Ten článek jsem nečetl nijak podrobně, ale ten příklad v Java mi přijde záměrně složitě napsaný.
Pokud vynechám zabalení do objektu a import, získám stejné tři řádky jako v basicu....
int a = Console.readInt("Zadej cislo A:");
int b = Console.readInt("Zadej cislo B:");
System.out.println(a+b);
Čas: 1min včetně hledání nějakého mého příkladu kde jsem používal konzolu....
Přesně. Navíc try - catch je v tomto příkladě taky zbytečné, stačí přidat "throws Exception". System.exit na konci zbytečné. Jediná netriviální věc je použití BufferedReaderu (kvůli readLine), to začátečníka zmate.
Celkově ovšem překomplikované, autor toho příkladu evidentně nemá praxi.
K prechodu Sun -> Oracle se nemuzu a nebudu moc vyjadrovat, ale napriklad okolo OpenJDK se ted deji zajimave veci, treba prislib IBM, ze do ni bude pridavat svoje patche, portace OpenJDK na platformy, na nichz Oracle JDK puvodne nejelo (projekt Zero popr. Shark) atd.
Vyvoje je mozne se zucastnit nebo i pouze sledovat mail listy, tam se clovek mnohdy dozvi dost zajimave informace o internich vecech JDK.
Samozrejme nic neni idealni, ale pokrok okolo Javy skutecne nejaky je (ne tak velky jak bych si treba predstavoval, ale jen testovani a dokumentovani novych vlastnosti zabere spoustu casu).
Osobně na Java pomalu rezignuji. Třeba s NIO nejsem kamarád - to je moje chyba - asi mu nerozumím. Rozpracovaný projekt se chová zákeřně. Anglicky umím celkem dobře, ale velice složité principy z Anglického originálu prostě nepochopím. Po chvilce čtení si jen řeknu WTF? Naopak, pokud chápu princip nemám problém studovat i ty velice odborné texty. Všechno do sebe pěkně zapadá. NIO.2 mi už nedává smysl vůbec, evidentně k vůli nepochopení NIO. Všechno mi to začíná připomínat stav s J2EE. Už mě v JAVA skoro netěší programovat. Ano, mohl bych použít nějakou externí knihovnu která chování NIO odstiňuje, ale nemám rád černé skříňky.
Nejsem John D. Carmack, potřebuji jednoduchý programovací jazyk pomocí kterého udělám věci jednoduše, dobře a příjemně.
Slovo frustrace častým používáním vyčpělo a mám pocit že tedy můj pocit nedokáže vyjádřit dostatečně. Prostě mě už netěší v tom programovat. Z čistého diamantu se stává sudoku. Nemám rád sudoku.
Abych v nějakém jazyce mohl programovat musí mě těšit, aby mě mohl těšit musí být logický, nezáludný (PHP/Javascript ble ble) a snadno pochopitelný.
Vůbec si nejsem si jistý, jestli JDK7 je krok směrem k přehlednosti nebo krok k obdobné situaci jako je u J2EE. Nevím proč, ale mám pocit že JDK7 všechno jen komplikuje.