To podstatné, co vás loni nejvíce zajímalo, jsme už shrnuli. Dovolte mi ale ještě trochu subjektivní pohled, který se neřídí optikou líbivosti témat, jako spíše mým žaludkem, který loni plaval tak trochu na vlnách, tu pozitivních, tu negativních.
🙄 Takzvaná umělá inteligence
Na adresu umělé inteligence a strojového učení jsem tu loni dštil síru ne jednou, ne dvakrát, ale hned třikrát. Od té doby tu a tam po očku pozoruji, kam se vyvíjí postoje těch, kteří jsou ochotni a schopni svůj postoj k tomuto tématu někam sepsat. V odborné sféře je to jasné, zde je AI/ML akceptováno a jen se řeší, kdy/kde/jak to využít. Ve vzdělávání oscilují názory od řekněme prof. Stránského, kterého lze považovat za odpůrce těchto moderních pomocníků i sociálních sítí, až po technooptimisty, kteří vidí v nasazení AI do dětských životů a jejich vzdělávání ta pozitiva.
Jako obvykle bude pravda někde uprostřed, ale jako obvykle se spíše obávám, že nejenže to nepochytíme vhodně a včas, ale že už jsme možnost podchycení a správného nasměrování AI dávno prošvihli. Podobně jako jsme prošvihli nástup Googlu, Facebooku, Instagramu, TikToku. Jestli to je chyba, je to chyba násobně větší než tyto předchozí, avšak nejsem dnes připraven soudit západní představitele, že to celé včas nezregulovali nějakými nařízeními a zákony. Ostatně to ani nejde, v tomto bude klasicky řízená společnost vždy několik let za technologickým vývojem a jeho adopcí mladými generacemi.
Technologii samoučících systémů / neuronových sítí nadále považuji za potenciálně škodlivou lidstvu, protože z nás snímá břímě zodpovědnosti za vlastní život i rozvoj na osobní či celospolečenské úrovni. A obávám se, že různá volání po regulaci AI se minou účinkem.
😃 AMD FSR3 jako open-source
Když už jsme u AI, nesmíme opomenout jednu oblast, kde AI slibuje revoluci. S příchodem (nejen) upscalovacích mechanismů Nvidia DLSS a poté AMD FSR si zase opakujeme to, co jsme už s AMD a Nvidií zažili. Nvidia dala světu drahý G-Sync, AMD kontrovala otevřeným FreeSync. Nvidia si uzmula Ageia PhysX a uzavřela ho pro svá GPU, AMD to … neřešila a zato třeba o několik let později dala světu API Vulkan. Nvidia stvořila veleúspěšnou platformu CUDA, AMD to neřešila a jela na OpenCL (a později přidala třeba ROCm a další věci v rámci GPUOpen).
Prostě Nvidia je uzavřená a hodně moc vydělává, AMD otevřená a vydělává v GPU oblasti o to méně. Přesto se toho drží. A součástí té otevřenosti je u ní aktuálně toto: když Nvidia představila třetí generaci DLSS, přidala i věci jako generování neexistujících mezi-snímků. Představitelé Nvidie se dokonce rozpovídali o tom, jak jednoho dne už nebudeme herní scénu renderovat ale AI-dopočítávat prostě celou ze vstupních údajů. To je vize vzdálenější budoucnosti, ale příchod DLSS a FSR řeší jeden kardinální problém: ani 10 let poté, co z toho byl hype (a já měl na test 32" IPS 4k LCD Asus a duální Radeon R9 295X) stále nemají ani ta nejvyšší GPU dostatek výpočetního výkonu pro klasický rendering her ve 4k/60fps.
Právě tohle DLSS a FSR řeší, ale tam, kde je DLSS3 uzavřené pro poslední generace GPU Nvidia a pouze Nvidia, AMD FSR3 je otevřené komukoli, bez ohledu na stáří či značku GPU a typ operačního systému, použití FSR3 neklade AMD žádná omezení. Naopak její zástupci propagují to, že je FSR otevřené a můžete jej používat i se staršími generacemi GPU, pokud jim na to stačí výkon. A to je naprosto skvělé, za to AMD nelze než milovat.
🙄 Apple Vision Pro
Za jednoznačně negativní věc jsem si v létě dovolil označit nové brýle od Applu. Ne tak proto, že by na technologii virtuálních brýlí bylo a priori něco špatného, naopak bude mít spoustu dobrého využití (třeba i v medicíně – uvidíme), ale hlavně za způsob, jak tyto brýle Apple prezentoval. Zařízení, které daleko více rozdělí rodiny, lidi ve stejné místnosti, než to kdy udělal smartphone, tedy technologie, kterou světu dal v plně použitelné a pohodlné formě Apple v podobě prvních iPhonů.
Naštěstí zatím dalšímu ničení mezilidských vztahů, kterého jednoho dne budou nějaké skvělé virtuální brýle schopny, brání vysoká cena a omezená výdrž těchto brýlí, ale jde o náznak toho, co nejspíš přijde a já mohu jen doufat, že to mezi širý lid přijde co nejpozději.
😐 Intel Meteor Lake
Meteor Lake přišel na trh doslova v závěru roku a nemohu ani říci, že bych z něj čišel nadšením (rozhodně to není generace, která by Intel zachránila jako Conroe kdysi), ale ani nejsem zklamán. Jasně, „sluníčkové kecy markeťáků“ Intelu ani zdaleka nenaplnil, ale ukázal několik věcí, které budou klíčové pro budoucnosti Intelu: výrobu iGPU i TSMC, schopnost lepit TSMC die k vlastním Intel die atd.
Už dávno jsem začal ignorovat marketingové kecy průmyslových básníků velkých korporací, protože dříve či později prostě začnou kecat. A kdo tvrdí, že nekecá, tak kecá. Poslední roky kecá ve velkém právě Intel, ale já osobně nepovažuji za podstatné, co o Meteor Lake tvrdil před rokem či dvěma, pro mě je podstatné, jaký reálně je a jaký je na platformě, kterou provozuji. Ostatně ani AMD nesplnila 100 % toho, co někdy někde řekli její představitelé a jak se praví: „Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?“.
V aspektu nabízených výsledků testů je Meteor Lake značně rozkolísanou platformou, neb najdete testy, kde je jeho CPU horší a žravější než předchůdce a GPU se nijak zvlášť nepovedlo, do toho ale máte třeba Phoronixové testy na Linuxu, které tvrdí něco jiného. Možná i kluci měli různé notebooky, ale není to podstatné. Víme se 100% jistotou, že Meteor Lake je značně horší než přísliby kecálků z Intelu, kteří prostě kecali, včetně samotného Pata Gelsingera, což ve výsledku dostalo Intel do velice mizerné pozice, a to i v HPC segmentu.
To však neznamená, že je to špatný produkt, pokud řeší podstatné bolístky, tedy energetickou efektivitu a výkonnost iGPU části, to vše při slušné cenovce (co jsem zatím koukal, tak notebooky s Meteor Lake se pohybují či budou za několik dnů pohybovat mezi 25 a 50 tisíc Kč dle výbavy). Je Škoda Superb stojící vedle Audi A8 špatným autem? Ke každému z notebooků s Meteorem najdete nejméně jeden notebook s Ryzenem, který bude výrazně lepší ve všech ohledech. Ale stejně tak si téměř vždy můžete říci: „dobře, benchmarky říkají, že Ryzen je výrazně lepší, ale bude se to mě jako uživatele aplikací A, B, C týkat?“.
„Přežil“ jsem s AMD 485 DX4–100@120 celou éru Intel Pentia bez MMX a pak přešel rovnou na AMD K6. „Přežil“ jsem s P4 generace Prescott celou éru prvních dvoujádrových CPU Pentium D a nic mi nechybělo. Přežil jsem na zastaralém dvoujádrovém Athlonu 64 celou tu éru, kdy pokud jste neměli Core 2 Quad, byli jste zaostalci. Stejně tak jsem na Intelu přežil první čtyři generace Ryzenů a ani na vteřinu mi nechybělo nic z toho, co nabízí navíc. A až se karta zase nějak otočí – třeba směrem k nějakému ARMu, bude i nadále platit, že to, co aktuálně používám, mi plně stačí a vyhovuje. Z velké části za to vděčím relativní nenáročnosti provozu na Linuxu.
😐 Potichu rostoucí náročnost linuxového desktopu?
Mým poměrně čerstvým zjištěním, které nemám nijak přesně změřené, pouze vypozorované / pociťované, je mírně náročnější běh mého standardního linuxového desktopu. Loni jsem si dopřával takový turismus skrze různé platformy Intelu, kdy jsem provozoval 10. i 12. generaci Core s různými GPU (od iGPU po „polotučný“ Radeon poslední generace, od starého 3,0Gbit/s SATA SSD po novější NVMe M.2 SSD) a dovolím si po návratu k platformě Haswell (4. generace Core z roku 2013) konstatovati, že se něco mírně změnilo k horšímu.
Systém provozuji stále stejný, Mageiu Linux, konkrétně verzi 9 s aktuálním GNOME 44.x. Výkonově je to mírňounce línější než byla Mageia 8 s GNOME 3.xx na stejném stroji, což mi za prvé přijde zajímavé a za druhé se netýká webových stránek (tam je to jasně línější, protože webové stránky jsou náročnější než řekněme před dvěma lety). Nic, co by mě nutilo poohlížet se po novém stroji, ale zdá se, že po 10 letech došel Intel Haswell na konec pouti a pomalu se posouvá mezi stroje typu 11 let starého Ivy Bridge (testoval jsem loni dvoujádrové Core i3 i čtyřjádrové Core i7), kdy už si všímáte, že to není ono, ale oceňujete, že to stále jde celkem ok. Mimochodem, to Core i3 mám oproti původnímu předpokladu stále v přímé péči a dosahu a musím říci, že je to stroj nadále vyhovující.
Takže se vlastně ptám vás, kteří také provozujete něco staršího: pozorujete, že by vaše desktopové prostředí za poslední rok poněkud znáročnělo, či nikoli (otázka logicky nemíří na uživatele desktopů typu LXDE či ještě nižších jako IceWM apod.)?
🙄 YouTube proti uživatelům
Jedna z těch nečestných a nesportovních věcí, které se loni staly, byla další válka Googlu s uživateli služby Youtube. O souvislostech jsem se rozepsal poté a dá se říci, že Google dal od té doby pokoj a spokojil se s tím, že uživatele s adblockery jen prudí pětisekundovou prodlevou před načtením stránky s videem a vynucuje si jen méně agresivní nastavení Ghostery s vypnutým blokováním reklam. Čili YouTube lze stále „paraziticky“ používat tak, že máte Ghostery a k tomu třeba uBlock, tato kombinace vede jen k oné prodlevě. Než se ale někdo v diskusi opět rozvášní nad tím, jak nemorální je zasahovat do obsahu stránky či okrádat Google o příjmy ze zobrazené reklamy, pak jej opět odkazuji na svůj předchozí komentář s přidávám na misky vah argument, že firma šmírující i uživatele v anonymním okně prohlížeče, která za to následně raději mimosoudně vyrovná, aby nečelila žalobě o 5 miliard USD jako vyrovnání, nemá právo kázat o morálce. Je vyšším právem chránit své soukromí a kognitivní kapacitu (čemu dopomáhej … evropská legislativa a John Sweller).
Ač zaznívají názory, že centrála Googlu / Alphabetu by si zasloužila medicínu Elen Ripley(ové), bylo by vhodnější, aby se konečně našlo nějaké smysluplné, uživatele zbytečně neobtěžující a pro provozovatele služby dostatečně výnosné řešení. Ale sněme dál.
🤔 Zaříznutí Ulož.to
Poněkud komicky nám asi definitivně vyústil boj (zjednodušeně řečeno) filmových studií s úložišti. Kvůli evropské legislativě skončilo Ulož.to jak jsme jej znali. Ulož.to, které z 99 % obsahovalo to, co jiná webová úložiště používaná pro šíření chráněného obsahu a z 1 % unikátní / speciální, jinde nedostupný obsah, je pryč. Letmým prohledáváním jsem si ověřil, že tam kde Ulož.to nabízelo před svým uzavřením 1080p ripy jistého seriálu 1. a 2. sezóny, nabízí dnes jiná úložiště celý seriál od 1. do 4. sezóny ve 4k. Ale neobsahují (zatím?) ten unikátní specifický obsah.
Hollywood a spol. tak možná vyhráli malou bezvýznamnou bitvu proti Ulož.to, ale válku i nadále prohrávají. Kdybych chtěl, mohu stahovat prakticky libovolný film či seriál z posledních 50 let v kvalitách sahajících až po 4k z jiných míst, nic se nezměnilo. Nezměnilo a nezmění, dokud se nezmění přístup těchto majitelů práv ke svým zákazníkům, tedy divákům. Platí vlastně totéž, co u YouTube: většina lidí je ochotna akceptovat nějaké podmínky služby, ale jakmile její poskytovatel překročí krajní meze, přechází člověk k řešením alternativním. U YouTube k blokováním reklam, u filmů či seriálů k jejich shánění po webových úložištích či sledování na online serverech tahajících video streamy odkudsi, kam ruka evropského legislativce nedosahuje. Ale papírově nyní Evropa chrání Hollywood zase o něco víc.
😊 Po jednotné nabíječce i vyměnitelné akumulátory
Abych EU jen nekřivdil, tak nezřídka její byrokratický aparát stvoří něco úžasného. Nemyslím tím normu na zahnuté okurky a banány, ale po loňském oznámení letos vstupujícího v platnost předpisu o konektorech USB-C u telefonů také EU stvořila normu nařizující výrobcům od roku 2027 konstruovat (nejen) telefony s uživatelsky vyměnitelnými akumulátory. Co dodat jiného než „SUPER“, snad jedině to, aby také co nejlépe fungoval sběr a recyklace starých lithiových akumulátorů.
