Názory k článku Obousměrná fronta (deque) v programovacím jazyku Go

To je nesynchronizovana struktura ze? (coz je asi dobre, na komunikaci mezi gorutinami mame kanaly)

Presne tak. Toto je velmi jednoduchy a prisne specificky balicek - nesynchronizovana deque, nic dalsiho (a tak by to IMHO melo v ekosystemu Golangu byt, i kdyz neni ;)

Tak, kdo chce pracovat s více korutinami, musí chodit kanálama :)

Mna az zaraza, ze pre ake zakladne struktury treba v Go samostatnu kniznicu... to sme ako v javascripte.

Je to tak. Sice v balicku container je par pokusu - heap a ring, taky obousmerne vazany seznam, ale to je vsechno. Navic zrovna ta implementace je dost nizkourovnova, tedy nic pro bezne pouziti. Takze hodne SW proste stoji na rezech a mapach (podle toho vypada casova slozitost - divam se i na nase projekty :/)

Ted s Go 1.18 a moznosti generickych typu se to lepsi, protoze jdou vytvorit plnohodnotne datove kontejnery - viz tento minibalicek nebo Go18DS.

Ale proc? Rob Pike docela obsirne mluvi o tom, proc Go vypada tak, jak vypada (a dost s nim souhlasim), ale zrovna std knihovny moc neprobira, co tak jsem videl jeho prednasky.

Ony ty řezy jsou docela promyšlené, díky kapacitě se s nimi dají dělat zajímavé věci (efektivně), například různé fronty. Je to podobné tomu, jak se kanály dají použít například k implementaci semaforů. Ale intuitivní to moc není.

Jo, řezy i mapy jsou fajn, ale člověk musí tušit, jak to funguje interně.

Zrovna letos jsem řešil jeden performance problém s mapami. Ony sice teoreticky mají krásnou časovou složitost, ale interně jsou mapy hodně složité a musel jsem se pohrabat v assembleru a zjistit, proč máme hrozné memory peaky a celý start servicy se prodloužil o cca 20 sekund (což už je dost).

Tedy nakonec to byla trivka - developer mi neuváděl kapacitu mapy při její konstrukci i když počet prvků byl známý. Potom interní realokace bloků to naprosto zabily; byla z toho taková Java servica s 200MB paměti na pod a ne 50MB :-)

Jo, kapacita u řezů a map je super věc, když ji člověk nezapomene použít :) Myslím, že to je prakticky všude, Rust nebo Julia to mají úplně stejně.