Ja zalohuju na Data Tresor Disc. Je snadno k sehnani na Alze (ac ji nemam rad), a relativne nove i na czc, a ani cena neni tak zla.
Vetsinou se ho povede vypalit i na notebookove DVD vypalovacce, ale cas od casu se stane, ze se asi spatne navoli vykon laseru, a pak clovek zjisti, ze mu vypalovacka hlasi dokoncene vypalovani, a disk je prazdny. Ale dalsi pokus to vetsinou spravi.
Vsetci tu riesite zivotnost medii a nikto neriesi ci za 20 rokov bude existovat dvd mechanika ktora sa da napojit na vtedy bezny pocitac. Poviem priklad v kancli som nasiel magnetoopticke disky asi este z obdobia komunizmu kde bola zaloha jednej velkej elektrarne ktoru nebudem menovat. Rad by som si ten program bol pozrel ale nemal som sancu zohnat magnetoopticku mechaniku, a keby som ju zohlal asi by sa nedala napojit lebo v kompe som uz nemal pata, teda ak by bola pata a nie scsi...
Ty krávo, fakt jenom z jednoho slova, jsi poznal jakou pásku má a že se ještě vyrábí? Ty krávo ty musíš byt novej Gates nebo ještě lepší :D Já bych normálně hádal, že jsi nedomrd co trolí na faktickou informaci, že je jedno jedno na co to uložíš a že to vydrží 1000let, když pak nemáš čím přečíst, ale faktem asi bude, že ty jsi jako Chuck noris, ty si to koupíš i když se to nevyrábí...
Co jít spolitikou do prdele na odpad jako Idnes, ale to by jsi musel být někdo kdo používá mozek... Takto budeš srát politiku kamkoliv a odtravovat všude...
Toto sa da riesit, Ty sice nezozenies ale pokial to fakt bude treba tak so sucastnou znalostnou bazou sa ta mechanika znova navrhne a vyrobi.
A pokial niekto zalohuje ale neoveruje funkcnost zalohy (co so sebou nesie pochopitelne mat k dispozicii funkcne vybavenie na obnovu) tak... tak mu treba...
<rejp>zalohovani neni archivace ;) napr. https://www.acronis.cz/zalohovani-nebo-archivace/ popr. UTFG</rejp>
No nevím. Aby byla záloha spolehlivá, musí být častá, pravidelná a automatická. A ideálně i částečně rozdílová, kvůli prostorové úspornosti. Nic z toho optická média dobře nezvládají. Jakékoliv fyzické zálohy jsou navíc tak v bezpečí, jako je místo, kde leží. To v případě bytu nebo kanclu není nic moc.
Pokud bych místo těchto krámů používal namátkou Amazon Glacier, dostanu násobně bezpečnější, jednodušší i levnější způsob uchování dat.
Niesu to kramy ale regulerne sposoby zalohy, ktore maju svoje miesto. Je siroke spektrum potrieb/poziadaviej na zalohovanie a na to existuje rovnako siroke spektrum sposobov a medii ako zalohu vykonavat.
Kazdeje vhodne na nieco ine a ma svoje vyhody a nevyhody.
Je viacero situacii, kde nepotrebujem castu, pravidelnu, automaticku a ani rozdielovu zalohu a kde oticke medium je najlepsia volba.
K tomu Amazon Glacier, to je len jeden zo sposobov, ktory je vhodny v urcitych priadoch a ako kazde riesenie ma svoje nedostatky/rizika.
Nazyvat niektore metody/media zalohovania kramami je podla mna prehnane.
Dalsi co netusi jakej je rozdil mezi zalohovanim a archivaci ze? Jedinej rozumnej zpusob zalohovani je na disky. Vsechno ostatni je knicemu. Jakmile musi nekdo nekde podnikat nejaky manualni akce, je to nahovno, protoze to delat jednoduse nebude.
1) zaloha se musi delat casto proto, aby pripadna ztrata dat byla minimalni (jak casto zalezi na povaze dat, ale klidne to muze byt i "porat" - tzn neco na tema CDP)
2) zaloha musi byt rychle dostupna - idealne okamzite, bez potreby ji nekam obnovovat. To prozmenu proto, aby se minimalizoval pripadny vypadek.
3) zaloha musi byt overena - tzn zalohovac by mel byt schopen overit konzistenci a citelnost dat. Je celkem k prdu kdyz se nekde neco nekam tlaci, abys v okamziku kdy to potrebujes zjistil, ze to nejde precist.
Proto se uz davno nepouzivaj ani pasky, ale disky.
Pokud chci archivovat, nepotrebuju aby archiv byl rychle dostupnej (protoze mam zalohu), ale spis potrebuju, aby archiv byl nekde bezpecnej ulozenej na necem do dlouho vydrzi, a co nebudu muset tyden co tyden overovat na citelnost.
A samozrejme "zaloha" nekde v cmoudu jako by nebyla. Jednak muze zcela kdykoli zmizet, druhak az ji budes potrebovat, tak nebudes chtit cekat 14 dnu nez se to postahuje.
Mam pocit, ze ty nevies aky je rozdiel medzi archivaciou a zalohou.
Citujem
"Pokud chci archivovat, nepotrebuju aby archiv byl rychle dostupnej (protoze mam zalohu), ale spis potrebuju, aby archiv byl nekde bezpecnej ulozenej na necem do dlouho vydrzi, a co nebudu muset tyden co tyden overovat na citelnost."
Archiv su data, ktore uz primarne k svoje praci nepotrebujem. Nadavaju tomu aj cold data. Bezpecne ulozeny archiv = zaloha!!!!
Ak chces mat kvalitnu zalohu, tak ju potrebujes pravidelne overovat, bez ohladu na medium, ktore pouzijes na zalohovanie.
Ta perla, ze pre tie 3 body sa nepouzivaju pasky ale disky. Asi zijem v inom svete.
Ja si dovolim tvrdit, ze jedno aj druhe ma svoje vyhody/nevyhody a priestor, kde je bud jedno alebo druhe medium vhodnejsie na pouzitie.
Nedovolim si tvrdit, ze Glacier je násobne bezpečnější, lacnejsi a jednodušší na obsluhu.
Len taky maly priklad.
Amazon sa dostane do pruseru a z hodiny na hodinu ostrihnu jeho servery od internetu ako napriklad v pripade Megauploadu.
Samozrejme rovnako mozu v jednom momente vyhoriet moj dom a aj dom mojich rodicov, kde mam odlozene M-Disky so zalohou.
Nedaš všetky vajíčka do jedného košíka. Čím sú dáta potrebnejšia tým by som povedal že by malo byť viac metód použitých. Kolko je vlastne nutné mať zálohy spätne? Povedzme že chcem zálohovať 10GB fotiek z dovolenky. Načo mi to kedy bude? Ako často si pozerám fotky a videá spätne? Prezrieť také množstvo fotiek je vlasne práca ktorá môže trvať niekolko dní, prečo by to niekto robil? Podla mňa ak sú dáta staršie ako 1 rok ich hodnota sa rýchlo blíži k 0.
Tie pocty ti nesedia. DTD je lacnejsie uz po prvom mesiaci. Navyse palky pri glacier zacinaju az ked si tie data chces stiahnut. Nedavno som cital clanok kde sa nejaky neborak stazoval ze stiahnut 60gb z glacier mu trvalo niekolko dni a stalo ho to 150$. ak by to mal na DTD tak by ho to stalo 30$ a bez platenia mesacnych poplatkov.
DataTresor Disc - 2$ (data pristupne kedy chcem, relativne rychlo a zdarma)
Amazon Glacier - 4Gb na 1mesiac 2.2$ (s jednym precitanim, okno 15h). pri stiahnuti o 4hodiny je to uz 7.47$.
Na té kalkulačce je přes půl roku otevřené tohle issue: https://github.com/liangzan/aws-glacier-calculator/issues/7
A jak můžeš vědět, že ti do tvých záloh Amazon (Google, Microsoft, apod.) nepustí nějakej svůj výmysl (umělou inteligenci, apod.) případně se ti do nich nepodívá a nepoužije to pro svoje marketingový účely? Všechny věci, který stojí za to, aby byly zálohovány, obsahují citlivá (osobní) data (rodinné fotky, faktury, účtenky, apod...).
OK. A je to šifrování na straně uživatele, nebo se to šifruje až na Glacieru? A umí tohle šifrování I jiné cloud služby (OneDrive; Disk, apod.)?
Jen se ptám, protože se v tom moc neorientuju a hledám způsob, jak zálohovat data co nejjednoduším způsobem, ideálně aby o tom uživatel nejlíp vůbec nevěděl.
Na lokale mas miesto na inom disku kam zalohujes, zaloha je na tom inom disku v cryptomatorovi:
https://github.com/cryptomator/cryptomator
Ten je synchronizovany na Google/iny disk, TB v pohode aspon mne staci.
Nic, co nie je sifrovane neopusti lokalny comp.
Pokud chces zalohovat audioCDcka, tak to smysl dava, jinak vzhledem ke kapacite vubec zadny....
Teda popravde vzhledem k objemu dat mi vetsinou nedava smysl ani Blu-Ray, osobni data mi staci na 3 jakychkoliv mediich, z cehoz nejspis 2 budou disky a jedno flashka, a pro pracovni data je ta kapacita extremne nedostatecna....
Web cdr a diit trápil CD a DVD (i DTD) docela slušně:
http://cdr.cz/clanek/test-dvd-data-tresor-disc/prozatimni-zaver
http://cdr.cz/clanek/test-dvd-data-tresor-disc-v-destove-vode/vysledek-testu
http://cdr.cz/clanek/cd-dvd-pod-uv-lampou-po-15-tydnech/zaver
http://cdr.cz/clanek/test-dvd-data-tresor-disc-pres-leto-v-aute/vysledek-testu
http://diit.cz/clanek/palime-data-tresor-disc-v-blu-ray-mechanice-a-pod-linuxem
Jinak co se týče online záloh, kombinace bezpečnosti a soukromí může poskytnout třeba: https://www.tarsnap.com/ (dokonce existuje praktická kniha pro administrátory od Michaela W Lucase: Tarsnap Mastery (https://www.michaelwlucas.com/tools/tarsnap)
Já osobně mám teď doma HP autochanger na LTO3 a docela mi kapacita 400 GB nekomprimovaně na pásku (v 1U jich je 8) stačí. Přechodně lze ukládat i na diskové pole. Vše za mě řeší Bareos (nástupce Bacula). LTO se nasazuje na zálohy kritických systémů a obecně ve větších podnicích. Ti určitě někde ve sklepě ještě budou mít něco, co LTO starší generace přečte i po desítkách let nebo to bude k sehnání na ebay...
Nejlepší archivace je tzv. živá a zálohy z ní dělat pravidelně. Archiv má totiž být živý a má mít katalog metadat. U záloh tohle obyčejně tak úplně není. Do jisté míry by ale Catalog v Bareos mohl i takovému účelu možná ještě s nějakých pluginem dobře posloužit.
No přesně. Retia archivuje data z ReDATů právě na DVD-RAM, my s nima děláme přes 15 let, a ještě se nestalo, že by nějaký médium nešlo přečíst.
Pro soukromý účely to bohatě diostačuje; z dat co mám za archivaci stojí jen smlouvy, přístupový údaje, stavební dokumentace baráku, a fotky prcků. Všechno ostatní ať klidně vezme čert.
Sakum prdum mají hodnotný data asi 2,5 giga plus ty fotky.
Takže na první straně jednoho disku mám smlouvy a stavební dokumentaci, na druhý straně hesla, na dalších discích fotky. Jedna sada je v trezoru společně s ve fólii zavařenou mechanikou, která je umí číst (USB3 tu bude ještě dlouho), druhá v bezpečnostní schránce, třetí se po zapsání aktuální sady stěhuje do schránky.
Zálohy jsou na NASu v RAIDu, provozní data na provozním NASu.
Jeste mi v clanku chybi informace, ze degradace se vyrazne min tyka vylisovanych CD/DVD (tj. tech, ktere uz koupite s obsahem).
No tak já to mám rozděleno do skupin podle toho, jaký ty data jsou.
Archiv (fotky, smlouvy,...) je v počítači na HDD (primárně) s tím, že
- primárně se zrcadlí na NAS (a tím i na každý stroj, kde mám uživatelský účet)
- sekundárně je tady skript, co se stará o to, že starší data (třeba smlouvu po naskenování, kterou po týdnu asi měnit/upravovat nebudu) přepne do režimu archivace - chown na uživatele user_backup. Tento uživatel je ve skupině s uživatelem. Pak to projede chmodem, rw pro user_backup, ro pro user, nic pro ostatní. V případě sdílených dat (fotky) je právo pro ostatní RO. To kvůli riziku nechtěné změny, smazání, nebo ransomware.
- no a jednou za čas se to hodí na externí HDD, těch je několik a postupně se střídají. Když se změní rozhraní (eSata->USB3), prostě se po čase disky obmění, obsah zůstane.
Pro uložení offline HDD se dá za pár stovek pronajmout schránka v bankovním trezoru. Pravděpodobnost, že shoří barák i banka 50km daleko, je docela malá. A online se k datům nikdo nedostane (šifrování v čmoudu řeší jenom zhoršení čitelnosti pro útočníka, ne změnu nebo smazání).
A co nechtěné smazání části dat, bez povšimnutí? Na to platí jen archivovat celou historii (resp. všechny zálohovací body - mít aktuální zálohu a od ní rozdílové zálohy směrem do minulosti). Nebo při záhování/archivaci nikdy nepřepisujete ani nemažete staré verze, s tím, že se staré verze dostanou i do nových archivů?
ZIPky byly vždy specialitka. Popravdě, spíše očekávám, že za 20+ let budu mít problémy třeba s USB like (mass storage, ...), SATA, PATA (ATA HDD) či podobně, jako už teď je problém s MFM (RLL disky) co vládly dříve, spíše než že bych (dokonce relativně levně) nesehnal za 20 let mechaniku (ať už připojenou přes cokoli), co dokáže přečíst CD/DVD.
"jestli za 20 let seženu DVD-ROM"
Tyhle narky pod kazdym podobnym clankem vazne nechapu. DVD mechanik se vyrobilo odhadem par miliard, takze i kdyby se zitra prestaly prodavat(treba je zakaze EU), tak si myslim, ze nebude jeste dobrych 50 let problem nejakou za par drobnych sehnat.
Jestli si chces precist zipku a prestane ti fungovat mechanika, tak budes muset holt obetovat nekolik stokorun. http://www.ebay.com/bhp/zip-drive
A to víte, které čtecí zařízení tady bude i za 1000 let? Bude to mikroskop. Kdysi velice dávno na toto téma běžel jeden dokument, kromě problému čtecích zařízení řešili i to, jak má vypadat to médium, aby budoucímu (archeologovi?) nálezci takového předmětu přišel zajímavý, a nepovažoval ho za nepotřebný odpad.
Přišli na to, ukládat data jako text ve spirále, souběžně ve cca 5 jazycích. Na obvodu spirály je text ještě okem čitelný, a až do středu se jeho velikost postupně zmenšuje na mikrometry. Tuto spirálu ukládají do takových skleněných koulí, v nějakých horách v Americe... Archivovali takto nějaká světová literární díla.
DVD mají malou kapacitu. BD už docela jde a tak jsem si přesně kvůli M-Disc koupil někdy před rokem BD vypalovačku. Značné rozčarování nastalo, když jsem chtěl něco vypálit.
Tak jak padlo v článku, vypalování dnes už netáhne. Z počítačů mizí DVD mechaniky BD se ani pořádně nerozšířily. Ona se bohužel nerozšířila pořádně ani podpora ve vypalovacích. S GUI to je mizérie. Návody vypadají jako na přelomu století, kdy se s pálením začínalo. Pěkně postaru v řádce, ale ono to zrovna moc pohodlné není.
Jestli neděláš nic jiného, než že si honíš u porna, klidně si ho u toho urvi.
Adresář, kde mám fotky za poslední 3 roky, má 239GB. 163GB z toho jsou RAWy, bez kterých bych se už od nouze obešel. Na JPEGy zbývá 76 GB a ono je docela rozdíl mít 3 BD nebo 16 DVD.
Situace okolo vypalování BD v Linuxu vypadá bohužel zhruba takhle:
http://martin.vancl.eu/vypalovani-blu-ray-v-linuxu/
Ono to vypadalo hodně "drsňácky" před dvaceti lety, ale dnes bych to vypalování v řádce už i povětšinou docela rád oželel.
Jen na okraj - ta technologie je tady pár let (7 nebo 8), složení disků je částečně tajné, takže s těmi 1000 lety bych to viděl dosl bledě. Navíc:
But according to a test of the French National Laboratory of Metrology and Testing at 90 °C and 85% humidity, for 1,000 hours, the DVD+R with inorganic recording layer such as M-DISC showed similar deterioration in quality as other conventional discs with an organic recording layer, with a maximum lifetime of below 250 hours
Pro větší zálohy bych se osobně držel dnes asi klasického LTO, tam je aspoň větší pravděpodobnost, že za pár let seženete mechaniku. životnost se uvádí 15 až 30 let a pásky už jsou tady s námi dlouho, takže se to asi potvrdí.
Na cdr.cz / diit.cz byla série testů, kdy disky postavené na téhle technologii vozili celé léto v autě na rozpálené palubní desce a na zimu je zase hodili do zahradního jezírka, kde to nechali zamrznout. Ty disky do ustály bez ztráty kytičky.
Tohle je na domácí použití IMHO hodně zajímavá volba. LTO je cenově o dva řády jinde.
jj pokud to jsou obcasne zalohy (no tedy spis archivace, ale clanek to spojil dohromady), tak to pro domaci pouziti je to levnejsi.
Ale pokud mas tocit klasicke denni, tydenni atd. zalohy vetsich dat, tak by to zaprve byla otrava, zadruhe by to lezlo do penez a zatreti - muj soukromy nazor - neverim "pasivnim" archivum, tj. ze se neco ulozi na trvanliva media a necha se to nekde lezet. To ma dost nevyhod, uz jen kvuli tomu, ze za par let nemusi byt k dispozici mechanika nebo drivery.
"Aktivni" archivy, kdy se data postupne toci a prenasi na nova (byt i mene trvanliva) media jsou i lepsi, minimalne clovek nezapomene, ze neco takoveho ma (clovek -> to taky muze byt napriklad treti admin v poradi, kdy ten prvni uz je v duchodu a ten druhy v poradi nikdy nedostal za ukol neco obnovit, takze know how dal nepredal).
Ne nutně. Pokud zálohuje server s historií, kam uživatel z napadeného PC nemá přístup, tak to i běžná záloha v pohodě ustojí - prakticky vyzkoušeno na jiném šifrovacím šmejdu. Lidi přišli cca o den práce od poslední noční zálohy, ale ne o všechna svá data za roky existence firmy navzdory tomu, že se šmejd velmi rychle činil a na síti toho zašifroval zatraceně hodně.
Na archivaci např. obrázků z dovolené, na které se budu chtít podívat třeba až někdy za deset let, je optický disk skvělá volba. A dostupnost mechanik v budoucnu ? Operační systémy budou DVD mechaniky jistě podporovat ještě hodně dlouho, takže pokud si člověk schová nějakou externí mechaniku jako rezervu, neměl by být problém. A ještě jeden plus: Obrázky na DVD-R médiu žádný vir nedokáže přepsat nebo zašifrovat :-)
Vis kolik tu uz bylo tech uloznych techologii u kterych vsichni slibovali dlouhou zivnostnost? Nejmin nekolik stovek. Pritom se bavime o naprosto smesnych +-30 letech. Umis precist dernej stitek? A kde si koupis mechaniku ktera bude fungovat? A i kdyz si tu mechaniku vyrobis, kde zjistis, jak mas data na tom stitku interpretovat?
Kdyz ti predlozim disketu a ty ji i prectes, skoncis na tom, ze na ni bude .602. A to mluvim o formatu se kterym si jeste dneska asi leckdo poradi. Za dalsich 30let uz nebude nikdo ani tusit, ze neco takovyho nekdy existovalo.
Myslím, že CD/DVD tu budou ještě dlouho. Právě i pohledem do historie a jejím porovnáváním.
CD/DVD Jsou mezioborové ... využíval (a částečně stále využívá) je kolos. Hudební a filmový průmysl, nezávisle na IT. Navíc do IT (pro které nebyly původně určeny) byly velmi dobře integrovány (až doteď a stále jsou). ... Kazetu a konec konců i pásku (audio), stejně tak i staré filmy (dokonce i 8 - půlené 16 s perforací po jedné straně), jsme stále schopni přečíst a konvertovat. I ty kazety na ZX Spectrum. A to stále jak na amatérské úrovni, tak i na profesionální (ve smyslu profese). A to jsou (audio)kazety (historií) o 20 let starší než CD.
Děrné štítky, děrná páska, na tom byly podobně. Na to, jak tu byly dlouho (pro IT/techické obory, a to i pro pre-elektronické počítače) - více jak půl století (a více jak století stylem). Ale nověji a naposledy byly čistě jen výsadou sálových počítačů a jejich (rychlé) zpracování zmizelo s pominutím éry sálových počítačů a telegrafů. Nicméně přečíst štítky i pásku bez problémů dokážeme stále, na amatérské úrovni, jen hodně pomalu. Či poloautamatizovaně by se dal určitě sehnat průjezdný/ruční optický scanner a udělat program na rozpoznání by za současných podmínek nebylo složité (rozhodně rychlejší než vyrábět nějakou mechanickou čtečku). Pro malé a střední objemy dat.
No u těch magnetickcých bych asi hoděě tápal kde co a jak koupit a smontovat abych přečetl, ale jestli tě fakt nenapadá jak přečíst děrnej štítek, tak asi změn obor... V době web kamer, skanerů apod technicckýh zařízení to co jsi napsal ty muše napsat jenom další profík jako "mike je pán" :D
Na archivaci např. obrázků z dovolené, na které se budu chtít podívat třeba až někdy za deset let, je optický disk skvělá volba.
Tak určitě, zrovna takovejch mám pár doma od kámošky. Různýma pokusama s 5 různejma mechanikama se povedlo zachránit asi 10% dat... Takže ti na rovinu sděluju, že za 10 let na těch DVD-R budeš mít leda hovno.
Máte nějaké hodně divné známé či divná nearchivační média.
Některá stará CD (obyčejná, ne vlastnostmi určená speciálně pro archivaci) mi po letech opravdu hodí chyby, že se ani nenačtou. Ale jsou to jednotky. Odhaduji tak 1%-5%. Myslím ta stará, z dob 95-05. Skladovaná blbě (ne speciálně)
Navíc na CD/DVD, na která jsem si dával pozor (stále ne speciální povrch, prostě obyčejná, ale měl je uložena na rozumném místě a zkontroloval znovu po cca roce), mi jdou přečíst prakticky všechna, ve smyslu, že se chytí. Chybu pak občas jeden soubor (resp. sekvence pár sektorů). Nemilé, ale na to že HW medium nebylo určeno pro archivaci, skvělý výsledek.
Speciální archivační (resp. dříve "lepší povrch", ještě se jim neříkalo archivační), jsou ok všechna, pokud byla vypálena v pořádku bez chyb a kontrolována na dobré PIE/PIF. Nověji (na vyloženě archivační medium, prodávané jako archivační) už ani nekontroluji parity chyby, jen zda jdou číst a jsou také všechna ok. Ale pravda, ta jsou mladší (10- let).
Optické disky jsou i M-disky, DTD a DVD-RAM. Ty problémy se stárnutím nemají.
Moje zkušenost: V 1996(!) jsem si nechal vypálit své první CD (mechaniky byly drahé, mělo je pár lidí, CD stálo 400 Kč), to jsem měl douho doma v pokoji, posledních asi 8 let leželo na půdě, kde je v létě 40 a v zimě -10°!!! To CD jde stále bez chyb přečíst! Z toho neplyne, že všechna optická média jsou skvělá, ale že se dá vyrobit kvalitní optické médium s dlouhou životností. A taková tu máme. Ale každý soudruh podle svého vkusu.
Ano, DVD-R s organickým pigmentem záznamové vrstvy jsou dobrá akorát k pověšení do průvanu, aby ti na balkóně holubi nesrali na prádlo (což je přesně ten způsob, jak je používám já).
Pro použití k archivaci pro osobní účely (tzn. se slušným poměrem cena / trvanlivost / kapacita) potřebuješ 1) média bez organických složek v záznamové a reflexní vrstvě (substrát je prakticky vždy polykarbonát, sklo jsem ještě / už nepotkal), tzn. s kovovou vrstvou, pokud možno nikoli hliníkovou (protože hliník při nedokonalém slepení substrátů a vniknutí vzduchu černá). Přesně z toho důvodu používám na uložení na dobu v řádu let DVD-RAM, na kratší DVD-RW.
2) média (čistá i zapsaná) je pro udržení životnosti adekvátně skladovat. Obecně platí zamezení přístupu UV světlu, teplota do řekněme 20°C, co nejnižší vlhkost.
3) v neposlední řadě je docela vhodné na média netlapat rukama (voda, mastnota, soli, kyseliny).
Je tomu uz dlouho, co jsem zavrhl opticka media pro malou kapacitu, opticka mechanika mi jenom prekazi (linux instaluji z flashky.)
Neni to otazka penez. Komu by se chtelo zonglovat s medii pri zaloze terabajtovych kapacit.
A pak ten cas straveny obnovou dat z techo medii a misto kolik mi ty media zaplni.
Tento clanek je vhodny tak pro zasmani.
HP Ultrium, 3TB za 800,- s DPH, velikost asi jako kazeta do magneťáku (DATka). To nemáš šanci s HDD trumfnout bez ohledu na mechaniku. Protože pokud fakt svědomitě zálohuješ v klasickém cyklu objemy řádu velkých jednotek až desítek TB, platíš v HDD cca 1000,- / TB, takže break-even bod je někde u kapacity 50TB.
Jedinou výhodou zálohování na HDD je pak rychlost obnovy při zálohování stylem kopie 1:1 a fyzickém uklizení záloh, tzn. v provozu kde záleží na každé sekundě zdržení. Třeba u pornoserveru.
Každý rieši ako čítať archivované veci po 30 rokoch ja cca po každých 10 rokov zmením médium štart CD potom preniesť archív na DVD ďalej na BD za tých 10 rokov nemám problém s HW samozrejme kvalitné a na to určené média s správnym spôsobom uskladnenia. Mám veci ešte z 1998 vtedy mi stačilo 1-5 GB(2-8CD) a to teraz je len fľusanec ktorý strčím hocikde.
Co člověk, to názor. Osobně mám doma vypálená média CD/DVD stará i přes 20 let, zatím jsem vždy přečetl vše co jsem potřeboval... snad s výjimkou některých no-name médií pálených jako audioCD... ale většina i těchto je v kvalitní mechanice čitelná dosud... Tehdy stála slušná palírna 10-20k (a to bylo v 90. letech opravdu dost peněz), pokud si člověk dopřál třeba Plextor kvalitu... no někteří tady možná tu dobu ještě také pamatujete. Pálil jsem tehdy opravdu hodně moc... :-) Objemy dat od té doby narostly, Win 3.11 se vešly na několik 1,44MB disket, Win95 na CD... dnes s Win10 už několik DVD... a tak je to se vším kolem nás... Programy pod win tehdy celkem dobře graficky zvládnuté a funkční, zabírající několik MB místa na HDD. Obávám se že narůstající datové objemy SW jsou mnohdy jen daní za pohodlnost programátorů při laciné dostupnosti velkých úložišť, mnohdy nejsou spojeny s větší funkčností těchto programů. Abych neodbíhal, rád bych zde konstatoval, že některá cenná data z té doby, původně archivovaná na disketách, poté na CD a ještě později na DVD, mám dosud... Argument, že nebude na čem je číst za 20 let je naprosto lichý... jen je třeba jít s dobou a archivy přesouvat na modernější nosiče. Tedy pokud díky kloudovým hujerům výroba a vývoj v této oblasti privátního archivování zcela neustrne... Vyrábět se bude samozřejmě jen to, oč má spotřebitel zájem. Osobně kloudy sice také využívám, ale s rozumem. Domácí archiv je jistota, na rozdíl od jakéhokoli kloudu. To už tady také bylo zdůrazněno. Nebezpečím pro domácí archivy není čitelnost médií, ale žel zejména mlaďoši, kteří se bezmezně orientují právě na tyto pohodlné, rychlé, ale nejisté kloudové služby. Nebude-li zájem o privátní archivování, nebude se nic dalšího v této oblasti vyvíjet, vyrábět a tedy po čase ani prodávat... Je to bohužel mimo možnosti jednotlivce tyto věci změnit... Cloud úložiště nevidím jako pokrok, je to jen pohodlná cesta do pekel...