Prastarým programem cmpeg, běžícím snad i na původní 8086 :-). Zcela jistě existuje i něco modernějšího, ale v cmpeg se dají jednoduše definovat posloupnosti typu snímků (B, P, I), mám pro něj vytvořeny podpůrné skriptíky atd.
A GIF animace (byly třeba v předchozí části nebo v paralelně běžícícm seriálu o CPU) dělám pomocí gifsicle, ten je dost dobrý (http://www.lcdf.org/gifsicle/). Program pro tvorbu snímků do animací je napsán v Javě.
Mám zmatek v pojmech síla, intenzita, poloměr a práh. Jaký je mezi nimi rozdíl? K čemu mi je například poloměr, když se definuje práh? Prosil bych o vysvětlení. Děkuji
Síla a intenzita je v tomto článku to samé. Podle původní teorie implicitních ploch by se měla používat intenzita, ale to v češtině zní všelijak, takže to někdy zaměňuji za sílu (i kvůli možným záporným hodnotám).
Poloměr určuje, v jaké vzdálenosti od prvku kostry (bodu, úsečky) je síla/intenzita nulová, protože ta monotoně klesá z původní maximální hodnoty. A práh (threshold) určuje, na kterém místě se má vytvořit kýžená plocha. Když bude třeba max. hodnota síly/intenzity rovna jedné, poloměr taky bude rovný jedné a práh bude nastaven na 0,7, znamená to, že skutečný poloměr samostatně vykreslené části implicitní plochy bude _menší_ než 1.
Viz vzorce uvedené v předchozí části. Ještě lépe to možná ilustrují i animace uvedené tamtéž - jsou zobrazeny dva prvky kostry s nějakým poloměrem (kružnice) a intenzitou. Ve skutečnosti se však za vnitřek implicitní plochy nepovažuje vše pod tímto poloměrem, ale pouze šedě vybarvené části ("osmičky"). Velikost skutečných impl. ploch a míru jejich slévání určují všechny tři veličiny.
Mám jeden dotaz. Proč vznikají poruchy na povrchu kulového blobu při prahu o hodnotě 0? V příkladu niže by se dle mého úsudku měla vykreslit koule o poloměru 1, ale povrch je celý poškozený.
A když se threshold nepatrně zvýší, třeba na 1e-5, bude to lepší? Musím to doma vyzkoušet, toto je opravdu limitní případ, kdy můžou numerické chyby nadělat paseku. Ještě možná zkuste vypnout automatickou tvorbu obalových těles pomocí přepínače -MB.
Při zvětšeném thresholdu na těch 1e-5 je to už dobré a žádné poruchy již pozorovatelné nejsou. Také jsem zkusil přepínač -MB s thresholdem 0, ale zlepšení nenastalo a těleso je stále jakoby děrované.
Takže obalovým tělesem to nebude, tj. zbývají pouze numerické chyby, protože se pohybujeme těsně na hranici implicitní plochy (aneb někdy nula není přesně nula). Asi je vhodné v těchto případech používat nějaké malé hodnoty "epsilon", místo absolutní nuly.