"V roce 2011 vzniká portál Joinup, který navazuje na OSOR, "
To si dovolím rozporovať, JOINUp je spojením OSOR, SEMIC. epractice a ešte neičoho
"podporuje komunity, sdílení dobré praxe a otevřené řešení. Portál je aktivní dodnes a jistě stojí za návštěvu."
za návštevu stojí len/hlavne časť
https://joinup.ec.europa.eu/keep-up-to-date
alias bývalý OSOR, lebo tam sa doviem
https://joinup.ec.europa.eu/collection/eupl/news/gov-software-slovakia
o ktorom slovenské média, vrátane IT mêdií, mlčali a mlčia ako mpartizáni
IDA, IDABC, ISA a ISA2 by boli dobré projekty, keby ich slovenský eurokomisár netorpédoval, keď zodpovedal za DIGIT.
A ono to začalo slovami
"70 percent of the world's open source developers are based in Europe"
z http://conferences.oreillynet.com/eurooscon/coverage/
Předpokládám, že otázka zda EK svou selektivní podporou pro vybrané projekty nenarušuje volnou soutež je stále neodpoustitelné kacířství - takže se radši ani nebudu ptát jak tyto vybrané "dotace" pomohou zmíněnému "volnému trhu" - ale zajímalo by mě jestli vůbec někdo EUPL používá?
Protože:
1, dle rakouské ekonomické školy je volný trh efektivnější a tudíž drtivá většina lidí má z takového volného trhu prospěch
2, dotace by nebyli potřeba kdyby státní správa používala open source povinně protože : většinou je levnější (nemusí být..) ale hlavně je dostupné občanům kteří ho platí pouze jednou (z daní) ne dvakrát (z daní, a poté potřebují SW na komunikaci s úřadem). Státy by si platily vylepšení které potřebují a prospěch by z toho měli všichni
3, Samotné open source vznikl v tržním prostředí a vcelku se uchytil i navzdor státem podporovaných closed source programů (školy jedou většinou win + mso )
4, Bug bounty nebo třeba posledně podpora risc-v GPU jsou v celkovém objemu dotací hodně směšné, větší peníz dostane člověk na založení krkavčího hnízda
Nic z toho neodpovídá na otázky v komentáři. Navíc některé věci, co jste napsal, jsou nesmysly – to, zda občan musí nebo nemusí používat ke komunikaci se státem placený nebo neplacený software nijak nesouvisí s tím, zda stát používá nebo nepoužívá open-source. Nazývat to, co se používá ve školách, „státem podporovaný closed-source“ je také poněkud mimo, stejně jako představa, že to, co se používá ve školách, má významný vliv na to, co se uchytí nebo neuchytí na trhu.
@Filip Jirsák
1) "Proč by dotace měly pomáhat volnému trhu?"
Tak v článku se mluví o podpoře volného trhu a pak je ad-hoc* několika subjektům poskytnuta (na open-source poměry) nadstandartní podpora. Tak se ptám, jak tato vybraná ad-hoc podpora pomáhá zmíněnému volnému trhu?
* nezáleží jestli na základě studie nebo kyvadla - zde jde o dopad rozhodnutí, ne způsob sběru podkladů ..
2) "Proč by nenarušování volné soutěže mělo být nějaké ultimátní kritérium, kterým je nutné poměřovat všechno?"
Nemusí. Pak ale nechápu ty řeči o volném trhu a hospodářské soutěži, ne tak o konkurenčním prostředí a zbavení se vendor lock in - ano, za užíváním open-source stejně stojí komerční subjekty, jenom s jiným modelem. Proti tomu nic, ale tím se preferují jenom určité open-source codebase a tím pádem se betonuje jenom určitý seznam dadavatelů s již hotovým produktem - resp. ostatním dodavatelům produktů založeným na jiném, nepodpořeném SW se to udělá ještě těžší ...
6. 10. 2019, 00:07 editováno autorem komentáře
Nick Sekáč Magor:
Ad 1) Nikoli, v článku se nepíše o podpoře volného trhu v souvislosti s dotacemi. V článku je o volném trhu jediná zmínka, a to v souvislosti s otevřeností. O dotacích je v článku jediná zmínka – hned v úvodu to, že o nich článek nebude.
Ad 2) K pochopení těch řečí doporučuju nastudovat rozdíl mezi „všechno musí podporovat volný trh a volný trh musí být nejdůležitějším kritériem“ a „je dobré nějak podpořit volný trh“.
Ano, podpora vybraných open-source projektů může vést k nepatrnému zvýhodnění některých komerčních subjektů. Ovšem vzhledem k tomu, že volný trh není ultimátní kritérium, kterým je nutné poměřovat všechno, nevadí to. Ta podpora totiž přináší jiné výhody, které jsou důležitější, než neznatelná nespravedlnost na trhu – např. to, že budeme všichni používat bezpečnější software.
1, Closed source většinou používají vlastní closed-source formáty, tohle pak dělá problémy v oss při reverzním inženýrství
2, Máte k té škole nějakou studii ? Škola prostě chrlí lidi co jsou zvyklí na MSO a další takové programy... myslíte že to nemá vliv ? To že je tam nějaká obousměrná vazba je asi zřejmé. Společně úřady a školy vytváří (třeba pomocí zdarma nebo levných licencích) "industry" standart i pro domácnosti
Uzavřenost zdrojáků a uzavřenost formátu jsou dvě mimoběžné věci. Spousta proprietárního software používá otevřené formáty, a open-source programy běžně používají uzavřené formáty, které nejsou nikde zdokumentované.
„Škola má vliv“ a „státem podporované“ je každé něco úplně jiného. A např. Software602 dával svůj kancelářský balík školám zdarma, ale nemám pocit, že by tu převálcoval Microsoft Office. Altap Salamander dával školám licenci velice výhodně (za cenu jedné nebo pár licencí multilicence pro celou školu včetně domácích počítačů učitelů a studentů), a nedávno skončil. Na ZŠ jsme měli Apply, a nevím o tom, že by si ho někdo pořídil domů.
Uzavřený nedokumentovaný formát neznamená, že vůbec netuším, co v něm je. Spousta věcí se dá odhadnout, ale je to bez záruky. Těžko odhalíte nějaké speciální případy a na změny můžete reagovat až zpětně – třeba když s začne používat nějaká dříve rezervovaná položka. Třeba notoricky známou chybu Lotus 1-2-3 implementovanou následně i do Excelu (považují rok 1900 za přestupný), prostě neodhalíte dřív, než se setkáte s tím správným datem. Dnes už je ta chyba dávno „zdokumentovaná“ na internetu, ale bez té dokumentace je jen věcí náhody, zda na to narazíte.
Ale je škoda té energie kterou je potřeba vynaložit na porozumění formátu, místo práci na něčem užitečném ....
Souhlasím, ale to řeším otevřené a zdokumentované formáty, ne open-source.