Vzpomínám doby kolem poloviny 90. let, kdy výplata byla cca 2 tisíce Kč a balík Microsoft Office stál 15 tisíc Kč.
Cca 2000 korun nebyla výplata ani těsně před revolucí, natož v půlce devadesátých let. Těsně před revolucí byl průměr 3170 Kčs, v půlce devadesátek tedy v roce 1995 to bylo už 8172 Kč a na konci roku 2000 už to bylo 13219 Kč. Měnilo se to rychle. Takže software byl drahý, ale ne až tak drahý jak naznačuje článek.
Souhlasím, v polovině 90. let jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání v IT (správa serverů, user support) ve střední firmě daleko od Prahy a měl první měsíc 10 tisíc, po třech měsících cca 15 tisíc hrubého. Připadalo mi to málo a v roce 2000 jsem změnil zaměstnavatele a výrazně si polepšil.
PS: v té době jsem si rozhodně žádný SW od MS pro vlastní potřebu nekupoval. :-)
Bych si dovolil poupravit. Spousta rozdeleni nahodnych velicin, ktere maji minimum, a nemaji maximum, maji porad temer gausovske rozlozeni, pokud jsou dost daleko od minima (nuly). Teprve kdyz se rozdeleni posouva k mensim hodnotam, tak se zacne projevovat vyrazna nenormalnost.
Takze u mzdy je nenormalnost zpusobena hlavne tim, ze sirka toho rozdeleni je vyznamna vzhledem ke vzdalenosti prumeru od nuly, a neomezene maximum nema na nenormalnost velky vliv.
Minimum "minimální mzda" je onou nulou, a mnoho mzdových výměrů je né zrovna daleko od této nuly. Takže jak sám píšeš, nenastává zde normální rozdělení.
Ale na tom i tak není nic špatného, je to prostě statistika. Horší mi připadá, že v každé diskusi o průměrné mzdě je řečeno, že většina ten průměr nemá. A následně je zmíněn medián, a ideálně ještě vysvětleno, co ten medián znamená :D.