Vlákno názorů k článku Odkaz může být zločin, pokud jde o peníze, rozhodl Evropský soudní dvůr od Sten - Vypíchl bych dvě velmi důležité části z tohoto rozsudku: Odkaz...
-
Sten (neregistrovaný)
Vypíchl bych dvě velmi důležité části z tohoto rozsudku:
- Odkaz na materiál porušující autorská práva je nelegální vždy, pokud o tom, že cíl odkazu porušuje autorská práva, odkazující prokazatelně věděl.
- Pokud zveřejňuji za účelem dosažení zisku, předpokládá se (stejně jako v mnoha jiných situacích, když dělám něco za účelem zisku), že o té problematice něco vím a dokáži si zjistit (např. dotazem na autora), jestli je materiál, na který odkazuji, legálně sdělován veřejnosti. Pokud to zjistit nedokáži, musím předpokládat výchozí zákonný stav, tedy že není.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Umělý a nepřirozený konstrukt autorského obsahu samozřejmě vede k absurdním situacím. A bude hůř. Ve středověku žádné autorské právo neexistovalo a jaká díla se tvořila. Dokonce existoval i umělecký průmysl. Prakticky první manufaktury, byly umělecké dílny slavných malířů, kdy díla vznikala na základě přesně určeného technologického postupu s dělbou práce mezi více osob.
-
Netvrdím, že současné autorské právo je přirozený konstrukt, ale je potřeba vídět, že ve středověku (a i později) byli autoři zabezpečeni mecenáši (zpravidla šlechta a církev, později i bohaté měšťanstvo a stát). Toto momentálně není asi jednoduše realizovatelné v tom masovém měřítku, v jakém vznikají "autorská" díla, i když se objevují první vlaštovky (různé akce na kickstarteru a jinde). O masovém nasazení mám ale pochybnosti.
-
Sten (neregistrovaný)
Netvrdil bych, že jde o umělý a nepřirozený konstrukt, autorské právo znali i Řekové a je třeba i v Talmudu, ale zde jde skutečně o výsledek značně omezujícího moderního uchopení autorského práva. Mnoho lidí tady by si mělo uvědomit, že soud v římském právu existující zákony pouze vykládá, nemůže je měnit. A k tomu samozřejmě používá principy využívané i jinými zákony: účastenství (používá trestní právo), vyšší odpovědnost profesionála (používá se třeba ve spotřebitelském právu), povinnost počínat si tak, aby nebyla ohrožena zákonná práva druhých (to je dokonce přímo v Listině základních práv a svobod). Pokud se někomu rozhodnutí nelíbí (a ani mě se zrovna nelíbí), chyba není v soudu, ale v zákonech, na základě kterých ten soud těžko mohl rozhodnout jinak.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelUkradené e-maily nebudou předmětem autorskoprávní ochrany, ale ochrany přenášených zpráv, případně obchodního tajemství, utajovaných skutečností nebo ochrany osobnosti. A jinak v době, kdy se pravda nezjevovala na Wikileaks, ale bylo nutné zprávy ověřovat z nezávislých zdrojů, se běžně psalo, že „podle informací od několika nezávislých zdrojů“, nebo „podle dobře informovaného zdroje, který nechce být jmenován, ale jehož identitu redakce zná“ atd. Naopak si novináři zakládali na tom, že v takových případech pohybujících se na hraně zákona chránili identitu svého zdroje, a někde takové právo bylo zakotveno i v zákonech. Takže v takových případech vůbec není nutné odkazovat na nějaký nelegální obsah. Ostatně, když noviny informují o přepadení banky, také jako důkaz svého článku nepřikládají ke každému výtisku bankovku z té loupeže.
-
NULL (neregistrovaný)
Ukradené e-maily nebudou předmětem autorskoprávní ochrany, ale ochrany přenášených zpráv, případně obchodního tajemství, utajovaných skutečností nebo ochrany osobnosti.
Tak určitě. Minimálně v ČR.
Jenomže v době, kdy se pravda nezjevovala na Wikileaks, klidně mohlo znamenat
„podle informací od několika nezávislých zdrojů“
nebo
„podle dobře informovaného zdroje, který nechce být jmenován, ale jehož identitu redakce zná“
třeba několik nezávislých dědků na pivu nebo 3jici jiných redaktorů a jejich psa. V praxi to dodnes vypadá tak, že 1. den se vytvoří několik "možná a prý", 2. den se na těch "možná a prý" vytvoří "údajně a podle našich informací . . . " a pak už nikdo ani nezkoumá ty původní možná a prý a operuje se snimi jako s fakty. V dalších dnech už se z původních možná a prý stávají "okolnosti, které kauzu od začátku provázely . . .". To není novinářská práce, ale fušeřina hraničící na jedné straně s debilitou a na druhé straně s pomluvou a lží. Bohužel je to v podstatě běžné.V případě Wikileaks, ať už je taková nebo maková, aspoň víme na čem jsme - čili vystavené informace někdo někde získal a vystavil je z nějakých důvodů. Ano, nezní to nijak extra, ale pořád lepší než "jeden reportér povídal" - a že by se o těch jejich lžích a šlendriánu dalo napsat hromady . . . .
Chci tím říct, že informace na Wikileaks sice není nějaká záruka správnosti, ale aspoň je známá obecná klasifikace zdoje. A tak se k nim musí přistupovat. Hůře než "slyšel jsem že prý ..." alias "podle našich zdrojů . . ." to být nemůže . . .Problém s těmi linky je ale jinde.
Celé se to točí jako vždy kolem hlouposti a její nenechavé touze iniciativně se zapojit. V praxi nemůže být špatný odkaz, protože to je jen nositel informace, ale to uložiště toho onoho zakázaného díla.
Řešení ale asi nebude v restrikcích. Obecná daň z úložných technologií na autory existuje, jsem někde četl, a oni by si chlapci z promotion mohli uvědomit, že doba CD s 6 shity za 500,- je pryč a pak by se určitě nějaké nerestriktivní řešení našlo. Třeba bonus k zakoupení - plácnu - sleva na koncert nebo slosování o hodnotné ceny . . . Celý problém je ale taky hodně morální - celospolečenský. To už je ale jiná debata. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Tohle je bohužel problém některých technicky orientovaných lidí, kteří se soustředí na fungování jednotlivých částí a myslí si, že to stačí, že je celek zajímat nemusí – a vzápětí si z toho odvodí, že celek vlastně ani neexistuje. Jenže reálný svět takhle nefunguje, v reálném světě je důležité chování celku, a zkoumání jeho částí je jenom nástroj, jak někdy fungování celku lépe pochopit. Takže v reálném světě je věta „v praxi nemůže být špatný odkaz, protože to je jen nositel informace“ totální blábol, protože to, zda něco je nebo není jen nositel informace nemá vůbec žádný vztah k tomu, zda je to dobré nebo špatné.
V reálném světě se totiž neposuzuje technický způsob provedení, ale důsledky. A neposuzuje se to binárně ano/ne, ale posuzuje se, jak moc to bylo závažné. Takže když někdo zveřejní neoprávněně nějaké autorské dílo v nějakém zapadlém koutu internetu, kam nikdo nechodí, a pak někdo jiný zveřejně na navštěvované stránce odkaz, je právě to zveřejnění odkazu tím, co způsobí větší problém.
-
NULL (neregistrovaný)
Ne. V reálním světě se posuzuje chování jako celku a chování jeho částí. V reálném světě se posuzuje jak provedení, tak důsledky. Odkaz za to skutečně nemůže. Nebo vy si snad pro každý odkaz, který někam umístníte bude vyžadovat právní analýzu o nezávadnosti díla na které ukazuje? ( A co když v pondělí licence byla a v úterý už neplatí - třeba zanikla - byla třetí stranou zrušena? To má včechno nést na sobě link? Jako Jirsák možná všechno víte právní analýzy děl si vysypete z rukávu, jako člověk který myslí hlavou asi těžko. Jsou i díla o kterých ani v tu chvíli neexistuje výrok příslušného nebo odpovědného orgánu, jestli se jedná o dílo závadné nebo ne. Nemáte přístupy do všech smluv.
To je totiž úplně stejná blbost jako nařízení, že v restauračním zařízení je každý provozovatel odpovědný za to, že se tam nebude nalézat opilý mladistvý. Debilita. Tím pádem u vchodu do každého restauračního zařízení by jste musel všem kontrolovat občanky, prohledat je jestli nemají byť 1 dcl někde alkoholu - třeba v zadku a dát jim dýchnout. Pak je pustit a dávat dýchat každých 15 minut, aby se někde třeba na stole u cizího nenapili, protože když dojdou policisté mohli by nadýchat a Vás pokutovat. Samozřejmě, bar může být od 18 ale nemáme jenom bary a i tak by musel někdo už na vždy kontrolovat občanky. A ještě by třeba na větší akce nesměli prolézt přes plot, zadem nebo přes záchodky A stejně se Vám děcka můžou opít v parku a pití mladistvých jste nevyřešil. Totálně stejný princip jako s linkem. To máte ten Váš náhled na výsledek bez studování částí - pijou/nepijou.
A nebo použijete zdravý rozum - zakážete prodej alkoholu mladistvým + to můžete lehce zkontrolovat a zbytek je na jednotlivcích a rodičích - tedy jdete tam, kde to chování ovlivníte nejvíce - zde by to byly uložiště obsahů anebo můžete zakazovat a potírat linky, adresy, vypalovačky, disky, flešky, jejich majitele, prodejce . . . . . -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Kdybyste jako argument nepoužíval šikmou plochu, mohl jste si odpustit ty tři odstavce vyvracení tvrzení, se kterým jste přišel vy sám. Nikdo nikdy netvrdil, že si máte dělat právní analýzy odkazů nebo že budete trestán za to, když se cíl odkazu změní. Řeč byla vždy jenom o tom, že odkazující věděl nebo měl vědět, že odkazuje na nelegální dílo.
Takže místo těch vašich vymyšlených příkladů si vezmeme nějaký, který odpovídá tomu, o čem je rozsudek. Někde je nelegálně zveřejněné dílo, někdo si je té nelegálnosti zveřejnění vědom, a aby nelegální šíření toho díla podpořil, odkáže na to dílo. Teď můžete začít vymýšlet argumenty na obhajobu toho, že dotyčný vědomě přispívá k nelegálnímu šíření daného díla.
-
NULL (neregistrovaný)
"Řeč byla vždy jenom o tom, že odkazující věděl nebo měl vědět, že odkazuje na nelegální dílo."
A můžeš mi laskavě vyšvětlit, jestli je třeba toto vědomě umístněný link "http://stream-a-ams1xx2sfcdnvideo5269.cz/okno.php?film=Nzg0MTc=&new_way" na nelegální obsah a na základě jaké právní opory jsi k tomu přišel?
Nemůžeš - protože je to jenom link a ty máš hovno potuchu, jaký právní status má to odkazované dílo a to se i během sporu může 2x změnit. takže link nevypovídá o ničem. Nemůže rozlišovat na status dokumentu, kam odkazuje.
O legálnosti vypovídá jednání odkazovatele, jednání vlastníka cíle ale link nevypovídá o ničem a ani nemůže."že dotyčný vědomě přispívá k nelegálnímu šíření daného díla."
A zde se usvědčuješ dokonce sám. Sám potvrzuješ co ti říkám od začátku - odpovědnost má dotyčný, ne link. Tedy odpovědnost má mít ten, kdo dílo nelegálně vystaví. To že si i na něj odkazuje je jako by jsi někoho odsoudil za krádež a ještě i za to, že se lup snažil zpěněžit. To je možné, ale tak jenom u soudkyně Barbary . . . nebo čerpáš od jinud?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Zase polemizujete s něčím, co jsem já nenapsal. Psal jsem, že odkazující věděl nebo měl vědět, že odkazuje na nelegální dílo. Z toho nijak neplyne, že já dokážu lusknutím prstu určit váš odkaz. Je to, jako byste polemizoval s omezením rychlosti aut v obci na 50 km/h, protože když mi ukážete na nějaké konkrétní auto jedoucí v obci, já nedokážu určit, jakou rychlostí přesně jede.
Odpovědnost za vystavení díla má ten, kdo dílo vystavil. Odpovědnost za odkaz má ten, kdo odkaz zveřejnil. To, že se i na něj odkazuje, je, jako bych za krádež neodsoudil jenom feťáka, který rozbije výlohu a ukradne flašku alkoholu, ale i další zloděje, kteří šli po něm a vyrabovali celý obchod.
-
NULL (neregistrovaný)
Jenomže rychlost auta se dá lusknutím prstu změřit. To jestli jste o tom nelegálním obsahu věděl, nebo jste dokázal správně určit jeho légálnost nikoliv, protože mnohdy o tom rozhodne až na základě podnětu soud, ale taky mohli bychom taky kvůli každému linku požadovat předběžné opatření nebo zkoumání původu díla - ale ani to nezaručuje následný verdikt soudu ani dalších jeho instancí. Takže zase jenom debilní komplikace které nic neřeší.
V tom Vašem příkladu s feťákem a analogií s linkem by jste soudil všechny, kteří někomu řekli, kde to rozbil, třeba "Vole víš že Karel rozbil za rohem výlohu? "a tím pádem by jste na ně přenesl odpovědnost za to, jestli ten další komu to řekli ji vykrade - a proto je to tak hloupé. Netvrdím že takový zákon nemůže vzniknout. Jen tvrdím, že to je debilní.
-
Sten (neregistrovaný)
- To nevím, ale nezkoušel bych to. Bude nejspíš hodně záležet na kontextu, třeba pro účely nějaké vědecké studie by to asi mohlo být legální, ale budete muset prokazovat, že to splňuje podmínky přípustného rizika.
- Komerční je právním výrazem „soustavná činnost za účelem dosažení zisku“. Kde přesně je hranice, je (jako všude v právu) nejasné, ale dovedl bych si představit, že mohou být situace, kdy to reklama na webu nesplňuje (třeba pokud to na sebe nevydělá a ani se nesnažíte, aby to vydělalo).
-
NULL (neregistrovaný)
Odobně se domnívám, že je zde snaha kriminalizovat link/odkaz. Začíná to z komerčních důvodů, protože takové téma se dá jednoduše uchopit a lacině argumentovat pro širší masy. Pak přijdou témata politické. Už nyní máme v občanském zákoníku zákaz vyslovovat se k sociálním poměrům a přesvědčení. Co z toho bude trestné rozhodne vládaní agenda. Pro ilustraci: Zdělit, že lidé kteří hlasovali pro "brexit" jsou méně vzdělaní chudí dělníci bez rozhledu, ambicí a nezcestovalí bude v pořádku. Ale sdělit, že masy afričanů se sem ženou protože chtějí sociální dávky bude trestné. Tedy ne že by zrušili svobodu slova, jen na ty svobodné slova nebudou smět ukazovat linky. Nástroj právě vzniká. Jenom si někteří lidi a současní vládníci myslí, že ta jejich neschopná, líná a zbytečná Unie tady bude i za 20 let.
