Takže výsledkom je že pri kúpe je vhodné sa riadiť všeobecne spoľahlivosťou diskov, ale keď už sú nasadené a používané, je už absolútne jedno čo je to za disk, aká značka, model, kapacita, atď.... zálohovať je potrebné vždy, lebo 0.00% poruchovosť neexistuje. Inak ale HDD dnes už neriešim, ako bežný koncový user mám SSD všade. To by ma teda viac zaujali takéto štatistiky u NVMe SSD diskoch.
I kdyby existovaly disky 0.00% poruchovostí, tak by bylo třeba zálohovat, protože kromě poruchovost disků číhá v přítmí reality celá smečka dalších šelem, které mlsně koukají na vaše data.
Namátkou: přepětí, požár, vysokoenergetické částice, elektromagnetické anomálie, zlodějové, chyby ve FS / OS / aplikacích, HW chyby, ransomware, rozmary uživatelů, ...
8-?
Tak to já mám zažito, že záloha, ve smyslu "ochrany dat", je něco jiného než archivace a má svá specifika.
Za archivaci bych považoval uložení dat jejichž obsah a struktura se nemá, v dohledné době měnit.
Na data v archivu jsou zpravidla kladeny jiné nároky než na "živá data". Častěji se u nich využije komprimace a šifrování. Běžně nemusí být k dispozici tak rychle, tedy mohou být na pomalejších paměťových mediích. Téměř výhradně se z archivovaných dat jen čte.
A tahle archivovaná data bych, dle jejich významu a unikátnosti, také zálohoval.
(Ať žije webarchive.)
No a třeba takový RAID 1 nebývá považován za zálohu, ve smyslu ochrany dat, ale spíše jako ochrana služby/funkčnosti při výpadku disku.
Ta si můžeme vybrat, čemu jak říkat. S trochou štěstí se i do mluvíme.