ovšem musel dohledat v papírové literatuře.

Známý popularizátor a dlouholetý spoluautor Meteoru Milan Bauman v jedné ze svých knížek tenhle experiment popisoval. Myslím, že to bylo Záhady pro zítřek z roku 1979.

A ten „fluorokarbon“ je nějaká konkrétní chemikálie, nebo už je dnes název „fluorouhlík“ považován za politicky/his­toricky/jinak nevhodný? Týká se to i uhlovodíků (tedy „hydrokarbonů“), chlorovodíku (tedy „hydrochloridu“), soli (tedy „natriumiodidu“) a jiných chemikálií? :-)

Co Dan Brown – Ztracený symbol?

ad bootovani – je mozne, ze terminator i bender jsou dilka odborniku, kteri uz tenkrat vedeli, ze nejlip tem operakum bude ve virtualni masine, a proto dokazi boot bezproblemu videt i zobrazit… :)

Ono ve filmu to vždy trvá rychleji. :)
http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/scheirich/comics/mff_life_38.jpg

;-) Presne.

Proč by nemohl vidět vlastní boot? Nejsou všechno PC, třeba u serverů je úplně běžné ho vzdáleně vypnout, zapnout, zrestartovat, zkontrolovat hlášení HW o chybách, apod., jak na konzoli, tak i přes web. A tyto vrstvy bývají i dvě. Ta hlavní běží na samostatném service processoru. Ta další je hypervisor. Teprve potom se startují operační systémy.

To nikoho nenapadlo jmenovat film:
,,Prvních 20 milionů je nejtěžších (2002)„
Viz google.
Google vyhodí i linky na stažení, ale rozhodně nedoporučuji se na to dívat.
:-D vysoké hodnocení na CSFD určitě nenaklikali lidi ,,z oboru“.

Taky dobrý http://www.youtube.com/watch?v=zaU-LDvGGUI

:)) Ještě že tam nebylo 127.0.0.1 :)

Vidí 192.168.1.1 a ví, že má jet k sobě domů :-D

V tom bych neviděl nic špatného – pokud si dám traceroute a dostane se to na moji gateway a mám tam úmyslně zveřejněné routování ICMP na můj domácí komp a vím, že žádný soused to tak nemá… Už mockrát jsem se ve svém životě setkal s ping -R, který v sobě obsahoval intranetové adresy…

Je to dobre, ted uz vim kde mam svuj pocitac. Jeste ze mi ho podle IP nasel.

Den nezávislosti je jednoznačně nejlepší – ti marťané co používají FTP a procesory powerpc, to je fakt perla. Jinak za zmínku stojí také klasika Wargames, dost jsem se pobavil při Takedown a fanoušci Napsteru by si neměli nechat ujít The Italian Job. Doporučit můžu ještě Digital Fortress od Dana Browna – jde o knihu, nikoli o film – kde si milovníci absolutních počítačových blbostí přijdou na své :)
PS – omlouvám se, že neznám české názvy těchto dílek.
PS2 – vzpomínám si, že v nových dílech Arabely mají na jakémsi pohádkovém úřadě v kanceláři na stole Amigu :)

Preco by nemohli pouzivat ftp? ved je predsa zname, ze ftp neni nijak zabazecene, cize sa kludne mohli naburat do Pozemskeho… ftp klienty su volne dostupne na internete.. mozno martanski spehovia niekde ukoristili pozmesky hw.
Co sa tyka Arabely, spominam si na film Rumburak – tam vypisy zaklinadiel bezali zo ZX 81 alebo Spectra :)

Pane inzenyre, HUBERO KORORO!

U Rumburaka (zaporna postava) me vubec neprekvapuje, ze pouzival imperialistickou techniku vrahu z wallstreetu :-D

No, co se týká Rumburaka, tak lidé znalí poznali klasické teslácké konektory pro desky, takže ona paměť vytažená z kecálka byla zaručeně české výroby. A co se týká výstupu? Na Sinclaira bych to neviděl. Neměl jsem pocit, že to mělo 22 řádek textu, spíš méně, ale zase na proklad na každý druhý řádek to nevypadalo… Takže pokud nepoužili přímo systémové rutiny, mohlo jít klidně i o PMDčko…
Každopádně ten hlasový syntezátor byl dokonalý…

Podle fontu je to Sinclair, text jede v rozlišení 16 znaků x 9 řádků, s poněkud většími rozestupy na výšku, takže bych to tipnul na nějaký „zvětšovací“ prográmek. Nepozná ho někdo z pamětníků?

Rumburak byl boží – třeba jak tam říká počítači „Tak si to naprogramuj!“

AI hadra

To te nepotesim. Pry uz je hotovy scenar a hledaji investory…

ta kniha je totalni vymaz

zato mi se libila kniha 'Poradce' od Johna McNeila

Evangelion 2.0 … Ten od Mari bezel na ARM Linuxu 2.6.21, PXA270 s 255TB RAM (hned na zacatku filmu) :D

Co tvurci dokazou, to je fakt unikum. Posledni dobou, kdyz v nejakem filmu jde o pocitace, radeji zaviram oci. :-)
Dalsi skvele kategorie jsou vedle PC nesmyslu fyzikalni a biologicke. Obzvlaste ty odporujici ucivu zakladni skoly doslova miluju. :-) V cele s pobytem v otevrenem kosmu bez skafandru (cemuz se, zel, nevyhnula ani SG) a mutaci (vcetne kompletni reverze, jede-li o hlavniho hrdinu) vseho druhu behem nekolika minut. :-)

Mě fascinuje, že i v některých filmech z poslední doby jsou magnetopáskové jednotky s velkými kotouči :-) Asi to vypadá fotogenicky, možná nějaká vzpomínka na mládí scénáristy.

Tyhle „velké“ jednotky už skoro nikde nejsou. Protože:

• Kde nebyly potřeba, tam už jsou pryč
• Kde byly potřeba, tam už nestačily kapacitně, takže je tam už něco jiného
• Je to celkem jednoduše nahraditelná periferie, kterou dokáže v případě potřeby současný HW snadno emulovat

V ženevském CERNu na nich mají hafo dat kupují stále další.

mozno ta to prekvapi, ale magneticke pasky sa dnes este vo velkom pouzivaju na zalohovanie dat, ked si zoberies fakt, ze na jednu pasku sa zmesti 3TB dat (najnovsie typy) tak to nieje az take spatne…tieto pasky su cenovo vyhodnejsie ako klasicke disky + mas tam tam garanciu zachovania dat (za danych podmienok) az 30 rokov

A ta garance spočívá v čem?

jo minuly rok myslim sem videl film Co zase to Rusko dělá.Nov a tam to bylo v roce 2059 a rusko mělo magnetáky a vysílačky a počítače(skří­nové,ty velké) tak z dob 2.sv války jediné co tam bylo moderní bylo že strážní se dívali na Panasonic televizi a měli LCD monitory....

jo to znam bylo na JOJ nebo Markize a byla sranda jak ten Shephard vrazil tu flešku do klavesnice a ukazal se mu hologram startovaciho obrazku Win98 a taky že snímkem z družice objevili papír s heslem admina Interbanky snad 50,000x zvětšené a jak mohli vědět že admin bydlí v 45 West High Street, Carlisle, Cumberland, Pennsylvania, United States to je hloupost.....Tenhle film se jim nepovedl ani konec jak jel v tom autě a GPS Garmin mu rekla "odbočte vlevo a dávejte pozor ať nesletíte z útesu,musíte potom odbočit doleva tak aby se nerozbil stabilizační čip..." no a on řekl "..tak mi kup Win Vista na Amazon.com a nemluv mi do řízení..."..prostě propadák...

Jo na kompu tam kupovala ta holka(12-15)Win Vista tam stála 450,-(dolarů).no jo ale dolar měl v tom podle burzy měl 3x vyšší cenu než euro které stálo 5,- CZK(scéna s tím jak zkoumali kolik je rubl dolarů...no a s tou fotkou ta technologie byla od Pluťanů,kteří měli super-moderní kompy ale běžely na Mac-u a Win Vista a Unix-u

film se jmenuje The Event Horizont (Horizont Udalosti)
http://www.csfd.cz/film/149-horizont-udalosti/

Např. režisér filmu si vymyslí, že výpis jakéhosi textu musí doprovázet nějaké nepochopitelné cvrlikání, přiblížení nebo otevření nějakého okna musí doprovázet nepochopitelné zahučení – zkrátka každý vizuální efekt musí být doprovázen svým zvukovým doprovodem, použitá písma musejí být zásadně co nejnemožnější, protože to je přeci počítač, a vůbec celé to počítačové prostředí vymýšlí nějaký výtvarník… Tak to všechno bych ještě překousnul. Ale že si to někdo musí vyrobit i na opravdovém počítači, na němž chce normálně pracovat, takže mu hučej okna při maximalizaci a minimalizaci apod., to mi vážně rozum nebere. Podle mě to musí být nějaká psychická porucha. :-)

Taky jsem si to nastavil při prvních pokusech se styly s W95 :-D

No, kdyz uz to audio 7.1 v kinech mame, tak proc ho radne nevyuzit. :-)

no ono to cvrlikani je ve skutecnosti kvuli tomu aby ti film stale udrzoval pozornost. pri kazdym pismenku totiz mozek musi znalyzovat odkud jde a vyhodnotit (zjistit ze je to nasledek obeveni se pismenka), to te furt zamestnava a tak ten deseti sekundovej zaber na pocitac neunudi.

S jedním takovým Irixem zhruba z doby filmu jsem se setkal. Bylo to při příležitosti jedné výstavy historických počítačů a ten kousek byl plně funkční :-)
Pamatuji si jen, že jsme na tom zkoušeli 3D šachy – tedy ohledně grafických možností bych rozhodně nebyl skeptický. Tuším (je to už pár let), že i celé rozhraní bylo plně ve 3D, takže mi to přijde celé poměrně realistické.

Našel jsem to!
Tady – http://www.cracked.com/article_15229_5-things-hollywood-thinks-computers-can-do.html .
…
Je tam zmíněn i film Síť, Den nezávislosti (ano, fakt je to macbook), apod. U každého filmu je krátký rozbor situace, proč to odporuje skutečnosti a jak by to ve skutečnosti asi vypadalo.
…
Krátká citace:
Why It's Ridiculous:
That thing that qualified as a „supercomputer“ in 1984? Your Xbox 360 is 500 times faster. Look it up. And, it' pretty hard to imagine your Xbox giving birth to sentience when what it calls „A.I.“ involves the enemies in a World War II shooter running confusedly into brick walls, face first.

nj, prevody penazi vo filmoch su uz taka klasika. Progress bar je povinnost.

Aji běžící čítač (číslo) může bejt. Samozřejmě se zvukem.

Už jsi někdy ve Spořce převáděl 9 mld., že víš, že tam není progress bar? :-)

Ve Spořce by ale neběžel tak rychle jak v těch filmech. :-)

No uz jsem se chtel divit ze to tu nikdo nezmini – prevody financi.
Krome progress baru me taky fascnuje ze je password je obvykle citelny
primo na obrazovce.
Mik

http://www.youtube.com/watch?v=CNE_LJ47Oes&feature=related

A v řadě filmů po skončení převodu počítač automaticky zobrazí nějakou děkovnou webovou stránku příjemce peněz (zejména pokud je to účet nějaké charity). To aby se padouch dozvěděl, že peníze se převedly jinam.

JJ, typicky priklad – jackie chan: „Who Am I“ :-)

Biolog by měl určitě taky výhrady ke King Kongovi…
Ale s těmi velkými písmeny – no, ty tam jsou proto, aby se nápisy daly sejmout a byly vidět v kině. Asi největší byly ve filmu Poradce (knížka je jako obvykle lepší, asi o 1000%), kde byl výstup na rychlotiskárnu a traktorový papír – nejdřív vyjelo několik stran A3 a na poslední bylo ASCII artem vypsáno „SYNTAX ERROR!“. Pochopitelně – makroobjektiv přece kvůli výpisu shánět nebudou…
Pocopitelně to byl film z dob mainframů.

Jenomže takto se to bohužel občas chovalo. Ještě v roce 1995 byla jediným výstupním zařízením na fi.muni.cz maticová tiskárna. V šestém patře si člověk něco poslal vytisknout a do suterénu si přišel pro sjetinu na ±A3 traktoráku. Na první stránce byly „ASCII artem“ (každé písmeno bylo složeno z desítek týchž písmen, L bylo z asi 40 L) dva řádky – název tiskového serveru a login. Podle toho si člověk poznal, že je to jeho. Tam se staraly operátorky (i mužského pohlaví) o to, aby se nehrnulo z tiskárny nic, co nemělo. Pokud člověk poslal na tiskárnu něco, co tiskový server nevyhodnotil jako validní, vůbec to nepustil. Jednou se ale stalo, že vyletělo třicet listů a na konci ve stejném ASCII artu SYNTAX ERROR. O co šlo to nevím, ale viděl jsem tu sjetinu na vlastní oči.

1995?! Neni to preklep (1985, mozna i 1975)? Prece tehdy uz bylo bezne mit monitor a kdo chtel i svoji A4 tiskarnu.

Ne, není. V roce 1995 rozhodně nebylo běžné mít ani monitor ani tiskárnu. A v roce 1975 to byl luxus vyhrazený pro pár špičkových středisek. V roce 1981 byl jediný optický výstup z Tesly 200 analogový monitor z tydlivize Merkur v odpovídající kvalitě zobrazení

Ano, pro nás „znalé“ lidi jsou všechny tyhle věci srandovní:
- peníze se přelévaj progress barem
- virus ze všeho nejdřív efektně sežere obsah obrazovky, popřípadě maže písmenka z právě rozepsaného Wordu
- textový terminál vypisuje text děsně pomalu písmenko po písmenku a vzápětí spustí plynulou a detailní 3D animaci šroubovice DNA
- když už je vir co k čemu, zabrání vám dokonce vyškubnout síťový kabel z notebooku
atd.
Ale, ruku na srdce, tyhle „nesmysly“ jsou tu ve filmech často proto, aby i „obyčejný“ divák snadno pochopil, co se děje. Proto velké červené „access denied“, proto progress bar při přelévání peněz, proto virus schramstne obraz atd.
Já třeba, neznalý ekonomie, zase oceňuju, že kdykoli jde filmová firma do kytek, tak mi filmaři místo suchého sloupku čísel ukáží pěkný červený graf poskakující k nule a podobně :-)

Tak to by vas film Informator zklamal. Leo di Caprio tam ukazuje tabulku cernych a cervenych cisel a zadny graf.

trefil ste hlavicku na hrebik pane! prijde mi to natolik avantgardni a zabavny, ze to proste CHCI nekde videt! myslim, ze bych si asi dopravdy smichem znecistil odev :D
Dekuju za zpestreni dne!

trochu mi tu chyba Matrix Reloaded a jej pamatne linuxove vypisy…