Názory k článku Nová softwarová sklizeň (29. 3. 2006)
-
gliv je strasne nepohodlny na pouzivanie. neda sa na nom spravit ani fullscreen (aby nebolo vidiet nastrojovy a status bar). otacanie obrazkov je efektne ale pomale. pouzivam ho iba na slideshow ked treba spravit dojem.
na druhej strane, basket sa mi velmi zapacil a ak fakt dokaze vsetko co je tu popisane, bude to velmi uzitocny pomocnik. uz si len pockam kedy sa dostane do debian/testing. -
anonymnív defaltnim nastaveni pouzivaji kde/gnome/cele_pc jen lide kterym je to sumak jak ten pocitac vypada, pripadne jim to proste vyhovuje.
je dobre pouzivat co cloveku vyhovuje a mit k tomu _sve_ duvody. nic vic :-) ale ani nic min.
vykriky to ci ono je hnus prenechme stadu pripadnych publescentu. -
Petr (neregistrovaný)Tak jsem to prave vyzkousel. A musim rict, ze se mi tenhle programek fakt libi. Vic nez v GTK by se mi to sice libilo v Qt/KDE, ale to ozelim.
Co se tyce prohlizeni ve fullscreenu, tak menu a status bar skryt jde (klavesami B a I). A otaceni obrazku pomoci Ctrl+sipky je pravda pomale, ale zkousel jste Ctrl+tahnout mysi? U me to fici :)
Autorovi clanku diky za tip. -
tak som si gliv zase nainstaloval a musim povedat ze presiel poriadnou zmenou od mojho posledneho stretnutia s nim.
chyba mi tam ale este ponechanie nastavenia "prisposobit velkosti okna" àla gqview. ak to totiz spravim na jednom obrazku a zmensi ho to na polovicu, dalsi obrazok sa neprisposobi, ale jednoducho ho to zoomne na 50% (aj ked je napr o tretinu mensi nez prvy), teda zase musim stlacit klavesu na prisposobenie velkosti okna. co je dost nevhodne pre slideshow.
ponechanim rotacie ma ale navrch pred gqview. -
No jasně, a Gtk+ a glibc jsou trpaslíci...
Prosím vás, smiřte se s tím, že aby aplikace byly menší, budou sdílené knihovny větší. 20 MB mi na managed framework, ve kterém se dají slušně psát desktopové aplikace, přijde jako malá oběť. Pokud budete Mono aplikací mít v počítači dvacet, taky si budete stěžovat, že runtime má 16 MB? Jelikož aplikace sdílené knihovny opravdu využívají, je prakticky v jakékoli distribuci, co jsem zkoušel, spotřeba místa na disku v závislosti na počtu instalovaných aplikací degresivní. Z tohohle úhlu pohledu mi přijde 200-kilová aplikace postavená nad potenciálním budoucím jádrem Gnome jako naprosto nekontroverzní věc. Co takové Ubuntu třeba, neinstaluje se v něm Mono defaultně? -
ND (neregistrovaný)V novém Ubuntu má být taky. Mono je ve FC protože tam chtěli mít Beagle, F-spot a Tomboy.
Navzdory tomu, že si na nás zřejmě brousí zuby právníci říše zla, penetrace .NET do Linuxových distribucí se zdá být nevyhnutelná. Naštěstí případné nouzové přepsání do Javy se mi nejeví být příliš složitým. -
MO (neregistrovaný)To mate pravdu. Ale ECMA a ISO pri standardizacnim procesu pozaduji, aby vsechny patenty nezbytne pro implementaci te technologie byly pod nediskriminujici licenci RAND (Reasonable and Non Discriminatory Licensing). Nejaky penize si za to asi reknou, ale nejake extra tvrde vymahani ze strany Microsoftu asi nehrozi.
-
Jak moc je ten "RAND" kompatibilní s Free Softwarem? Může to být RAND z pohledu proprietárního softwaru, ale libovolný nenulový poplatek za patent k jedné licenci je killer pro Free SW, protože počet kopií za nulovou cenu je potenciálně neomezený (a to jediné vlastníka patentu zajímá) a kopie rozšířené za poplatek s tím prostě nehnou.
Bude to tak, že ke každému staženému softwaru pokrytému s RAND-license patenty budu ještě extra vypisovat složenky držitelům příslušných patentů, až ti se rozhodnou, že svých, řekněme, pět až deset dolarů za kopii budou chtít? Možná jsem paranoidní, ale nikde není absolutně žádná záruka, že se to nestane. -
MO (neregistrovaný)Co jsem slysel, tak se to dela take tak, ze se udeli jednorazovy poplatek za implementaci te technologie a ne za kazde stazeni. Ale to zalezi na vlastnikovi patentu. Jinak poplatek za kazde stazeni by bylo opravdu diskriminativni a asi v rozporu s RAND. To co rikate je asi pravda, ale patri to dle meho nazoru spise do oblasti teorie. Mimochodem me prijde nelogicke uz jen samotny fakt, ze by se platilo za implementaci celosvetoveho standardu a zaroven by ji platil nekdo (Novell), kdo se na jeho vypracovani sam podilel.
-
Mikulas Patocka (neregistrovaný)Pokud neprovozujete byznys, tak se na Vas patentove zakony vubec nevztahuji --- muzete patentovane technologie klidne programovat, uploadovat je na servery, stahovat je od jinych a pouzivat.
Pokud nejaka firma pouziva patentovany free software, nekdo ji zalovat muze, ale muze na ni vysoudit maximalne cenu ekvivalentniho komercniho softwaru --- cili pokud budete mit ve firme v Americe pocitac s Linuxem a Microsoft Vas zaluje, ze pouzivate patentovane technologie z Windows, muze na vas vysoudit maximalne cenu krabice s Windows. (proto se tyto zaloby vuci uzivatelum moc nedelaji)
Pokud nekdo jako RedHat nebo Suse bude Linux s patentovanymi technologiemi prodavat, pak je realne nebezpeci, ze z toho budou muset platit --- nebo to nebudou smet prodavat vubec, pokud se dostanou do sporu s GPL. -
Pokud neprovozujete byznys, tak se na Vas patentove zakony vubec nevztahuji --- muzete patentovane technologie klidne programovat, uploadovat je na servery, stahovat je od jinych a pouzivat.To platí v ČR, ne v USA. Tam se patenty vztahují i na nekomerční použití.
Pokud nejaka firma pouziva patentovany free software, nekdo ji zalovat muze, ale muze na ni vysoudit maximalne cenu ekvivalentniho komercniho softwaru.Může vás žalovat o částku, kterou uvede jako svou škodu. To může být cena komerční licence, která často řádově přesahuje cenu ekvivalentního komerčního softwaru. Vzpomeňte si na Unisys, který žaloval majitele serverů, které generovaly GIF, o $10000 za licenci LZW komprese.
-
V mém případě byla celková instalace Sysinfa včetně závislosti otázkou asi 22MB. Samozřejmě, že v tom je i Mono, GTK#, … a jejich započítávání není zrovna moc v pořádku. Jak tu už zaznělo, o nárocích Mono se nemá cenu příliš bavit v případě, že ho vyžaduje více aplikací. Když uvážím dnešní diskové a paměťové kapacity, tak bych v Monu neviděl problém ani u jedné užitečné aplikace, ale v té užitečnosti vidím tu kontroverznost Sysinfa.
Jak jsem již zmínil, GUI se mi líbí, ale na co to je dobré?. O svém počítači má IMHO každý přehled a něco takového nepotřebuje. Jestliže se budu starat o cizí počítač, tak je pro mě jednodušší se spolehnout na standardní nástroje, které jsou všude, než instalovat tohle a zatím s vysokou pravděpodobnosti i to Mono. Přijít k cizímu počítači a začít rozkoukávání tímhle, tak bych si ani nesundal kabát. Sysinfo by nemuselo být špatné, kdyby bylo např. součásti Gnome a člověk si mohl být jistý, že kde je Gnome, je i tohle. Tak tomu ale není. -
SARS (neregistrovaný)Toto asi nepatri presne sem, ale mam takyto problem:
Pouzuvam Slackware 10.2 a vseto mi slape perfekten az na monitor.
Je to starsi Yakumo MD-848FM G3M. Na googli som moc info o nom nenasiel. Mohli by ste mi helfnut, na nejaky program, ktory mi zisti nastavenie pre xorg (HorizSync a VertRefresh), aby to bolo rovnake aj pre konzolu (teraz ked chcem pracovat na konzole musim resizovat obraz).
Diky -
sufo (neregistrovaný)Skus FreeMind (http://freemind.sourceforge.net/wiki/index.php/Main_Page).
Je to v Jave a na poznamkovanie v stromovej strukture je to No.1 v OpenSource. -
tcx (neregistrovaný)Nevim, jestli to je to co hledate, ale tady http://www.root.cz/clanky/nova-softwarova-sklizen-15-3-2006/ se psalo o Gjots (http://bhepple.freeshell.org/gjots/) a me prijde tak akorat jednoducha/uzitecna ...
-
cedo (neregistrovaný)Na túto tému v r. 2004 vyšiel celý seriál - Outline editory.
-
Zkousel jsem kdysi protlacit svuj skript do teto rubriky, ale nejak mam pocit, cesky open source na Rootu nema ten spravny zvuk.
Pokud chcete open source bookmark manager, ktery je plne lokalizovany do cestiny, tak se podivejte na http://sitebar.org/downloads.php . K jeho behu vam staci normalni LAMP. Otestovat si to muzete na http://my.sitebar.org/ nebo jeste radsi na http://beta.sitebar.org/ kde je novejsi verze.
Ondrej
ČLÁNKY DO MAILU