Vlákno názorů k článku Pět distribucí pro staré a slabé počítače od YjM - Představy některých komentátorů o tom, co to znamená...

Představy některých komentátorů o tom, co to znamená "starý a slabý" mě velmi pobavily. A jelikož podobný problém jsem nedávno také řešil, něco tu poznamenám.

Na konci 2012 jsem potřeboval nutně počítač, ze kterého bych mohl procházet web, vyřizovat na něm e-maily a psát úkoly z programování. That's all. Dočasně, než si kopím NTB.

Takže jsem vytáhl můj starý milovaný stroj, který jsem již pár let nepoužíval. Naposledy na něm běžely Win98. Konfigurace je přibližně takováto: AMD-K6-2 (300 MHz); grafika Diamond Stealth64 (škoda slov); 96 MB RAM; 3 IDE disky: 1 GB, 500 MB a 200 MB. Bystrý čtenář jistě pochopil, že průměrný mobil měl v té době výkon cca 3x vyšší.

Mojí iluzí bylo, že na tom bude fungovat Xubuntu, přinejhorším Lubuntu. Iluze. Celý 200 MB disk jsem nechal zformátovat jako swap, což podle mě nakonec dost pomohlo. Ostatní oddíly jsou ext4. Při výběru distra se jako největší problém ukázala nekompatibilita jádra 3.0 a vyšších s 386-based architekturou.
Po několika týdnech nekonečného přeinstalovávání a vypalování stále jiných a starších distribucí jsem skončil na Debianu verze 6 squeeze (wheezy už má jádro 3.x), zcela bez GUI, neinstaloval jsem ani Xorg. Hromadu místa zabraly překladače Javy. Tmux se ukázal jako velmi užitečný nástroj. Jako nejpříhodnější textový editor se ukázalo nano (neměl jsem vůli učit se ovládat Vim). Pro procházení webu mi stačil Lynx. A takhle jsem několik měsíců fungoval.

Tolik asi k thematu "Co to je starý a slabý počítač" a "K čemu ho někdo může používat". Závěr: většina lightweight distribucí jde po tom, aby odlehčeně vypadaly, ne aby tak skutečně fungovaly. A nejčastěji jsou tyto lightweight distr. instalovány na v podstatě moderní, jen lehce zastaralé stroje.