No zrovna na tom slashdotu je nekde komentar, od jednoho inda, ze ten clovek co zverejnil tuto zpravu uz ma na svedomi par vtipku a vcelku racionalne rozebira, proc to nemuze byt pravda. A vzhledem k tomu ze jsem z vice zdroju cetl to same (ze to neni pravda) a jenom z jednoho zdroje ze to pravda je, tak je to asi 5:1 ze to pravda neni. Ergo kladivko to dle demokratickych principu prohlasuji za famu.
A blbinka neni, protoze v predvanocnim hektickem case neni na blbinky cas. Bohuzel.
Tomu 256GB mohl věřit jen člověk, který se již nepamatuje na fyziku.
Existuje něco jako maximalni rozlišení, se kterým je možno číst pomocí světla. Aby jste rozeznal dva objekty od sebe, tak nesmí být k sobě blíž než polovinu vlnové délky světla, což je řádově 300-700nm (1 nm = 0.000 000 000 metru).
Koukám, že spousta lidí žije vědomostně ve středověku...
Jen pro doplnění:
Předpokládám, že se budu snažit uložit 256 GiB dat, což je 2199023255552 b informace - kompresi použít nelze, protože musím býs schopen uložit jakákoliv data (tedy i špatně komprimovatelná).
A4 má velikost cca 210×297 mm, tj. 62370 mm2. Z čehož plyne hustota zápisu cca 28362,59 b/nm2, čemuž odpovídá 1 bit na čtverec o straně cca 168 nm.
Fialové světlo má vlnovou délku cca 400nm. Pro porovnání: CD disky mají šířku pitu 500 nm, a to je nutný přesný substrát. Nedovedu si představit zápis (a už vůbec čtení) na papíru, který je dost hrubý...
Pardon, ale nemluvilo se tam náhodou i o bravě??? :) Když třeba vezmu barevnou hloubku 16bitů, pak se strana nejmenšího čtverce rozšíří ze 168nm na 672nm. Což je ale imho stejně šíleně málo :D
Tedy podle Vašich údajů je potřeba alespoň (150.10^(-9))^2 (m^2) plochy papíru na 1bit. A4 je asi 20cm x30cm, tedy asi 600.10^(-4) (m^2) plochy. Takže vydělěním zjistíme, že by se tam vešlo 600/22500.10^14=2,67.10^12 bitů, což je 333.10^9 bytů.
Dá se tedy těm 256GB věřit?
Ale stejne.... podle me precist treba 300dpi papir by nemel byt problem s beznym vybavenim. 300dpi je asi 10bodu na milimetr delky, coz je 100bodu na milimetr. Vezmemeli barevnou hloubku 256barev, mame 1byte na 1 bod. Coz nam umoznuje ulozit 100bytů na milimetr sctvecni. A4 = 180*297 = 53460mm ctver, coz dela pres 5MB na stranku, coz se mi jevi jako docela slusny. Rozhodne lepsi, nez se tahat s disketama :D ale CD ani DVD to nahradit samozrejme nikdy nemuze.
Cim dekodovat carovy kod?
Ja jsem na to vzdy pouzival ctecku caroveho kodu.
Kdyz mam ctecku, chci tisknout carove kody, kdyz ji nemam, nepotrebuji je tisknout (nebo verim tomu, co se vytisklo)
Ja myslim, ze tohle muze byt uzitecny. Nekolikrat jsem se potykal s tiskem carovych kodu a je to docela zajimava oblast.
Jasne, ctecka caroveho kodu je v clanku uvedena, ale me by spis vic zajimalo zda a jak to mohu decodovat primo z toho png, nebo ze scanu. Daly by se tim pak napr. podepisovat, nebo alespon oznacovat tiskopisy atp ...
Ja myslim, ze carove kody se pouzivaji hlavne v prumyslu, kvuli identifikaci zbozi (a samozrejme pri preprave). A tam je zpracovani specializovanym HW pomerne vhodne a rychle.
Pro podepisovani nebo znackovani dokumentu je urcen elektronicky podpis nebo hash funkce.
Jesti existuje SW ctecka carovych kodu, nevim. To by musel odpovedet nekdo jiny.
Zajímalo by mě, kolik je tedy možno reálně uložit dat na stranu A4. Docela vážně se zabývám myšlenkou, že záloha dat na CD/DVD (při dnešní kvalitě médií a navíc závislosti na nějaké HW/SW technologii) na dobu delší než 10 let je nespolehlivá, ale nevím, čím ji nahradit.
Kvalitní tisk na papír by bylo jedno z možných řešení.
No, řekl bych, že dobře archivovaný papír vydrží dost dlouho - odhadem 100-200 let, možná i více.
Uvažoval jsem totiž takto: mám např. snímky ze svého digitálního fotoaparátu a chci je uchovat (v digitální podobě) i pro své pra-pra-vnuky. Jak to udělám? CD/DVD/Blueray přečtu za 50 let? Obávám se, že k tomu budu potřebovat někaký "archaický" HW a SW, abych to dokázal přečíst.
Zatímco naskenování papíru a jeho dekódování už bude pro technologii r. 2060 záležitost velmi snadná.
Ulozeni infomace na papir je IMHO snadnejsi nez zpetne cteni. Osvitove jednotky zvladaji 3000 DPI, takze pro A4 to je: 210x287 mm ~ 8.25x11.3 palcu ~ 93 palcu^2 (ctverecnich)
3000^2x93=837000000 tiskovych bodu=100MB pri 1 bitu na bod. (bod je bud cerny nebo bily).
Skenovani vsak bude slozitejsi a vic nachylne k chybam, papir precejen meni svoji geometrii. Spis nez papir bych volil neco na zpusob mikrofilmu, prece jen vice odolavaji vlhkosti a snad (?) i teplote (i kdyz pri -50C nevim, to spis prezije ten papir).
snad to nebude vyznievat ako reklama, ale zaoberame sa vo firme niecim podobnym: kapacita je u nas cca 40 KB/s na jednu A4ku s tym, ze mozes mat na popredi text, obrazky atd a data su ulozene v pozadi.
Mam tu jednu ctecku OCR/carovych kodu a jeji API obsahuje prave i rozpoznavani, kteremu by mel jit predhodit i obrazek z jineho zdroje. Ale nevim, jak je to s licenci - zdrojaky k tomu nejsou a nejspis je stejne potreba koupit si to zarizeni...