Asi se dneska BASICu můžeme smát, ale je fakt, že spoustu lidí přivedl k programování. Protože prakticky jakýkoli osmibit po zapnutí prostě napsal "OK" nebo "READY" a byl v BASICu (teď po čtyřiceti letech systém bootuje někdy i desítky sekund namísto cca sekundy pro BASIC :-)
Takže dřív či později se asi každý majitel osmibitu něco z BASICu naučil, i když by to mělo být obligátní LOAD "" :-)
Za mě dobrý, mě přivedl k programování a pěkné kariéře,
Pamatuju si, ze první příkaz, co jsem zkusil, byl SETCOLOR na atárku - změna barvy pozadí. A připadal jsem si jako největší king, když to zafungovalo :-)
(To jsem si musel půjčit barevnou "rodinnou" TV, jinak se jelo na ruském klonu Merkuru)
jj to byl další zážitek. Já měl k dispozici jen pár někde okopírovaných listů se základy BASICu a tam se probíralo jen GOTO, IF, THEN, takže jsem pár měsíců psal programy jen úplně na této primitivní úrovni. A pak mi spolužák ukázal FOR-NEXT a to byl úplně jiný svět :-)
[Pavel Tišnovský]
Muj prvni program v BASICu (a prvni program vubec) pocital objem valce na pocitaci Consul 331, ktere jsme meli na zakladce. Ucitel co nam suploval hodinu, nas vzal do tehdejsi pocitacove ucebny, rozdal nam nejake prirucky a my opisovali a zkouseli tenhle program. Kdyz jsem se vyporadal se syntaktickymi chybami a ono to fungovalo, mel jsem uplne stejny pocit... Na to nikdy nezapomenu (ani na ten program) :)
Já si pamatuju ještě jednodušší předchůdce/současníky - programovatelné kalkulačky Texas Instruments TI-58/TI-59 a oblíbenou hru "Přistání na měsíci".
V Basicu jsem pak mimo osmibitů programoval na databance Casio PB-100.
V Basicu jsem vytvářel program na počítač IQ 151, šlo o start letadla, síla vztlaku se počítala přes Newtonův vzorec. Ovšem grafika pouze 64x64 bodů.
Ta slavná TIčka se docela používala pro výpočty v inženýrských podnicích. Prý byl zpočátku problém to dovézt/převézt, ale jednu dobu to bylo TOP, co se tady dalo používat.
"Asi se dneska BASICu můžeme smát, ale je fakt, že spoustu lidí přivedl k programování."
Napriklad me. :)
Ja se taky hlasim.
Vlastne me naucil programovat bracha, ktereho dnes muzete potkat jako prazskeho prevoznika ;-).
Presne tak aj mňa. Niekedy okolo roku 89/90, keď otec doniesol domov Sinclair ZX Spectrum. Z príručky som pracne prepísal program a ten pocit keď to fungovalo... a potom keď som robil zmeny...
Patřím taky k těm, kteří začínali na BASICu a vždycky jsem na to byl hrdý! :-) Žádný Packal, ale Basic! ;-) A starého pana Kučeru z FI MU jsem neměl rád jen proto, že měl na webu napsané, krom "nebuď béčko, uč se céčko" taky otravnou větu "Basic je pro neprogramátory", s čímž jsem nikdy nesouhlasil...
A proto nevidím důvod, proč se BASICu smát. Je to plnohodnotný programovací jazyk pro stroje s malou pamětí a nízkým výkonem.
ještě by se možná v článku hodilo zmínit hodně citovaný text - https://www.salon.com/2006/09/14/basic_2/
(a zmínit qb64 a FreeBasic?)
Fajn článok. Už sa tu raz spomínal Small Basic od MS.
https://smallbasic-publicwebsite.azurewebsites.net/
Nechcel by Pavel niečo o ňom napísať? ;)
Na ten se chystám už dlouho, akorát jsem nevěděl, do jaké míry psát o MS produktech na Rootu (GW-BASIC je historie). Ale dám tomu šanci :-)
Tak jsem si Small Basic prošel a - je to zajímavé pojetí. Od začátku naschvál hodně omezené, takže uvidíme. V každém případě článeček bude :-)
"Na originálním IBM PC byla kapacita této paměti ROM rovna 40 kB, přičemž BASIC z této kapacity využíval pouze 8 kB a zbylých 32 kB sloužilo pro uložení BIOSu"
Ale no tak, samozřejmě přesně obráceně :-)
Na desce 5150 je pět 8KB ROM (většinou Motorola MCM68764), v jedné je BIOS a zbylé čtyři obsahují ten interpret cassette basicu.
Je to tak, nevím, proč jsem to otočil, to se omlouvám. Jinak tam byl ještě jeden volný slot pro 8kB ROM/EPROM, u některých klonů chyběl (ale ty mnohdy neměly ani ten BASIC).
k odst. 3 - mel jsem dokonce nekolik takovych pocitacu. IBM laptop s 2x 3.5" FDD nebo predchudce pozdejsich XTecek. BASIC nestartoval jen kdyz nebyl MSDOS, ale zobrazila se nabidka po kazdem spusteni, zda chci boot nebo BASIC. Basic ale za moc nestal. V porovnani s tim, co bylo dostupne na ruznych domacich (ATARI , Commodore apod.) toho moc neumel.
Co se tyce Turbo Pascalu.. nejsem si jist s casovanim. Nejdrive byl TP3 na CPM a ten se celkem dost rozsiril i v CSSR a prni plne PCckova verze byla TP4 a ja mel v roce 1989 TP5.Mam pocit, ze TP5.5 prisel o chvilku pozdeji. Velkou revoluci pak byl TP6 - prinesl objekty. Ale skutecne se zacli pouzivat az s Turbo Vision. Ve stejne dobe jako TP5 se objevilo i Turbo C, ale tomu se moc nedarilo.. Borland tehdy zkousel vic veci co s pamatuji.. Nakonec Turbo Pascal prezil az do dnesnich dni stejne tak jako Fortran, kteremu se stale dobre dari.
Cest jejich pamatkam
POdle me byl nejlepsim basicem AMOS. :-) https://en.wikipedia.org/wiki/AMOS_(programming_language)
Hlavne to kouzlo: hned se tam dalo delat rozumne s grafikou, muzikou a se vsim...
Do tabulky ,,Ty nejdůležitější milníky" bych doplnil AmigaBASIC. https://en.wikipedia.org/wiki/AmigaBASIC