Hlavní navigace

Pavel Šnajdr, vpsFree.cz: komerční hosteři nás nemají rádi

2. 5. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Virtualizace hýbe světem a mnoho pokročilých uživatelů dnes chce mít vlastní server. Řada komerčních firem tedy dnes nabízí VPS za více či méně výhodných podmínek. Jejich protikladem je občanské sdružení vpsFree.cz, které si dalo za cíl nabízet servery jako komunitní službu. Vyzpovídali jsme zakladatele Pavla Šnajdra.

Co je to vpsFree.cz?

vpsFree.cz je občanské sdružení, které bylo založeno za účelem provozu virtuálních serverů pro jeho členy. Vzniklo jako přímá reakce na nepružnost a přemrštěné ceny komerčních hostingů v ČR.

Kdo je to Pavel Šnajdr?

Pavel Šnajdr se narodil před 21 lety v Liberci. Studoval SOU Auto Škoda v Mladé Boleslavi, pracoval rok ve společnosti Red Hat, je členem sdružení LBFreeNet a zakladatelem vpsFree.cz. Ve volném čase se věnuje elektronice, jednočipům, systémům BSD a své přítelkyni. Nyní žije v Bratislavě, kde provozuje svou firmu Relbit, s.r.o.

Jak vlastně vznikl nápad založit občanské sdružení provozující VPS servery?

Začínal jsem v občanském sdružení LBFreeNet, které v Liberci nabízí komunitní připojení k internetu. Pak jsem z Liberce odešel a chtěl jsem dělat něco dalšího. Princip je vlastně podobný, jako u vpsFree. Komunitní podstata je to, co mě na tom chytlo. Nedělám to jako firmu, vůbec tu nejde o zisk a i přesto to má řadu výhod.

A proč právě VPS?

Původně jsem si chtěl zajistit svoje vlastní služby, jako e-mail, web a podobně a nechtěl jsem je mít u Google. Pak se to rozrostlo.

Víte o nějakém podobném komunitním projektu, který nabízí VPS? Bylo odkud brát tipy a zkušenosti?

Nevím o tom, že by někdo někde takto nabízel server hosting nebo virtuální servery. Myslím si, že nic takového neexistuje. Ale my jsme čerpali zkušenosti z provozu freenetů.

Jak vlastně probíhá založení takové organizace?

Na začátku šlo vlastně o sérii náhod. Zveřejnil jsem svůj nápad na blogu, jen abych zjistil, jaký bude zájem a co si o tom lidé myslí. Reakce byla velmi slušná a hned se mi ozval Franta Kučera a začali jsme plánovat, jak bychom se na první server složili a jak ho budeme provozovat. Mezi tím se ale ozval Tomáš Srnka, kterému vybouchl zákazník, pro kterého stavěl nový server. Takže mu ten server nějak zbyl a protože ho můj nápad zaujal, tak nám ho nabídl.

A jak jste ten server financovali?

Sepsali jsme s Tomášem leasingovou smlouvu s tím, že mu budeme server splácet. Ukázalo se, že jde o funkční model, protože uživatelů rychle přibývalo. Za dva měsíce Tomáš za peníze z Google Summer of Code koupil další server a takto jsme pokračovali. Děláme to tak, že vždycky někdo z členů poskytne finance a sdružení mu dá osmiprocentní roční úrok. Je to pro nás výhodnější než si půjčovat někde v bance.

Jak moc se sdružení rozrostlo a kolik členů má v současnosti?

Dnes je členů asi 235.

To už není málo.

Jak se to vezme. Potenciál je daleko větší. Problém zatím je, že o tom ví poměrně málo lidí.

Kolik členů tvoří jádro sdružení?

Vedení sdružení tvoří tři lidé, kontrolní komisi další dva. Tihle lidé rozhodují o směřování projektu, financování a podobně. Technicky se o provoz stará méně lidí. Roota mají tři, do administračního rozhraní může asi pět lidí.

Předpokládám, že většina uživatelů jsou klasičtí konzumenti a nechtějí se zapojovat do běhu sdružení, je to tak?

To je pravda. Zhruba na padesát lidí se najde jeden aktivní, který má zájem něco dělat a je ochoten tomu dát týdně pár hodin času.

Ostatní to berou jako čistou komerční službu?

To není úplně pravda. Hodně lidí by ve vpsFree.cz nebylo, kdyby šlo o komerční službu. Oceňují právě to, že na tom nikdo nevydělává a jde o komunitní projekt. Když nám zbudou nějaké peníze, investujeme je třeba do nových SSD disků na servery a podobně. Používáme to jako takový marketingový tahák (smích).

SSD disky v serverech? Jaké s tím máte zkušenosti?

Jen ty nejlepší. Máme na nich swap a Flashcache. To je jaderný modul od Facebooku, který běží nad blokovým zařízením a SSD funguje jako write-back nebo write-through cache. S provozem v takovém režimu není problém, sledujeme statistiky provozu jednotlivých disků přes S.M.A.R.T. a pokud nenarazíte vyloženě na vadný kousek, tak s tím nejsou problémy. Zatím nám neodešel ani jeden disk. Nepoužíváme ale nejlevnější disky, saháme po vyšší střední třídě a navíc po těch, které jsou vyrobené 32nm čipy místo dnes běžných 25nm. Vydrží totiž víc.

Kolik uživatelů máte na jednom serveru? Na webu píšete 32 na server, platí to?

Ne, museli jsme ubrat, protože při takovém počtu se nám servery uswapovávaly. Nakonec máme okolo 26 uživatelů na server.

Na webu píšete, že každý uživatel dostane 4 GB RAM. Pokud ty servery mají 24 GB paměti a 26 uživatelů, nějak mi to nesedí.

Na to se nás často uživatelé ptají. Důvod, proč jsou tam 4 GB, je ten, že OpenVZ účtuje virtuální paměť. Řada procesů si naalokuje paměť, kterou ale doopravdy nevyužívá. Nejhorší problémy asi způsobuje Java, která si řekne pro jistotu o stovky megabajtů paměti. Chtěli jsme, aby ta hodnota umožňovala porovnání s komerčními OpenVZ hostingy. Ty účtují paměť stejně, ale omezí vás třeba na 256 MB. My máme limit výrazně vyšší.

Vývoj OpenVZ jde ale dál a dnes už je možné počítat i obsazené stránky paměti. Časem na tento režim určitě přejdeme a pak snížíme limit na 2 GB, protože půjde vlastně o úplně jinou hodnotu. Budou to 2 GB reálné paměti. Na nové procesory Intel také budeme moci dát poměrně levně až 64 GB RAM, což nás zase posune dál.

Proč jste vlastně zvolili právě OpenVZ?

Samozřejmě jsme na začátku volili mezi různými virtualizačními technologiemi. Komerční řešení jsme zavrhli ihned, protože neděláme byznys. Xen 4 měl velmi špatnou dokumentaci a jeho vývoj je nejistý. KVM bylo v rané fázi a nemělo ještě třeba paravirtualizované ovladače. KVM je pořád neuvěřitelně nedoladěná technologie. Vůbec nechápu, jak na tom někdo může postavit virtuální servery a dát jich třeba třicet na jeden stroj. Plánovač v jádře není stavěný na to, aby v něm běžely celé systémy jako jeden velký proces. Dějí se tam pak divné věci, vytuhává to, občas tomu odpadne storage a podobně. Došli jsme k tomu, že jediné rozumné řešení jsou kontejnery a rozhodovali jsme se mezi Linux-VServer a OpenVZ. Nakonec jsme zvolili OpenVZ, protože se rychleji vyvíjí a má podporu IPv6.

Kde všude máte servery?

V současné době na třech lokalitách, ale to je dočasný stav, protože přesouváme servery z Bratislavy do Brna. V Brně budou tedy pak čtyři servery a v Praze máme šestkrát twin, dva další 2U servery, dva towery, routery a storage server.

Proč odcházíte z Bratislavy?

V Bratislavě se nedá najít rozumný housing, který by nám vyhovoval. I když jsme neziskovka, stále chceme to nejlepší a například podpora IPv6 na Slovensku stále ještě není samozřejmostí. Přesun do Brna ale nebude pro uživatele znamenat žádný problém, odezva se prodlouží jen o 3 ms.

Míváte někdy problémy se zneužitím vašich služeb?

Nestává se, že by někdo třeba zneužil server pro rozesílání spamu. Všichni vědí, že by způsobili problémy hlavně sobě. Ale stává se, že přijde třináctiletý kluk a spustí si herní hosting. Rozjede si třeba spoustu Counter Strike serverů a tím přetěžuje server. Je to řešitelné přísnějším nastavením limitů na procesoru. Horší ale je, že tyhle děti si to neumí zabezpečit, spouštějí na serveru pochybné PHP skripty a poměrně rychle se jim tam někdo dostane a začne provádět DoS na další herní hostingy a podobně. Tohle se stává.

Mluvíte o limitech na procesor, jak jsou nastaveny standardně?

Obvyklé je, že nikoho nelimitujeme. Každá VPS tak má v případě potřeby přístup na všech osm procesorových jader. Pokud potřebujete nárazově výkon, třeba si chcete něco zkompilovat, máte ho k dispozici. A zkušenosti jsou velmi dobré, uživatelé toho nezneužívají. Pokud by někdo způsoboval větší zátěž, individuálně se s ním dohodneme. Snažíme se nikoho nelimitovat.

Podporu IPv6 máte od začátku, ale jak je to s IPv4 adresami?

Každý uživatel dostane automaticky jednu adresu a za další si musí připlatit. Chceme lidi motivovat k tomu, aby se zamysleli, jestli opravdu víc adres potřebují nebo ne. Pro běžný provoz máme adres dostatek, alokovali jsme dva a půl C rozsahů v Praze a půl C rozsahu v Brně.

Bude to stačit pro další růst?

Já doufám, že nebude. Chceme se pokusit minimálně zdvojnásobit členskou základnu. Rád bych se ale pohyboval okolo tisícovky uživatelů, protože nám to přinese další možnosti. Budeme moci komunikovat se zajímavou skupinou lidí, připravovat pro ně třeba dokumentaci, návody, další služby. Dá se to samozřejmě dělat i se dvěma stovkami lidí, ale ne tak efektivně.

Co chybí tomu, abyste se takto rozrostli? Propagace?

Propagace je jedna věc, ale nám hlavně teď chybí nějaká srozumitelnost. Musíme se naučit lidem říct, co vlastně děláme a proč. Od původního plánu jsme se už výrazně posunuli. Původně to bylo: pojďme se složit na server na své věci. Už jsme ale dál, děláme něco komunitně a chceme ukázat, že to jde i nekomerčně.

Při takové velikosti už budete slušně konkurovat komerčním provozovatelům VPS. Zaznamenali jste už teď od nich nějakou odezvu?

root_podpora

Už teď o nás moc dobře ví. Neměli jsme nikdy žádný přímý střet, ale občas zaslechneme, že nás nemají rádi. Jsme levní a máme úplně jiný přístup, všichni se známe a tykáme si. Já třeba pomáhám lidem i ve tři ráno, když sedím u počítače. Komerční firma vám těžko nabídne něco podobného.

Děkuji za rozhovor.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.