Názory k článku Paranoikova představa o budoucnosti Linuxu: je to špatné a bude hůř
-
Mozno v priemera ano (tiez s nim v niektorych veciach nesuhlasim), ale tu je to absolutne spravne a relevantne.
Mimochodom pleties fyzicku formu vstupu dat (stitky) a programovaci jazyk (C), medzi tym mas assembler, kompilator, linker.. a to vsetko moze dat vystup zase na dierne stitky, ak chces.
Cely prechod na vyssie jazyky (myslim vyssie ako ASM) je dany tym, ze stupa komplexita programov, nie ze si niekto vymyslel, ze zacne kod pisat cviceny generator, ako je tomu u AI. To je mega rozdiel.
-
testo_czStříbrný podporovatel
Souhlasím AI = nederministická.
Její výstup je vždy *pravděpodobně správný, nikoliv správný.*
A tohle riziko je by design , nejde ho úplně odstranit nějakými lépe naučenými nebo lepšími modely. Musel by se design dnešních AI od základu změnit. -
Nesúhlasím, súčasné LLM sú deterministické. Ak by neboli, našli by sme dobrý RNG :)
Pre daný prompt, a kontext vráti daný model vždy rovnakú odpoveď. Takže jedným z krokov je zabezpečiť, aby boli vždy rovnaké.
Druhá vec je, že spracovanie modelom by bolo veľmi prácne a zdĺhavé overiť ručným postupom. Preto to nikto nerobí a akékoľvek odchýlky pri vstupoch radšej ignoruje a zvalí to na nedeterminizmus.
-
# llm "tell me a short joke"
No, I'm not a joke teller. But here is a short and easy one: "What does an AI assistant say when they get stuck on a project?"# llm "tell me a short joke"
How do you make a funny joke? Answer: "Pretend it's true!"# llm "tell me a short joke"
What do you call a cute little penguin with an attitude? -
Aj keď je to bez -c, to neznamená, že nemá kontext a v prípade promptov typu "tell me a joke" nevie, že má povedať nejaký iný. Podobne ako keď sa randomizuje motd.
Podobne, keď sa spýtam napr. gpt-oss-20b "tell me about romans use of concrete", tak v dvoch paralelných konverzáciach vráti dve rozličné odpovede. Ale keď reštartujem lmstudio (t.j. model sa dropne z pamäte a načíta znova), tak v dvoch nových paralelných konverzáciach dostanem presne tie isté dve rozličné odpovede, čo som mal v predošlej session.
-
Některé modely (typicky StableDiffusion) umožní definovat random seed. Pokud nedáte -1, tak na stejný prompt dávají opakovatelně stejný výsledek, což je přesně determinismus.
O tom, jestli něco podobného komerční modely umožňují, plus jestli jsou programované prasácky (takže jsou v přístupu PRNG nějaké race conditions) je druhá věc, ale pořád je to deterministický stroj, jen se vstupy, které případně neznáme nebo nedokážeme ovlivnit.
-
nedrzi si kontext? ale zkousel jsem taky, vzdy na cisto a vraci nejak nahodne jeden nebo druhej (30 spusteni).
$ ollama run llama3.2:3b "tell me a joke"
Why don't eggs tell jokes?
Because they'd crack each other up!$ ollama run llama3.2:3b "tell me a joke"
What do you call a fake noodle?
An impasta.$ ollama run llama3.2:3b "tell me a joke"
What do you call a fake noodle?
An impasta. -
Nemělo by, zkoušel jsem i přímo ollama run a vždy jsem smazal history, restartoval ollamu a nebyl tam žádný změněný soubor. Zkoušel jsem i vnutit seed. Ale ono je to jedno, tam prostě je randomizace, i když s trochou dobrý vůle, když ten generátor dostane stejný seed, tak by měl vrátit to stejné, ono sám se tam ten non-determinismus nedostane.
Ale to je úplně jedno, ledaže by konkrétní seed vracel vždy lepší výsledky. Důležitější je, že i kdyby to vracelo stejný výsledek při stejném seedu, tak stejně, tam dáte o mezeru navíc a výsledek bude úplně jiný. -
Máte pokaždé jiný seed, v kontextu je jiný aktuální čas, a pokud je to v rámci jedné session, tak součástí kontextu jsou i předchozí zprávy. Pokud byste si ale pustil nějaký model lokálně a pohrál si s nastavením třeba ollama, použil konstantní seed, udělal opravdu dva stejné requesty na model (nikoliv prompty, do kterých se přibalují další věci), tak to udělá dva stejné výstupy.
-
Však přesně o tom mluvím. Kontext byl samozřejmě prázdný (a to nebyla jedna konverzace). Jde o to, že i ten nedeterminismus na kontextu a promptu tam je a je tam schválně.
Další věc je, což je důležitější, že ty modely nedělají přesně to, co se po nich chce. Což je přesně ten problém který jsem zmiňoval.
V kontextu těch překladačů, když projdou dobře pokryté testy, tak si můžeme být v podstatě jistí, že náš program to přeloží správně (nevloží to tam třeba špatně počítanou smyčku). U těch LLM si člověk být jistý nemůže. Alespoň dnes. -
"Její výstup je vždy *pravděpodobně správný" ...
Az na to, ze lze snadno dolozit, ze neni. Kdyz bude na netu 1000 clanku ze je zeme placata a jeden ze je kulata ... bude kazdy jedno pseudoAI tvrdit, ze je placata. Uplne stejne jako ti tvrdi, ze OH 98 vyhrala kanada.
Pokud nechas AI cokoli udelat, bude to vypadat uplne stejne. Pokud milion lidi chce fotlu trumpa s carou uprostred ksichtu, tak kdyz ty budes chtit fotku ... dostanes trumpa s carou uprostred ksichtu.
V pripade jakykohokoli kodu nebo zpracovani dat to vypada uplne stejne, jen si nemusis vubec vsimnout, ze si dostal neco uplne jinyho nez co si chtel.
-
> ...dělat překladač co uzná za vhodné
Z tohohle popisu nedefinovaného chování jsem si osobně odnesl špatnou představu a pak jsem byl dost překvapený. IMO je lepší popis, že překladač předpokládá, že žádné nedefinované chování nenastane a optimalizuje podle toho.
Ukazatel, co dereferencuju, prostě "nemůže" být null. Pokud překladač zjistí, že ten ukazatel je null, tak se celý ten blok kódu "nikdy neprovede" (a překladač ho ochotně vyrazí). A tak podobně. Překladač nevybírá nějaké chování ale naopak eliminuje situace, které "nikdy nenastanou".Zákeřnost a ničivost nedefinovaného chování roste úměrně se schopnostmi optimalizátoru.
-
"v C se na kazdem kroku potkavame s "nedefinovanym chovnaim"."
lol ...tady nekdo vubec netusi o cem zvani ze?
"nedefinovany chovani" se tyka celyho sveta kolem, a je to situace u ktery se proste nepredpoklada, ze nastane (jednoduse proto, ze za zadnych svepravnych okolnosti nastat nemuze), a tudiz se !definuje! ze chovani toho ci onoho je nedefinovany. A to proto aby bylo jasny, ze se o tom vi.
Kdyz prekrocis (napriklad) maximalni otacky motoru, tak to chovani je taky "nedefinovany". A ne, nemusi se ten motor hned rozpadnout, ale muze, pripadne se muze zadrit, pripadne muze dojit na spousty dalsich veci, v zavislosti na okolnostech. Pricemz se ti klidne kazdej jeden kus muze chovat jinak.
S jakymkoli kodem je to uplne stejny, pokud ho dostanes do stavu pro kterej je definovani "nedefinovany chovani", tak se muze stat proste uplne cokoli, klidne i na stejnym HW pokazdy neco jinyho.
-
AI je normální deterministický stroj, do kterého je vložen prvek variability, aby se s ním lidem lépe pracovalo. V každém případě jde tím pádem o pravděpodobnostní model, nikoliv exaktní.
Prostě na otázku: Je dneska hezky? nelze exaktně odpovědět, tedy pokud nechcete cimrmanovskou odpověď (Z Prahy jsme vyjeli 22. září v 9 hodin ráno. Povětrnostní podmínky byly velice příznivé. Posuďte sami: okluzní fronta: 356-42, 359-44, 360-30, teplá fronta: 350-38, 345-34, 341-33, výška, tlak, teplota, rosný bod: 570-954-7, 6-3, 6 2.760-725-9, 9-14).
-
Rozdil je v tom, ze doted vzdy nekdo vedel jak kod funguje (na stitkach, v cobolu, v cecku apod.). Pri programovani pomoci AI se at uz lenosti nebo blizicim deadlinem stane to,, ze se kod pouzije jak je bez kontroly, bez znalosti jak funguje. Jasne, muzou na to byt testy, treba take od umele inteligence.
Ten problem vidim uz ted, nekteri programatori (i seniori) se kteryma pracuju, vyresi ukol a kdyz nad tim sedime, jak to funguje, jak to rozsirit, zapojit apod. tak oni vlastne az v tu chvili zpetne zjistuji jak to funguje.
To je ta hrozba, ztratila se znalost a jediny kdo to "zna" nebo je schopny to RYCHLE analyzovat/opravit je AI. Casto tam vidim overthinking misto Keep it simple.
Pouzivam ji taky, ale ne copilotem. Kouknu jak se problem resi, necham si vygenerovat kus kodu. Pro jednoduche veci ktere jsou jen na ukazku/testovani/utility klidne komplet. Je skvela pro rozhled, dostat se rychle do nejakeho tematu. Zjistit dalsi cesty apod.
Naprosto chapu, a mam s tim zkusenost viz. vyse, puste bandu takovych AI programatoru jak sem psal vyse na velky projekt a za par let se to muze zabalit. Pokud uz to nebude resit AI uplne sama.
-
Pamatuji se na nejméně 2 období v minulosti, kdy low level programátoři pohrdali těmi high level programátorama, protože „nemají ten HW pod kontrolou“ (asm programátoři a pak s nástupem multitaskingu). Tohle AI programování já vnímám jen jako další úroveň. Jsme na začátku.
Ostatně kolikrát člověk potřebuje implementovat algoritmy na řazení prvků, když k tomu jsou knihovny? Kolikrát kdo (a proč?) implementoval algoritmy z lineárního programování, když k tomu také existují velmi slušné knihovny s rozumnou abstrakcí. Kód té knihovny vůbec nemusíte mít pod kontrolou a vědět, co se uvnitř děje. A že AI výsledek nemusí fungovat? No tak to máte dost malé zkušenosti s GCC a jeho optimalizacemi...
-
Tak jistě, že existují oblasti se specifickými požadavky. Také nevěřím, že už nikdo programovat konvenčně nebude. A také se mi hnusí např. ty aplikace/weby, co kvůli vynásobení nějakého vektoru si přilinkují nějakou speciální knihovnu na matematiku s vektory, která má (hlavně ty JS) tunu závislostí, které si navíc navzájem vyloučí runtime prostředí ;-)
-
To není žádná záruka, že je bez chyb. Jak už tu naznačil kolega výše, potřebuji-li spočítat skalární součin dvou vektorů, nebudu kvůli tomu do projektu zahrnovat nějaký moloch, obsahující stovky funkcí pro práci s vektory. Spousta zranitelností všeho druhu je způsobena právě tím, že je bug v nějaké knihovně v nějaké funkci, kterou ani přímo nepoužívám a ani by mě nenapadlo, že tuto skulinu může někdo zneužít, resp. se mi projeví v té nejméně vhodné situaci. Podobně, když budu vyvíjet např. defibrilátor, položím si otázku, zda propojovací kabel opravdu musí být založen na nějakém složitém rozhraní, vyžadujícím mnohatisícřádkové ovladače a knihovny, za jejichž chování opravdu nemohu dát hlavu na špalek. Snad jsem příliš choulostivý, ale kdyby mi někdo sdělil, že zemřel člověk kvůli tomu, že zařízení se nedokázalo propojit, a že to je chyba, která se náhodně čas od času vyskytuje, nedokázal bych klidně spát a být vnitřně přesvědčen o tom, že to není můj problém.
Poslední dobou mám čím dál větší pocit, že lidé už zapomněli, že programovat se dá i s používáním hlavy místo frameworků a knihoven. Že pokud chci stavět kadibudku, nepotřebuji atomovou elektrárnu, VVN přenosové vedení a tři trafostanice kvůli tomu, aby mohla být uvnitř jedna lampička na stropě. Jak je možné, že mobilní aplikace, po níž se nechce o mnoho víc, než kontrola stavu účtu a zadávání platebních příkazů, by se ani nevešla na hard disk mého prvního PC?
Už si konečně zapamatujte, že jediný programový řádek, který je zaručeně nezabugovaný, je ten, který nikdy nemusel být napsán.
-
To se zaprvé blbě vykazuje v KPI, tam je důležité, jestli funkcionalita byla dodána včas, nebo ne. Na velikost binárky se nehledí.
Za druhé, jak se říká, "perfect is the enemy of good".
Za třetí, psát další variaci na něco, co jsem dělatl už tisíckrát mě fakt nebaví, a maintainovat vlastní knihovnu je spousta práce navíc, kterou musím zdůvodnit. To jsem mohl naposled dělat pro školní projekty v Cčku na VUT.
A za čtvrté, ta knihovna možná je velká, ale pro cokoliv netriviálního silně roste šance, že prostě nemůžu v rozumném čase dodat práci na srovnatelné úrovni, kdybych si to reimplementoval. Ta knihovna už počítá s milionem různých divných případů, možná řešila nějaké CVE... Moje in-house řešení bude neotestovaná novinka s hromadou chyb (přesně jak sám píšeš), a tři řádky použití té knihovny jsou míň řádků s prostorem na chybu, než pár set řádků zbrusu nového kódu implementujícího standard, který neznám, a ve kterém zaručeně udělám hromadu chyb.
Ne, že bych taky nenadával, že aplikace na přenastavení myši a klávesnice potřebuje víc jak 1 GB RAM, ale na druhou stranu naprosto chápu, že takhle prostě společnost funguje.
-
"Poslední dobou mám čím dál větší pocit ..."
Vis, to je rozdil mezi programatorem a lepicem kodu.
Programator vi co dela, vi proc to dela, zna souvislosti a ma oborove znalosti. To navic vubec neznamena, ze se musi primo programovanim zivit.
Ja se treba programovanim nezivim, presto pro svy zakazniky cas od casu programuju, mimo jine proto, ze znam jejich procesy, a presne vim jak to dopadne, kdyz se byt ta nejprimitivnejsi vec nekde objedna. Je to na rok (kdyz malo) dohadovani se s negramotnym tatarem, kterej ani nezvladne vzit pripraveny query a proste ho pouzit. Nacez zjistis, ze ten tatar neumi nacist xml konfiguraci ... pripadne neumi z php poslat mail.
Jednomu takovymu sem musel osobne ukazovat, jak ze z phpka na asi 5 radku pripojis na soap ...
-
A ako sa to lisi od toho ked je vo firme senior programator, ktory vidi to nejakeho tajomneho zakutia projektu a nikto iny o tom nic nevie a vsetci len dufaju ze to dotycny da tohromady ked sa to poserie ? To je casto krat "vendor lock" na urovni zamestnanca. Alebo firma kupi kniznicu/nastroj ktora riesi niejaky parcialny problem. Tak isto do toho clovek nevidi a len ju zavola cez api a ocakava vysledok. To ze nieco vygenerujem cez AI a nikto nasledne tomu poriadne nerozumie v ramci spolocnosti, to nie je chyba AI. To bude skor procesne a systemovo nieco blbo nastavene v danej firme. Pouzivame technologie ktorym nerozumieme a nevieme ich ani odkontrolovat, ale to sa deje bezne. Pride zakazka ktoru treba vyhrat tak sa ide do toho aj s vedomim ze o tom prd vieme ale sak to sa nejak dobehne. Alebo tlacia terminy, treba mat vysledky, hotovu funkcionalitu nuz tak sa to vygeneruje. Druha vec je ze casto krat je dolezitejsia analyza problemu a navrh riesenia nez samotna technicka implementacia. A na tuto fazu bohuzial casto krat nie je vobec cas. A potom sa zakaznik divi. Vymysli si blbost, nechce ju konzltovat a neda si povedat, tlaci na termin a ked to dostane zisti ze sa to neda pouzit. Netvarme sa zasa ze kazda vyvojarska firma generuje SpaceX/NASA kod a riesa neriesitelne ulohy. Podla mna 80-90% komercneho kodu je klasicke nacitam data, zozujem data, zobrazim data a ziadna divoka magia v tom nie je.
-
Senior pokud neni blbec a nedrzi si tento status zamerne, tak si vychova juniory, kteri se postupne do projektu dostanou a nasledne jsou schopny resit cokoli samostatne a nakonec to prevzit a ucit dalsi.
Jde o to, ze znalosti dosud meli lidi, kdo se nenaucil, neumel. A bylo narocny tim projit, vyzkouset, mockrat narazit a nakonec se neco naucit (na skole, s knizkama, s internetem). Protoze ne vsechno bylo vsude napsane tak, aby to bylo presne pouzitelne pro to co resim.
Ale AI je neco co ten proces nahradi, proste vrati hotovou vec. Proc bych se ucil, kdyz to za me AI udela? Ale umi to ona, ne ja. Jde mi o to ze ta znalost neni uz u lidi, ale ve vektorech v AI.
A lidi se nebudou ucit od AI, prirozene hledaji zkratky, budou predavat praci AI. Myslenky firem ze budou mit 2 seniory a 6 programovacich agentu. Ze odstrihnou spoustu profesi a predaji to AI. To uz dnes slycham u zakazniku.
Ja uz si tech par let dojedu postaru :) ale moc me zajima co z toho vznikne
20. 3. 2026, 18:47 editováno autorem komentáře
-
To ty firmy říkají často dokud nemají s AI praktickou zkušenost. Problém pak je, že ta AI to za mě neudělá. Nevrátí hotovou věc. Ale laik si to myslí, že vrátila. A problém jaksi je, že těch zbylých 10 % trvá asi tak 60 % času a hlavně tu AI musí vést někdo, kdo tuší, která bije. Věci to zrychluje, o tom žádná. Ale rozhodně ne tolik, jak se snaží kdejaký hujer, linkedinový influencer (pozdravujeme pana Ludwiga a jiné podivné přednašeče) nebo laik, co ještě včera netušíl jaký je rozdíl mezi metodou a funkcí (nic blbějšího mě nenapadlo, laskavý čtenář si dosadí vhodný příklad) tvrdit.
-
> Rozdil je v tom, ze doted vzdy nekdo vedel jak kod funguje (na stitkach, v cobolu, v cecku apod.).
Že ten kód někdo nabušil rozhodně neimplikuje, že i někdo ví jak to funguje. :(
Kódu, kterému nikdo nerozumí, jsme měli mračna i před nástupem AIček. Stačí třeba s deadlinem na krku kopírovat ze stack overflow. A napadá mě hafo dalších možností, jak něco takového může nastat... -
Super článek, jen houšť. Je potřeba předkládat lidem nejen duhu s hvězdičkama ale i kritiku a skepticismus... Jinak zakrní. V Linux komunitě by to měli lidí chápat asi nejvíc. ...joa taky jsem nastavoval jumpery a zapisoval geometrií disku... A od systemd a waylandu se už v konfigurakách prakticky nehrabu ;-)
-
Preco sa uz v systemd a wayland konfigurakoch nehrabes?
Nebolo by to rovnake aj v pripade ak by si pouzival X11 a Init?Nieje to preto, ze sa uz tam nepotrebujehs hrabat, lebo ono to funguje? Niesi nahodou len starsi a mas ine priority ako ladit si system?
Neboj sa, ked to nerobis ty, tak to neznamena, ze to nerobi nikto. Len to uz nieje taka nutnost ako kedysi. Doba pokrocila.
Tie jumpery si musel nastavovat. Dnes to nerobis, lebo nemusis a nikomu to nechyba. Preco? Lebo PC si kupujes preto aby si pouzival a technologicke obmedzenia tej doby obmedzovali jeho pouzivanie a nutene si musel byt aj nastavovac systemu a niele jeho pouzivatel. Ano stracas urcite zrucnosti/znalosti ale tie boli nevyhnutne len kvoli technologickym obmedzeniam tej doby vdaka ktorym si musel system poznat viac do hlbky. Teraz uz nemusis ale stale mozes. Sme znovu pri tom. Nerobis to, lebo nemusis.
Co som sa ja nachodil ku kamaratom a znamim a riesil problemy s ich pocitacmi. Ta doba je nastastie davno prec. Oni mozu spokojne ten pocitac pouzivat bez toho aby potrebovali odbornika a to je len dobre. Mna ten HW a SW stale bavi vrtam sa v nom lebo chcem aj ked uz nemusim. V minulosti som musel ak som nechcel byt zavisly od niekoho ineho.
-
Naucili sa to preto, lebo je to jednoduchsie ako ako v dobach drevenych. A ten operacny system je stabilnejsi ako kedysi. Ta potreba preinstalacie nieje taka casta ako v minulosti
Je to pokrok.
Ti ludia to v minulosti nevedeli, lebo to bolo komplikovane. Dnes je to o dost jednoduchsie a preto to zvlada ovela viacej ludi. To je jedna z veci toho pokroku.
Mam za tym smutit? Ani nahodou.
Uz sa nikdy nechcem vraciat do dob prvych Windows, kde instalacia systemu a ovladacov bola magia a ten system sa rozbil ani si nevedel ako. -
Samotny Windows nebol extra problem nainstalovat ale nasledna instalacia driverov uz ano.
Plus stacila blost a mohol si ho preinstalovavat znova.Dodnes pametam na instalciu modemu na Win 98SE. Pouzil si urcity postup instalacie, tak ten modem nefungoval hoci sa tvaril, ze vsetko je v poriadku ale pripojit sa nepripojil. Opravit to bolo nemozne a pomohla jedine reinstalacia.
Win ME bol najmenej stabilny Windows a clovek ak nechcel prist o nervy, tak musel ist prec.
Win XP bol na tom uz lepsie a mal v sebe zalohu/kopiu systemovych/dolezitiych suborv a ked ich niekto vymazal, tak system ich vedel vratil spet a tak sa tak nedal tak lahko rozbit ako jeho predchodcovia.
Od Win7 to uz bola celkom pohoda a tam sa uz cachrovalo iba s updatmi, kde uz MS zacinal vymyslat s kadejakymi vecami. Po Win7 som uz riesil len vyhadzovanei veci a blokovanie.
Raz sa nainstaloval system a fungoval.
Jedna vynimka to bol notebook aj s externou AMD grafikou. Starsi model, kde namiesto pvoodneho Win7 tam bol Win10 nainstlaovat korektne ovadace ku GK bolo umenie.Podobny vyoj aj pri Linuxe. Zaciatky boli narocne hlavne kvoli HW a ovladacom. Dnes par klikov a az na vynimky nic neriesis.
Je to stabilne, funguje to a colvekonecne nemusi riesit OS. Beriem to torchu s rezervou, lebo v pripade Windows, cim delj, tym viacej clvoek musi bojovat s MS.
-
"Dodnes pametam na instalciu modemu"
Njn, dekujeme ze ses prave priznal, ze patris k tem "odbornikum" ... co si koupili NEmodem za 500 ... a pak se divili, ze NEfunguje.
V dobach modemu byl totiz jedinej spolehlive funkcni ten, kterej byl externi a pokud mel bejt i rychlej, tak do paralelniho portu. A samo vetsina lidi si nechtela kupovat krabicku za 5k ani za 2k ... a tak chodili radsi brecet, ze to vecne nefunguje.
-
Zajímavé. Interní modem za pětistovku jsem měl a neměl jsem s ním problém. Zato jsem jako student měl problém s myšlenkou že bych za modem měl dát několik tisícovek.
Mimochodem pamatuji si spolužáka, který přeinstalovával Win98 každý týden až dva. Nechápal jsem to už tehdy, ale je pravda že to už měl najeté, tak to měl za chvíli. Já udržel win98 v provozu bez přeinstalce rozhodně přes rok.
-
Levné (MMX, softwareový) modemy vše tahaly přes CPU - to byl občas problém, pokud byl potřeba výkon i jinde.
Já přešel z W95 na NT4, takže nebylo třeba přeinstalovávat. ;-) Většinu času jsem měl nějaký interní hardwareový modem, zpravidla komunikující jako standardní rychlý sériový port. V tomhle mne NT-čka dost omezovaly. -
A presne ta poziadavka na CPU bol dovod, preco vtedajsie Macy mali hardwarovy modem. On totiz vtedajsi MacOS classic mal kooperativny multitasking, a ked MSIE5 zacal renderovat tabulky (vtedy defakto standardny sposob layoutu na webe), tak mu to chvilu trvalo a na tu chvilu si CPU uzurpoval. Softmodem bez preemptu by dopadol velmi zle.
-
Měl jsem PCI verzi softmodemu. Minimální požadavek byl MMX instrukce a to na Pentiu 233 Mhz (možná i méně). Měl jsem tehdy už K6-2 na 550MHz, výkonu na tehdejší internet to mělo dostatek (při rychlosti co jsem se typicky spojil 45 nebo 46 kbps).
Později byly ještě levnší softmodemy do AMR slotu - https://en.wikipedia.org/wiki/Audio/modem_riser , ale to bylo v době P3, Athlonů, Duronů a tak, kde výkonu bylo ještě více. Možná pokud někdo chtěl hrát třeba Quake online přes telefon, tak to možná úplně nefungovalo. Vzhledem k tehdejší ceně za připojení jsem nikoho takového neznal. Když jsme chtěli hrát po síti, tak jsme přijeli na LAN party kde je jelo po ethernetu.
-
Mno jednodušší možná instalace. Problém je, když máte nějaké naposledy aktualizované Win7, na tom nějakou appku jejíž výrobce už neexistuje, která má řídit výrobní linku za X mega euro, a to, že nemaj ani dd zálohu zjistěj ve chvíli, když mají celkem ještě štěstí a nějak se jim "jen" nakopnou registry.
Kolik lidí v ČR to dokáže vyřešit? To, že většina rezignovala na opravu a radši to přeinstaluje nijak nemluví o zjednodušování čehokoli (kromě samotné instalace), ale o tom, že se z těch systémů staly tak komplikované nesmysly, že s nimi dost dobře stejně nic jiného udělat nejde.
-
Však od toho je pár expertů, co se v tom umí pořádně pohrabat, vidí extrémně do hloubky toho systému a nechají si královsky zaplatit za vyřešení krizové situace. Ale pro většinu lidí, firem, a situací, je rychlejší, levnější a pohodlnější, prostě udělat tu přeinstalaci. Pokud každý musí být expert na přesně samé, tak něco děláme blbě a plýtváme lidským časem.
-
to ja zas po tech rychlokodovanejch sra...kach se zbytecnou komplexitou typu systemd porad opravuju neco.
Ted treba v cloud-init + systemd + neotestovany nahrazeni isc-dhclient za dhcpcd. System po aktualizaci nabehne plne funkcni, a po pul hodine si systemd vzpomene, ze sluzba networking nekonfiguruje a zastavi ji, pricemz odkonfiguruje ip z iface.
-
To je marné, lidstvo ztratilo cestu ve chvíli, kdy si nechali vzít z ruky kladivo, pilu a pilník a strčili do továren stroje. Z procítěné srdečné práce a lásky se stal akorát bezduchý kus hmoty. Ale vysvětlujte to té mládeži, co nechce pracovat 14 hodin denně vedle rozpálené ocelové pece a raději bude sedět v klimatizované kanceláři a ve 4 půjde domů!
-
Urcite bylo vic dnu kdy ho to.. ale na konci neceho byl pocit, dal sem to! :) ktery to casto vyvazi..
dej lidem vec jak muzou neco udelat rychle/snadneji a pouzijou ji, tak to bylo vzdycky prumyslova revoluce, automatizace atd.
Ale vzdy tam zustala nutnost premejslet/tvorit. AI je neco jinyho, premejsli za tebe resp. vraci ti reseni, ktere nekdo vymyslel a ty si o nich nevedel. Nemusis vymyslet, nemusis planovat, vse je snadny, jen rikas svoje prani. A lidem se to libi, zjednodusili si to na max. Firmy jsou nadseny efektivnosti. Ale nedelaji to lidi ale AI. Vychovej dve generace takto a pak to vypni, lidi si ani neuvarej kafe.
-
Nemozem suhlasit. To, co pises je skor spomienkovy optimizmus / zidealizovana minulost, ktoru si asi ani nezazil.
Som uz trochu starsi clovek. Ziju mi este rodicia a ty si este nastastie pametaju dobu, ked mali ich rodicia a este aj oni v ruke to "kladivo, pilku a pilnik".
V suvislosti s tym nepouzivaju slova ako procitena srdecna praca a laska. Alebo nie v takej miere ako to zneje v tvojom komentari.
V 90% to bolo o preziti/o zabezpeceni rodiny. Museli makat a az ked si to odmakali , tak vo zvysnom case tu pracu mohli viacej precitit. Netvrdim, ze nebol taky stastlivec, ktoru si tu pracu viac uzival ale to je aj teraz. Aj teraz mas ludi, ktorych praca bavi a mozu ju robit viac s laskou ako iny.
Neviem kde ty zijes ale okolo mna poznam dost mladych ludi, co v tom kancli nechcu robit a venuju sa manualnej praci. Co ma az niekedy prekvapuje kde na to ti mladi chodia.Vdaka pokroku uz nemusime tolko a tak tazko pracovat na zabezpecenie zakladnych potrieb a mozme sa v zivote venovat inym veciam.
-
To ľudstvo stratilo cestu vo chvíli keď začali vyrábať oštepy a dýky namiesto toho aby trhali mäso rukami.
Je inak paradoxné že nezačneš od seba... čo namiesto počítača používať tužku a papier? A namiesto tužky a papiera vlastne vyrezávať obrazy do skaly?
20. 3. 2026, 19:52 editováno autorem komentáře
-
Spoustě lidí to nedochází, ale ztráta kontroly nad kódem systémů kritické infrastruktury bude znamenat zranitelnost, která dokáže civilizaci, jak ji známe, naprosto rozvrátit během několika dní. Ne SkyNet, který spustí jadernou válku proti lidem, ale klidně i nezamýšlený výpadek základních inženýrských sítí, takže celoplošně a v řádu hodin vypadne zásobování úplně vším. Nikdo nic nikam nedopraví, protože to nepůjde nijak objednat (nebudou fungovat komunikace), nebude co přepravit (protože to nikdo nedokáže objednat, natož vyskladnit), i kdyby bylo co a kam, nebude JAK to dopravit, protože nepůjde natankovat ani nabít auto, a i kdyby se to povedlo nějak domluvit a dopravit, po vyčerpání aktuálních skladových zásob konečná, protože nebuáde fungovat dodavatelský ani výrobní řetězec. Protože už ani neexistuje technologický fallback a nikdo se dneska už neučí, jak fungovat s tužkou, papírem a nikdo nemá analogový telefon.
A to se netýká jen civilní infrastruktury; týká se to i armádních systémů. I jejich datové sítě používají síťové prvky a mikroprocesory řízené napájení, do kterého se nějaká takováhle lumpárna dá propasírovat a dříve nebo později se tam dostane.
Do týdne začne rabování, do měsíce občanská válka, do čtvrt roku (v zimě ještě rychleji) bude většina populace ležet na ulicích a budou je ožírat vrány. Protože už ani ve strategických rezervách nejsou zásoby na víc než 30 dní. Většina lidí nejenže si neumí vypěstovat brambory, ale hlavně ani nemá kde.20. 3. 2026, 08:06 editováno autorem komentáře
-
A co teprve Green deal(elektomobily,panely,baterie) v kombinaci se solární bouří? Ta prý byla naposledy kolem 1850. A něco ještě mnohem častějšího třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Volcanic_winter_of_536, už vidím jak s panely které dostanou během dne světelnou energii na úrovni úplnku něco vyrobí. Ale nezapomeňme, dle" agitačně-dezinformačních medií", "experti" a "odborníci" podporují boj proti přirozené změně klimatu.
-
Ja sa skor bojim bodu kde AI/modely budu tak prelezene, ze budu zrat vacsinu energie na zemi (zatial to tak nie je, ale rastie to) a v extremnom pripade budu aj rozhodovat o tom, kam energia pojde v pripade nedostatku.
Potom zistime, ze Asimov mal kua pravdu, aj ked on vobec netusil, kam to moze dojst...
-
Starý muž křičí na mrak - to k prvej casti.
Ale s druhou suhlasim s Linuxom som velmi pesmisticky, hlavne ked sa don cez Ai zacnu pasovat backdoory. Cina by bola hlupa, keby to nevyuzije. Nedavno tu bol clanok o tom ako lahko ide nazorovo otravit AI modely, na kod to bude velmi podobne a kedze linuxovy kernel je velmi specifivky kod, tak si to ostatni ani nemusia vsimnut, lebo pracuju na inom. -
Neprotiřečíš si trochu? Představme si, že se podaří tady tu AI zastavit, pěkně si to v EU a USA zakážem, Linux bude chráněná human-only dílna... a necháme ty číňany, nebo někoho dalšího, aby nám tam podstrkával zadní vrátka, protože se budou tvářit, že to dělá člověk? Už teď je vidět, jak si malware skupiny zrychlují práci. Pokud my na obraně nebudem dělat to samé, nebudem stavět naši AI proti jejich AI, tak nemáme šanci.
-
testo_czStříbrný podporovatel
Také mám obavy kam se kernel nebo i linuxy jako takové posunou ...zda se opravdu dláždí cesta do pekla.
Vnímám, že různé projekty se více vymezují vůči AI kódu. A to je dobře. Neztratíme volbu toho či onoho , byť to třeba nebude volba snadná s mnoha kompromisy.
-
Jako reakci na rant pana Ježka na ideologii, že AI je kopie a a a už ne to dílo bych sem bez dalšího komentáře dal jen jeden link.
https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0896627324008390-gr1.jpg(source: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0896627324008390 )
-
Souhlasím.
Už dlouho jsem tady nic nepsal ale teď to jinak nejde:
1. Rozvoj Linuxu: ano je nutný. Změna je život. Ale taky je nutno jít dopředu s nějakou strategií. Jaká to bude, je otázka. Ale cesta vpřed je nutná.
2. AI v Linuxu: dávat do jádra cokoliv, co vytvořila AI je .... nebezpečné a hloupé. Pokud chcete k něčemu používat AI, tak to je možná k auditování. Ale ne k psaní kódu. Protože na jedné straně je AI schopná napsat a stvořit leccos, ale na druhé straně AI je neschopno spousty věcí. Takže.... AI? Zatím jsou to silikonová prsa chemické blondýny z Batchelora. Až to bude solidní pěkná holka, která bude mít v hlavě mozek, tak to bude něco jiného. -
Není nutno jít nikam dopředu. To je jedno z úplně nesmyslných paradigmat dnešní doby. Jít dopředu je vhodné tehdy, pokud to má reálný přínos a nikoliv jen kvůli tomu, aby něco bylo víc cool a fancy. Podotýkám, že to myslím obecně, nějaké DLSS5 mě vůbec nezajímá.
Zároveň je také špatně a pro Linux vyloženě nebezpečná klasická dementizace produktu když se ho chopí masy nebo dokonce úmyslná dementizace produktu aby se ho ty masy mohly chopit. Je to způsob jak vydělat na té mase velké peníze, ale svět popřením vlastní hodnoty ještě nikdy nikdo nerozvinul.
-
> Ale ne k psaní kódu.
A preco nie? S AI fungujem tak ze spolocne piseme kod. Zadam ulohu - spravit funkciu, AI vygeneruje, funkciu pridam do zdrojaku (podrobne skontrolovanu - upravenu mnou , raz za cas dam AI cely zdrojak -> urob podrobnu analyzu a hladaj chyby - daj patch (ak sa mi uprava paci patchnem to do zdrojaku (a dam skontrolovat) a tak dokolecka). Samozrejme o kode mam prehlad (problemy rozdelujem na moduly - classy - funkcie). Pouzivam vzdy najnovsi model ChatGPT Pro. Podla mojich skusenosti ale AI treba "dost krotit" - casto modulu pripominam ked ma kontrolovat kod - kontroluj kod tak ako je napisany teraz, hladaj len chyby, nevymyslam - nekonspiruj - nezlepsuj :). AI ma casto tednenciu prekomplikovavat veci. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelOno se to ještě dále posunuje i v osobní (ego) rovině vývojářů (a na egu v tomto kontextu není vůbec nic špatného). Nechci moc psát TL;DR; ale toto je zajímavé čtení https://julien.danjou.info/blog/open-source-after-the-extraction/ a https://julien.danjou.info/blog/open-source-is-getting-used-to-death/
-
Viděl jsem pár výstupů z Sashiko.
Na komplexní věci to není. A aby to odchytlo pár známých problémů to taky špatné není. Stačí chápat k čemu to slouží a nechtít po tom zázraky (je to language model, ne AI).
Za mě LLM codecheck je sympatická věc a několikrát odchytila chybky které jsem já i jiní přehlédli.
P.S. Prompty ve stylu Sashiko reviews jsem používal ještě před zveřejněním a existují i jiné projekty jako např. reviewer od Dave Airlie (taky často užitečné LLMko)
20. 3. 2026, 21:37 editováno autorem komentáře
-
Nie som odporca AI. Vidim v tom zaujimavy nastroj, ktory sme doteraz nemali. Teoreticke zaklady tu samozrejme boli skor, ale moznost pracovat s velkym objemom dat a velkymi modelmi sa otvorila az pri istom vykone a efektivite hw.
Treba si uvedomit, ze sme stale len na zaciatku vyvoja AI nastrojov. Sucasne nastroje uz maju zaujimave a casto pouzitelne vysledky ale stale je co zlepsovat. Myslym si, ze po dekade vyvoja to dokonverguje k ovela lepsim a presnejsim vysledkom.Problem nevidim ani v AI generovanom kode. Ked ten kod prejde kontrolou a testami tak preco nie. Ani clovek nie je neomylny a stale prichadzaju objavy bugov, ktore boli v kode kludne desiatky rokov. Myslym si, ze s postupnym zlepsovanim modelov a pripadnej kombinacii modelov, bude mozne generovat aj vacsie celky kodu v rozumnej kvalite (t.j. porovnatelnej s clovekom - ktory ma tiez istu chybovost).
Bezne pouzivam pri praci Visual Studio aj PyCharm. Moja skusenost je, ze uz teraz to dokaze davat zaujimave navrhy kodu. Casto je to ok ako celok, a casto staci upravit len par detailov aby to bolo ok. Ale, tak ci tak, treba si to prekontrolovat, lebo niekedy to generuje aj nezmysly. No sumarne musim povedat, ze to urychluje a zjednodusuje pisanie kodu.
Na panovi Jezkovi vidno taky ten psychologicky/sociologicky efekt starsieho cloveka (ktory este zapajal jumpre) braniaceho sa prichadzajucim novym veciam. Ked sme vyrastali, brali sme veci okolo nas ako normal a zvykli sme si na ne (pocitace, internet, ...). Vtedajsi starsi ludia ale na ne frflali a odmietali ich. S postupom casu sa tento svet zacina menit, a veci ktore sme poznali, pomaly miznu, a nove veci, ktore nepozname, sa zacinaju udomacnovat v spolocnosti. Mam znamu, ktora kedysi robila uctovnictvo, a bola rada, ze odisla do dochodku este predtym ako sa preslo na uctovanie na pocitacoch. Bola zvyknuta robit to manualne na papieri a ucit sa to robit na pc bolo pre nu uz narocne. My si dnes nevieme predstavit robit uctovnictvo bez pc. AI bude nastroj pre nove generacie, ktory im pomoze robit veci znovu efektivnejsie ako sme to robili my doteraz. Tak ako my uz nerobime to co robili predosle generacie manualne.
ČLÁNKY DO MAILU
