Díky za pěkný článek.
Má Nintendo podchyceny i situace kdy pan Petr s panem Jiřím (z jednoho paneláku) koupí Nintendo konzoli a domluví se spolu, že každý uhradí polovinu cenu a to samé u digitálních her. Zároveň se domluví, že si vytvoří 1 účet třeba na pana Petra, ke kterému mají přístup oba dva. Pan Petr hraje pondělí - čtvrtek, potom cestou do práce hodí konzoli panu Jiřímu o dvě patra níže a pátek - neděle hraje pan Jiří a potom zase dokola?
(samozřejmě jde čistě o single-player hraní)
Jedná se tedy pořád o jednu konzoli, o jednu hru, o jeden účet, jediný rozdíl je, že se připojí z jiné bytové jednotky s jinou IP adresou, což je zcela běžné, stejně jako v případě, že někdo hraje v týdnu doma a o víkendu na chatě.
Je to stejné, jako když si dva lidí zaplatí třeba na webshare kredit a mají k němu přístup oba.
Díky, tohle je docela hezký příklad, protože podle mě ukazuje, že se to celé dá udělat ještě jednodušeji.
Pokud si pan Petr s panem Jiřím skutečně předávají jednu a tutéž konzoli, nevidím z technického hlediska důvod, proč by jim popsaný způsob neměl fungovat. Pořád je to jeden Switch s jednou načtenou Virtual Game Card. Nintendo navíc u tohoto způsobu používání nestanovuje podmínku stejné IP adresy a hra může po prvním spuštění fungovat i offline. Takže jednou panelák, podruhé chata a potřetí hotel není samo o sobě nic zvláštního.
Já bych ale udělal jednu věc jinak: vůbec bych nesdílel jeden uživatelský profil. Není to potřeba. Pokud je Virtual Game Card načtená v konzoli, mohou hru spouštět i ostatní uživatelé té konzole. Petr tedy může mít svůj profil a svoje uložené pozice, Jiří svůj profil a svoje. Jedna konzole, jedna koupená hra, dva hráči, kteří se u ní střídají.
Čili technicky je ten scénář vlastně jednodušší, než jak jste ho popsal. Společné heslo k Nintendo účtu bych do toho vůbec netahal.
Jediný háček vidím jinde. Někdo z těch dvou musí být majitelem Nintendo účtu, na kterém se digitální hry kupují. Řekněme, že Petr. Jiří mu může poctivě posílat polovinu každé hry, ale knihovna bude pořád vedená na Petrově účtu. Dokud jsou kamarádi, není co řešit. Pokud se jednou rozhádají, Nintendo jim účet a knihovnu spravedlivě napůl nerozřízne.
Takže ano - podle mě by Vámi popsané střídání jedné konzole fungovalo. Jen bych každému nechal vlastní profil a nesdílel přihlašovací údaje. Nakonec totiž největší technický problém nemusí být IP adresa, ale Petr s Jiřím.
Ale jistě... v příští verzi se bude dívat AI kamerou v herní konzoli na hráče a pro jistotu i kamerou ve Smart TV spřáteleného výrobce čistě pro ověření a lepší cílení reklamy, aby se pan Petr s panem Jiřím nemohli střídat u jedné konzole a tím šidit nešťastného chudého dodavatele her a herních konzolí.
V případě radikálnější změny vzhledu může být vyžadována reaktivace, nebo zakoupení nové licence.
Vítejte v překrásném novém světě!
... a teď zpátky do reality. To půjčování a nutnost licencování je pořádný vopruz. Důvod, proč hry s nutností online aktivace / registrace / účtu někde nekupuji. Ani pro konzoli, ani pro cokoli jiného.