Názory k článku Písma a jejich použití: výběr písma, které dobře vypadá a dobře se čte
-
Které se vám nejvíc líbí? A kterým byste chtěli číst 100 stránek?
Tohle podle mne krásně ilustruje chybu, kterou lidé často dělají: při volbě písma pro sázení dlouhých souvislých textů se rozhodují podle malé a kraťoučké ukázky, často dokonce takové, která ani není textem (např. vysázená abeceda, číslice a pár doplňkových znaků). Pokud bych bych si měl vybírat písmo, kterým bych chtěl mít vysázenou knihu, chtěl bych vidět aspoň jednu kompletní (a pokud možno reálnou) stránku.
-
Já pro tyhle účely už roky používám připravený text délky 1024 znaků (bajtů...), fakticky je to nadpis a jeden dlouhý odstavec, ale nechá se to dle potřeby logicky rozdělit na více odstavců.
Má to tu výhodu, že ho mám nakoukaný a tak snadno odhadnu, jak to bude vypadat.
(Vím, že existoval nějaký obecně používaný text pro tyhle účely, ale než jsem se k němu dostal, napsal jsem si vlastní, ještě v dávných dobách před internetem. Ale možná tu někdo bude mít odkaz na ten obecně používaný - používá-li se stále.) -
Filip JirsákStříbrný podporovatelTen obecně používaný text je lorem ipsum. Ten je ovšem pro účely českého textu nevhodný, protože čeština má oproti latině diakritická znaménka, takže text vypadá jinak. Mimo jiné se pro češtinu doporučuje používat 120–130 % výšky řádku, která by se použila se stejným písmem pro text bez diakritiky (např. anglický). Pro český text ale existují různé generátory, které vygenerují náhodná slova, množství znaků ale statisticky odpovídá českému textu.
19. 9. 2024, 13:02 editováno autorem komentáře
-
To, co mám na mysli, rozhodně není
Lorem Ipsum
(ani české varianty...), ale byl to v podstatě běžný novinový článek (pokud se dobře pamatuji).
Principem bylo - na rozdíl odLorem Ipsum
- kontrolovat to vždy na stejném textu, aby bylo lze porovnat i délky odstavců a podobné drobnosti.
Přesně z toho důvodu já už čtvrt století používám stále stejný vlastní text. (A i proto bývá alespoň první věta tohoLorem Ipsum
stále stejná.) -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Lorem ipsum je konkrétní text, stále stejný – akorát je to jen jeden odstavec, takže se v případě potřeby opakuje.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pokud jen potřebujete výplňový text, používá se lorem ipsum. Latinsky to vskutku není, a je to záměr – aby se „čtenář“ soustředil na vzhled a ne na obsah. Proto i ty dobré generátory negenerují reálná slova.
Pokud chcete posuzovat čitelnost, tam potřebujete opravdu reálný text – ale tam je pak potřeba použít konkrétní text. Pokud budete opakovaně sázet beletrii, můžete testovat čitelnost na stejném textu. Ale pokud pak budete sázet učebnici matematiky, ten test budete chtít provést na něčem, kde budou i matematické vzorce.
-
To přesně udělali autoři Lorem Ipsum. Vzali kus skutečného textu v latině a pak z něj vyškrtali náhodně kusy textu. Výsledek tak vypadá nesmyslně, ale zachovává "latinskou" i "anglickou" statistiku - četnost písmen, délky slov atd. Že se z jejich ukázky stal tak široce využívaný příklad je spíše překvapení. Smysl dává, aby maximum lidí a firem používalo stejný text. Aby to byl zrovna tenhle už důležité není. A když se podíváte kolem, tak zjistíte, že to není jediný příklad, jen jeden z nejrozšířenějších.
Jinak je ještě důležité si uvědomit, že se bavíme o šedesátých letech dvacátého století. Zákazníkům apod. posíláte vytištěný kus textu. Pokud chcete porazit konkurenci, tak chcete vzít její text, váš font/sazbu/papír/barvu/cokoliv se to vlastně snažíte prodat a ukázat, že ten samý text s vaším produktem vypadá lépe.
-
"Bohužel je zavedenou praxí používat tučné písmo pro názvy položek menu a další prvky uživatelského rozhraní v manuálech. "
Tady bych si dovolil oponovat. To právě chci, aby názvy menu nebo např. tlačítek byly hodně zvýrazněné, a snadno se na stránce hledaly. Pro souvislé čtení to není dobré, ale do manuálu často koukám i poté a prohledávám, tedy není to souvislé čtení.Jinak díky za článek, je super.
-
Moc děkuji za tento seriál. Srozumitelně a nenásilně vysvětluje typografické základy, spoustu jsem toho nevěděl.
Zajímalo by mě, zda existuje nějaký jednoduchý (tzn. jen HTML/CSS, bez použití JS) a spolehlivý způsob, jak zachovat správné zalamování řádků českého textu (tedy bez jednopísmenných slov na konci řádku atd.) u responzivního designu. Manuálně to nelze (při změně šířky stránky by se to rozpadlo).
A další věc, se kterou často bojuji, je přesný tisk textu z prohlížeče. Typicky třeba smlouvy. Různé prohlížeče (a na různých OS) produkují různé výsledky. Existuje nějaký způsob, jak získat alespoň z 90% stejný výstup?
-
Reseni je snadne, musis naucit browser sazet cestinu. A protoze by pak musel umet sazet i vsechny dalsi potencielni jazyky, nikdo to neresi.
Jinak to samozrejme muzes (castecne a v mezich) resit tim, ze do html vlozis prislusne hinty na tema nedelitene mezery a podobne. Problem je pak typicky v tom, ze ti vznikaji radky s jednim slovem a podobne zhuverilosti, ktere vypadaji jeste mnohem hur, nez kdyz to neresis.
BTW: js to samozrjeme nijak neresi, pokud ovsem v tom js nenapises kompletni sazbu. A ani to ti stejne nepomuze, protoze ty nevis a nemas jak zjistit spoustu informaci, ktere pro tu sazbu potrebujes.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
To se řeší úpravou textu před publikováním (ať už manuálně nebo automaticky) – v místech, kde se nemá text dělit (nejen neslabičné předložky a spojky, ale třeba také čísla a jednotky apod.) se vloží neoddělitelná mezera (někdy se jí říká „tvrdá mezera“, non-breaking space). Pak je ještě dobré zapnout
hyphens: autoa doufat, že prohlížeč bude podporovat dělení slov pro váš jazyk, případně v problematických slovech vyznačit místa možného dělení ručně (pomocí znaku soft hyphen, volitelného rozdělení).Tisk se dá nastylovat stejně, jako zobrazení pro obrazovku. Pomocí media queries se jen určí, že se daný styl má použít pro tisk.
-
Ano, řeší se to tak, ale problém to nevyřeší. Navíc vkládat nbsp všude tam, kde se to nesmí zalomit, je neuvěřitelná práce, u delších textů v podstatě nemožná. A to se bavíme jen o pevně daném textu. V případě, že se text může měnit, není reálné nedělitelné mezery vkládat.
Totéž tisk. Samozřejmě znám a používám media queries, ale ani tak nejsou tiskové výstupy stejné, liší se nejen mezi jednotlivými OS, ale dokonce i mezi browsery v rámci stejného OS.
OK, beru to tak, že snadné řešení prostě neexistuje. Za mě by to měly řešit prohlížeče, tak, jako to dělají textové procesory. Ale to je asi sci-fi.
-
Uz v dobach DOSu jsem pouzival program vlnka, ktery automaticky doplnil nezalomitelne mezery pro vsechny jednopismenkove predlozky, jako priprava pro sazbu LaTeXem. Fungovalo to tak na 99.9 % spravne. Prijde mi zvlastni, ze by na tohle neexistoval nejaky frikulinsky javascript pro browsery? Ta vlnka to i v dlouhem (>100 stran) textu udelala velmi rychle, v dobach prvnich pentii, tak predpokladam ze i pres pomalost javascriptu by to mohly dnesni pocitace zvladnout v nepostrehnutelnem case?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Ty neoddělitelné mezery problém řeší. A když vy chcete, aby to prohlížeč dělal automaticky, stejně tak to můžete dělat automaticky před publikováním. Takže to není nemožné. Naopak to jako autor máte v ruce a můžete to dělat přesně podle svých potřeb, nenechávat to na nějakém automatu v prohlížeči. Reálné to je i když se může text měnit. I pokud ten text mění uživatel, pořád tam při ukládání můžete pustit nějaký automat, který může fungovat přinejlepším stejně dobře, jako by fungoval automat v prohlížeči.
Textové procesory to řeší z titulu toho, že ten text editují, ne že ho zobrazují. A na webu tu možnost řešit to při editaci máte.
To, že se stránky zobrazují různě v různých prohlížečích, když to nepředefinujete pomocí stylů, je normální – prohlížeče mají různé výchozí styly. To samozřejmě platí i pro tiskové styly. Neuvedl jste žádný konkrétní příklad, ale nemyslím si, že by nešlo stránky nastylovat tak, aby vypadaly ve všech moderních prohlížečích stejně. Leda byste použil nějaký styl, který zatím podporuje jeden prohlížeč a jiný ne.
-
Já netvrdím, že to nejde udělat. Já jsem napsal, že mě zajímá, zda se to dá udělat čistě pomocí HTML/CSS, bez JS nebo skriptu na straně serveru. Já vím, že se to ručně (víceméně) nebo aplikací třetí strany dá provést, a asi i automatizovat, tak mě o tom prosím pořád dokola nepřesvědčujte. Občas jsou vaše příspěvky v diskuzích k věci a mají hlavu a patu, ale jindy se za každou cenu snažíte přesvědčit ostatní, že máte pravdu vy. Což je myslím tento případ, ale pro mě je to uzavřená věc, můžete si ušetřit další energii. Děkuji.
20. 9. 2024, 15:29 editováno autorem komentáře
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Když napíšete „nelze (rozpadlo by se to)“ a „neuvěřitelná práce“, nemůžete se divit, že si to někdo vykládá tak, že tvrdíte, že to nejde.
Řešení s vkládáním neoddělitelných mezer do HTML je správné a je to to nejlepší možné řešení, protože to máte jako autor v rukou a je jen na vás, jak kvalitně to uděláte. Že vám se to nelíbí není můj problém.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Nikoli, prohlížeč odpovídá spíš tiskárně – podle pokynů sazeče to zobrazí. Že dříve sazeč sázel text do jednoho layoutu, takže mohl třeba neslabičné předložky a spojky uvnitř řádku zanedbat? Ano, mohl, dnes musí myslet na to, že se řádek či stránka může zalomit kdekoli. Je to pracnější, v prohlížečích nejde dělat tak kvalitní typografii, jako při sazbě do jednoho konkrétního zrcadla – ale ve skutečnosti HTML+CSS pořád dává víc možností řešit typografii, než kolik se reálně na webu používá.
-
Nelíbí se mi jen to, že za plnohodnotné řešení vydáváte něco, co jím zdaleka není. Například pokud budu mít v zadání "formátovat odstavce do bloků", nedělitelné mezery to rozbijí, resp. to bude vypadat hnusně, protože některá slova budou slepená např. se spojkami.
A ano, JE to neuvěřitelná práce, protože i kdybych na předformátování použil nějakou aplikaci třetí strany, tak se potom orientovat v HTML kódu, který je zaplaven nbsp; značkami je opravdu chuťovka. Obzvláště pokud jde třeba o šablonu smlouvy na 5 stran A4.
Nehledě na to, že určité části textu mohou být formátovány jinak než zbytek, mohou tam být vynucená zalomení řádků, vložené konstanty a proměnné, jejichž obsah není předem znám a čte se z databáze atd atd atd.
Takže ne, vaše řešení není to nejlepší možné. Je to jen jediný postup, který je momentálně k dispozici, ale problém to zdaleka neřeší. Čisté řešení by bylo, kdyby to správně vysázel browser, a je jedno, jestli by to uměl sám od sebe, nebo by mu to definovala nějaká vlastnost CSS. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jenže ono to plnohodnotné řešení je. Problém je v něčem jiném – že vy se v tom neorientujete.
Formátování odstavce do bloku nic nerozbije. To, že budou slova slepená s neslabičnými slovy, tedy budou na stejném řádku, je záměr – proto se tam ta neoddělitelná mezera dává. Protože když to nebude na jednom řádku, zůstalo by neslabičné slovo na konci řádku a navazující slovo by bylo až na dalším řádku. A to je přesně to, čemu se chceme vyhnout.
Pokud jste tím „slepené“ myslel to, že tam budou mezery pevné šířky, zatímco ve zbytku odstavce bude šířka mezer proměnlivá, pak se mýlíte. Spletl jste si neoddělitelnou mezeru s mezerou pevné šířky. Neoddělitelná mezera je stejně pružná, jako klasická mezera.
Neuvěřitelná práce to není. Nemáme devadesátá léta, takže text nebude zaplaven entitami . Píše se rok 2024, už dost dlouho tu máme Unicode, které má neoddělitelnou mezeru a mnohé další mezery v sobě. Třeba úzkou neoddělitelnou mezeru, kterou oddělíte jednotlivé části data psaného čísly. Nebo „číselnou mezeru“ (figure space), kterou použijete pro oddělení skupin řádů v číslech („oddělovač tisíců“).
Určité části textu vskutku mohou být formátovány jinak, než zbytek textu. Právě proto to musí být autor, který určí, co má jak vypadat. Prohlížeč nemá křišťálovou kouli, aby vytušil záměr autora.
Data uložená v databázi mohou rovněž obsahovat různé typy mezer, nebo je tam můžete doplnit automaticky před vložením do HTML (když máte ten automat, který by v prohlížeči některé mezery nahrazoval nezlomitelnými mezerami).
Takže ano, moje řešení je nejlepší možné. Váš postup problém neřeší, v tom máte pravdu. Já jsem ale myslel jiný postup, který odpovídá roku 2024, a který jsem výše popsal. Kdyby se to pokoušel dělat prohlížeč sám od sebe, bude to ve spoustě případů špatně. Určitě by to nedělal lépe, než to může udělat autor webu. Tak proč to řešit v prohlížeči, když už máme řešení, které může být stejně dobré, jako to v prohlížeči, ale může být i lepší?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jestli vám vadí zobrazení speciálních znaků ve zdrojovém kódu, tak si ho vypněte. Ale vy budete tvrdit, že pak sice ve zdrojovém kódu pohledem nerozpoznáte běžnou mezeru od nezlomitelné, ale budete vědět, že tam někde ty nezlomitelné mezery jsou, takže je to stejně pořád nepřehledné.
Pokud znáte rozdíl mezi nezlomitelnou mezerou a mezerou s pevnou šířkou, pak nerozumím tomu, proč píšete nesmysly o slepení slov se spojkami.
-
Neoddělitelná mezera je stejně pružná, jako klasická mezera.
No - vysvětlujte to textovým editorům... ;oDPíše se rok 2024, už dost dlouho tu máme Unicode, které má neoddělitelnou mezeru a mnohé další mezery v sobě.
A proto, když vezmete pěkně zformátovaný text z officeového textového editoru, a clipboardem ho vložíte do formuláře redakčního systému, se drtivá většina tohoto formátování ztratí - dílem ji sežere clipboard, zbytek zredukuje kontrola validity vstupu. ;o) -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
No - vysvětlujte to textovým editorům... ;oD
Textový editor nepotřebuje pružnou šířku mezer, protože nezobrazuje text zarovnaný do bloku ani nic podobného. Pokud jste myslel textový procesor – textové procesory holt nejsou sázecí programy, i když se tak tváří.dílem ji sežere clipboard
Clipboard nic nesežere. Clipboard jen zprostředkovává komunikaci mezi zdrojovým a cílovým programem. Záleží na cílovém programu, který z formátů obsahu, který nabídl zdrojový program, si vybere a jak ho použije. -
Mohlo mne napadnout, že tu někdo bude slovíčkařit...
Přestože textové procesory opravdu nejsou sázecí programy, drtivá většina textů dostane svou finální úpravu právě zde, a skončí na laserové tiskárně nebo vyexportované v PDF - s úzkými nedělitelnými mezerami mezi pružnými mezerami u blokově zarovnaných řádků.
Běžný uživatel si s hledáním pružných nedělitelných mezer hrát nebude.
Clipboard není vždy pouhý zprostředkovatel komunikace - proto lze mít v paměti i text ze zavřeného programu. -
Tomáš TichýStříbrný podporovatelMě vytáčí když někdo použije písmo které nepodporuje plně české znaky. Pak je takový znak nahrazen jiným písmem a strašně to bije do očí.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
To se děje asi proto, že to bohužel asi ne všechny bije do očí. Já si vždycky říkám, že jestli tohle někdo nevidí, musí být slepý – ale když na to upozorním provozovatele webu, obvykle se dozvím, že mám dobrý postřeh a že si toho nikdo nevšiml.
-
Četl jsem diskusi už pod minulým článkem a docela mě překvapilo, kolik lidí si myslí (a zrovna tady na rootu), že ty nahrazené znaky jsou tam od počátku, tedy už od tvorby toho dokumentu nebo obecně díla. To tak není. Tohle dost často vznikne pouhým přesunem dokumentu na jiný OS.
A chtěl bych znát nějakou důkladnější analýzu toho, proč to vlastně vzniká v tak velkém množství. Tohle totiž znamená, že spousta systémových fontů v roce 2024 vlastně vůbec neumí mezinárodní znaky. Tedy na počítači A vyrobím dokument, použiju nějaký font. Na počítači B tento font není, nahradí se jiným fontem, který, vůbec nevím proč, nemá mezinárodní znaky a pouze tyto znaky se nahradí ještě nějakým dalším fontem. Proč se tedy rovnou nepoužije tento font na celý text a nahrazují se pouze některé znaky? Případně samozřejmě lepší řešení, že by ten program měl označit chybějící font (ale tady už se můžeme rovnou bavit o tom, co ten program má vlastně dělat a jak se stavět k chybám).
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Podle mne se to obvykle stává u webových stránek, kde si někdo vybere nějaký úžasný font, a nezkontroluje si, zda má české znaky.
U dokumentů se to podle mne stává tehdy, pokud si někdo vybere podobně úžasný font, který splašil bůhví kde – a pak ten dokument předá někomu jinému, aby ho vytiskl na barevné tiskárně / na A3, a počítač u té tiskárny ten nestandardní font nemá.
-
Já se s tím občas (tj několikrát do roka) potkám i v LibreOffice. Tady jde o kombinace Word (docx), Writer (odt) na Windows + Writer na Linuxu. A nejedná se ani o nějaké speciální fonty.
Na Webu se to stávalo tak před 10 lety, kdy témata do WordPressu odkazovala na nějaký font, ale tohle se vyřešilo už tehdy. Už jsem to hodně dlouho na webu neviděl.
Ale vrátil bych se ke své původní myšlence. Když už ten který program ví, že ten font neumí některé znaky a rozhodne se je nahradit z jiného fontu, proč prostě rovnou nepoužije tento font na celý text?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Proč prostě rovnou nepoužije tento font na celý text?
Teoreticky proto, že může narazit na znaky, které zase nejsou v tom náhradním fontu.Druhá věc je, co je „celý text“? Má ten font nahradit v celém dokumentu? I když je to třeba stostránková kniha a chybí jeden znak někde v poznámce pod čarou?
Mimochodem, znamenalo by to, že máte celý dokument vykreslený, pak napíšete jedno písmeno a celý text se překreslí jiným písmem (protože jste do anglického dokumentu omylem napsal ž).
Nevzniká to náhodou tak, že je v dokumentu použitá nějaký font, ten není v systému nainstalovaný, tak se použije jiný co nejpodobnější, ten ale nemá všechny znaky, tak se pro některé znaky použije ještě jiný?
19. 9. 2024, 16:45 editováno autorem komentáře
-
Má ten font nahradit v celém dokumentu? I když je to třeba stostránková kniha a chybí jeden znak někde v poznámce pod čarou?
Jo, těchto corner case to bude mít hodně.
ten ale nemá všechny znaky
Co je pro mě vlastně ten největší údiv. Že v roce 2024 se stále v aktuálním systému najdou fonty, které neumí (ani) češtinu. A ještě navíc jsou zařazeny do skupiny náhradních fontů za některé neexistující. Fakt bych čekal, že tyto náhradní fonty budou nejuniverzálnější. A co se týče "podobnosti" tak to bude končit někde na patkové / nepatkové. Prostě těch problémů je tam nějak moc. Tohle bych čekal někdy v roce 2000, kdy ještě dožívali lokální kódování apod. Ale od doby unicode (takže rok 1991 :-D) automaticky všechny znaky.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
To nejsou „fonty v systému“, to klidně mohou být fonty, které si tam sám nainstaloval uživatel. Někde splašil sadu milionu skvělých fontů, zdarma, tak si to nainstaloval do systému. (Protože je to zdarma, může být rád, že tam má glyfy aspoň pro dolní půlku ASCII.) Případně něco takového sehnal už před dvaceti lety a teď to pokaždé poctivě kopíruje ze starého počítače na nový.
Není žádná skupina náhradních fontů. V dokumentu je u použitých fontů uložena jejich charakteristika pomocí PANOSE kódu. Když se kód v systému nenajde, hledá se v systému font s co nejpodobnější PANOSE charakteristikou.
K těm rokům – Arial Unicode MS byl zveřejněn v roce 1998, a pokud vím, byl to první široce dostupný font s plnou podporou Unicode, tenkrát jsem to vnímal jako velký krok kupředu v podpoře Unicode – už máme jeden font s plnou podporou! A obávám se, že od té doby se reálná situace spíš zhoršila – pokud bych to měl měřit „průměrným počtem znaků Unicode implementovaných ve fontech“. Pokud někdo navrhne latinkové písmo, asi nechce řešit čínské písmo a další spousty Unicode plánů. A kdo ví, jestli chce řešit symboly, smajlíky apod. Podle mne je ve skutečnosti potřeba univerzálního Unicode fontu docela malá.
-
Kromě nadpisů bych uvítal i nějakou radu k perexům. Ty totiž bývají obvykle dost ohavné.
Pokud vím, tak původně (v novinách) šlo o krátké shrnutí či uvedení do článku, sázené na šířku dvou či více sloupců (tedyper extensum
), což si žádalo použít odlišné písmo - už proto, že délka řádků byla neobvykle velká.
Dnes jde často o krátkou ukázku z textu, vloženou mezi nadpis a samotný článek, případně použitou jako ukázku/náhled na hlavní stránce (a to už rozhodně není perex). -
Mně se zase vždy vybaví psací stroj, na kterém jsem začínal: tatínek mi vždy vysvětloval, že počítače rozumějí jen jedničkám a nulám, a proto mají vlastní klávesnici - protože ta na psacím stroji tyhle dva znaky nemá!
Opravdu se tam místo nuly psalovelké O
a místo jedničkymalé L
. ;o) Ale to byl starý, a navíc kufříkový psací stroj. -
My meli take mechanicky kufrikovy consul, ale ten uz mel nulu a vlastni cisla. Nektere stare pisarky/pisari/ucetni ale pouzivaly ten vyse zmineny trik. Pusobilo to obrovske problemy treba v ucetnictvi nebo pri praci na uradech pri prechodu na pocitacove zpracovani dat.
Bylu jsme proste vice nez 20 let za opicemi a nejakou dobu se to v 90 letech tahlo. Co celkem fungovalo dobre byl prechod ucetnich na numerickou klavesnici protoze ta temer odpovidala kalkulacce. Byt znaminka byla trochu jinak. -
Možná trochu off-topic, ale nedá mi to nepřipojit čistě subjektivní poznámku.
Když už byl zmíněn psací stroj, tak pro mě, který jsem začínal s počítači,
když na nich byly jen klávesnice US, bylo a stále je nepochopitelné, proč
byla klávesnice z českého psacího stroje (s vtipně vyměněnými Z a Y a se
znaky národní abecedy místo číslic, které jsou se shiftem místo
potřebných speciálních znaků, a jinak vyměněných umístění dalších znaků -
např. závorek, lomítka, vykřičníku, otazníku, uvozovek ap.) nadefinována jako
jediná "správná" česká klávesnice, takže když na takové musím něco
psát, uzlují se mi z toho ruce (hlavně že sekretářské baby to mají stejné
jako na psacích prastrojích). Úlitba možného qwerty místo qwertz je velmi
nedostatečná (místo lomítka minus, místo minusu rovnítko, místo rovnítka
další pitomost z psacího stroje - "mrtvá" čárka, dále napsat hranaté závorky,
zavináč, dolar, kriminál, apostrof, středník, procento, tildu, stříšku ap. znamená
hororové hrátky s AltGr; hlavně že je - dokonce bez shiftu - místo apostrofu
paragraf...). Některé znaky sice jsou na keypadu, ale ten je trochu z ruky.Copak když sedím u svého PC, je mi hej - již dávno (ještě pod VUE na HP-UXu)
jsem si přes xmodmap nadefinoval svou klávesnici, která je v základu US a
znaky národní abecedy - které pro programátora nejsou tak důležité (vešly se
mi české, slovenské i němecné) jsou přes AltGr (většinou typu á=AltGr-A a
Á=AltGr+Shift+A, navíc mám vyměněný Alt a AltGr, což je pro leváka příhodnější).
Blbé je jen to, že při přechodu pod GNOME na GNU/Linuxu (a pak bohužel i jen
na novější verzi) to bylo zase jinak a definice se musely předělat (to není naštěstí
tak často). Jenže když pak člověk přijde k něčemu, co má "standard", je to o to
větší běs (BFU-vlastník PC s MS-OS samozřejmě neví, jak napsat znak, který není
na CZ, max. z něj vypadne blbost typu Alt-nnn, kde nnn je decimální ASCII-kód
znaku, psáno na keypadu).Zdůrazňuji, že jde jen o mé postesknutí, nechci vyvolávat žádnou flame-war.
-
Nebyt napomadovany fontovy frikulin a pouzivat u dulezitych veci font co ma jasne zvyraznenou 0 s preskrtnutim nebo velkou teckou a kde |lI mezi sebou rozlisite snadno. Ne ze to vybada jako sbirka carek ruzneho typu.
Terminal a zadavani hesel ma byt jasne rozlisene a citelne (pokud tedy musite mermomoci zobrazit heslo).
Je to jedna z veci kterou juniorum zduraznuji. Odmitam se s nimi bavit do doby nez si sesteluji terminal do fontu ktere maji jasne od sebe odlisena podobna pismena, cislice,znaky jak je zmineno vyse.No a spatnym zadanim identifikatoru do terminalu muzete obcas odstavit cast infrastruktury a nekdo by mohl zarvat.
Mj. tyto veci se hodne resi treba u vizualizace radaru nebo avioniky. Takze pozor na to. Je to zdravy pracovni navyk. I nektere vykazy a knihy maji predepsanou formu pisma aby se nepletlo.
19. 9. 2024, 18:30 editováno autorem komentáře
-
Treba u obrazovky radaru. Ale tam mate font kde je to pevne dane v ramci certifikace a citelne. Tam uz na konci s nicim nehnete a je to tak umyslne.
Tady jde spis o to ze pokud mate tu moznost a nemate zvoleny citelny font.
Jinak i u hodne serezanych zabezpecenych systemu byla moznost nastavit z nekolika fontu v terminalu pricemz jeden mel jasnou rozlisitelnost pismen.Jina vec je pokud je designer prasca a jeste k tomu fonty/jednoznacnost pisma nespadaji pod zadny regulativ. Pak klidne zvoli pro nejake jednoucelove zarizeni spatne citelne fonty.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Heslo ve správci hesel nemám uložené proto, abych ho opisoval se zobrazením znaků na svém počítači do svého terminálu. Heslo ve správci hesel zobrazuju tehdy, když je něco dost jinak a na standardní věci se nemohu spolehnout. Navíc správce hesel mi zobrazuje číslice jinou barvou a speciální znaky ještě jinou barvou.
Přesto mám ve správci hesel nastaveno generování hesel bez zaměnitelných znaků (bohužel ale neví o možné záměně y a z). Protože mne to stojí jenom to jedno kliknutí při konfiguraci správce hesel, a protože to může předejít případným problémům v budoucnosti. A protože když už musím heslo ve správci hesel zobrazit a někam ho opisovat, to poslední, co chci řešit, je to, jestli je ten znak l nebo I.
-
Protoze to heslo ve spravci hesel nemusite zadavat na pocitaci kde ho vyvolavate, neni jiste ze ho budete vubec zadavat do pocitace nebo na standardni klavesnici PC. Muze se jednat o nejake pristupove/klicovaci embedded zarizeni nebo cast infrastruktury za airgapem. Stejne tak muzete byt v situaci kdy kvuli rozsahlemu vypadku infrastruktury toto heslo nebo klic budete muset diktovat po telefonu nebo treba poslat faxem (tam se fakt dobry font hodi). Coz bych nikomu nepral ale i tyto situace bohuzel byvaji kdy je treba telefon jako zalozni komunikacni kanal.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
V uvedených případech nějak pomůže, když to heslo bude obsahovat l, I, 0 nebo O?
-
Policy nestanovim ja a kolikrat ani firma pro kterou pracuji protoze ho nastavi subdodavatel.
Jenomze otazka je kde je ta hranice? Nakonec skoncime u zamen 3 a 8 nebo 0 a 8,S nebo 5 a 6. I tak jsou nektere fonty spatne.
Mirne se tim snizuje mnozstvi kombinaci a je treba heslo natahnout.20. 9. 2024, 11:30 editováno autorem komentáře
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Vy už jste někdy viděl politiku, která nařizovala použití l, I, O nebo 0? Všeobecně se za problematické dvojice považuje l/I a O/0, protože ty jsou velmi podobné, v některých písmech úplně stejné. V češtině je pak problematické y/z a Y/Z, protože na klávesnicích používaných pro češtinu jsou na různých místech. Ze stejného důvodu se nedoporučuje používat české znaky s diakritikou, protože ty na anglické klávesnici nenapíšete. A já osobně mám ze stejného důvodu problém se symboly, protože se na různých klávesnicích píšou jinak.
Záměny 3/8, 0/8, 8/S, 5/6 v heslech nikdo neřeší, protože to není reálný problém.
Používám tak dlouhá hesla, že odebrání čtyř znaků z množiny přípustných znaků vůbec nepotřebuju řešit. Pokud mne k tomu nenutí politika hesel, nepoužívám v heslech ani symboly, právě kvůli problematickému psaní na různých klávesnicích. Mám hesla tak silná díky délce, že tam fakt žádné symboly nepotřebuju.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Záleží na tom, k čemu to chcete. Umí to všechny programovací fonty.
-
Běžně to dělávali (v dobách horké sazby) sazeči v novinách, když potřebovali zarovnat do bloku úzký sloupec s (relativně) krátkými řádky, ale vycházela jim tam třebas jen dvě dlouhá slova, takže ta mezera by byla příšerně široká. A pokud na dalším řádku nastala podobná situace (a nešlo to přeformulovat), tak ten text prostě
prostrkali plechem
.
Typický případ bylo spojeníPředstavitelé Československé socialistické republiky a Svazu sovětských socialistických republik
(když nešlo použítČSSR a SSSR
). -
OK, mozna jsem chtel napsat ze bych chtel videt pripad z moderni praxe. Prijde mi ze nez si hrat s prostrkavanim, tak je lepsi preformatovat stranu nebo design. Driv zmena zrcadla sazby byl komplikovany proces, dnes je to mnohem snazsi.
Ale pod prostrkavanim bychom meli rozumet viditelne rozsirene mezery mezi znaky. Natahovani mezer o hodnoty ktere nejsou videt neni prostrkavani.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Pro zvýrazňování asi ne, ale třeba když vám přeteče jedno krátké slovo na novou stránku, je jednodušší – než řešit s redaktorem úpravu textu – zhustit text třeba o 0,1 bodu. Nikdo si toho nevšimne, ale někde v tom odstavci se řádek zalomí o kousek dřív a to přetékající slovo se vejde na (před)poslední řádek.
-
Mně osobně připadají velmi nešikovná písma, která mají verzálky pod řádek,
zejména jde o J a Q, což je u serifových pravidlem a bohužel je to i u některých
bezserifových. Za zcela absurdní pak považuji případy, kdy i některé číslice
jdou pod řádek (3,4,5) - čísla je obsahující se dost špatně čtou a pochybuji, že by
mělo nějaký estetizující efekt. Taky jsem nepochopil, proč některá písmena
(a,f,g,k) jsou úplně jiná v kurzívě stejného řezu a "nestačí" jen naklonit ty základní.
Subjektivně vidím všechna serifová písma jako překonaná, protože jsou vždy
hůře čitelná bez ohledu na jejich specifické rodiny a řezy.Celkově myslím, že celý cirkus kolem přehršle písem je jen nabubřelý humbuk a
přidělávání starostí kvůli zbytečnostem. Zkrátka písma měli dělat jen technici a
neměli k tomu být pouštěni umělci a rádobyumělci nebo měli mít nějaké lepší
mantinely pro svou "tvořivost". Asi to jsou kamarádíčci "písmoliteckých" firem,
kterým je třeba nechat vydělat za pitomosti.Ještě si dovoluji připojit historku k nelichotivé poznámce k "umělcům".
Před časem jsem nechal udělat nové nápisy na hřbitovní pomník. Přestože
jsem vytiskl přesnou podobu, kamenický "umělec" to celé zmršil, protože
do toho vložil svou blbost: místo J, která neměla být pod řádek, udělal jéčka
jako hole na pozemní hokej hluboko pod řádek, zvolil úplně jiný řez a ještě
ke všemu místo 'ING.' (vše mělo být verzálkami) dal 'Ing.' (navíc se starým
zakrouceným 'g'). Dodnes mě mrzí, že jsem za tento paskvil přijal almužnu
formou slevy 5% a netrval na tom, aby to předělal, tj. zaplatil ze svého přes 30k
a zapamatoval si tak, že nemá do zakázky promítat své domněle umělecké
představy. A podobně je to i s tvůrci většiny písem. Mnoho písem = uživatelova
nejistota, nesnáz a zbytečná možnost vytvářet z nich paskvily.
ČLÁNKY DO MAILU