jeste tu chybi zaklad zanru, jak h3×0ri busi do klavesnice (zasadne nepouziji old-school mys) a na screenu letaji ikony.
PS: poznamka k filmum – taky me dostava, jak se vsude chybne preklada u vysilacky „over“ jako prepinam. Vzdycky me zajimalo jakozto drzitele individualni license CTU (podminene vykonanou zkouskou z pravidel radio-provozu), co ze jako prepinaji :DD
PPS: Dotaz: znate nekdo nejake sci-fi (s vyjimkou 2001: A Space Odyssey), kde by kosmicke lodi nevytvarely zvuky ve vzduchoprazdnu?
Ale tak zrovna nějaký výbuchy ve vesmíru by mohly být slyšet – jakmile by to bouchlo, tak z toho vznikne nějakej plyn a ta tlaková vlna může být slyšet…ale určitě by to vypadalo jinak, než jak ukazujou.
A ve filmech je plno nepřesností i mimo IT :-) teď mě napadá Armageddon, kde jim na meteoritu jen tak hoří plameny na povrchu. A to je ten meterorit moc malej na to, aby na něm aspoň teoreticky byla nějaká atmosféra.
Přepínám se používá když nemáte duplex. Váš přístroj pak totiž neumí vysílat a přijámat najednou, takže když domluvíte, řeknete „přepínám“ a skutečně přístroj přepnete do módu přijímače. Ten druhý slyší vaše „přepínám“, přepne přístroj do módu vysílače a chvíli povídá on. Zda ale anglické „over“ znamená to samé co české „přepínám“, a zda je skutečně penetrace vysílaček bez duplexu tak velká, jak to z filmů vypadá, to už nevím :-)
A vesmír bez zvuků je například Battlestar Galactica. A pak je tu několik filmů a seriálů, kde zvuky ve vesmíru jsou a jsou vysvětlené jako „automaticky generované“. Tedy že senzory snímají obraz a podle jeho změn vydávají zvuky – takže je slyšet exploze i pohybující se loď. Případně jsou generovány „optickým sonarem“ (Startrek).
Myslím, že je to ta nová (já jinou neznám). A zvuky tam jsou jen když je sledován nějaký objekt a jen zvuky toho objektu (jak by je slyšel někdo na palubě). Takže je běžné, že v přestřelce, kde kamera „trackuje“ jednu z lodí, slyšíte zvuk střelby této lodi, ale už ne zvuky ostatních lodí nebo explozí. Jakmile kamera „upustí“ cíl a začne se jen tak vznášet, je to celé bez zvuku. Působí to až strašidelně.
?!?!? :-o
Jako držitele radioamatérské koncese od svých 17 let mě překvapuje, že současný držitel licence ČTÚ (podmíněné vykonanou zkouškou z pravidel radio-provozu) netuší, „co že jako přepínají“… Jak už tu bylo řečeno – inu, hlásí, že přepíná z vysílání na příjem. V morseovce má tutéž funkci odvysílání -.- (K), nebo -.- -. (KN – přepínám na příjem pouze pro stanici, s níž jsem již navázal komunikaci). Ve fónickém provozu se běžně používá slovo „příjem“, „roger“, „over“, zopakování volacích znaků, případně poněkud ukecané „mikrofon zpátky na tebe“ (= „over“) nebo „mikrofon na…“, pokud probíhá komunikace mezi vícero stanicemi.
Poloduplexní provoz je dodnes u radiostanic zdaleka běžnější, než duplexní.
jo taky by mě zajímalo co taková individuální koncese ČTU s vykonanou zkouškou obnáší. Asi řidičák na telefon. Řekl bych že plně duplexní provoz se nepoužívá skoro nikde. Ještě bych doplnil že některé radiostanice používají takzvaný rogerbeep. Prostě to vyšle pípnutí když přestanete vysílat. A popravdě řečeno ani to není moc potřeba, obzvlášť při použití prosté frekvenční modulace je to dobře poznat když protistanice přestane vysílat. Takže to odříkávání povinných frází se týká hlavně různých služebních spojení kde se musí dodržovat striktně provozní kázeň.
To „kchsss“ ovšem vyrobí přijímač – přesněji jeho umlčovač šumu („squelch“). Stačí, když ten squelch má příjemce moc „utažený“ a zeslábne signál od protistanice a efekt bude přesně stejný. Hlásit konec relace by se prostě měl (pokud to vyloženě nejsou jednověté relace, kdy je zřejmé, že stanice žádá odpověď na jednoduchou otázku a protistanice odpoví stručnou odpovědí).
No jo, jenže to může znamenat krátkodobý výpadek, vyrušení operátora apod. Takže protistanice, domyslivši se, že relace první stanice skončila, začne vesele vysílat v okamžik, kdy první stanice obnoví vysílaní, a „jedou přes sebe“, což není vůbec tak nepravděpodobná situace, jak se může na první pohled zdát. Proto bychom neměli býti líní říci na konci relace aspoň „příjem“. Předpisy ovšem přikazují vždy na začátku a na konci relace hlásit volací znaky zúčastněných stanic a uvnitř relace alespoň jednou za 5 minut.
Jinak „roger“ je ve skutečnosti žádost o potvrzení relace, takže na konci relace říkáme „roger?“ a protistanice zahajuje svou relaci odpovědí „roger!“, jakožto potvrzení, že všemu rozuměla (když už jsme na počítačovém fóru, řekli bychom, že jde o protokol ACK/NACK :-)
Biktop>> To ze nevim co prepinaji jsem myslel jako nadsazku, spis mi jde o nespravne pouzivanou terminologii. Kdyz listuju ve starych cislech KV z prelomu 40. a 50. let, tak to byla asi posledni doba, kdy se pouzivala fraze ve fone provozu „prepinam na prijem“ – zkracene „prepinam“, protoze pro prepnuti na prijem tehdy jeste nestacilo jako dnes vymacknout PTT (tlacitko mikrofonu), ale muselo se prepnout nekolik prepinacu (byla to doba po konferenci v Atlante, kde jeste nebyly presne definovany pravidla radioveho provozu a mimochodem ani neexistovala soucasna ceska hlaskovaci tabulka, pouzivaly se ruzne neunifikovane vyrazy). Dneska se ale zadne prepinace po prechodu na prijem neprepinaji a fraze „prepinam!“ se pri vysilani lidi, kteri dodrzuji obecna pravidla radioprovozu v CR, pres 50 let nepouziva (coz neplati pro uzivatele telefonu, CBckaru a PMRkaru, kteri si do mikrofonu rikaji co chteji). Priklad: jeli jste nekdy autobusem a slyseli, co ze se ridici ozyva z vysilacky? Prepinam tam urcite neuslysite. Pokud by se nejaky film delal profesionalne (napriklad dokument o leteckych katastrofach), tak by se misto floskule prepinam mel misto „over“ uzit bezne pouzivany vyraz „prijem“. Je to asi stejne, jako kdyz slysim, ze Cesky rozhlas ma nekde reportera s „kratkovlnnou vysilackou“, tezko se predstavit, ze by nekdo z Ceskeho rozhlasu vysilal reportaz v rozsahu KV (3 – 30MHz).. A propo, kdyz uz se mluvi o hloupostech ve filmech, nejlepsi byl Nepritel statu s W. Smithem http://www.csfd.cz/film/8280-nepritel-statu . Ac k nametu nemam vyhrady, kazdou chvili jsou tam naproste silenosti viz spionazni druzice, ktera kdyz je na ni zaber, vysila telegrafem! (nahravka radioamaterskeho telegrafniho provozu ze 14 MHz?), chip velikosti mince v bote, ktery posila data na satelit a funguje pry na 24 GHz, atd.. Ve filmu tusim „Ostrov“ je zase stenice na sledovani auta fungujici na 340 GHz! atd.
pro Biktopa 73 SK . .
PS: Jinak nesouhlasim s vyznamem KN a K jako prepinam, spis ma cesky ekvivalent „stop' v telegramu viz "babicka prijela, stop, veze nam hrusky stop“.