Nezapomenme take na to, ze ve filmu jsou vsichni velci haxori vzdy alespon napul slepi. Kdyz sedi u terminalu a pomoci tri prikazu hacknou vesmir nebo alespon nejakou ultratajnou databazi, tak vse, co je vypisovano na pocitaci, je vypisovano alespon peticentimetrovymi pismeny, abych te lepe videla.
V nejakem filmu jsem take videl, jak nekdo nekomu hacknul konto v bance a prelevani penez z jednoho konta na druhe tam bylo znazorneno pomoci progress baru, ktery trval alespon minutu, protoze prevest miliardy z konta na konto neni ve filmu operace, kde se na jednom konte cislo odecte a na druhem pricte, ale operace, kdy se penize „prelevaji“ dolar po dolaru.
Progress bar by mohl jeste nejak vyjadrovat, ze s vykonal urcity pocet operaci nutnych k prevodu. Nevo ve stylu, kontaktuji druhou banku, zadam o prevod penez, predavam cisla kont… Ten progress bar by nepravidelne tak poskakoval po kusech, protoze tech kroku by bylo jen par a trvaly by ruznou dobu. Jenze ve filmu ten progress bar jede plynule po pixelovych prirustcich a jeste pod nim roluji cislice vyjadrujici pocet prevedenych dolaru, protoze ty dolary se tam prevadeji jeden po druhem, aby snad nezabloudily.
Biolog by měl určitě taky výhrady ke King Kongovi…
Ale s těmi velkými písmeny – no, ty tam jsou proto, aby se nápisy daly sejmout a byly vidět v kině. Asi největší byly ve filmu Poradce (knížka je jako obvykle lepší, asi o 1000%), kde byl výstup na rychlotiskárnu a traktorový papír – nejdřív vyjelo několik stran A3 a na poslední bylo ASCII artem vypsáno „SYNTAX ERROR!“. Pochopitelně – makroobjektiv přece kvůli výpisu shánět nebudou…
Pocopitelně to byl film z dob mainframů.
Jasne, ze jo. Jde o to, aby to divak precetl. At si ale daji praci a zazumuji to. Terminal, na ktery se, kvuli velikosti pisma, vejdou akorat tri radky, vypada dost trapne. I ZX-Spectrum jich zvladalo vice, horsi byly akorat kapesni pocitace Sharp, kde clovek editoval basicove programy na jednom radku.
Jenomže takto se to bohužel občas chovalo. Ještě v roce 1995 byla jediným výstupním zařízením na fi.muni.cz maticová tiskárna. V šestém patře si člověk něco poslal vytisknout a do suterénu si přišel pro sjetinu na ±A3 traktoráku. Na první stránce byly „ASCII artem“ (každé písmeno bylo složeno z desítek týchž písmen, L bylo z asi 40 L) dva řádky – název tiskového serveru a login. Podle toho si člověk poznal, že je to jeho. Tam se staraly operátorky (i mužského pohlaví) o to, aby se nehrnulo z tiskárny nic, co nemělo. Pokud člověk poslal na tiskárnu něco, co tiskový server nevyhodnotil jako validní, vůbec to nepustil. Jednou se ale stalo, že vyletělo třicet listů a na konci ve stejném ASCII artu SYNTAX ERROR. O co šlo to nevím, ale viděl jsem tu sjetinu na vlastní oči.
No, to byl celkem komfort. Vy asi nepamatujete Teslu 200 se vstupem z dernych pasek z dalnopisu. To clovek deroval na dalnopisu, az do nemoty, pak svinutou pasku hodil do krabice a cekal, kdy si bude moci prijit pro vypis (na te Tesle 200 byl prekladac Pascalu). Kdyz doslo k chybe (preklep nebo chyba pri derovani=syntax error), tak znovu na dalnopis, odkrokovat puvodni pasku az k chybe, opravit chybu a odkrokovat zbytek za chybou. Pri trose stesti i nekolikrat. A kdyz tam jeden dobrak nadeklaroval v programu trirozmerne pole trirozmernych poli trirozmernych poli, Tesla 200 lehla a musel se znovu zavest system. Operator si na toho dobraka tehdy pockal a ptal se ho, co tim sakra myslel.
Nevim, ale pred 1989 tam byly same 286 a v jedne pocitacove ucebne meli dokonce i jednu tiskarnu Robotron. Vazila aspon 50 kilo, byla velka, jako krava a mela vyrovnavaci pamet na jeden znak. Samozrejme zadna sit, takze kdyz clovek potreboval tisknout, musel jit uskemrat toho cloveka, co sedel u pocitace s tiskarnou. On ukoncil, co zrovna delal, z diskety se na pozadi v MS DOSu pustil tisk, on si znovu spustil svoji praci, cimz ten pocitac zamestnal tak, ze se to v tom „musltitaskingu“ tisklo znak po znaku treba pul hodiny, kdyz vypis mel, nedejboze, treba 10 stranek.
Ano, pro nás „znalé“ lidi jsou všechny tyhle věci srandovní:
- peníze se přelévaj progress barem
- virus ze všeho nejdřív efektně sežere obsah obrazovky, popřípadě maže písmenka z právě rozepsaného Wordu
- textový terminál vypisuje text děsně pomalu písmenko po písmenku a vzápětí spustí plynulou a detailní 3D animaci šroubovice DNA
- když už je vir co k čemu, zabrání vám dokonce vyškubnout síťový kabel z notebooku
atd.
Ale, ruku na srdce, tyhle „nesmysly“ jsou tu ve filmech často proto, aby i „obyčejný“ divák snadno pochopil, co se děje. Proto velké červené „access denied“, proto progress bar při přelévání peněz, proto virus schramstne obraz atd.
Já třeba, neznalý ekonomie, zase oceňuju, že kdykoli jde filmová firma do kytek, tak mi filmaři místo suchého sloupku čísel ukáží pěkný červený graf poskakující k nule a podobně :-)