Většina příběhů, které dnes budu vyprávět, se zakládá na skutečnosti (a podobné se v grafických studiích odehrávají i dnes). Některé z nich mám z druhé či třetí ruky, takže je berte s rezervou. Na druhou stranu nejde jen o humorné příběhy. Stojí za to se zamyslet, jak dalece je svět kolem nás tvořen v grafických studiích…
…tak musí uhnout hora
V dávných dobách, kdy i nejrychlejší počítače superpočítaly mnohem pomaleji, se počítala vrcholná scéna slavného filmu – průlet kosmické lodí nad hořící planetou. Přípravy scény proběhly výborně a zbývalo již celou animaci vypočítat (to vyžadovalo mnoho týdnů strojového času). Když už byla značná část animace spočítaná, jeden z animátorů se zděsil – kosmická loď míří přímo na vysokou horu v popředí. Propočet ukázal, že loď brzy do hory narazí. Co teď? Na úhybný manévr již bylo pozdě. Nezbylo než mírně přemodelovat terén, aby se hora lodi vyhnula. Jenže přemodelování v takové blízkosti působilo příliš nápadně. Animátoři tedy procházeli políčka nazpět – horu bylo vidět již pěkně zdáli. Na přepočítání celé sekvence však již nebyl čas, a tak bylo nutné vybrat vhodné políčko filmu, kde se hora nenápadně „uhne“. Na zkušebním promítání si změny terénu nikdo nevšiml, a tak scéna ve filmu zůstala.
Jak vypadá nejlákavější hamburger?
Jedna bohatá firma, prodávající ve svých jídelnách po celém světě hamburgery, si najala neméně bohatou reklamní agenturu, aby jí zjistila, jaký hamburger bude na vývěskách vypadat nejlákavěji. Reklamní agentura udělala testy lákavosti vzhledu na dobrovolnících a došla k překvapujícímu závěru – zelené hamburgery nelákají. Studio dostalo zajímavý úkol: několik zvlášť dobře nafotografovaných hamburgerů speciálně barevně upravit – z obrázku hamburgeru odstranit co nejvíce zelené složky, aniž by byla patrná nepřirozenost barev. Až půjdete kolem jejich podniku, můžete se o výsledku přesvědčit (jako vegetarián nedokážu správně posoudit, zda maso vypadá chutně).
S kým fotografovali ten nový letní model?
O poprasku (o plastických operacích nemluvě), který způsobil jeden počítačový grafik, když z horlivosti vyretušoval na módní fotografii modelce pupík, vám psát nebudu – to jste se mohli dočíst v každém horším bulvárním časopise. Napíšu o něčem, co se dělá v tichosti…
Redaktor módní rubriky slavného časopisu seděl v grafickém studiu a se zaujetím pozoroval, jak rychle z nepovedené fotografie zmizelo, co tam nepatří. A dostal nápad: „A co takhle hlavu? Dokázal byste ji vyměnit?“ Slovo dalo slovo, a příště si redaktor přinesl fotografie nového modelu nafotografované s neznámou manekýnou, a pár fotografií s drahou supermodelkou, které měli v archivu. Retuš dopadla skvěle a žádný z kolegů nepoznal, že jde o montáž. Uvedený postup dokonce vyšel řádově levněji než fotografování celé kolekce se supermodelkou. Ta pak dostala novou smlouvu. Ve studiu nafotografovali jen její obličej proti neutrálnímu pozadí a ve smlouvě stálo, že její tvář se smí po celý rok objevovat na módních fotografiích v jejich časopise. Na castingu vybrali manekýnu s podobnými proporcemi a nafotografované snímky putovaly do studia. Tam byla s největší pečlivostí zopakována výměna hlavy a fotografie pokračovaly v cestě na stránky časopisu. Až příště uvidíte fotografii známé modelky v nějakém módním časopise, vězte, že to může být jen montáž.
Co znamenají podivné značky na reklamních dopisech?
Už vám někdy přišel do schránky reklamní dopis? Že se ptám! Zarazili jste se někdy nad tím, proč je na objednávkovém kupónu řádka podivných písmen, jako třeba „…Fi1Fi2Fi3IT0“? Dnes vám to prozradím. Jde o průzkum odezvy u jednotlivých skupin potenciálních zákazníků. Tiskaři občas zastaví stroj a odmažou z kovolistu některá písmena. Takže každá skupina lidí dostane trochu jiný leták. Poslední písmena (zde napravo) naznačí, kdo leták dostává. Při troše fantazie si domyslíme, že v tomto případě to může znamenat „informační technik, bez zaměstnanců“. Anebo něco úplně jiného. Odesláním objednávky o sobě sdělujete víc, než si myslíte!
Napsal jsem to na počítači!
Jeden zákazník si pořídil počítač, a když přinesl zakázku, prohlásil: „Mám pro vás ten text přepsaný na disketě!“ Na otázku v jakém programu však nebyl schopen odpovědět. Při kontrole diskety jsem viděl jediný soubor – popis.jpg. Podivná přípona textového souboru, řekl jsem si. Chyba lávky. Jednalo se o nefalšovaný JPEG soubor – zákazník totiž celý text přepsal v grafickém editoru! Z toho plyne poučení – příliš mnoho programů v počítači začátečníka škodí.
A to koště bych prosil dát pryč…
Pokud si myslíte, že většina grafické práce spočívá v retušování škrábanců, nenechte se mýlit. Někdy je nutné obrázky změnit k nepoznání. Tu se na fotografii vyskytne nepatřičná osoba či předmět, jindy fotografovaný objekt nevypadá, jak by měl. Můžete se podívat na obrázcích…
|
|
|
|
|
|
Nakladatel cestopisu přemluvil svého syna, aby navštívil Pordenone v Itálii a vyfotografoval dům, ve kterém žil slavný středověký cestovatel českého původu – Odorico (Oldřich). Dům se však právě rekonstruoval. Fotografie s lešením a kupou písku, pořízená pozdě odpoledne, za mnoho nestála. Podexpozici napravili ve fotolaboratoři, poté jsem nastoupil s GIMPem.
|
|
Stejně dobře je ale možné „odstranit“ nepohodlnou osobu, nebo naopak doplnit někoho, kdo na fotografii „chybí“. To nakonec „tvůrci dneška“ uměli i bez počítačů. Počítače pouze umožňují manipulovat s „mediální skutečností“ rychle, levně a efektivně.
(obrázky z publikací Poutní místo Svatá Dobrotivá, Onyx, 1999 a Cesta do říše Velkého chána, Kvasnička a Hampl, 1998)
