Názory k článku Nový kolonialismus a open source: návrat odlišných přístupů přemýšlení
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
To bude asi počáteční náročností běžné pracovní činnosti a nedostatečnou až nemožnou modularizací.
Pokud vezmu jako příklad třeba ten zmíněný Gmail vidíme, že ani obyčejná pošta už dnes není tak jednoduchá - počet protistran, jejich kategorizace, přílohy, kalendáře, archívy ... to je ve srovnání s psacím stolem a několika šanony před 50-100 lety úplně jiná náročnost.
<hr />
Gmail používají možná desítky až stovky milionů lidí po světě, jistě se najde několik desítek rozdílných vzorců obecně práce emaily, use-cases chcete-li. Vlastně asi ani není nikdo, kdo by je indentifikoval a aplikaci modularizoval. A vlastně proč taky, když mohou všichni přejít na stejný způsob práce. A tak si stáhnete jinou aplikaci, třeba Thunderbird. Poštu pak ale nemáte setříděnou centrálně a pokud opustíte Thunderbird, všechno je ztraceno, dokonce ani převod nehrozí. A v tom to je. Absolutní generalizace struktur a modularizace. Což je ovšem často neefektivní a vede to nejen k výkonnostním problémům. Typicky onen Wordpress. Velká code base, obsolete, generalizované struktury a spousta modulů, které může napsat každý - a to je zase bezpečnostní problém.Možná bych spíš viděl velký problém v tom, že málokterá aplikace opravdu něco řeší skutečným zjednodušením a opravdu klade důraz na efektivitu užití - typicky česká elektronizace státní správy, že.
5. 1. 2021, 00:32 editováno autorem komentáře
-
Osobne si myslím že jediný problém otroctva je Google,... Microsoft, Facebook, a ostatné v podstate nie sú problém, a je možné plnohodnotne fungovať aj bez ich služieb... máme Linux, LibreOffice, atď, takže tu fakt otrokom nemusíš byť... u Googlu ale žiaľ je to tak že si ich otrokom aj keď nechceš, lebo nemáš inú možnosť... ako aj tu sa teraz začína to riešiť či už HarmonyOS alebo LinuxFóny, celkom to vidím tak že v budúcnosti to bude možné. FOSS svet je podľa mňa skvelý lebo dáva používateľovi kontrolu, a nie korporácii,... Uvidíme jak sa to vyvinie... btw. dosť je problém že toto otroctvo vzniká hlavne kvôli používateľom, lebo v podstate oň prejavujú záujem... ľahšie mu je nemať kontrolu nad vecmi, než mať,...
-
Jan HrachStříbrný podporovatelTen Facebook je problém například u škol, kde jsou studentské skupiny, kde se sdílí informace, různé turistické a sportovní kluby, i některé firmy kde rozpis směn vedení publikuje výhradně na FB (fakt). Dále je to problém když se to stane součástí „veřejné diskuze“ a různé známé a důležité osobnosti, od premiéra po epidemiology, to používají jako výhradní publikační platformu.
-
Úvaha je to zajímavá, ale centrální myšlenka "kolonialismu" mi přijde málo ukotvená. S produkty a službami se šíří kultura, něco jako kulturní vítězství ve hře Civilizaci. Je současná podoba osobního automobilu kolonialismem jako má být podoba gmailu? Co splachovací záchod? Telefon? Ne, s termínem koloniualismus nesouhlasím, protože implicitně evokuje jakousi vinu za to, jak "vypadá UI map". Žádné koloniální podrobování se nekoná.
-
on to kolonialismus je at uz se to nazve treba unifikace, protoze se
nekdo prizpusobuje stylu, ktery mu puvodne nebyl vlastni.problem dnesni doby ovsem je, ze to vsechno vidi negativne.
napr. kolonizace afriky, ale urcite to melo i pozitivni vlivy.
takze dneska se nekteri snazi rozbit jakekoliv sjednoceni, akorat nevim jestli
jde treba matematiku vyucovat ci pochopit uplne jinak napriklad "africky" :-) -
No a znáte třeba indické násobení, kterým i malé děti dokáží násobit velmi velká čísla (a jeho další výhody)? Nebo čínské (grafické)? A co egyptské (etiopské) nebo ruské (sedlácké) založené na binárním zápisu?
Když teda pominu to, že to násobení, které jsme se učili my, má základy v arabské středověké matematice...
Viz například tento zdroj: http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~soc/index.html
-
Ono to kolonialismus není, protože přizpůsobit se stylu, který mi nebyl původně vlastní, neznamená být kolonizován... Znamená to přijetí (navíc dobrovolné!) kulturního vlivu.
Přijetí kulturního vlivu není totéž co kolonialismus. Je to dnes běžná dezinterpretace pojmů z úvah, které se dělají bez hlubšího přemýšlení a především znalosti významu pojmů.
Jak už tu někdo v další diskusi podotknul, česká architektura nebyla kolonializovaná Itálií, přestože v určitém období přejímala její styl.
Jinak zcela souhlasím, že svět není černobílý a přisuzovat pojmům emoci (pozitivní nebo negativní) je značné zjednodušování. Na druhou stranu je to logický přístup, protože bez nějakého finálního zhodnocení by se jen neustále mlátila sláma o ničem. Ale ano, historické události je dobré neustále znovu přehodnocovat a vysvětlovat, aby se neudržoval jen jeden jediný pohled na věc.
A matematiku lze jistě uchopit různě - my používáme arabsko-řecký přístup...
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Já bych tu myšlenku kolonialismu nezatracoval. Jenom si vzpomeňte na neustálé stížnosti na poangličťování, což přichází s aplikacemi a programováním vůbec a pak, když to směšně přeženu, máte všude Halloween či Santu Clause.
Ono spíš to slovo Kolonialismus v sobě má nutně takový válečný a porobný nádech, takový senzanční vzhledem k zas tak ne moc kontroverznímu obsahu, ale to co je vlastně sdelením článku zas tak divoké není, spíš je to jiné přejímání kultury než skrze pomalé přesídlování kmenů, pastevců atd.
5. 1. 2021, 12:52 editováno autorem komentáře
-
Genocida není výhradně věcí včerejška, takže to asi nikdo nepoužije, ale takovou decimaci dnes připomíná nanejvýš zasvěcení kostela sv. Mořice a druhů, takže ta by se dala obrazně použít (pokud CentOS Stream ztratí pouze desetinu uživatelů).
Přijde mi, že kolonizace je z pohledu zápaďáků (odtamtud asi vítr vane) věcí minulosti, za jejíž negativní následky se sice kají, ale je to dávno. Termín je proto silný, ale "volný" a protože každý tepaný nešvar potřebuje naléhavé označení (x-fobie), tak tu máme neo-kolonialismus.
Přijde mi to ale zavádějící, taková Čína nejspíš vede skutečný neo-kolonialismus a označovat stejným termínem "nucení" GUI umenšuje podstatně vážnější skutky. -
Aby open-source mohlo byt odpovedi, musela by nejdriv bezna populace pochopit rozdil mezi free software a zdarma software. A aby treba ten svobodny software trochu podporovala, jako treba lidi podporuji charitu.
To ale implikuje fungujici obcanskou spolecnost. Bohuzel se posledni se posledni mesice ukazuje (alespon v CR) jako zatim naprosto nerealne.
-
V duchu tohoto "článku" (čti blábol) navrhuji následující
- zrušme používání metrického systému - národní/kulturní zvyklosti říkají, že by jsme měli používat lokty a sáhy či bečky a žejdlíky
- zrušme mezinárodní standardy a normy - národní/kulturní zvyklosti musí být více než dostatečné
- zrušme komunikační protokoly - každý nechť používá pro sestavení požadavku národní/kulturní nebo lokální zvyklosti
- zrušme jednotný časový řád - vždyť i ten jde proti národním/kulturním, co dokonce proti lokálním zvyklostemStandardizace a normalizace je základní předpoklad pokroku a rozvoje - to platí i pro SW, stejně jako pro ostatní obory. Můžeme např. polemizovat, že po vstupu Indie do mezinárodního vesmírného programu jsme vynucením používání již platných norem (západních a tedy koloniálních) omezili jejich národní zvyklosti a tedy, v duchu tohoto článku, jsme jejich národní program kolonizovali, ale zase lze jako úspěch považovat, že jejich integrace proběhla rychle a indický kosmonaut se dostal do vesmíru nedlouho po jejich vstupu do programu.
Stejně tak lze polemizovat nad tím, jestli by Linuxu byl by dneska tam kde je, kdyby mu pevnou rukou nevládnul Linus (a následně i další). Ostatně, pokud se podívám na OSS projekty tak ty úspěšnější mají nějaký model řízení a ty, které jsou opravdu vidět, jsou řízené "pevnou rukou" - ve smyslu tohoto článku koloniálně neb maintainer většinou nepřipouští erozi již nastavených zvyklostí s příchodem nových "kultur" - ostatně to je spíš většinou důvodem ke vzniku forků nebo klonů.
Knížka Katedrála a Bazar je krásný ideál, který je sice zásadním milníkem v procesu chápání "řízení projektů", ale bezmezná víra v její "ideál" je cestou do pekla.
5. 1. 2021, 10:06 editováno autorem komentáře
-
Příklady uvedené v úvodu reakce jsou sice poněkud přitažené za vlasy, ale velmi
dobře ilustrují, že je původní článek opravdu blábolný a typicky rádoby filozofický,
ale ve skutečnosti jen trapně filozofující. Pan filozof z MU si asi neuvědomuje, že bez
zásad moudře shrnovaných v sadě RFC (vše anglicky) by nemohl být ani žádný
Gmail, protože by se nikdo s nikým nemohl ani spojit, natož navázat nějakou
komunikaci. Nebylo by tedy možné kritizovat ani takovou marginalitu, kterou je uvedené
řazení e-kontaktů v nějakém adresáříčku freemailu (který notabene není nikdo
povinen používat, když se mu nelíbí). Spojení tzv. nového kolonialismu (i když má
znamenat jen jakýsi hypotetický IT-kolonialismus, protože neokolonialismus
je něco jiného) s open source je úplně vykolejené, protože nedává žádný smysl. -
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Tak dovedu si velice dobře představit, že spolu se směšnou snahou některých uvědomnělých historiků vykreslit i Česko jako koloniální národ přichází snaha zavést tuto základní linii i do průmyslu, zde např. skrze IT, aby se pak dala jak základní vrstva aplikovat kolektivní vina a následně užívat všemožná obninění z rasismu, prolínajícím se tak úzce s tím kolonialismem, prakticky na každého oponenta.
Chci tím říct, že se pravděpodobně jedná o snahu zavést tyto nové pořádky i do technologického světa a různých prvních pokusů jsme již svědky.
-
Jsou přitažené za vlasy, stejně jako je hodnocení "článku" příkré a to proto, že ačkoliv je autor vysokoškolský pedagog, tak jeho esej spíš odpovídá zamyšlení žáka základní školy - splácá páté přes deváté, používá velmi obecné termíny bez toho, aniž by definoval kontext (nebo se alespoň omezil či vymezil) atp. - celé je to spíš nekoordinovaný výkřik do tmy než opravdové zamyšlení. Komentář je tedy úmyslně hyperbolou samotného "článku".
-
Tyhle texty jsou ukázkou toho, kam vede přílišná specializace ve vědě.
Filozof by měl jistě hodnotit virtuální svět, ale neměl by ho hodnotit, když nerozumí elementárním základům jeho fungování a vlastně celému "přírodovědnému paradigmatu" (přístupu k vědě na principu definice-věta-důkaz, či hypotéza-experiment-prokázání/vyvrácení hypotézy).
Naopak je také škoda, že spousta informatiků (ajťáků, či jak to označit) nerozumí "humanitnímu paradigmatu" (přístupu k vědě na principu diskuse, posuzování názorů a nějakého výsledného zhodnocení různých pohledů na věc).
-
Taky se ztotožnuji, že článek je blábol a to pořádný. Hloupý lidé tvoří vždy(drasticky většinou) hloupé myšlenky nebo se nechají ovlivnit hloupými myšlenkami. Autor je zvejně důkazem jak to dopadne, když akademickou obec opustí inteligence(Mensa jedinci). To, že je světový standard v IT v angličtině je jenom produktem jistých rozhodnutí a činnosti v jeho počátcích. Prostě tehdy, v IT pravěku který byl pro ně přítomnost dělali rozhodnutí, kterými tvořily budoucnost(zítřky) a pro nás je to již minulost nebo přítomnost. Nikdo nebránil negrům, indům, rusům či činanům aby počítače, standardy a specifikace vytvořily. Nemohly protože nebyli tak vyspělí(byli zaostalí, primitivní) a tudíž jim tyto příležitosti nebyli přístupné. Nicméně u příležitostí to funguje takto, že jedna navazuje na druhou. Stejně tak mohly první doplout negři do Ameriky, nikdo jim v tom nebránil, ale dokázala to evropská inteligence. Třeba měl Hitler pravdu a existují rozdíly mezi rasami, nebo jejich vládcové(vůdcové) byli sobci či debilové s nulovou představivostí, nebo jejich společnosti byli plné zmrdů a parazitů, které jenom sobecky schromaždovaly či spotřebovávaly zdroje(tvz. došlo kumulaci zdrojů v rukou neschopných), nebo oddávaly se rozkoším(viz. muslimáci, např. Osmánská říše), místo toho aby používaly mozek na myšlení.
Ten tvz."kolonialismus" je pouze problém pro nepřizpůsobivé, kteří odmítají se přizpůsobovat nebo se prostě nechtějí přizpůsobit(adaptovat) či jsou prostě líní. Pokud to prostě někdo nezvládá či nechce, může se vrátit k lopatě. Manuální práce je taky důležitá a potřebná. -
Myslím si že článek špatně používá pojem kolonialismu.
Británie používala koloniální Austrálii jako místo pro vyhnanství. Tedy Británie využívala Austrálii. My používáme Google Mail protože chceme. Nikdo nám ho nenutí. Můžeme používat třeba Email od Seznamu, kde zkracování jmen není. Neboli my využíváme Google Mail protože chceme nebo je to pro nás výhodné než jiné alternativy. Kdežto Austrálci brity v Austrálii nechtěli, ale neměli jinou možnost, protože britové si vzali území silou.
Podle mně je správný termín kulturní vliv. Ten se děje a děl vždy. Někdy jako důsledek převahy síly, někdy jako důsledek ekonomické převahy, někdy jako důsledek rozkvětu. Např. italové nikdy neměli mocenské a dokonce ani ekonomické výboje do našich zemí, ale důsledky Italské renesance se projevily i v malbách našich mistrů.
-
Jenže k nám (myšleno prostor českých zemí) Římani opravdu nevlítli - nepočítame-li osamocené a ojedinělé výpady, naše území nekolonizovali - na jeho hranicích ho zastavili nejdříve Bójové, či česky také Bohémové, (Kelti), hlavně pak ale Markomani a Kvádové (Germáni) a hranice Římské říše byla souběžná s Dunajem, Moravou a pohořím Šumavy.
-
Není to úplně přesné. Římané přešli Dunaj a zbytky jejich táborů byly nalezeny jak na území v okolí dnešní Bratislavy, tak jižní Moravy. Ovšem bylo to v posledních fázích římské říše (západořímské) a netrvalo to dlouho.
Na druhou stranu nevím, co pokládáte za prostor českých zemí - jestli jen Čechy bez Moravy, pak máte úplnou pravdu.5. 1. 2021, 19:00 editováno autorem komentáře
-
Máte pravdu - tak jak jsem to napsal to není fakticky správně (za České země považuji Čechy, Moravu a Slezsko) a známky západořímského “osídlení” na našem území dokládají vámi uvedené.
Na druhou stranu “důkazy” také ukazují, že se jednalo spíše o “zábor” území, které Kvádové uvolnili (opustili). Navíc už to bylo v období počátku stěhování národů. Proto jsem to trochu zjednodušil a tuto přítomnost “Římanů” na našem území neuvažoval jako kolonizaci.
Nejsem ale historikem a moje znalosti pocházejí z volně dostupných zdrojů - z odborného hlediska se tedy jedná o domněnky a názory.
-
Bezpochyby. Při každém styku (obchodním, turistickém, jiném) dochází k přejímání (třeba i podvědomému) slov, postupů, myšlenek, názorů.
Jen bych zdůraznil, že to je dalece o kolonialismu (neboli nucenému přejímání slov, postupů, myšlenek, názorů. Čím víc o tomhle článku přemýšlím, tím více mám pocit že autor krutě ujel. Mně se taky nelíbí že google nerespektuje naše lokální zvyky, ale proč by vůbec měl? Když se to autorovi nelíbí, ať jde jinam. Když se to autorovi nelíbí, že přejímají jiní lidé, tak má holt smůlu. Nebo může zkusit přesvědčovat, ale způsob v tomhle článku je poněkud mimo.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Při čtení článku jsem si toho vůbec nevšiml, ale čím víc to vstřebávám zatímco procházím diskuzi, tak mi připadá, že je to stejný pokus jako vlámat do české historie kolinialismus opravdový, jako jsme to viděli v nedávné době. Jenom tedy v technologickém světě v tomto případě a na tomto základě vlastně umožnit vnesení a vkloubení všeobecných moderních terorií užívajících i právě narativ kolonismu - jako např. Critical race theory a tím vlastně otevřít dveře označení všech za utlačovatele, kteří se musí s hanbou podřídit každému, kdo na ně tento klacek vytáhne.
-
Jenomže pokud se vám nelíbí, že tohle Google dělá, tak vylitím srdíčka tady v diskusi se toho moc nezmění, ale použitím tlačítka [?] Send feedback přímo v rozhraní googlu (Gmail, Analytics, GTM ,Optimize, etc...), popsání problému a odesláním formuláře, tak se tato informace dostane k vývojářům. A pokud takových Feedbacků bude dostatek, je velmi pravděpodobné, že se to dostane do nějaké příští verze.
Takže opravdu, pokud vám to vadí, tak pojďme všichni tady z diskuse, komu to vadí, odeslat za sebe Feedback z Gmailu a třeba se dočkáme.
-
Co treba takova Indie. Byvala kolonie, uz sedmdesat let demokraticka zeme (jedna z mala v regionu), od kolonizatoru zdedila zeleznicni sit a globalni jazyk, ma atomovou bombu, ale presto v mnoha ohledech stale preslapuje na miste. Hlavne diky "sve" kulture, kterou Britove nijak zasadne neposkodili protoze se (na rozdil treba od spanelske conquisty) soustredili prevazne jen na obchod.
Myslim ze v globalizovanem svete se proste prosadi "to nejlepsi" a regionalni kultury v tom nehraji prilis velkou roli.
-
Tak, tak.
Nemohu si pomoct, ale trochu mi to připomíná Monty Python's "Life of Brian":
REG: ... And what have they (the Romans) ever given us in return?!
XERXES: The aqueduct?
REG: What?
XERXES: The aqueduct.
REG: Oh. Yeah, yeah. They did give us that. Uh, that's true. Yeah.
COMMANDO #3: And the sanitation.
... -
Nedělejte si o Britech moc velké iluze (nejstarší demokracie a tak). Jakmile šlo o jejich zájmy, neváhali použít jakékoliv dostupné prostředky, a zákony či zvyky šly stranou.
Třeba při povstání sipájů v Indii, Búrů v jižní Africe nebo i během 2. světové války, kdy Churchill nařídil ničit německé záchranné letouny (označené červeným křížem), poskytující pomoc nad Kanálem sestřeleným německým pilotům, viz jeho paměti, II. díl, str. 310.
S našimi historickými zkušenostmi se neumíme skutečný kolonialismus vůbec představit. -
Mě nepřišlo, že by si dělal nějaké iluze - právě naopak shrnul britský přístup velmi trefně a i vámi uvedené příklady byly vždy hlavně ohrožením britských obchodních zájmů, nikoliv filozofickým střetem vládnoucích elit. Jedná se funkční přístup "nevrtej se v tom, pokud to funguje" a výsledkem je to, že země Commonwealthu spolu dodneška dokážou vycházet.
Oproti tomu např. kolonialismus Japonský, křížové výpravy nebo současná Ruská hybridní válka byly/jsou sice na pozadí motivované ekonomicky, ale vnášeli/vnáší do samotné kolonizace i touhu změnit myšlení samotných obyvatel - důsledky jsou dobře vidět ("rozhádaná" východní Asie, "neklidný" blízký východ, dopad hybridní války sice ještě neznáme neb neskončila, ale důsledky už vidět jsou).
-
Je moc hezké, že autore uvažuješ na takto vyšším levelu o celospolečenském problému řekněme "neanglofonního západního světa". Proti tomu nemám nic, máš vlastně pravdu. Ale co je to platný, i kdybychom my tady nakrásně po 1989 nepřevzali nekriticky každou hovadinu jen proto, že je z USA (třeba ten pitomej nezdravej mekdonald), tak stejně gumujeme mozky a vyrábíme stádní společnost už tím, že ve 3 letech šopuneš dítě do školního systému, ze kterého vyleze v 16 - 19 - 25 letech a po celou dobu de facto jede v kostnatým Herbartovským sektářským drilu. Čest všem výjimkám, které v zemi máme, ale kterých je stále poskrovnu. Takže je vlastně úplně jedno, že jsme "obětí nějakého IT-kolonialismu", my máme daleko větší kulturně-sociální problémy a do toho nám nastupující generaci dětí (od současných středoškoláků až po ZŠ i MŠ) mrví všechny ty sociální sítě a smartphony a snadno dostupné cokoli, co si zamanou.
-
Stěžovat si na dril na českých školách je tak 15 let pasé... Už minimálně 15 let se v ČR minimálně v základním vzdělávání zkouší různé nebezpečné "alternativní pedagogiky" a pracovní sešity s předvyplněnými texty, takže se děti neučí zpaměti pomalu ani násobilku nebo abecedu. V důsledku toho vzniká a už i na VŠ nastupuje generace "dětí", které ve školách zažily neobvyklou benevolenci, nebyly nucené dělat nic, co by je nebavilo a mohly si volně určovat čemu a kdy se chtějí věnovat a čemu ne. Ten "sektářský dril" věcí jako je násobilka nahradila v matematice morová rána jménem Hejného metoda, která sama o sobě nemá úplně špatné myšlenky, ale její implementace obvykle končí tak, že některé děti nabývají dojmu, že si mohou i základní operace definovat tak, jak se jim to zrovna hodí nebo líbí, takže 2*2 je 8, protože to tak Anička "vymyslela". Jsem velmi zvědavý na uplatnění těchto jedinců v pracovním procesu...
Výše uvedený článek tomu nicméně odpovídá - autor dezinterpretuje bez hlubší znalosti pojmy tak, jak se mu to zrovna hodí a předkládá něco, co nemá nijak zásadní přínos. Mnohé i velice chytré děti na SŠ jsou dnes zvyklé takto "pracovat" - rozpočítají příklad, který se jim zdá zajímavý, zanedbají či přehlédnou části zadání, které se jim nehodí, dostanou se do půlky, kdy se domnívají, že už "to vlastně mají", ale k finálnímu výsledku se nedopracují kvůli elementárním chybám ve znaménkách a numerických operacích (i za použití kalkulačky, kterou mnozí používají slepě jako dogma, bez znalosti úskalí nebo schopnosti sebekontroly).
-
No tak se běžte podívat na výuku Hejného metodou... Můžete mít i štěstí na kantora, který ji zvládá, ale většinou to (s mírnou nadsázkou) vypadá takto.
Místo drilu z kvalitních starších učebnic se teď děti zpaměti učí "postupy", které si samy s pomocí paní učitelky vymyslí a nakreslí, takže pak počítají trojčlenku blbě, protože netuší jak funguje, ale ví, že mají nějaká čísílka napsat někam do nějakého trojúhelníčku...
Ale ano, základní školství je zdevastované bez ohledu na používání obskurních výukových metod. Kdysi jsem doučoval jednoho klučinu matiku. Že mu učitelka tvrdila, že jednička je prvočíslo bych mu nevěřil, kdyby to neměl v sešitě a kdybych následně nečetl stejné moudro v jednom DUMu, který zpracovala nějaká jiná odbornice ze ZŠ...
-
1) Tohle je naprostá teorie, která v praxi vypadá úplně jinak... Jednak děti nebudou odpovídat správně, druhak učitel bude v časovém presu a celý postup výrazně zkrátí, aby násobilku stihl probrat aspoň do konce 4. třídy (jo, to je další ironie)...
2) Výše uvedený postup je taky špatně! Chybí v něm totiž to nejdůležitější a sice **proč** si žák myslí, že je to 432. Oni totiž velmi často dojdou ke správnému výsledku naprosto špatným postupem a taky je potřeba myslet na těch zbylých 31 dětí ve třídě, které netuší, jak Pepíček k tomu "správnému" číslu došel.
3) Násobit dvě dvojciferná čísla nejprve zpaměti je docela hloupé. Rozumnější bude prvně probrat násobení pod sebou, které lze dělat celkem bez chyb, a pak se teprve bavit o tom, jak to v případech, které jsou jednoduché, dělat z hlavy.
9. 1. 2021, 16:57 editováno autorem komentáře
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelŽádný extrém není dobrý. Ale základní postupy se buď naučíte, nebo je musíte pokaždé znovu vymýšlet.
Moje máma trojčlenku uměla, protože pan řídící ve dvojtřídce takové věci děti zkrátka naučil.
Za nás byla trojčlenka (kupecké počty) buržoazní přežitek a tak se pokaždé, když přepočítávám nestandardní formáty papíru na plotter, musím zamyslet, jestli náhodou nepočítám blbě.
Když se děti nenaučí základy (malou násobilku), nemůžou ani odhadnout výpočet natolik, aby jim výrazně chybný výsledek byl podezřelý. A nemůžou třeba ani dobře řešit rovnice, protože když mají každý člen třeba vydělit 8, ztratí se v těch výpočtech a udělají chybu (mám ověřeno na diskalkulikovi).
To triviální školství (číst, psát, počítat) se více méně musíte naučit zpaměti. Násobilka, písmena, vyjmenovaná slova, ...
Všechno našrotit není dobrý přístup, ale ani opačný extrém není šťastný.
Skutečná tragédie ovšem je, když učitel nerozumí tomu, co učí (dítě dostane pětku z matematiky, protože vyřešilo příklad jiným, vlastním postupem). -
Co maj všichni s tou trojčlenkou? Mně trojčlenka ve škole přišlo jako návod pro ty, co nejsou schopni to vymyslet sami a vůbec jsem nechápal, proč se to mám učit. A nechápu to dodnes. Když něco tak triviálního nedokáže někdo odvodit, tak jak můžu věřit tomu, že to dokáže správně aplikovat?
Osobně nemám problém s tím se něco našrotit, ale princip v matematice by měl být, že jsem schopný vysvětlit, proč to tak funguje. Samozřejmě na základce jsou různé děti, a u některých jsou učitelé rádi, že vůbec umí násobit (a je vcelku jedno, jestli ví proč), ale cíl by měl být, že ty děti "ví proč".
-
>nemůžou ani odhadnout výpočet natolik, aby jim výrazně chybný výsledek byl podezřelý.
Není hlavní téma článku, ale naprostý souhlas s touto větou a bohužel je to doslova tragédie. A to se fakt snažím, aby studenti nepočítali bezhlavě a neustále je vedu k tomu, aby se podívali na výsledek, jestli není zjevně nesmyslný. Jen několik příkladů:
- Asi tak pětina VŠ studentů, co učím, klidně spočítá, že daný výrobek se na celkových tržbách několika výrobků podílí 180 % (opakuje se každý rok již nejméně 10 let).
- Kolegyně, která učí daně, obdobně odhaduje, že pravidelně čtvrtina studentů spočítá DPH nebo jinou daň, která je vyšší než daňový základ a není jim to divné.
- Když jeden student spočítal průměrnou spotřebu osobních aut 4800 a 5200 litrů/100 km (a ještě z toho udělal „hezký graf“), tak už jsem to nevydržel a komentoval slovy, že by si ta auta za sebou musela tahat cisternu, aby vůbec dojela k nejbližší benzínce.
- Na jaře studentka spočítala, že covidem se nakazilo „0,000000nic“ osob a zemřelo „0,0000000nic“ osob na milión obyvatel (netrefila se „jenom o pár řádů“) protože nejen, že nepřepočetla na milión obyvatel, ale jaksi těmi milióny ještě dělila?
Teď v prosinci polovina studentů spočítala, že jenom za listopad u nás na covid zemřelo 200 tisíc obyvatel (přesněji tedy 199 tisíc a nějaké drobné), protože nebrali v úvahu, že data za jednotlivé dny byla kumulativní, přestože jsem je na to v zadání extra upozorňoval…
Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho…
Kde jsou ty doby, kdy profesor studenta ČVUT honil 10 minut okolo posluchárny s příložníkem v ruce – protože spočítal, že most se v důsledku tepelných změn prodlouží o 47,2 metru. Ale dneska studenty mlátit nemůžeme (to říkám samozřejmě v nadsázce), tak co máme dělat… -
A co teprve studenti, kteří spočítají, že v běžné místnosti za normálního tlaku a teploty je cosi krát 10⁻²⁴ molekul plynu, a hrdě to odevzdají, protože jim na tom výsledku nepřijde vůbec nic podezřelého (hlavně že tu mantisu mají na devět desetinných míst, jak jim vylezla z kalkulačky).
A nejen studenti. Dodnes vzpomínám, jak jsem nevěřícně zíral na vzorové řešení jedné úlohy fyzikální olympiády, kde autorovi vyšlo, že družice s dobou oběhu 100 minut je během jednoho oběhu vidět z nějakého bodu na povrchu planety... 17352 sekund.
-
“vzniká a už i na VŠ nastupuje generace "dětí", které ve školách zažily neobvyklou benevolenci, nebyly nucené dělat nic, co by je nebavilo a mohly si volně určovat čemu a kdy se chtějí věnovat a čemu ne”
Zaslouženě velice rychle narazí. Od toho ale VŠ v konečném důsledku je, aby je hezky profiltrovala. Před dvaceti lety také byli tací, možná v menší míře, ale nic nového to není.
-
Nevidím problém ani tak ve vývoji světa popisovaným směrem. Lidé mají ve skutečnosti kvalitnější život i díky technologiím, které pronikají z jiných kultur a kultury se navzájem obohacují. Byly doby, kdy bylo i u nás tradiční mít druhé, křestní jméno - ta tradice se postupně utlumila. Nelze hodnotit za a priori špatné, pokud se naše zvyklosti pojmenovávání změní v důsledku průniku jiných kultur.
Co vidím jako větší problém je to, že korporace (popsané v eseji skrze neokolonialismus) nabourávají význam státních útvarů. Pro elektronickou činnost nejsou zeměpisné hranice ničím podstatným. Tady mám obavu, že chybí celosvětové zkušenosti. Státní útvary si tisíceletým vývojem utvořily a do značné míry ustálily zvyklosti, jak svoje zájmy chránit. Ochrana hranic kvůli výběru cel a daní a tím i ochrana hospodářských zájmů občanů a podniků na území. Nic takového ale není vytvořené pro ochranu občanů v digitálním světě, kde hranice nemají žádný přirozený význam. Nikdo neumí ochránit občana v obchodním boji jedné mezinárodní společnosti s druhou.
Nyní se to nešikovně implementuje skrze zákony jednotlivých zemí. Dost krkolomně musí poskytovatel služby rozlišovat, do jaké země poskytuje obsah a služby, jaké zákony pak musí dodržovat, jaké daně odvádět, ... Podle mě to není dlouhodobě (v řádu vyšších desítek let) udržitelné.
Osobně vidím dvě možná vyústění. Buďto bude zachován význam jednotlivých států - ale to povede k významné deglobalizaci služeb a obsahu, nebo nebo naopak význam států oslabí. Sám bych to tipoval spíš na tu první možnost. Lidé nemohou být živi jen z nul a jedniček, potřebují i někde bydlet a něco jíst; to je schopen chránit spíš tradiční stát, než neokolonizátor.
Současný stav je poměrně žalostný. Pokud chci podnikat, můžu si zaplatit venkovní reklamu, uspořádat akce, vyrobit propagační materiály. Cílem je zaujmout spotřebitele, který utratí peníze. Ze všeho bude mít moje země, ČR, prospěch. Zaměstnanec, který koupí mé zboží, vydělal zdaněné peníze, já z nich zaplatil spoustu propagace (kterou provedli další zaměstnanci odvádějící daně). // Nebo se na tradiční marketing vyprdnu, začnu se propagovat na internetu. Nechám si někde na východě (nebo ještě dál) vyrobit web, appku do mobilu, zaplatím si digitální reklamu. Zaměstnám tím spoustu lidí žijících mimo ČR. Ten, kdo si koupí můj výrobek de facto platí do ciziny - ale přitom on, ten kupující, je jediný, o kterého běží.
Jako jednotlivec si koupím zboží a služby, třeba elektronicky, odtud, kde pořídím nejvýhodněji. Starou bačkoru mě zajímá, jestli tím dávám práci Čechovi, Indovi, Číňanovi. Jako občan ČR bych byl ale daleko raději, kdyby zákony dokázaly ošetřit (všem bez rozdílu), aby se spíš vyplatilo podporovat naši ekonomiku. Z části to jde udělat pobídkami, ale nevyhnutelně je také nutné to regulovat cly a daněmi. A jsme zpět na začátku: jak účinně zdanit službu, kterou si objednám přes hranice. Stát to nemá jak regulovat, jak kontrolovat, jak vybírat.
-
To si asi pletete, co je totalita. I ty nejdemokratičtější a nejliberálnější země kontrolují osoby a zboží jdoucí přes hranice. Až v posledních dvaceti letech vznikl fenomén čerpání služeb přes hranice. Něco, co v historii neexistovalo - a možná se Vám to zdá totalitní, ale bude zapotřebí najít nějaké řešení.
Jedním z řešení jsou nějaké formy internetové daně. Vyhne se ten, který své místní služby bude provozovat z tuzemska, ale kdo poskytne přes hranice, zaplatí daň. Státy si budou muset zajistit, aby maximum z domácího produktu zůstalo činné zde, nebo aby bylo znevýhodněno daní / clem.
Nebo donutíte jiné země (USA, Indii, Čínu atd.), aby sem poslaly nějak jinak peníze, aby bylo možné i Vám stavět silnice, hradit zdravotní a sociální péči?
Prolamování HTTPS do toho nepleťte. Telefon nebo Vaši polohu, nebo polohu auta, nebo kde jste zaplatil kartou, nebo kde jste se ubytoval stát také zná. Není problém to, že má takové možnosti, ale to, aby to nebylo zneužíváno a bylo kontrolováno.
V současném světě máte v zásadě jen dvě možnosti, jak tomu přistupovat. Buďto bezhlavě kopete za "soukromí", které stejně neexistuje; sice možná zabráníte ČR, aby mohla nahlédnout do Vaší (určitě úžasné) komunikace, ale stejně data "zabezpečeně" odesíláte do sfér USA, Číny, ..., kde už si stát umí pohlídat, aby měl data přímo od poskytovatele (a nemusel je pokoutně odposlouchávat). Soukromí máte v háji tak jako tak. Nebo připustíte, že absolutní soukromí (nejen) na internetu je nedosažitelná chiméra, ale aspoň se zamyslíte nad tím, jestli do Vašeho soukromí "vidí" jen cizí země, nebo jestli dokážeme připustit, že i naše země má své vlastní zájmy ke chránění.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
"V současném světě máte v zásadě jen dvě možnosti, jak tomu přistupovat."
To, co zde nabízíte, je falešné dilema a svádíte čtenáře ještě k tomu, aby se na základě toho vzdali nároku na to, aby je státní aparáty nešmírovaly a nešikanovaly. V prvním případě podsouváte bláznovství a v druhém odevzdanost. Jsou tady i jiné možnosti. Jak vidíte s GDPR, takové zapomínání nebo lokace uložišť není žádná chiméra, jak se to snažíte vymalovat, přestože do té doby to bylo "nemožné". A dá se jít i dál. Např. odstraníte důvod státu vůbec do takových věcí lézt, typicky třeba zavedením jednotné paušální daně odstraníte všechy důvody státu, aby s Vámi chodil i na záchod počítat DPH nebo vycpával drobné podnikatele účtenkama jak nadívané pečeně. Jenom ty možnosti nevidíte, nevidíme, prípadně se teprve rýsují nebo vyplynou a tak by nebylo dobré je propásnout díky poraženeckým náladám ....
5. 1. 2021, 18:19 editováno autorem komentáře
-
Např. odstraníte důvod státu vůbec do takových věcí lézt, typicky třeba zavedením jednotné paušální daně odstraníte všechy důvody státu, aby s Vámi chodil i na záchod počítat DPH nebo vycpával drobné podnikatele účtenkama jak nadívané pečeně.
Paušálním daním moc nevěřím. Do toho vstupuje faktor závisti mezi voliči. Jeden je naštvaný na to, že jeho soused na tom vydělává, druhý je naštvaný, že on na tom prodělává. Pochopitelně je to dětinské, protože všichni víme, že hlavní část daní táhne "běžný občan", ale právě ten chce mít pocit "spravedlnosti". Progresivní daň, sektorové daně (které se ho netýkají) apod.
Určitou možností by byla daň z pohybu peněz (z plateb), ale to by jen podpořilo kryptoplatidla.
-
namítnout, že existují i jiné způsoby řešení než jste předestřel: bláznovství a beznaděj
Jistě, komunismus teoreticky taky může fungovat, jen v praxi naráží na přirozenost lidí, na jejich soutěživost a ctižádost. Nezdá se, že by se lidstvo umělo těchto vlastností zbavit. Takže si dovoluji předpokládat, že stále budou tlaky na to, aby každý odváděl daně odvisle od svých výkonů. To nelze realizovat, pokud jsou daně adresné geograficky (obec, stát, unie) a zároveň nekontrolovatelné podklady pro jejich výpočet. Mně zatím známe alternativy jsou: paušální daň (porušuje ale touhu po závislosti na výkonu, zavádí rovnostářství), nebo daň z pohybu peněz (což nelze realizovat, pokud nelze omezit pohyby virtuálních platidel).
Jestli máte nějaký jiný nápad, který by se aspoň přibližoval k řešení, sem s ním.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
@Miroslav Šilhavý
Srovnávat paušální daň s komunismem, to je celkem silná káva i na vaše obvyklé výkony. Opět jste ignoroval mou pointu: "existují i jiná řešení než nabízíte: bláznovství nebo beznaděj". Přesto, paušální daň byl jenom příklad, do jisté míry u živnostníků funguje jako minimální limit již dnes a že by z toho koukalo rovnostářství a komunismus jsou výrony čirého bláznovství.
Na psaní co nefunguje a spojování nespojitelného jste mistr. Dokázal byste stejně umně pochopit mou pointu (viz. výše) a něco k ní napsat, nebo nepsat nic?
7. 1. 2021, 11:24 editováno autorem komentáře
-
@174btu85d1sh4864g
Ano, napsal jsem konkrétní vývody i důvody, proč příklad s paušální daní nepovažuji za řešení probíraného tématu. To je taky jediný nápad, který jste prezentoval konkrétně.
Obecné výkřiky typu "určitě existuje lepší řešení, jen nikdo neví jaké", ty neberu. Že se vše může vyvinout libovolně a do směrů, které neumíme ani předpokládat, to beru. Pojďme se ale bavit o tom, co na současném stupni poznání předpokládat umíme.
Takže znovu k tezím: vstup státu do určitých oblastí je prozatím žádoucí, protože stát (geograficky ohraničená entita) zajišťuje občanům spoustu služeb a zabezpečení. Ochrana soukromí je taky důležitá; doposud byla tato ochrana realizována tím, že byl omezován a kontrolován přístup k místům, kde by k narušení soukromí mohlo dojít (ochrana spisů, ochrana nešifrovaných komunikačních sítí, ...), ale zároveň existují mechanismy, jak kontrolovaně, a v rámci zákonů této země do soukromí vstoupit.
Pokud vidíme, že jedna z možných cest je šifrování a virtuální platidla - fajn. Obojí má své výhody, zejména minimalizují riziko zneuživání. Stinnou stránkou je, že slabým místem se stává provozovatel služby, který leží mimo působnost našich zákonů. Česká republika neuvidí do Vaší komunikace, do toku vašeho jmění. Nemáte však zajištěno, že do něj neuvidí USA, Čína, Rusko, ..., kde nepožíváte ochranu zákonů vůbec - nejste jejich občan, zatímco tamní firmy (poskytovatelé služeb, které čerpáte) se tamními zákony řídit musí.
Hlavní otázka č. 1, kterou zde kladu je tato: je opravdu zneužívání informací Českou republikou takové, že stojí za to důvěřovat cizí zemi, která Vás jako občana nechrání vůbec?
Hlavní otázka č. 2 je: zabezpečením (skrytím) toků peněz a služeb (jejichž hodnota jde vždy vyjádřit penězi) nutně odebíráte od České republiky možnost je zdanit. Firma v Česku, poskytující totéž, musí přispívat na provoz státu (skrze daně a pojištění) úplně jinou měrou, než když shodnou službu objednáte přes hranice. Je to fér vůči českému podnikání? Je fér, že z Vašich daní jiná země financuje své zájmy, místo toho, aby sloužily zde?
To jsou velmi konkrétní otázky, na které je potřeba hledat odpovědi souběžně s naší osobní touhou po soukromí a po levném zboží a službách. Odpovědi nikde nevidím, vidím jen marné a do budoucna neudržitelné předpisy členských zemí EU, které se snaží toto řešit, ale neexistuje způsob, jak to kontrolovat v případě, že vznikne podezření na obcházení.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
@Miroslav Šilhavý
Po neúspěšném pokusu odvést pozornost od pointy nyní zkoušíte argumentační faul zahlcení textem? Ale no tak ...
Neexistuje případ, který bych zde mohl napsat, abyste kolem něj napalácal celé eseje o tom co zaručeně nepůjde a nebude fungovat. A přesto jsem si jistý, že to jde i jinak než pomocí rezignace a beznaděje, Vašich věrných spojenců a to jednodušše proto, protože to není to jediné, co se ve světě dá najít.
Každý rok kupíme daňové a všemožné zákony. Už máme dokonce kontroly nad kontrolama a protikontroly (jako zajišťváky) a jak se tomu daří, nic moc co? Už i právníci Vám řeknou, že jeden na jednu oblast nestačí. Dobrý, libí? Jinak to nejde? Jasně že jde a dokonce s vlastními nápady už výše přicházíte. Tak vidíte, že se nějaké cesty jistě najdou ... To máte stejné s každým systémem. Nejlépe fungují ty jednoduché, protože není tolik prostoru pro zmatek a poruchu ...
1) Ano, dohled a šmírování i v ČR se přiostřuje. Je to trend i v EU a ve světě a má to přímou souvislost s tím, co nastupuje - pro tuto diskuzi irelevantní.
2) Systém je pokřivený a tak jsou i možnosti jak toto řešit křivé. Jinak je to přece jasné. Co kde dělá se daní tam, kde to dělá. Např. Výroba knihy Německo - daně s pojené s výrobou a vším německo, pak prodá v ČR - daně spojené s prodejem v ČR. Nic těžkého. Z pohledu vztahu internet-prodej zboží je to pořád geografická záležitost. Zboží někde vzniká nebo vstupuje a někde vystupuje ať fyzicky nebo ne. A když může existovat např. dohoda o dvojím zdanění pro všechny, nevím, proč by nemohla být dohoda o třeba o rozpůlení daně. V podstatě je prodej po internetu jenom přechod virtuálního hraničního přechodu.A než vybájíte nějaký šílený případ proč by to nemělo jít, zkuste se nejprve zamyslet, jak by šel zjednodušit. V tom je totiž síla. Pamatujte, že složitost != genialita.
-
@174btu85d1sh4864g
To jste si domyslel, že jsem příznivcem složitosti nebo zneužívání nástrojů práva. Však jsem taky současné nastavení označil za bezzubé a neudržitelné. V první řadě musí být jednoduchá a jasná pravidla. Nakupuješ službu přes hranici? Platíš do kasy. Nic složitého.
V druhé řadě musí existovat možnost kontroly. Pokud hovořím o možnosti, nemám tím na mysli on-line kontrolu (šmírování). Už jen pojem "přiznání k dani" vyjadřuje tu primární důvěru mezi státem a poplatníkem. Kontrola má být jen do té úrovně, kde kam je to účelné; nemá existovat šikana státu hnaná myšlenkou, že každý je a priori podezřelý. Hloubkové kontroly, neřku-li předběžné nástroje práva (předběžná opatření, zajišťovací příkazy) se smějí využívat jen v případech důvodného podezření; z toho plyne požadavek na odůvodňování ze strany státní moci. Ostatně, takto se vyjadřuje i ÚS i NSS.
Pokud však budeme jak prdlí bojovat proti možnosti státu vykonávat kontrolu, jediné, co se tím vybudí, bude snaha státu prolamovat soukromí šmírovacími taktikami.
Práva musejí být ve stabilní rovnováze, odolná proti krátkodobým výkyvům. O co se nyní snažíme je labilní rovnováha. Pod imperativem soukromí "bojujeme" za prostředky, které slouží jak dobrým věcem, tak i zločinu. Reakce státu je naopak hysterická, na každý výstřelek se snaží vymyslet speciální předpis (a kupodivu to nefunguje).
Nicméně, vyhnul jste se reakci na to, že současnými snahami házíme naše digitální životy všanc do cizích zemí a s úsměvem se obíráme o ochranu naší vlasti.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Ale nedomyslel. Vždyť o tom je polovina Vašich příspěvků. Stále jste to nepochopil a zase jenom větvíte hierarchie kontrol, podkontrol a kontrol kontrol a kontrol podkontrol. U složité věci nikdy nebudete mít jednoduchou kontrolu. Nejprve musíte věci zjednoduššit, pak můžete jednodušše kontrolovat. To, co tady pořád opisujete, to tady máme. Přesně takové systémy jako už po třetí spisujete máme a nikomu se to nelíbí a má to přesně ty problémy, které Vám píšil. Neberte si to osobně, ale
Opakovat stejný pokus a očekávat jiný výsledek je definice bláznovství
-
To, co tady pořád opisujete, to tady máme. Přesně takové systémy jako už po třetí spisujete máme a nikomu se to nelíbí a má to přesně ty problémy, které Vám píšil.
To přeci není pravda. Podívejte se např. na USA. Tam jsou podmínky přímočaré a zákony poměrně jednoduché. Nicméně Američan přijímá to, že jeho země spolupracuje s vládou - někdy pro ochranu všech, někdy nepříjemně pro jednotlivce. Padni komu padni.
Chyba ve Vaší úvaze je v tom, že technologie nekonvergují k soukromí, jakožto absolutní hodnotě. Z pohledu ČR a malého čecháčka se může zdát, že soukromí získáváme tím, že ho chráníme před ČR. Stinnou stránkou věci je, že ho nezískáváme - pouze přesouváme naši důvěru jinam, od "volených rukou" k námi nevoleným. Pokud uvažujeme o třech nejvýznamnějších zemích, kde jsou technologie, pak je to USA, Rusko, Čína. Všechny tři země mají pevně zakotvenou povinnost technologických firem spolupracovat s vládou. Super, že ČR nevidí, jaké služby čerpáte - hlavně že do toho vidí oni. To se dá jistě nazvat neokolonialismem; aniž byste to věděl (uvědomoval si), s radostí se (nás) odevzdáváte do závislosti; ta závislost není dána tím, že by toho (nyní) zneužívali, ale to, že významnou část hospodaření přesouváte tam, kde nemáte volební právo. O tom je článek, pod kterým diskutujeme.
Vaše představa, že lze vytvořit systém jinak - no dobře, třeba ano, ale zatím k tomu není náznak cesty a ani jste ji nenaznačil. Zatím jste se omezil jen na to, že to určitě nějak jít musí (o čemž nejsem přesvědčený) a že cestou je zjednodušovat (pod což se Vám podepíše 99 % lidí, i kdyby měl každý jinou představu, co to znamená).
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Plácáte nesmysly. Zrovna teď 75 mil. američanů systém nenávidí (voliči zakázaného oranžového muže) a z druhého tábora (levice a neokoni) taky podstatná část - jenom nenáviděli momentálně víc Trumpa, protože to média amlifikovala. A k tomu je ještě každý druhý naštvaný na znova zavřenou ekonomiku kvůli covidu. Takže žádné souznění ameičanů s vládou neexistuje. V létě jim to tam zbořila jedna polovina, teď druhá a to teprve přijde na covid a skvělé nápady staro-nové administrativy která to minule dotáhla tak daleko, že vyhrál Nenáviděný.
Mimochodem, je trošku blbé mi na začátku dávat příklad s amerikou a jednoduchostí a pak tvrdit, že tady to nejde a nemáme příklad, když jste jej sám uvedl. A stejně to není pravda, viz. výše.
A to ještě ke všemu do toho tady montujete téma z diskuze k WhatsApp a Facebook ve zprávičce.
Prosím Vás, pokud máte zájem, přečtěte si to pořádně, zamyslete se, opravdu, promyslete to a napiště znova něco, co má hlavu a patu. Děkuji.
8. 1. 2021, 23:08 editováno autorem komentáře
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Tehdy fungovaly věci prostě jinak. Děly se běžně úplně jiné věci. A původní američané se celkem tloukli i mezi sebou. Jako ostatní lidé všude jinde na planetě do těď, jenom prostředí a zvyky se mění. Souboj o teritorium a moc je základní stavební kámen progrese planetě. I takové rostliny si usurpují svůj prostor na úkor jiných ... záleží jenom na tom, jestli tyto základní principy umíme vidět.
-
"Ochrana hranic kvůli výběru cel a daní a tím i ochrana hospodářských zájmů občanů a podniků na území."
Reálný efekt cel není ochrana občanů a podniků na území. Reálný efekt je výhoda pro některé podniky a některé občanů na úkor jiných na daném území. Cla jsou výsledek lobbismu. Tohle je základ ekonomie přes posledních 200 let a jedna z věcí, na které se fakt ekonomové docela shodnou.
"Jako občan ČR bych byl ale daleko raději, kdyby zákony dokázaly ošetřit (všem bez rozdílu), aby se spíš vyplatilo podporovat naši ekonomiku."
Pokud si něco kupuju v Indii, tak to rozhodně neznamená, že nepodporuju domácí ekonomiku. Viz teorie komparativní výhody. Kromě toho, že třeba já osobně nevím, proč bych měl preferovat Čecha před Indem - není to tak trošku rasismus?
Ostatně, tohle je právě příklad neokolonialismu - EU využívá svoji celní politiku k získávání moci ve světě. Nemůžu říct, že by mi to přišlo správné.
-
Reálný efekt cel není ochrana občanů a podniků na území. Reálný efekt je výhoda pro některé podniky a některé občanů na úkor jiných na daném území. Cla jsou výsledek lobbismu. Tohle je základ ekonomie přes posledních 200 let a jedna z věcí, na které se fakt ekonomové docela shodnou.
O tom nepochybuji, ale stále je to výhoda pro někoho na našem území, a můžeme předpokládat, že zisk se projeví na zaměstnanosti a tím pádem dalších odvodech. Samozřejmě můžeme diskutovat dál a dál o tom, že i lobbing měl mít svá pravidla, o tom, že v praxi dochází k dalším křivdám, ale to už mi přijde podřadné, pokud se bavíme o ochraně trhu.
Viz teorie komparativní výhody. Kromě toho, že třeba já osobně nevím, proč bych měl preferovat Čecha před Indem - není to tak trošku rasismus?
Komparativní výhoda ve službách tkví převážně v tom, že práci odvádějí pracovníci v oblastech, kde není srovnatelný standard ochrany práce a zdraví. Nepřijde mi to správné; možná to indikuje, že ochranářství v našich krajinách je přehnané.
Ind nebo Čech, to je jedno. Dovolil jsem si to použít, abych nerozepisoval Česká republika, Indie :), ale o národnost, vyznání, rasu nejde. Rozlišovat podle toho, kterému státu přistanou odvody v kase, to je povolená diskriminace :).
Ostatně, tohle je právě příklad neokolonialismu - EU využívá svoji celní politiku k získávání moci ve světě. Nemůžu říct, že by mi to přišlo správné.
To je asi jen otázka míry. Bez cel by podniky nemohly konkurovat (ani teoreticky) těm v těch zemích, které nemusejí dodržovat předpisy na ochranu životního prostředí, zaměstnaců, ... Takže prvotní otázka by asi měla být o tom, jestli tyto moderní instrumenty potřebujeme a chceme, a jestli není na místě přímočařejší podnikání bez spousty omezení a potažmo i cel.
-
O tom nepochybuji, ale stále je to výhoda pro někoho na našem území, a můžeme předpokládat, že zisk se projeví na zaměstnanosti a tím pádem dalších odvodech.
Tohle rozebral už v roce 1845 Bastiat v textu Petice výrobců svíček. Za těch 175let se na závěrech nic nezměnilo. Zavedení cel pomůže "několika" lidem (občas doslova jmenovitě) a uškodí všem ostatním.
Podobně doporučuji prostudovat od stejného autora texty Co je vidět a co není vidět
9. 1. 2021, 18:06 editováno autorem komentáře
-
Boze co je to proboha za kravinu - normalne se tomu rika standardizace a funguje to. Jedna vec je snaha prizpusobit se lokalnim zvyklostem - napr. pismo psane zleva doprava, druha vec je snaha za kazdou cenu se odlisit. Ja bych zakazal i preklady programu, pak nekomu chces najit navod, jak ma neco udelat jenze ono se to nekdy jmenuje Nastavení, jindy Předvolby, ...
-
Nápad je to sice dobrý jenže dosti riskantní.
Protože, přece i ty velké globální firmy musí toto dělat a investovat a vkládat do svých nástrojů nemalé prostředky pro lokalizaci do jednotlivých kultur. Nejen co do korektního překladu, ale i řadu místních formátů, oslovení, ale i hledání .novotvarů různých odborných termínů, i grafických symbolů, Protože i pro ně, jen náznak zmíněného neokolonialismu, neb uražení nějaké místní minority (pokud bylo medializováno) by i je přišlo draho.
Přesunout toto na národní úroveň (i jen kulturní lokalizací opensource) sice vypadá dobře - ale průšvih je už v tom, že ani v těch jednotlivých státech neexistuje obvykle jednotná kultura pro celou společnost. A že navíc, i ty jednotlivé rozdílné kultury se pak tříští dle stupně fundamentalismu. A právě u těch radikálních je riziko, že budou potom tuto "vymoženost" naopak tvrdě prosazovat a vyžadovat pro celý stát, stejně jako už dnes v jiných oblastech.. -
Humanoid č. 1264054 - poruchovýBronzový podporovatel
Jediné, co mi na standardizaci v IT vadí, je anglifikace světa. Ten jazyk je jedním z nejhorších (rozpad mluvené a psané verze, příliš nepravidelností, malá množina fonémů) ze všech globálních jazyků, ale skrz IT ovládá svět.
-
Základní komunikační jazyk se ustavuje podle toho kdo do "oboru" nejvíc přispívá.
Měli jsme tu latinu jako pozůstatek Římské říše (a zůstala celý středověk protože křesťanská dogmata umrtvila jakoukoliv "vědu" prakticky po dobu 1000 let).
Pak se stala důležitá francouzština, humanizmus a přírodní vědy.
A nyní tu máme angličtinu, pozůstatek průmyslové revoluce, prodloužené o informační věk.
V UI, genetice a biotechnologiích teď vládnou Číňani ... tak se možná dočkáte ;-)
-
Humanoid č. 1264054 - poruchovýBronzový podporovatel
Tohle už se nikdy nezmění. Angličtina stála u zrodu globálního IT věku, čímž své postavení neotřesitelně fixovala. I kdyby vládli Číňani celému IT, i oni budou psát anglicky.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel
Trošku mícháte nesouvisející věci.
"a - spelling ej" je název písmene. Jako třeba hebrejské alef, které se ale v textu čte jako "e" (třeba město Eilat začíná písmenem alef).
Jak se zapisují hlásky se liší a když se nějaké slovo šíří akusticky, vede to k překvapivě odlišnému zápisu v různých jazycích (a tak se z hebrejského Elijahu stane český Elijáš - cestou přes Septuagintu a Cyrila s Metodějem, mimochodem, Cyril nebo Kyril?). Nebo naopak - jak se třeba čte v různých jazykových oblastech latina. Ta latina, která v písmu nerozlišovala U a V - viz třeba trenčínský nápis: AVGVSTORV(m).
Nakonec ani azbuka, která má víc písmen, než latinka, aby odpovídala hláskám jazyka, se nečte přesně tak, jak je zapsána. Markantní je třeba písmeno O, které se, podle přízvuku, čte jako A nebo O (příklad: Půjdeme - Пошли - se vyslovuje "Pašlí").11. 1. 2021, 07:14 editováno autorem komentáře
-
Myslím, že ve většině (ne-li ve všech) jazyků nedokážete vyslovit přesně jako rodilý mluvčí. Dokonce i v malé zemičce, jako je ČR, je mnoho dialektů, které my moc nevnímáme, ale cizinec je z nich zmatený. U latiny - když to přeženu, ani nevíme, jestli se Caesar vylovoval jako [cézar], [cesar], [késar], [čézar] apod.
Je potřeba si uvědomit, že jazyk je to čím se mluví. Psané slovo je jen forma záznamu informace.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Hlavně je potřeba si uvědomit, pane Šilhavý, že je tady nejen psané a mluvené slovo, ale jazyky mají také své "spisovné" verze. Alespoň ve vyspělých zemích. Často za jejich správou stojí jazykovědné fakulty a dbá se také na výslovnost. V ČR to můžete zaslechnout např. od tiskových mluvčích, profesionálních redaktorů (typicky zpravodajství) atp. V Anglii je to Cambridge English a setkáte se tím běžně mimo vlády, mluvčí či profesionální média také v obchodním styku a přijít s dialektem na obchodní jednání je velké faux pass.
Přesto, např. čeština má i mezi rodilými mluvčími danná fonetická pravidla, které se odvozují od psaného textu a jste schopný podle textu říct, jak slovo bude znít. Toto ale v angličtině neplatí. Typický příklad jsou jména. Proto jsou angličané tak posedlí hláskováním. V angličtině musíte vědět jak se slovo vyslovuje a dokonce existují případy, kdy se slovo vyslovuje jinak podle kontextu - např. "to read" - přít. čas "ríd", min. čas "red" - toto v českém jazyce nemáte a tohoto pohledu se čeština opravdu píše tak, jak se vyslovuje a vyslovuje tak, jak se čte.
V češtině spíš najedete několik neobvyklostí které se zkracují - typicky "nn" nebo "dcera", kde "d" téměř nikdo nevyslovuje, ale přesto se s tím ve spisovné češtině setkáte. Nebo pokud chcete znít "posh" ;-)11. 1. 2021, 13:04 editováno autorem komentáře
-
Čeština má ale také řadu vlastních nepravidelností, jen je rodilý mluvčí nevnímá, protože je na ně jednoduše zvyklý. Například druhý pád podstatného jména pes není „bez pesa“ a lev není „bez leva“. Přestože systémově by to tak mělo být.
Máme i různé tvary nepravidelných sloves: být, mít, chtít, spát, jít, jíst a pít. Máme i nepravidelná podstatná jména, třeba člověk. Máme nepravidelné dvojné číslo, spoustu výjimek v psaní dlouhého ú/ů a třeba vyjmenovaná slova jsou krásným příkladem nesystémového pekla.
Každý jazyk má svá specifika a spoustu podivností vzniklých vývojem. Rodilý mluvčí se ale jazyk učí odposlechem od ostatních rodilých mluvčích. Pokud se jazyk učíte jako ve škole podle systému, bojujete právě s těmito odlišnostmi.
-
Přesto, např. čeština má i mezi rodilými mluvčími danná fonetická pravidla, které se odvozují od psaného textu a jste schopný podle textu říct, jak slovo bude znít. Toto ale v angličtině neplatí. Typický příklad jsou jména.
Anglická jména jsou stejně předpokladatelná, jako česká. Musíte je umět. V anglicky mluvících krajích je ale větší tradice přejímání jmen z jiných kultur, takže jsou zvyklí se víc ptát. Nevidím v tom ale velký rozdíl proti Češtině.
toto v českém jazyce nemáte a tohoto pohledu se čeština opravdu píše tak, jak se vyslovuje a vyslovuje tak, jak se čte
To jste vybral jeden detail z mnoha, protože Vám přijde nezvyklý. Ten nezvyk je ale oboustranný. Např. kroužkované a čárkované ú/ů, které ukazuje někdy na vývoj slova, někdy na oddělení předpony od kořene. Podle toho se liší přízvuk, na které slabice je - a někdy neliší. Vašim českým uším to zní přirozeně a asi porozumíte i cizinci, který místo troj'úhelník vysloví 'trojúhelník nebo 'trojú'helník to potíže dělá.
Nebo např. CH - které se někdy vyslovuje jako C-H, někdy jako Ch a někdy jako K (Hans Christian = Hanz Kristian). Podle toho se taky většinou řadí v abecedě za H, ale někdy má být řazeno v rámci C (u přejatých slov).
nebo "dcera", kde "d" téměř nikdo nevyslovuje, ale přesto se s tím ve spisovné češtině setkáte. Nebo pokud chcete znít "posh" ;-)
"d" je neznělé, a nevyslovuje se ani ve spisovné češtině. Stejně jako "j" ve slově jméno. Pokud to někdo vyslovuje, je to blb a ne spisovně mluvící. :)
-
No, ale, ale není to tak, že v přítomném čase čtete "číst" jako "číst" a v minulém "červená", přestože je tam napsáno "číst". To je úplně jiný případ než ú/ů.
To se Vám právě zdá logické, protože k tomu jste vychován. Anglicky mluvícímu člověku se zdají logická jiná pravidla, která zase čeština nerespektuje.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
?
Tady nejde o to, co je logické, resp. co Vám by se zdálo logické, ale jak to je ve skutečnosti. A ve skutečnosti je to tak, že pro výslovnost nemá žádný vliv jestli na píšete ú/ů apod. a hlavně, v češtině neexistuje slovo, které nějak píše a občas ho vyslovujete naprosto jinak - nikdy např. napsané slovo "číst" nevyslovujete jako "četl" nebo "červená" jenom kvůli jinému kontextu či času. Nikdy a silně pochybuju, že když to tady i zopakujete stojednakrát, tak se to stane skutečností. -
A ve skutečnosti je to tak, že pro výslovnost nemá žádný vliv jestli na píšete ú/ů apod.
Ale právěže má. Čárkované indikuje obvykle to, že je před ním předpona a proto se trojúhelník vyslovuje troj-ú-hel-ník a ne tro-jú-hel-ník. Jako Čechovi se Vám zdá, že je to menší rozdíl než ríd vs. red, ale ve skutečnosti není. Pokud byste to měl naučit stroj, musí umět rozlišit - v jednom případě z kontextu, v druhém případě z etymologie slova.
Nebo jméno Doucha. Čte se dou-cha, nikoliv do-u-cha (byť možná se směrem od ucha má to jméno něco prapůvodně společného).
11. 1. 2021, 18:56 editováno autorem komentáře
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Ne nemá. To, jak přečtete nebo vyslovíte zúčtování a zůčtování je naprosto stejné. Tak stejné, že i češi v tom dělají chybu. A to, že čtete Doucha jako dou-cha je normální, vždy stejné a nemá to co dělat s ú/ů nebo u, a co víc, nečtete to např. v minulém čase Pavel nebo červená, jako byl příklad výše.
12. 1. 2021, 00:06 editováno autorem komentáře
-
A to, že čtete Doucha jako dou-cha je normální, vždy stejné a nemá to co dělat s ú/ů nebo u, a co víc, nečtete to např. v minulém čase Pavel nebo červená, jako byl příklad výše.
Jste umanutý na jedno specifikum angličtiny. Jediné, co se Vám snažím sdělit je to, že ani u češtiny nemáte šajnu, jak slovo vyslovit, jen z psaného textu, bez dalších znalostí. Rozdíl mezi ríd a red je v jednom fonému, rozdíl mezi troj-ú-hel-ník a tro-jú-hel-ník je v jedné slabice. Ani v jednom případě není výslovnost o nic blíž psanému slovu.
-
174btu85d1sh4864g (neregistrovaný)
Pane Šilhavý, Vaše chopnost selektivní slepoty a fabulace je skutečně obdivuhodná. Skutečně. Smekám.
To není jedininé specifikum angličitiny, to je jenom jeden příklad, který by měl trknout i vola. Bohužel, neustále plantáte dohromady jinou dikci, vyslovování souhlásek a změnu celého slova. Vám rozdíl mezi "troj-ú-hel-ník" a "tro-jú-hel-ník" připadá jako "ríd" a "red" ( ! a to se ještě píše stejně)? Hint: jiné písmenka, jiné slovo
To byste mi pak mohl ukázat nějaké české slovo, kde při čtení slova jako "trojúhelník" čtete něco jiného, např. "červený" nebo třeba "okurka". Je to přece jednoduché, tak mi napiště nějaké slovo, kde např.
píšete: neměl
čtete: nel
v min. č.: třeba koberec.To je totiž tím, pane Šilhavý, že angličtina je silně fonetický jazyk, ve ktrém se psaná forma od 16. stol. začala silně lišit od mluvené, což se nejen v češtině nestalo. Proč přesně tomu tak je nevím a je mi to vlastně jedno, tato vědomost mi stačí jak je.
-
Humanoid č. 1264054 - poruchovýBronzový podporovatel
To maj všechny germánské jazyky. Paradoxně angličtina má vůči protojazyku i tohle lehce rozbité (srov. s němčinou). Vždyť oni dokázali zašantročit i 2. osobu jednotného čísla, což v Evropě nemá obdoby...
-
Humanoid č. 1264054 - poruchovýBronzový podporovatel
Trošku podpásovka, protože tohle složené slovo bude dlouhé v každém jazyce, pokud mu někdo nevytvoří zkratku.
