To je fajn, že se ta komunikace řeši podobně jako u vláken a procesů. Ale ono je to někde na půli cesty mezi více vlákny a více procesy - kdy se tedy spouštění v samostatných interpretrech vyplatí? Předpokládám, že asi paměťově to vyjde "levněji" než více procesů, protože ty interpretry můžou něco sdílet. Ale v Linuxu i procesy sdílí sdílené (sic) knihovny ne, takže 100x spuštěný Python nezabere 100x paměti jako jeden Python?