Z článku je patrne, ze je autor do konkrétní problematiky ponořen, jen si nejsem jistý, zda to uchopil za správný konec...
Když už se tak podrobně a obsáhle popisují problémy s HW, bylo by fajn uvést, na kterém konkrétním železe autor testuje...
Pro mne z článku plyne zatím jediný závěr - jsou s tím samé komplikace, nebrat...
Ke konci už jsem to jen proletěl, ale čekal bych v takovém úvodu trochu rozsáhlejší srovnání, proč zrovna toto a ne tamto, na jaký druh práce/konicku je to vhodné a na jaký ne...
> Nakonec se ukázalo jako nejlepší z *BSD, protože když jsem systém trochu
> víc vytížil, notebook se taky začal víc chladit, tím pádem se nepřehříval. Nutno
> ovšem napsat, že ne vše fungovalo a funguje. Nefungovala a nefunguje WiFi
> (není ovladač od realteku), nefunguje probouzení a nevidí moji tiskárnu (není
> ovladač).
> Další změnou k lepšímu je, že už systém detekoval dvě jádra procesoru
> namísto jednoho.
Protoze mam tiskarnu, chci se pripojovat na internet pres wifi a mam 4 jadrovy procesor, zatim NetBSD nebudu zkouset ;-)
Ale nad hlaskou "Další změnou k lepšímu je, že už systém detekoval dvě jádra procesoru namísto jednoho." se smeju uz dobrych deset minut :-D
Jo, přesně tahle citace o nejlepším z *BSD mě skopla ze židle.
Akvarista samouk: "Nakonec jsem skončil u piraní, protože všechny ostatní ryby, co jsem zkoušel, byly něčím sežrány. Sice tomu misím ke svačině kupovat salám místo vloček a už mě kously do prstu, rostlinky jsou zlikvidovaný, voda hnije a smrdí kvůli zbytkům masa, ale jinak super."
Doufám, že autor bude v seriálu pokračovat. Je to takový dobrý nakopnutí do pracovního dne.
Treba je to jenom popis, jak zacinal - nakonec kazdy z nas nejak zacinal.
Ja si v 15ti letech myslel, ze PC zdroj musim koupit, protoze to proste nepujde postavit ze stabilizatoru. Jeden clovek me presvedcoval (a presvedcil), ze to musi mit tak presna napeti, ze to nedam. Kdyz jsem pak po case videl vnitrni zapojeni AT zdroje, malem jsem zvracel.
A prvni aplikace, co se mi povedlo puststit na Linuxu (RH 4.2) byl Doom.
...
No a nebo bude ve stejnem stylu pokracovat zbytek serialu. Nam, co uz jsem na NetBSD provozovali router, firewall a DHCP/DNS to sice prijde smesne, ale ruku na srdce - jaky typ navodu hledate, kdyz zacitate s necim uplne novym? Howto, kde odbornik preskoci jasne samozrejmosti, nebo neco, jako tohle? Ja osobne sice to prvni, ale jak neco nejde, tak si rad proctu par podobnych, kde autor nezapomnel na nic, co ho prekvapilo ... a prekvapilo ho skoro vsechno.
Jo, začátky jsou vždycky zajímavý... U mě klasika, PMD-85, knížka o BASIC G... S PC to pak bylo poslední rok na základce, tehdy koupili 12x 386DX/40 s 2MB RAM, jeden server, jeden pro učitele a zbytek pro žáky, spojili to po koaxu, MS DOS + NetWare... Když jsem si někde v nějakým manuálu našel příkaz ECHO, byl jsem mezi spolužákama za kinga... :D
Pitva M3T380 na střední škole byla taky zajímavá, to nadšení, že odepsaný stroj začal fungovat po vystříkání patice s BIOSem kontoxem, že nefungující deska RAM začala fungovat po výměně brouka, který dělal paritu, že deska, kde nešel procesor, se chytla po propájení studeňáku na jednom ze dvou zemnících pinů procesoru 8086... Jo, to byly časy...
>> Howto, kde odbornik preskoci jasne samozrejmosti, nebo neco, jako tohle?
>> Ja osobne sice to prvni, ale jak neco nejde, tak si rad proctu par podobnych,
>> kde autor nezapomnel na nic, co ho prekvapilo ... a prekvapilo ho skoro
>> vsechno.
V tom pripade bych ocekaval trochu detailnejsi popis deleni disku. Ja kdyz jsem poprve instaloval BSD, byl jsem docela prekvapeny. V Linuxu jsem vzdy mel normalni diskove oddily, ale v BSD jsem poprve videl neco jako slice a disklabel.
https://www.netbsd.org/docs/guide/en/chap-inst.html#chap-inst-install-partition
Dalsi vec, proc autor deli disk na "/, /home, /tmp /var /usr a swap"? Minimalne pro zacatky zkouseni systemu se mi to zda prehnane (u linuxu urcite).
Já jsem dělil disk jen dokud jsem byl nezkušený. Teď už mám jen "/", "/home" a "swap". Když má někdo root rozdělený na "/", "/tmp", "/var" a "/usr" tak má 4 místa, kde může dojít místo na disku a nevhodným rozdělením místa se mu může stát že dojde výrazně dříve, než když je to spojené. Rozdělit to dává smysl jen v případě, že to jde na fyzicky jiné médium, nebo jiné mount options. ("/tmp" nemusí být syncované na disk, neměl by být na médiu s malou životností na počet zápisů. Naopak oddělení "/usr" od "/" mi nedochází (pokud "/usr" není síťový disk)).
Bohuzel nesmysl. Deleni disku ma uplne jinde duvody. Ze se na to zhusta skoro vsude zapomnelo neznamena, ze to neni potrebne http://www.openbsd.org/faq/faq4.html#Partitioning
No, na serveru bych nad tím přemýšlel, v produkci se běžně volné místo hlídá nějakým nagiosem nebo něčím. Ale na osobním desktopu/notebooku jsem vždy narazil jen na problémy s místem. Co se týče bezpečnosti, tak u jednouživatelského systému (zaměřením), kdy uživatel plně vládne nad hardwarem, je zbytečné klást překážky "ostaním" uživatelům.
Tento článek je dobrý vtip. Pobavilo mne, jak autor od fungujícího systému přešel k nefungujícímu (který navíc nesplňuje požadavky kladené na dříve používané operační systémy) a bere to jako zlepšení.
Jen doufám, že nikdo z čtenářů to nevezme vážně.
A tiše doufám, že redakce má jen měsíc a půl zpoždění (je 15.5., ne 1.4.) a takovéto excesy se tu nebudou opakovat často.
Ale jak čtu vlákno, tak jenom ty a neskromně i já jsem prošel tímto obdobím. Jinak všichni ostatní vše věděli a uměli :D
Místo, příspěvků podívej se na to či ono, protože to či ono, když je to začáteční a nadšenec, píší vlastně je to vůůůůl. Holt dle mě toto je nepřítelem pokroku, to odporné čecháčkovství.
V článku je tato věta:
"Debian používám jako primární systém doteď"
Nepřešel jsem tedy od fungujícího k nefungujícímu OS, ale vedle fungujícího jsem si nainstaloval systém, kde úplně vše nefunguje (na mém HW) a ve kterém se můžu "vrtat" a když se něco pokazí, tak se prakticky nic nestane.
Jojo tak nejak.
Ale trochu mi to pripomina kdyz jsem machroval ve skole v hodinach pc kde se "ucilo"
jak psat v textovem editoru v tusim ze se to jmenovalo monkey linux (takovy live distro na 5? disketach) v sed awk vi ...
Dneska se machruje s xBSD. tehda byl efekt opravdu velkej dneska uz to asi nebude tak zhavy.
Podle toho, co myslíš "normálním uživatelem". Pro člověka, který chce facebook a maily to určitě žádný přínos nemá.
Člověk, kterého unixy zajímají, to naučí, že se věci dají řešit čistě, jednoduše a koncepčně a že čistota vede k robustnosti. Taky pochopí, že standardní unixové utility jsou pořád stejně mocné, jako byly od pradávna - např. že na buildování balíčků nepotřebuje python, ruby nebo blikající webovou službu, ale úplně stačí dobře napsané Make scripty a základní unixové utility - a funguje to báječně!
Velký kuchyňský nůž se blbě nosí po kapsách. Kapesním nožem sice jídlo pro deset lidí nakrájíte, ale je to opruz. A kdo vaří víc, ocení rozdíl mezi nožem na ryby a na pečivo. Záleží na účelu.
FreeBSD mám na serveru leta a po Linuxu je to celkem úleva. Obdivuju na něm čistotu, logičnost, systematičnost a tedy i přehlednost a výbornou dokumentaci. Je trochu konzervativní, ale ne tak moc, aby to stálo v cestě.
Jestli má o pár procent horší výkon v nějakým benchmarku, mě zase tak netrápí. Málokdy mám stroj zatíženej až po strop. A když, tak ocením spíš, jestli ho v takové situaci můžu ještě ovládat.
Na notebooku bych se s FreeBSD nepiplal, chci pracovat a ne trávit dlouhé večery rozbíháním větráčku nebo wifiny. Proč taky, když existují mainstreamová linuxová distra s podporou všemožného hardware. I když - najít a vykousat z posledního Ubuntu všechny věci, který nechci typu Zeitgeist, to už je málem jak na Windows nebo Mac OS X.
Mě vždycky pobaví, když někdo vychvaluje jak je BSD "ucelený systém". Rozuměj: jádro plus takové úžasné možnosti, jako je ls a mkdir. Jinak celkem nic nefunguje a jakémukoliv pokusu rozchodit něco užitečného nutně předchází hodiny práce, kdy je povětšinou nutné doinstalovávat více či méně zbastlené porty komponent vyvinutých pro linux, od udisks a dbusu až po virtio. Nemluvně už vůbec o starodávném souborovém systému, špatném výkonu, minimální nebo žádné podpoře možností novějších CPU a dalších vymoženostech.
FreeBSD ma ZFS, coz rozhodne neni starodavny filesystem. A i ten UFS pohani velkou cast internetu (netflix, yahoo, atd.)
Netusim co je udisks, dbus a virtio, osobne nic takoveho nemam, ale onou ucelenosti je mysleno to, ze se system testuje a distribuuje jako celek. Ne jako nahodna kompilace komponent.
Spatny vykon, nepodpora novych CPU atd. jsou pitomosti ktere ani nebudu komentovat.
>> FreeBSD ma ZFS, coz rozhodne neni starodavny filesystem.
>> A i ten UFS pohani velkou cast internetu (netflix, yahoo, atd.)
Muzete mi jako *BSD neznalci vysvetlit vyhody UFS oproti treba ext3?
Ja mel vzdy UFS za historickou zalezistost.
Mate nejaky konkretni zdroj, ze yahoo a netflix jedou na UFS? Dost by me to zajimalo, sam bych se, pokud vyhody prevazi nebranil opustit ext4.
UFS a ext3 jsou velmi podobne.
O yahoo i netflix je obecne znamo ze funguji na freebsd a tudiz pouzivaji ufs. Napriklad netflix posledni dobou resi ruzne patche pro jejich specificky workload (streamovani velkych obemu sekvencnich dat). FreeBSD obecne pohani dost velkou cast internetu, jen se o tom moc nevi.... to ale neznamena ze to tak neni.
Napriklad i PS4 je FreeBSD based a predpokladam ze funguje na UFS.
Nemyslim si ze jde prejit z ufs na ext4 a naopak. ext* jsou linuxove fs, ufs je *bsd
Jak jste si mohl všimnout, řeč není o FreeBSD ale o NetBSD, který, pokud se nepletu, žádný ZFS nemá. Jinak OpenZFS je celkem samostatný projekt, FreeBSD ho sice zahrnuje, ale minimálně v řadě 9.x ho používat byl docela porod a mít ho jako / je pro otrlé dobrodruhy (nevím jak v 10.0). Takže ZFS, v zásadě port ze Solarisu přes emulaci API jádra, není zrovna dobrý příklad. Jistě, yahoo a netflix (a to bude, z těch velkých, asi tak všechno, že) jedou na UFS - ovšem opět ne na NetBSD. To ale nic nemění na holém faktu, že UFS je zastaralý a prakticky vůbec se už nevyvíjí. Ostatně mnohem víc velkých serverů používá NTFS...
Nevím, co vás vede k názoru, že linuxová distra jsou "náhodně" vybrané komponenty - vyvíjejí je různé týmy, ale jsou navržené a odladěné přímo pro Linux (na rozdíl od BSD, které je portuje pokud to jde) a pochopitelně se distra testují jako celek - tedy samozřejmě kromě rolling dister. Jedná se ovšem o skutečný celek, tedy plnohodnotný OS včetně grafiky, prostředí, správce balíků, virtualizace atd, ne holý kernel a pár těch nejtriviálnějších shellových příkazů. Ani BSD nemá všechno vlastní, kromě již zmíněného ZFS používá taky Clang nebo GCC, Xorg, sendmail atd. Tolik k "ucelenosti" na jedné straně a "náhodných" komponentách na straně druhé.
K těm "pitomostem": podporuje FreeBSD, natož NetBSD, například AVX-512? Pokud ano, je to pro mne novina. Má v jádře optimalizace pro jednotlivé modely Ivy Bridge, Haswell atd? Co ARM? A ten výkon... FreeBSD je na tom samozřejmě nesrovnatelně lépe, než NetBSD, v některých scénářích stojí slušně i proti linuxu, ale ve většině benchů prostě zůstává pozadu, stále má Giant Lock, méně výkonný compiler, podporu pro výkonnou virtualizaci (ať už jako host nebo guest) veškerou žádnou, méně možností, jak odladit scheduler a IO pro danou úlohu, atd.
ZFS je ve FreeBSD zcela plnohodnotny fs, ano je to port ze solarisu, a co? Krome licence to nicemu nevadi.
Ano, AVX-512 podporovane neni, to je pravda, normalni AVX podporovane je, a pokud vim tak z hlediska kernelu staci jen zvetsit ten ukladany kontext, takze by to nemel byt problem.
Nevim co myslite optimizalizaci pro dana CPU. Podporuji se ruzna features cpu (PCID atp.).
Giant se ve FreeBSD nepouziva uz prakticky na nic. Compiler je nejnovejsi clang. Virtualizace funguje pres bhyve. Co znamena "odladit scheduler" ? Jako parametry scheduluru? Existuji sysctl kern.sched.* . IO scheduler nevim.
Bohuzel se pletete. NetBSD ma ZFS i Dtrace.
Co se tyce UFS, tak je UFS1 a UFS2. Uplne nejlepe si precist tohle http://www.openbsd.org/faq/faq14.html#LargeDrive . Minimalne OpenBSD nema problemy s disky jako 4TB a jine, ktere se aktualne prodavaji. A to nema jeste GPT jako jine xBSD. Rika se tomu inteligentni design kde kvuli podpore noveho HW neni treba znovu vynalezat kolo.
Tim nerikam, ze se nediva do budoucna, ale zatim je jeste dostatek casu a stejne interne se debatuje o Hammer FS jako o nejpravdepodobnejsim kandidatu na fs do budoucna pro "extremni" nasazeni. Do te doby bude jeste UFS1/UFS2 slouzit moc dobre jeste leta.
OpenBSD ma sveho hodne. gcc upraveny tak jako neni nikde jinde v zadnem OS, http://www.xenocara.org/ , https://www.opensmtpd.org/ (Sendmail se muze jit proti tomu totalne zahrabat), http://www.openssh.com/ , http://www.openbgpd.org/ , http://www.openntpd.org/ , http://www.openiked.org/ , http://mdocml.bsd.lv/ , http://www.libressl.org/ a to naopak nasledni importuji jini. Je tam toho mnohem vice samozrejme.
Zustanu i nadale u OpenBSD, ktere sice ma Giant lock, ale pro vetsinu beznych nasazeni to neni prekazka. Navic je to o kvalite kodu, stabilite a bezpecnostnich technologiich kde uz z principu je o neco nizsi vykon diky lepsimu sifrovani a mnoha jinym vecem. Ale pokud jde nekomu tak moc o vykon, tak by se nemel divat ani na FreeBSD, ani na NetBSD, ale na http://www.dragonflybsd.org/performance/
Mám pocit, že máš z nějakého důvodu potřebu si zanadávat na *BSD, takže je otázka, jestli má vůbec smysl odpovídat... Tak aspoň krátce, ať nemateš ostatní čtenáře.
Nevím, proč by používání ZFS měl být porod a už vůbec ne, proč by na devítce mělo být pro otrlé dobrodruhy. Návod je naprosto přímočarý: https://wiki.freebsd.org/RootOnZFS/GPTZFSBoot/9.0-RELEASE
- to je návod pro rozchození v plné palbě, opravdu se všemi bells and whistles jako třeba oddělené FS pro jednotlivé části systému. Bez toho by šlo o návod tak na deset řádků.
Krom toho, že to žádný problém není, není to ani žádná velká meta - právě proto, že FreeBSD má odjakživa dobře oddělené jednotlivé části filesystému, není naprosto žádný problém mít root na ufs a na zfs dát zbytek (FreeBSD totiž netrpí problémem Linuxu s bootováním bez /usr).
Na desítce pak je root na zfs už úplná pohoda. Pokud se nepletu, je tahle možnos myslím i v instalátoru.
Jinak co se týče "testování Linuxových dister jako celku", tak to je jenom sebenalhávání. Jestliže má třeba takový Debian nějaký 50 tisíc balíčků, jakou asi kvalitu a integrační testy může distro poskytovat? Jaké dává garance? Žádné. FreeBSD je na tom maličko líp aspoň v tom, že si vybralo poměrně malou sadu základního softwaru, tomu věnuje takovou péči, jakou je schopno a kromě toho poskytuje infrastrukturu pro pohodlnou instalaci softwaru třetích stran. Je to ale pořád software třetích stran a ty třetí strany mají zodpovědnost za jeho kvalitu. Pocit linuxáků, že distributoři jsou schopni opravovat soft, který nenapsali, a garantovat jeho kvalitu, je jedna z největších chimér a sebelží v IT, kterou znám.
*BSD provozuju několik instalací, OpenBSD na starém Sunu, NetBSD na x86 mašině, zkoušel jsem ho i na 68k a PowerPC a vždycky jsem byl spokojen. Na notebooku jsem to ale nikdá nezkoušel, nestálo mi to za to - radši tam hodím nějaké distro Linuxu, které vzhledem k mnohem větší uživatelské základně podporuje i mnohem více hardware.
*BSD systémy vidím jako serverové případně desktopové a ještě mnohem víc u nich platí že je třeba shánět železo pro systém a ne naopak.
A to:
1) Jaky model/typ laptopu to je? Podle popisu tipuju nejakou levnou prapodivnou hruzu ala Toshiba, Sony a podobni "odbornici" na implementaci ACPI. Protoze na tak problematicky laptop uz jsem nejakou dobu s zadnym BSD systemem nenarazil, ale ja si davam pri nakupu pozor abych kupoval HW a ne sbirku top-ten-proprietary-black-box v plastu
2) Na hodne nizkou kvalitu HW ukazuje i samotny problem s CPU, protoze mainstream Intel/AMD CPU podporuji v SMP vsechny BSD uz leta a k tomu hromady jinych jako SPARC64, ARM a podobne.
3) Detaily o tiskarne jsou kde? Je to krap ala HP, ktery v levnych verzich ani nema realne USB a konektor jen tak vypada a vyrobce to emuluje ve firmware a je nutny proprietarni ovladac nebo je to neco lidskeho co funguje pres cups a nebo neco prumerneho od HP kde to jde aspon treba pres HPLIP nebo poradna realna tiskarna s pravym Postscript?
Jsem doufal, ze se nekdo odhodlal se opravdu ponorit do BSD a kdo vi, ze BSD potrebuje opravdu kvalitni HW (a je ho spousta na vyber) a nemini delat az tak moc kompromisy. Tohle je dost striktni u OpenBSD, ktere ma i vlastni acpi implementaci, u NetBSD je to spise o nedostatku lidi nez o neochote podporovat kdejaky krap HW a FreeBSD/PC-BSD/DragonflyBSD tam je to pomerne jasne zamereno na i386/amd64, ale to automaticky neznamena, ze kdyz v Linuxu nejaky strep jede diky binarnimu blobu, tak ze to same jde ocekavat od BSD.
Takhle to cele vyzniva dost spatne a pritom valna cast uzivatelu bude mit uplne jine zkusenosti. Treba takovy dmesg z bootu OpenBSD by mne pro ten notas opravdu hodne zajimal. Kdovi, jestli je tam aktualni BIOS a podobne veci.
Jak je to u FreeBSD netusim, ale to je zname tim, ze jeho pf verze je dost pozadu za tou co je v OpenBSD. Taky je znamo, ze pf je "jednojadrovy" proces, takze argumentovat s pf okolo toho, ze to neni SMP je trochu divne.
Jinak prave NetBSD ma npf, ktere je delany jako SMP firewall.
Navic clanek je o nasazeni na laptopu kde je tim tuplem SMP pro firewall jeste dost dlouhou dobu zbytecne (userland jeste neni tak dopraseny od firem a vyvojaru ani na Linuxu aby potreboval na firewall na laptopu/desktopu vicejader :-))
Jinak i to jednojadrove pf nema problem zvladat 10Gb/s pripadne i vice. Takze pokud neprovozujete zrovna porno uzel na laptopu pro cely zbytek Internetu, tak bych rad slysel k cemu by se tam to SMP ve firewallu vyuzilo? Kdyz pominu to zcestne mysleni ala vice je lepe.
Taky je znamo, ze pf je "jednojadrovy" proces, takze argumentovat s pf okolo toho, ze to neni SMP je trochu divne.
A co jako s tím, že "je známo"? Co to na věci mění? Jinak se zkoumáním, jak to je u FreeBSD s SMP vs. pf, můžete třeba u tohohle bitchfestu, po kterém se cokoliv z OpenBSD v podstatě přestalo portovat.
Jinak prave NetBSD ma npf, ktere je delany jako SMP firewall.
Ano. Nejlepší je, když si každý, jehož kód má na trhu podíl nula nula hovno, hraje pěkně na vlastním písečku (ostatně, viz výše).
Na veci to meni to, ze argumentovat tim, ze pf na xBSD neni SMP je uplne zbytecna ztrata casu, protoze to vi kazdy kdo to pouziva. Cili pouzivat to jako protiargument proti xBSD je usmevny pokus trolla :D
Jak to je do detailu u FreeBSD mne extremne nezajima. Pokud chci pf, tak nasazuji OpenBSD a vim co to umi a zvladne i bez SMP. Nebo pro slabsi povahy Mac OS X kde je pf take jako default firewall.
Podil nula nula hovno treba zrovna takove OpenBSD nebo DragonFlyBSD nezajima. A i u DragonFlyBSD si i Linux uzivatele pochvaluji, ze to je uz prakticky jediny OS kde se dela nejaky revolucni vyvoj technologii OS a nehledi se na to co na to "trh". Kazdy si nemusi sedat na prdel z trhu, koncovych uzivatelu a nevim ceho. A jinak to, ze bohuzel pf je v jinych BSD pozadu o tom se vi a v komunite se to resi, ale za ty leta jsou tady technicke komplikace a ne politicke, protoze i kdyz to vse jmenuje BSD, tak interne jsou v nekterych systemech dost vyznamne rozdily. I z toho duvodu je treba tady npf kde proste bylo snadnejsi zacit "od nuly" nez se snazit replikovat vse z OpenBSD nebo FreeBSD v jadre. Stejne syntaxe je stejna/podobna pro admina/uzivatele. Navic v kazdem BSD mimo OpenBSD jsou minimalne dva firewally na vyber. A ted si predstav tu "hruzu", ze PC-BSD zacina i svuj desktop (duvod pro nej jsou bohuzel pravdive) http://blog.pcbsd.org/2014/04/quick-lumina-desktop-faq/ .
argumentovat tim, ze pf na xBSD neni SMP je uplne zbytecna ztrata casu, protoze to vi kazdy kdo to pouziva.
Rozumím. Zatímco začít diskusi machrováním, že "SMP podporuji vsechny BSD uz leta" ztrátou času samozřejmě není. Sice to v půlce systému nefunguje, ale to je jedno. :-P
Jak to je do detailu u FreeBSD mne extremne nezajima. Pokud chci pf, tak nasazuji OpenBSD
No, mne zas extrémně nezajímá OpenBSD, ze stejných důvodů, jako mne nezajímají produkty jistého DJB, LP nebo svého času jistého JS. Tady už to nezachrání ani SMP.
1) http://www.toshiba.eu/discontinued-products/satellite-l500d-163/
3) http://www.canon.cz/For_Home/Product_Finder/Printers/Inkjet/PIXMA_MG5350/
Samozřejmě, že pokud by to chtěl někdo opravdu plnohodnotně používat na desktopu/laptopu, pak by se musel přizpůsobit HW. Koneckonců se dá na stránkách projektu NetBSD najít, který HW je podporován. Já při běžné činnosti jedu na Debianu (jak mj. vyplývá z článku), NetBSD mám spíš na "hraní" takže mě ani moc netrápí, že něco nefunguje. Když jsem NetBSD instaloval, věděl jsem, že tam nebude všechno fungovat.
Výčet toho, co nefunguje jsem v článku uvedl proto, aby bylo všem čtenářům jasné,
že je u tohoto OS daleko menší HW. podpora než u Linuxu a aby si na to dali případně pozor.
V prve rade chci podekovat za detaily. Je skoda, ze to nebylo hned v clanku. Mohlo se usetrit spoustu dotazu nebo pripominek, ale verim, ze o to vetsi si pak clovek dava pozor priste. Sam jsem si to prosel a bral bych to pozitivne.
Zaroven se bohuzel potvrzuji me prvotni obavy, ze se jedna sice o HW, ktery vypada pekne a je i levnejsi nez jiny HW, ale spada do kategorie Windows-only a Linux jen pres straslive hacky a binarni bloby v jadre.
Mozna by stalo za to zkusit i jen tak na zkousku DragonflyBSD, ale obecne pro DragonflyBSD, OpenBSD i NetBSD plati, ze nejvetsi sance na podporu vaseho HW je v -current verzich. Stable/release jsou obecne i nekolik mesicu "stare" a podpora noveho HW nebo nove zavedena podpora starsiho "problematickeho" HW se jiz do nich nedava.
U tiskarny davam hodne malou sanci na jeji zprovozneni i do budoucna, ale u laptopu je lepsi sance. Mozna staci jen mala uprava ACPI (skvele popsano napr. v FreeBSD handbooku) nebo zkusit jinou verzi BIOS. Uz jsem mel tu "cest" s dost podobyma laptopama a je to slusna magie a pokus/omyl to rozjet na xBSD. Na druhou stranu Dell, Lenovo to bezi z fleku no.
Podpora kvalitniho HW je u xBSD velmi siroka a vyrovna se Linuxu. Obe platformy navzajem vyuzivaji ruzne ovladace, ale levny HW cileny na Windows-only-OEM-forced-by-MS z velke vetsiny mezi to nepatri. A i Linux se tam "zlepsil" az pomerne nedavno, ale lepsi by bylo kdyby si takovy HW lidi vubec nekupovali. 2 roky stare Lenovo/Dell nabidne stejny/lepsi vykon nez nejaka nova hruza od Toshiba/Sony a podobnych.
Souhlasim s neviditelnym po rychle podivani. V Ubuntu 13.04 to nekomu fungovalo co jsem nasel na foru Canon USA s cups a gutenprint, oboji je urcite v OpenBSD, tak i v NetBSD. Otazka co vsehno je tam podporovane pro konkretni model, ale jinak to znamena to, ze tiskarna musi fungovat.
Zaver z clanku vyzniva bohuzel negativne, ale je nepravdivy.
Ani jedno, problem je samotna tiskarna. Tyhle multifunkcni modely od Canonu nebo ty hodne levne od HP jsou dost horor.
Nicmene tady je videt http://www.canon.co.uk/Support/Consumer_Products/products/Fax__Multifunctionals/InkJet/PIXMA_MG_series/PIXMA_MG5350.aspx?DLtcmuri=tcm:14-853615&type=download , ze MacOS X je podporovany a tam to jede pres cups, ktery dela stejne Apple, takze jiste sance tu byt mohou, ale verim, ze to nebude trivialni :-) Samotny tisk skrze cups by nemusel byt problem, ale otazka co ty ostatni funkce no. Je treba vyzkouset, nic jineho nebude.
Co se tyce laptopu, tak by se hodil nekde dat dmesg vystup (z NetBSD a OpenBSD) a zkontrolovat verze BIOS jakou tam mas a jake nabizel vyrobce behem doby podpory. Jinak slusny uvod do acpi je tady http://www.freebsd.org/doc/en_US.ISO8859-1/books/handbook/acpi-overview.html , jen upozornim, ze FreeBSD/PC-BSD/NetBSD/DragonflyBSD pouzivaji implementaci primo od Intel tak jako treba Linux, ale OpenBSD ma svou vlastni http://www.openbsd.org/cgi-bin/man.cgi?query=acpi&apropos=0&sektion=0&manpath=OpenBSD+Current&arch=i386&format=html
Tak jsem se podival na http://www.toshiba.eu/innovation/jsp/supportMyProduct.do?service=EU a nasel si ten model. A me nejhorsi obavy se potvrzuji. Vyrobce za celou tu dobu nabizi jen jeden BIOS. Coz je samozrejme totalni nesmysl. Kdyz se podivas k jinym kvalitnejsim vyrobcum, tak zjistis, ze nikdo neumi vyrobit produkt bez chyb a za dobu zivotnosti produktu je tech BIOS (kde je jedine misto jak napravit HW problemy pri vyrobe nebo v ACPI) nekolik.
Tady to jen ukazuje a potvrzuje, ze jakykoliv uzivatel by se mel vyrobcum jako Toshiba, Acer a podobni vyhybat velkym obloukem a nic od nich nekupovat. Proste volit penezenkou. A meli by to delat i ti co pouzivaji Linux a ne to navracet tam kde proti tomu a MS bojovali pred lety. Lide polevili v tlaku a tyhle otresne sracky se pak vraci jako bumerang.
Chapu, ze v tomhle pripade to byl darek od rodicu, ale je lepe jim to vymluvit za vcasu a klidne pouzit i neciste taktiky :-D
No ja si z clanku jen odnesl, ze ma netbsd instalator. Nevim, jestli jsem si ho nespletl s openbsd, ale mam dojem, ze jsem ho pred dlouhou dobou instaloval pekne rucne.
To s tim minixem me pobavilo :D. Vzhledem k tomu ze je to OS primarne pro vyuku popripade snad i pro embedded systemy...
No ja si z clanku jen odnesl, ze ma netbsd instalator.
To zas autorovi křivdíte. Je tam spousta dobrých frků, ale zejména to vyznění, že autor zavrhl nový Debian, protože mu nefungovalo probouzení notebooku, a místo toho se vrhnul na NetBSD, kde nefunguje ani to probouzení, ani wifi, a jako bonus nelze tisknout, což zhodnotil jako "velký posun dopředu", no to je prostě k nezaplacení. :-)))
No z clanku si toho clovek moc neodnese, to je pravda. Ani o tom instalatoru moc ne. To je lepsi se podvat tady http://www.netbsd.org/docs/guide/en/part-install.html
A i kdyz autor zminil Minix3, tak evidentne vubec nevi co se deje. Protoze Minix3 funguje velmi dobre na i386/amd64 a nove i ARM. Navic je to uplne jiny design OS a pomerne nedavno integrovali libc a userland (kde jeste prace pokracuji) a balickovaci system prave z NetBSD. To by pak davalo dost jiny pohled na vse okolo.
Co zarazi jeste vice je absolutne nezminena revolucni virtualizace vznikla prave v NetBSD a tou je http://wiki.netbsd.org/rumpkernel/ , pripadne i neco na Wikipedii https://en.wikipedia.org/wiki/Anykernel
Dale to, ze je zde ZFS a Dtrace (ktery uz je zde naportovan i na ARM) a tak by se dalo pokracovat dale a dale.
NetBSD podobne jako Linux vyuziva velmi intenzivne kernel moduly. A tak je Dtrace a ZFS ve forme modulu. Ted presne opravdu nevim jak je to v -current NetBSD, protoze ma do stability -current OpenBSD dost daleko, ale na posledni stable verzi je jeste nutne cast zakompilovat, ale jinak popsano to je tady https://wiki.netbsd.org/tutorials/how_to_enable_and_run_dtrace/. ZFS uz netreba, to uz je v zakladnim OS i tam.
Jinak Dtrace jak znamo vzniklo v Sun, jeho autor pak presel jen na chvili do Oracle odkud presel na nekolik let do Joyent kde se to pak v prubehu let dostalo do Illumos, SmartOS, FreeBSD, NetBSD.... Vzniklo toho tolik pro zony, Dtrace, ZFS, ze Oracle je tezce a trapne pozadu nyni a je nucen si kupovat support a skoleni pro tyto technologie od Joyent aby vubec mohl nabizet nejakou uroven podpory pro sve zakazniky, kteri plati obrovske prachy za nic, ale kdyz chteji, tak dobre jim tak. Ale to jen tak vsuvka pro zasmani. Ted uz je autor v Netflix, takze to muze byt jeste zajimave, protoze Netflix prosazuje FreeBSD. A Dtrace v Sun a naslednich bylo hodne Solaris-only a i386/amd64-only technologie a nejakou dobu to zabralo to predelat do jinych OS.
Je pravda, že článek byl místy dost úsměvný. Nicméně - podle všeho je pisatel dost mladý, a je to jeho první článek (?). Ono se nějak začít musí, a žádný učený z nebe nespadl. Já doufám, že po zdejší "studené sprše" na open source nezanevře, a bude dál psát (pokud možno ze začátku pod vedením někoho zkušenějšího).
vek neomlouva uroven odvedene prace. To je spise ukazka moderniho skolstvi a toho, ze redakce chce clanek za kazdou cenu at je uroven jakakoliv. S pisatelem jako takovym to nema nic spolecneho. Ted ma bud hlavu a pouziva mozek a z kritiky se pouci nebo ne. V prvnim pripade je sance, ze budou nasledovat lepsi prace, v druhem pripade bude na Internetu jen dalsi osobni blog s uplne zcestnymi informacemi pro nahodneho navstevnika.
Kdyz uz pisu na root nebo podobny server technickeho zamereni, tak to chce tu techniku take v clanku implementovat. Ukazky kodu a jine veci se tu pouzivaji bezne a kdyz uz napisu, ze se ukazuje jedno CPU misto dvou nebo ze se laptop prehriva, tak dam aspon nejake vystupy a muze se prave nasledne v diskuzi ukazat, ze problem je uplne jinde nez v OS. Pripadne davat do clanku fotky instalatoru, ktere jsou v dokumentaci na webu k dannemu OS mi neprijde zrovna jako pridana hodnota. Lepe by se bylo venovat prave tem HW problemum a ukazce toho jak je uspesne pisatel vyresil a jak je to rozdilne treba oproti Linuxu nez 2/3 clanku zaplacat necim co je v dokumentaci pro OS.
"S pisatelem jako takovym to nema nic spolecneho."
Asi tak, i já jsem si kdysi naivně myslel, že redakce je od toho, aby provedla review článku a pracovala s autorem na jeho zlepšení na stanovenou úroveň.
Mýlil jsem se. Jednak redakce otiskne v zásadě všechno, možná provede kontrolu gramatiky (však už ne slohu). Formální správnost článku už nekontroluje vůbec nikdo.
Dokonce jsem zažil i situace, kdy autor poslal redakci článek s tím, že je o koncept a s dotazem na pomoc v dalších úpravách. Redakce to zveřejnila tak jak to poslal.
Takový autor si to potom "obsere" v diskusi za situaci, za kterou v podstatě nemůže.
Sice kazdy nejak zacinal a spouste veci nerozumel, ale tohle fakt neni clanek na Root ale do nejake poradny pro zacatecniky na nekterem z *BSD diskusnich for nebo mailing listu. Ten kdo si je vedom vyhod Open/Free/NetBSD je pouziva, pro ostatni je tenhle text. zavadejici a zbytecne muze lidi odrazovat od vyzkouseni.
je zde mnoho stiznosti na kvalitu clanku. Jiste opravnen. Podrobime-li problematiku hloubkovemu rozboru, tak zjistujeme, ze to lepsi byt nemuze. Kde vidim duvody?
Jednoznacne v emigraci schopnych lidi. Tato republika zazila nekolik vln emigrace, Jiz pred 65 lety odchazeli lide, tenkrat kvuli komunistum, dalsi vlny nasledovaly v letech 1968 a 1979. Po revoluci pak odesli a odchazeji schopni lide prubezne, protoze nevidi v tomto zprumerovanem state moznost uplatneni nabytych znalosti.
Co zbyva jsou mladi nezkuseni a idealisticti lide jako autor a pak ti ostatni, kteri se odevzdali osudu.
Kdo by ty kvalitni clanky mel psat? A pro koho by byly urceny? Kazda spolecnost ma takove technicke portaly, jake si zaslouzi.
Je v tom kus pravdy, ale problém je taky v zaměření na masy. Porovnejte časopisy z konce 80 a první poloviny 90 let s tím co se vydává dneska.
Napsat odborný fundovaný článek není asi zrovna levné. Zabere to čas. A kdo by to zaplatil? Místo toho se portály raději zaměřují na vydávání krátkých zpráviček často obšlehnutých odjinud.
Schopní lidé tu jsou. Právě i díky minulosti a železné oponě, kdy tu byl nedostatek všeho, bylo potřeba často improvizovat. A tato potřeba improvizace vychovala, často ve svazarmovských klubech, celou generaci, možná i dvě, odborníků. Někteří lidé si svůj první počítač doslova sletovali. Kdo to dneska dovede?
Tady je schopných lidí pořád ještě dost - mám tu kolegy, kterým je pod 25 a ohledně znalostí převyšují ty nejlepší před deseti, patnácti rokama (ale proč by měli psát na root? )- a je tu i pár slušných firem. Doba se ale změnila - a ČR je malý rybník - před 10, 15 roky se hodně lidí díky Linuxu a silnějším PC dostalo k trochu lepším technologiím, v češtině bylo minimum článků, lidi co psali neměli rodiny, v práci a ve škole byl menší tlak a byla to bomba. A všichni jsme začínali od nuly a plus mínus všichni měli podobnou úrověň, všichni co dělali IT byli do IT zažraní. Dneska tahle generace má jiný starosti - a dnešní IT je o něčem jiném - IT už není tak homogenní banda - a je mnohem těžší najít dobrou hranici pro koho psát - na jednu stranu jsou tu experi, kteří vám zdrbou všecho pokud to není napsané pro docenty, na straně druhé je tu hromada lidí, kteří o dost věcech mají jen matné tušení a nemá cenu na ně jít zhurta. Navíc je hromada věcí už napsaná - a nemá cenu duplikovat informace, které jsou na netu.
V každém případě je vždy dobré, když přicházejí noví autoři - většina z nás na začátku taky žádný esa nebyla - chce to dva tři roky, a člověk se vypíše, a dalších 5 let a člověk dospěje.
Njn ted se to keca, kdyz na linuxu vetsina veci funguje a uz je spis rarita najit nejakej hardwarovej bastl (hep-Acer-čík) kde je problem rozchodit wifinu ktera se zapina prepinacem. Ale co si pamatuju tak zhruba pred deseti lety byval clovek rad ze live distro co jsi vzal na opravu ciziho PC alespon nabootovalo.Pak se zjistilo ze nefunguje sitovka,grafika a ze puvodni souborovej system je novinka NTFS s kterym live distro neumi pracovat a ze jsem tam vlastne zbytecne.
Clanek sice nema ten profesionalni Rootovskej ton, na kterej pak stejne vsichni nadavaji, ale to ze nam to dnes k nicemu neni, neznamena ze se to nebude zitra nekomu hodit. V linuxu me uz mnohokrat podobne clanky vytrhly trn z paty nekolik let po jejich vzniku.
Skoda, ze Linux byl nekompromisni jen tech 10 - 15 let zpatky. Pak do vyvoje prisel Oracle a RedHat a takovy smejdsky HW se zacina posledni dobou objevovat zase cim dal casteji. Levny, plny binarnich blobu, bez dokumentace a mnohe jine hruzy. A ano, casto i na Linuxu se stane, ze to bud nejede nebo to jede s problemy a clovek musi provadet hodne krkolomne kousky aby to aspon nejak jelo. Nebo to sice treba jede, ale vetrak zni jak startujici Jumbo bez duvodu nebo signal WiFi vypadava, protoze to je nejaky TOTALNI SHIT Made in Broadcom (ti neumi vyrobit poradne ani prazdny papir). Staci si i dneska na spouste toho levneho srotu udelat dump ACPI, vzit si popcorn a koukat jako puk na ten horror a prasarny co tam vyrobce udelal jen proto aby to proslo testem na podporu Windows. Ze to je dnes malokdy videt na urovni OS neznamena, ze se situace nejak vyznamne zlepsila oproti dobe pred cca 15 lety. Lepe schovane hovno je porad hovno.
Zajímala by mne základní věc, a fakt to nemyslím jako trolling, jaký smysl má v případě desktopu, kde na *BSD jsou naprosto identické toolkity, desktopy a aplikace jako na Linuxu, provozovat to nad jádrem, které má nesrovnatelně horší podporu HW a všelijakých akceleračních API a knihoven? Jenom proto, že to jde?
Neříkám na server nebo router. Taky jsme jeli mnoho věcí na NetBSD i FreeBSD svého času, protože to mělo svoje racionální důvody. Ale desktop?
V prve rade nejsou tak uplne identicke toolkity, desktopy a aplikace jako na Linuxu. Valna cast ano, ale ve spojitosti s BSD jadrem jsou tam jine vyhody jako snadnejsi odladeni chyb, vetsi stabilita atd.
Jardo nema horsi podporu HW, API nebo knihoven, to jen vyzniva ze spatne sepsaneho clanku.
OpenBSD napr. bez problemu v obrovskych firmach nasazene pro kdekoho vcetne sekretarek vypada takto http://undeadly.org/misc/201104/gnome1.png a takto http://undeadly.org/misc/201104/gnome2.png nebo Thinclient http://undeadly.org/misc/201104/thinclient.png , tady si o tom muzete pripadne precist http://undeadly.org/cgi?action=article&sid=20110420080633 . Nez nekdo zacne upozorovnat na to, ze to je clanek z roku 2011, tak to samozrejme vim. Jde o to, ze ted uz je M:Tier mnohem dale a rozsireni obrovsky narostlo a taky udrzuji v OpenBSD nejaktualnejsi Gnome 3, ktere je uz ted samozrejme pouzivano misto predchoziho Gnome 2. OpenBSD je jedine z xBSD kde je aktualni Gnome 3, KDE4 velmi tesne za mainstream verzi atd. http://blog.netbsd.org/tnf/entr/a_rump_kernel_hypervisor_for
Ze se o necem malo mluvi je chyba mistnich technickych serveru a zaroven to neznamena, ze to prece neexistuje.
Staci se podivat treba i do GSoC projektu na letosni rok co se tam tyka xBSD a najdete hodne zajimave veci pripadne prave probiha http://www.bsdcan.org/2014/schedule/ kde bude i probiran LibreSSL . Vetsina videii je pak tady https://www.youtube.com/user/bsdconferences/videos
Si nekdo rekne....vsak mam Gnome i KDE i na jinych OS, ale na nich nemate malloc.conf http://www.openbsd.org/cgi-bin/man.cgi?query=malloc.conf&apropos=0&sektion=0&manpath=OpenBSD+Current&arch=i386&format=html , ktery uz nasel stovky bugu prave v tech klasickych toolkitech, desktopech a aplikacich o kterych na tech jinych OS nevite. Samozrejme reportovano do mainstreamu a vetsina spravena. Google taky vi proc to pouziva http://undeadly.org/cgi?action=article&sid=20140506132000
xBSD v embedded ma take sve vyhody https://www.informit.com/articles/article.aspx?p=1393496&seqNum=2 nebo at taky neco o tom NetBSD, tak http://mail-index.netbsd.org/current-users/2014/03/19/msg024474.html nebo ze Cradlepoint uz pred nejakou dobou opustil Linux pro sve routery co vyrabi pro AT&T a Verizon a nasadil NetBSD atd. Nebo jiz zminena NetBSD virtualizace Rump a jeji spojeni s Linuxem napr. zde
Jednou z obrovskych vyhod xBSD je i to, ze to je celkem a vse podstatne je na oficialnich strankach a nasledne v man a clovek tak nemusi chodit nikam po forech nebo vyhledavat na webu kde v drtive vetsine dostane pro jine OS zcestne, nesmyslne nebo zastarale navody a taky treba nemusi jet ani Internet a pak bude delat co? Pak je takova man stranka o ktere se clovek dozvi hned v prvnim automatickem emailu co mu prijde po prvnim prihlaseni at sit funguje nebo ne http://www.openbsd.org/cgi-bin/man.cgi?query=afterboot&apropos=0&sektion=0&manpath=OpenBSD+Current&arch=i386&format=html k nezaplaceni pro novacka (a casto i pro zkuseneho). Nebo to co se deje a vyviji bez problemu sledovat napr. zde http://www.openbsd.org/cgi-bin/man.cgi?query=afterboot&apropos=0&sektion=0&manpath=OpenBSD+Current&arch=i386&format=html a veci jako OpenSSH, OpenBGPD nebo pf se netykaji jen xBSD ale i jinych OS a muze byt dobre vedet co se chysta a co nekdo zase nepochopi a upravi k nebezpecnemu obrazu svemu (ehm ehm Solaris, FreeBSD, Debian,....... :-))
Je to o tom ze se ucite neco novyho co se vam pak muze a nemusi hodit v praxi. Ja si prosel spoustou systemu kde asi nejvice vim o Linux/ HP-UXu a to jak PA-RISC tak Itanium verze.
Pak zjistite ze solaris ma fajn utilitku dtrace. Ze i ten staricky HP-UX ma se svym balickovacim depot systemem sve kouzlo.
Pak vas nastve LVM na HP-UXu, a druhy den potesi neco jineho. Diky Linuxu, BSD a dalsim maji lide moznost sahnout si na unix-like systemy ke kterym by se jinak nedostali. Kdo z nas ma doma HP SuperDome ze ?
No a pak programy jako HP testdrive kde si lidi muzou osahat vse mozne ..
Diky za clanek. Je to vystaveny jednoduse, zabavne a srozumitelne - a hlavne otevrene.
Pratele co si tu honite triko, ruku na srdce, vase vytky maximalne muzou naznacovat nejakou hlubsi nespokojenost se sebou samym, nenosi releveantni informace ani neroste Vas kredit. Moje doporuceni - mate-li co rict, napiste clanek do rootu sami. Mne se to uz stalo, redakce byla velmi otevrena a je to uplne jiny pocit nez v diskuzich.
Za jaky clanek? 1/2 textu je neco co je tady oficialne a jako takove se to ma pouzivat http://www.netbsd.org/docs/guide/en/chap-exinst.html . Stacilo dat jen odkaz, kdyz se to da sem do clanku, tak muze byt, ze za rok uz to je neplatne a kdokoliv to najde, tak se bude ridit zastaralyma informace coz je spatne a nicemu to nepomaha.
Prvni cast textu mela sanci na zajimavy material s pouzitim detailu, ale hlavne a znovu rikam, ze za to nemuze autor, redakce toto nemela pustit jako clanek na server. Maximalne osobni blog nebo vlakno v diskuzi.
Překvapuje mě, že se tu ještě nikdo nezamyslel nad tím, že celý ten článek je vytvořen někým z MS, aby ukázal, že Linux/Unix znamená hodiny laborování, kompilování a věčné problémy polofunkčního systému :)
Ne, dělám si srandu, doufám :-D
Celý začátek je imho úplně k ničemu. Důvod pro přechod je doslova trapný, chápu, že když v patnácti neuměl nic, tak nevěděl, že existují antiviry zdarma, ale to mu přeci mohlo být jedno, protože ten antivir by stejně zaplatili rodiče.
Samotné důvody pro NetBSD jsou pak taky až komické, jakože našel systém, který umí na plno roztočit větráček a že už konečně podporuje vícejádrové procesory, to už jsem šel do kolen :)
Takže bylo by lépe, kdyby na začátku napsal, jednak co to je NetBSD a jednak proč ho zvolil, ale vyhnul se při tom formulacím, že ho zvolil kvůli tomu, že mu toho v NetBSD fungovalo víc než v ostatních *BSD. Pak by měla následovat samotná instalace, ale ta by neměla skončit před restartem, ale až po něm tzn. po prvním přihlášení, byť v textovém módu, aby ti neznalí co si jej chtějí vyzkoušet mohli už nyní experimentovat a nemuseli čekat týden na další díl.
Tak tohle je presne blogovy clanek. Proc to nekdo sere na main page od rootu tak to fakt nevim. Jestli budou redaktori pokracovat v delani si prdele z ctenaru ja asi prestanu na root chodit.
Vyrok:
I přesto jsem se tenkrát rozhodl nainstalovat Linux. Proč? Jednoduše proto, abych si nemusel kupovat antivir, do kterého mě tlačili rodiče (abych notebook neměl hned zavirovaný).
To je proste konec :D
Daniel