PHP: úvod

7. 6. 1999
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

O dynamických webech a programování serveru pomocí PHP se dočtete v úvodní části našeho miniseriálu.

V několika dílech se budu snažit provést vás světem dynamicky generovaných webů a hlavně programovacího jazyka PHP. Znalci omluví a přeskočí (nebo už radši vůbec nečtou :)), ale myslím si, že si toto téma zaslouží nakousnout trochu více zeširoka.

Tedy co, kde, kdy, jak, proč a za kolik je PHP? Jak už bylo řečeno, je to programovací jazyk, jehož základním posláním je dynamické generování html stránek na webovém serveru. K tomuto účelu je vybaven rozsáhlou sadou funkcí, které jako webový programátor potřebujete, a naopak vás příliš neobtěžuje žádnými zbytečnými „možnostmi“ navíc. Jeho domovskou platformou je Linux (a mnoho dalších unixových OS), ale můžete jej pustit i na 32-bitových Oknech. Na webu jej najdete na www.php.net nebo u nás doma na www.php.cz a můžete si jej rovnou stáhnout, protože je to naše oblíbené Open Source. Takže vše, co za jeho používání zaplatíte, je čas strávený studiem jazyka. Což mne přivádí k zamyšlení, zda se vyplatí investovat trochu času do nějakého dalšího jazyka (nebylo toho už dost? Jen se člověk trochu naučí Clipper, už ho pronásledují ty strašné knihovny v Delphi :) ).

Graf nasazení PHP


Nevím, nakolik je tento graf, ukazující vývoj počtu instalací PHP na webových serverech, pravdivý. Každopádně jsem přesvědčen, že je to v současné době nejpopulárnější nástroj pro tvorbu dynamických webů. Podle mne především z těchto důvodů: Je jednoduchý a rychle se jej naučíte (pokud máte alespoň základní zkušenosti s programováním). Je výkonný, poměrně stabilní a tým vývojářů neustále pracuje na jeho zdokonalení (například téměř okamžitě po uvolnění linuxové verze Interbase byla k dispozici příslušná sada funkcí). Není to žádná jednoúčelová hračka; programátor má k dispozici plnohodnotný moderní strukturovaný jazyk s podporou objektového programování. A v neposlední řadě je zde obrovská masa vývojářů, z nichž se vždy najde někdo, kdo vám prostřednictvím mailing-listu poradí, až narazíte (a tím si buďte jisti) na nějaký problém. Mám to vyzkoušené :) Odpověď zní: vyplatí se to.

Dynamické stránky můžete vytvářet i jinak. Klasický jazyk jako je C je ale tak trochu kanón na vrabce; nutí vás vše kompilovat a mnoho věcí, jež zvládnete s php na pár řádcích, budete programovat v céčku podstatně složitěji. Na java servlety na linuxu asi rovnou zapomeňte, java zde neběhá zrovna moc dobře a rychle. Existují také různé aplikační servery, které jsem však neměl příležitost otestovat. Mám rád úplnou kontrolu nad tím, co se mi na serveru děje, a také pokud nemáte vlastní server, budete asi těžko hledat providera, který vám něco takového nainstaluje. Mnoho lidí používá pro generování html stránek Perl – jestli ho už umíte, tak proč ne. Já jsem to vzdal, na tohle nemám nervy, prostě tomu nerozumím a ani nechci. Mám jen jednu hlavu :) Toto vše je samozřejmě můj subjektivní pohled; pokud si myslíte, že znáte něco lepšího, než je PHP, pište. Rád se nechám poučit.

bitcoin_skoleni

Na závěr konečně trochu konkrétních informací o PHP (správně bych měl asi psát PHP3). S webovým serverem komunikuje PHP pomocí CGI rozhraní nebo v případě Apache i jako modul, zkompilovaný společně s httpd serverem (což je řešení bezpečnější a rychlejší, odpadá zde režie spouštění externího procesu). Vlastní kód programu umisťujete přímo do .html souboru do tagu <script> (toto je pouze jedna z metod vkládání povelů PHP do stránky – poznámka redakce). PHP funguje jako parser .html stránek, které předává beze změn dál, pokud nenarazí na kousek svého kódu. Ten je interpretován (nemusíte se příliš obávat nízké rychlosti provádění kódu – většinou nepotřebujete žádné složité výpočty) a výstup je poslán http serveru. Syntaxe jazyka je podobná C, s perlovskými $var proměnnými. Části kódu můžete sdílet mezi více stránkami pomocí funkcí include() a require (). Umí pracovat s čísly, texty, asociativními poli i objekty s dědičností. Pomocí rozsáhlé knihovny zabudovaných funkcí můžete přistupovat k datům na SQL serverech, používat regulární výrazy, zpracovávat obrázky, posílat poštu, číst i zapisovat .dbf soubory (máme přece všichni nějaké to DOSové účetnictví) a mnoho dalších věcí.

Myslím, že by to mohlo pro dnešek stačit – příště se budeme možnostem jazyka a využití v praxi věnovat podrobněji.