Po precteni prvniho clanku jsem byl velmi kriticky, tentokrat je to uplne o necem jinem, super povidani, o BSD zase az tak moc nevim, tedy dekuji.
Nicmene clanek jenom demonstruje to, co jsem rikal minule, pro cloveka, ktereho prave nastvali dlazdice na Win8, opravdu neni vhodne prechazet prave na PC-BSD. Ze bude vypisovat prikazy pro instalaci cehokoli, je nerealne. Osobne PC-BSD vidim pro velmi uzkou skupinu lidi, ktere stve, ze linux uz dneska neni stoprocentne GNU. Otazka je zda tito lide uz rovnou nenahodi FreeBSD, nicmene jak uz jsem psal minule, v podobnem stavu byl pred 10lety i linux a kde je dneska, takze treba jednou bude po davno zapomenutych dlazdicich sekundovat linuxu i na desktopu BSD. :-)
Já bych za sebe neřekl, že je nějaký zásadní problém vypsat pár příkazů jednou za týden pro aktualizaci. Máš asi pravdu v tom, že zatím není rozšíření PC-BSD nijak veliké. Nedávno tu ale třeba proběhla snaha Ubuntu přejít na podobné balíčkování, jako je PBI. Takže když to shrnu: pokud někdo nějakému BFU nainstaluje a nastaví PC-BSD, tak mu stačí následně dvě věci: nechat mu ikonu Update Manageru v panelu (nepotřebuje roota) a ukázat AppCafe (na většinu běžných aplikací není taky root třeba). Pak už stačí jenom běžná kontrola občas od toho, kdo instaloval. Třeba porty nebude nutné asi vůbec použít a terminál taky ne. Z hlediska "trvanlivosti" to pak vidím jako lepší volbu, než některá Linux distra
Administrace jakéhokoliv OS není pro tzv. BFU. A je jedno, jestli uživatel jede na Windows, GNU/Linux, nebo BSD.
Osobně jsem zkoušel různé OS, ale trvale jsem používal tyto:
Windows ME - 3 roky
Windows 98 SE - 1 rok
Rok 2005 přechod na GNU/Linux
Mandrakelinux 10.1 PP - 1.5 roku
Debian - 2.5 roku
Rok 2009 přechod na BSD
PC-BSD 8 - 3 roky
PC-BSD 9 do teď
Přesto se stále považuji za běžného uživatele. To bych už musel umět programovat, abych se nepovažoval za BFU. Systémy BSD promě znamenají maximální stabilitu, odolnost proti virům a jiné havěti a přitom snadnou instalaci programů z prověřeného repozitáře BSD. Tak snadnou, jako jsou ve Windows balíčky exe. A to se všemi závislostmi. Taktéž snadnou odinstalaci. A co není v pbi, tak je možné instalovat přes porty příkazem - pkg_add -r nazevbalicku - a dojde ke stažení programu a jeho automatické kompilaci = instalaci. Taktéž zprovoznění akcelerace GK, které vykazují v systémech BSD mnohdy větší výkon, než v distribucích GNU/Linuxu.
A co se týče svobody, tak v BSD systémech je na rozdíl od GNU/Linuxu svoboda oběma směry.
Já používám PC-BSD zatím jen krítce, ale musím říct, že spokojenost je maximální. Možnosti instalace jsou bohaté a zatím jsem narazil jenom na Unetbootin, který asi nejede. Grafiku musím potvrdit - mám starší ATI HD 4670 a na Sabayonu mi jel jenom svobodný driver. Teď jedu na driveru ATI a GLXGEARS ukazuje 50x víc FPS...
Má svoje mirrory, ale trochu to občas blbne a na některých jsou už jenom ISo soubory ke stažení. Tenhle ale zatím funguje a je "oficiální": ftp://ftp.pcbsd.org/pub/mirror
Někdy je ale trochu pomalý, takže je tu druhá možnost: http://mirrors.xservers.ro/pcbsd/
Je jich určitě mnohem víc, ale nemám vyzkoušeno
To už se možná fakt spíš vyplatí to vlastní repo. Pokud má člověk někde aspoň jeden server, na kterém si to může kdykoli předem přeložit a pak už jenom během vteřiny nainstalovat... :)
S pkgng už je vlastní repo celkem trivialita. Viz např. https://glenbarber.us/2012/06/11/Maintaining-Your-Own-pkgng-Repository.html
sice uz jedu jen v terminalech a na desktopu mam neco jine, ale co si matne pamatuju, tak na orig. FBSD bylo na binarni balicky i nejake klikatko na Xkach. myslim, ze tam byla kolonka search a nejaky strom balicku to zobrazovalo. Mozna i zalozka update. Uz si to fakt nepamatatuju, ale ve zkratce, myslim, ze na instalace a update binarek nejake klikatko je i bez terminalu. Dost bych se divil kdyby BFU, co se boji "cerne obrazovky" tuto moznost nekde nemel, kor v PCBSD.
FreeBSD neznám, takže nevím. Co se týká PC-BSD, tak je tam klikátko na PBI balíčky (AppCafe). Jestli existuje i nějaké GUI pro instalaci binárních balíčků jsem nepátral, protože jsem to nepovažoval za nutné. Zkusím se ale podívat a výsledek dám do dílu, kde budou konkrétní zkušenosti z provozu systému
FreeBSD a PC-BSD je to samé.
Pokud máte nainstalován PC-BSD, můžete přepínat pouhým stiskem kláves do "obou" systémů.
Ctrl+Alt+F1 z PC-BSD do FreeBSD a zpátky Alt+F9 z FreeBSD do PC-BSD. Jsou jen asi 2 vteřiny, než dojde ke změně.
Slovo "based" je mnohdy zavádějící. PC-BSD je v podstatě FreeBSD v grafice + pbi balíčky, atd.
Tak jak u GNU/Linuxu jsou originální OS Slackware, Debian a komerční RedHat a ostatní z těchto tří vycházejí, tak BSD OS jsou to NetBSD a FreeBSD.
Jinak mohu doporučit zájemcům o FreeBSD/PC-BSD knížku od Jima Mocka "FreBSD vytváření pokročilých počítačových sítí a připojení k internetu". Knížka má pevnou vazbu a kolem 700 stran. Součástí je instalační CD 4.7 release. Bohužel je to zatím jediné vydání v češtině a je z roku 2000.
Sehnal jsem ji přes internet.
Dodavatel:
BookneT s.r.o.
Vratimovská 703/101
719 00 Ostrava 19
www.knihcentrum.cz
Tato kniha představuje obsáhlý manuál OS, zabývá se instalací, každodenním použitím systému, sbírkou aplikací, tvorbou vlastního jádra systému, otázkami zabezpečení, systém X Window, využitím binární kompatibility se systémem Linux, atd.
*Tvorba výkonných TCP/IP počítačových sítí.
*Kompletní vývojové prostředí, včetně kompilátorů GNU C a C++, gdb debugger, Perl, tcl/tk, scheme, forth, FORTRAN.
*Více jak 2500 programových balíčků třetích stran, včetně všeho od Emacs až po TeX.
*Široký výběr webových serverů, internetových prohlížečů a programů elektronické pošty.
*Pečlivě integrovaný konstrukční systém. Pomocí jednoho příkazu můžete přestavět celý operační systém.
*Zdrojový kód pro cokoli.
FreeBSD od Jima Mocka.
Tak jich mají ještě 62 ks a stojí už jen 23,- Kč + dovoz. Ten mě přišel na 99,- Kč.
www.knihcentrum.cz
Ano, bohužel. Pokud vím, tak je to jediné vydání v češtině. Původně knížka stála okolo 600,- Kč. Koupil jsem ji asi před 2 roky. Stála 199,- Kč, ale už na ní měli slevu na 149,- Kč plus 99,- Kč dovoz. Knížky neposílají, ale dováží.
Ještě měli od Michaela Lucase "Síťový operační systém FreeBSD + CD" za 417,- Kč a také v češtině. Bohužel rozebráno.
Kdyby se tak dalo pár nadšenců dohromady a přeložilo manuál FreeBSD/PC-BSD 9.1
"PC-BSD Handbook" má 308 stran....
Zdrojáky všech FreeBSD projektů jsou v SVN a to včetně dokumentace:
http://svn0.us-west.freebsd.org/doc/
Konkrétně Handbook tady:
http://svn0.us-west.freebsd.org/doc/projects/ISBN_1-57176-407-0/en_US.ISO8859-1/books/handbook/
Před stažením je dobré si prostudovat
http://svn0.us-west.freebsd.org/doc/projects/ISBN_1-57176-407-0/README
Pokud někomu víc vyhovuje Git, tak
Nechci do toho házet vidle ale myslím si že překládat celý handbook nemá smysl.
Zaměřil bych se na správu a instalaci programů z portů a balíčků a na nastavení xserveru. Podle mých zkušeností z okolí jsou to ty nejproblematičtější části a mí kolegové v tom zpočátku měli chaos.Hlavně jiná filozofie updatů, upgradů a samotná instalace programů byla problém. Ještě bych možná přibral jaily. Toť můj názor. Přeji pěkný den.
Filosofie je opravdu oproti linuxovému mainstreamu hodně jiná a ze začátku matoucí. Napsat krátké povídání o tom, co je jinak a proč, není špatný nápad. Ale musel by to psát někdo, kdo do toho dobře vidí, protože v tomhle tématu je snadné lidi zmást ještě víc jenom drobnými nepřesnostmi nebo zavádějícími formulacemi.
Okamžitě mne po prvních odstavcích praštilo do očí, jak prozíravý byl Judd Vinet, když dával dohromady Archlinux. Mít k dispozici výhody BSD a nemít jeho nevýhody je fantastické, navzory předpokladům nijak nevadí extrémně čerstvý systém na rozdíl od konzervativního u BSD. Kdo chce, updatuje balíčky pacmanem, kdo nechce, kompiluje si vlastní pomocí ABS. Opravdu nevidím jediný důvod migrovat k BSD (licenční ideologie mne neovládla).
Nemuzu souhlasit. Mam pocit, ze tohle[1] muze napsat jenom clovek, ktery BSDcka nikdy delsi dobu nespravoval. Mylim se?
Naopak rozumna mira konzervativnosti je *nejvetsi* vyhoda BSD. Veci, ktere fungovaly pred peti sedmi lety, obvykle funguji porad. Mozna jsou k dispozici i novejsi postupy, jak dosahnout ten stejny efekt, ale pokud mam nejaky postup zazity, obvykle si s nim vystacim na dlouhe roky. To pro Arch absolutne neplati. Tam se naopak experimentuje naprosto zivelne, nepredvidatelne, rozbiji se jedna vec za druhou jenom kvuli tomu, ze je k dispozici nejaka vic cool featura atd. Je to jednak vlastnost Linuxu jako takoveho, ktery proste ma spis pragmaticky vyvojovy model ("udelame to ted tak, aby to nejak fungovalo a pripadne vylepsime pozdeji"), ale Arch to jeste umocnuje tim, ze (imho) bezhlave zavede jakoukoli novinku, ktera nekomu prijde pod ruku. V kombinaci s rolling release systemem je to tragedie, ktera se neda spravovat - presny *opak* BSD.
Jedina vec, kterou *mel* Arch s BSD trochu spolecnou, je pomerne cisty system, jednoduche startovaci skripty a vanilla software. Prvni dve veci uz neplati - zavedl se systemd a rc.conf uz davno neplni ulohu centralniho mista pro veskerou systemovou konfiguraci.
[1] Mít k dispozici výhody BSD
Internet Info Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.