Vlákno názorů k článku OpenOffice.org 2.2: pro lepší vzhled dokumentů od Kakihara - Vynikajici zprava. Znamena to, ze budou vystupy z...
-
MIloš (neregistrovaný)Obávám se, že tak dobře jako TeX výstup vypadat nikdy nebude. (Asi tam nebudou například slitky). OOF je pouhý kancelářský balík a nikoliv typografický program. TeX používá v definicích příkazy a makra a to mu dovoluje vyšší inteligenci, než cokoli, postavené na značkovacích jazycích. Je přeci jen rozdíl, když můžete něco definovat pouze pomocí dat (i když strukturovaných) nebo když můžete spustit kus programu.
-
anonymnísouhlasm s Milosem, sazecimu systemu TeX se zatim zadny OpenSource nevyrovna a komercni produkty vzhledem ke svym cenam casto jeste vyrazneji ne. Co se mi vsak nelibi na OO je klik, klik, klik (to same, co M$ Office). Je to armada BFU, ktera rve stale hlasiteji, ze OpenOffice musi byt presne jako ten od M$ a tito uzivatele vyhrozuji, ze jej jinak uzivat nebudou, tedy ja bych na miste developeru tyto knourajici usery nechal dale platit M$.
Shrnuto: OO neni spatny, ale ani dobry, je to proste SW pro novacky a pratele novacku. -
anonymníAle sazeci system je proboha neco naprosto jineho nez kancelarsky balik!
Kancelarsky balik je z principu klikaci. Neni urcen sazecum, kteri se budou zabyvat kerningem a slitky(-ami?). Je urcen k tomu, aby se uzivatel mohl zabyvat obsahem a jednoduchymi prostredky bez uceni se nejakych skriptovacich jazyku take zakladnim formatovanim dokumentu. Aby mohl SAM vytvorit solidne vypadajici dokument s formatovanim, cislovanim, obrazky, atp. a nepotreboval k tomu skoleni jenom kvuli formatovani nebo dokonce sazece. Neni to primarne na sazeni knih a novinovych clanku (i kdyz je v tom mozna nekteri pisi).
OO je jiste alternativou k MSO a rozhodne ne k TeXu. Proto se musi tvarit jako MSO. Pokud chce mit OO uzivatele, pak musi hledet na jejich potreby. Posilat je do haje, ze jsou to lamy a kdyz neco chteji tak at si to naprogramuji nebo zaplati, je prave to, co linuxu a OS SW nejvic skodi z pohledu jeho rozsireni. OO je z uzivatelskeho hlediska jednim z nejpokrocilejsich OSS. Ale to neznamena, ze stale neni co zlepsovat.
Nejde o novacky. Kdyz chci neco psat, neznamena to, ze zacnu psat ve wordu a pak az nebudu 'novacek', ale 'profik' prejdu na TeX nebo neco takoveho. Pouzivam to co mi vyhovuje. Pokud jsem pro sve potreby spokojen s vystupy z OO nebo MSO, nebudu se ucit TeX. A znacna cast lidi s tim spokojena je. -
Miloš (neregistrovaný)Souhlasím. Kancelářský balík je zcela jiný produkt, určený k jiným účelům. Otázkou je, proč někdo požaduje stejné možnosti OOF, jaké má typografický program. V takovém případě se mi rada, přejít na typografický program, zdá zcela namístě.
Myslím, že dnes se kancelářské balíky snaží zvládnout už příliž mnoho a jejich ovládání je i přes klicací mechanismus nad hranicí rozumné složitosti. Nelze požadovat, aby program dokázal vše, co si vymyslíte a přitom měl jednoduché ovládání bez potřeby učení. Sekretářka, která kdysi psala dopis na psacím stroji dvacet minut, dnes tentýž dopis ve Wordu dvě hodiny formátuje. (LyX by zvýši její produktivitu několikrát). I Koffice je ovladatelnější - bohužel stále málo stabilní. Rozsáhlé možnosti kancelářského balíku svádí k tomu, používat ho i na věci, pro které se opravdu nehodí. Viděl jsem studenta, který psal diplomku plnou složitých matematických výrazů ve Wordu a to tak, že vzorce psal ručně, skenoval a vkládal do diplomky jako obrázky! (V tomto případě šlo evidentně o vinu školy, která Word učila a vyžadovala i tam, kde je nevhodný).
Pokud je někdo s programem spokojený, nechť ho používá. Pokud však požaduje schopnosti jiného programu, pak je logičtější přejít na jiný program. -
anonymníNo hned ten prispevek nad tim vasim to pozaduje :)
Slozitost a jednoduche ovladani nemusi byt nutne v rozporu, pokud je to ovladani velmi dobre navrzeno. Napr. oddelene a deaktivovatelne casti, ruzne levely, moznost zmeny a hlavne dobre navrzene zakladni rozlozeni.
Sekretarka nemusi nic formatovat, pokud bude mit pevne dane sablony, ktere navic nejdou menit (to muze mit i ve wordu).
A u vzrocu vzdy zalezi na mire :) Pokud to je diplomka, ktera je na vzorcich postavena pak to asi nebude ono. A kdyz tak mel pouzit editor rovnic :))
To je jak ta pani, ktera napise do excelu jedno cislo, pod nej napise druhe pak vytahne kapesni kalkulacku, secte obe cisla a napise je do tretiho radku pod ne :)) -
Kakihara (neregistrovaný)> No hned ten prispevek nad tim vasim to pozaduje :)
Proste povazuju mizerny vystupy z oo.o za chybu, ne vlastnost.
Zkratka bych chtel bez problemu napsat jednoduchej text, kterej by po vytisknuti vypadal dobre. Coz, pokud jsem koukal, oo.o neumi.
Ale koukam, ze oo.o umi exportovat do latexu, coz by mohl bej zpusob, jak obejit nedotazenej renderovaci engine oo.o.
Hawgh..
