Vlákno názorů k článku Potřebujeme pravidla pro vývoj umělé inteligence? od jinejmuf - Ten odstavec "proč říci ne regulaci" dost plave...
-
Ten odstavec "proč říci ne regulaci" dost plave na vodě, nebo se spíš potápí... Slovo "zřejmé" je tu podezřele často a v zavádějícím kontextu.
Důvody proč regulaci vývoje AI odmítnout jsou poměrně jasné.
Mně jasné nejsou.Především většina zdrojů na její vývoj jde ze soukromých zdrojů
Že je něco placené z privátních prostředků žádným způsobem neimplikuje, že to nesmí nebo nemůže být regulované. Veřejné taxislužby jsou taky soukromé podniky a jsou regulované. Samotný prodej/obchod je otázka soukromých prostředků a přitom se reguluje např. zákazem prodeje alkoholu a tabákových výrobků mládeži, termíny svátků, kdy je prodej na velkých plochách zakázán, atd. Když budete investovat do vývoje Hyperloopu, taky budete svázán omezeními, která zabrání škodám na životech nebo přírodě...bylo by zřejmě nevhodné do toho prostředí nějak regulativně vstupovat
To není vůbec zřejmé. Pokud bude někdo investovat soukromé prostředky do vývoje atomových zbraní, zcela určitě do toho stát regulativně vstoupí a nedovolí, abyste svůj vyvinutý jaderný arzenál prodal KLDR i když jste do toho dal své peníze...Jakým způsobem by bylo možné omezovat vývoj AI v privátní oblasti ..., ale zřejmě by to bylo možné jen s největšími obtížemi.
Opět toto tvrzení není "zřejmé". Souhlasím, že bude náročné rozpoznat, jestli k přečinu došlo nebo ne, ale stejná situace je třeba i u vývoje chemických nebo nukleárních zbraní. Vývoj může být utajený, ale je-li nebezpečný, je nutné zavést pravidla a omezení, která eliminují rizika a v případě jejich porušení a odhalení povedou konatele k trestu.Druhý důvod je spojený s konkurenceschopností ... Z hlediska rozvoje konkurenceschopnosti něco takového nedává touto optikou valný smysl.
Opět, AI se může v budoucnu stát zbraní hromadného ničení, podobně jako chemické nebo nukleární zbraně. Jedna věc je povolit výzkum a vývoj v kontrolovaných podmínkách (to může být klidně i v soukromých laboratořích), druhá věc je nechat tomu volný průběh. Je rozdíl mezi konkurenceschopností armád a konkurenceschopností firem.Stejnou optikou bychom mohli tvrdit, že zákaz hraček z ftalátů nebo zákaz používání freonů či regulace vypouštěných spoldin z komínů je špatně, protože snižuje konkurenceschopnost. Přitom stačí pouze dodržovat zavedená pravidla i na dovoz. Čína ať si klidně vyrábí z ftalátů nebo pouští svinstvo do ovzduší. Pak by ale měl platit zákaz nebo omezení importu.
Jediný validní argument pro nezavedení nebo omezení regulace je ten, že občané by měli mít šanci kontrolovat vlastní stát, jestli na ně nezneužívá AI např. v prostředí sociálních sítí, jako se tomu ději v Číně.
-
Především většina zdrojů na její vývoj jde ze soukromých zdrojů
Jen bych doplnil k přechozímu, že to je údaj dost postavený na vodě. V systémech dotací, úlev, pobídek a přelévání pěněz bych byl s takovým tvrzením opatrný, i když je to třeba i pravda. Ale nemusí. Už jen číst si (bohužel už nevím kde), jaké dotace/úlevy v USA má třeba Google nebo Apple, je dost zajímavé. Jak pak oddělit jaké peníze kam jdou a na co. A to nemluvím o propojení výzkumu z univerzit používaném dál v soukromén sektoru. Je to jedno velké klubko.
-
> Především většina zdrojů na její vývoj jde ze soukromých zdrojů
to platí jen pro čistě softwarové aplikace s poměrně nízkými náklady na vývoj a rychlou návratností
aplikace AI v robotice a pokročilý AI hardware jsou tzv. capital intensive industries s návratností v řádu desítek let, do kterých jdou hlavně státní peníze.
zajímavá přednáška o nedostatku investic v Americkém průmyslu ve srovnání s Čínou
https://www.youtube.com/watch?v=qx-7Q3HEbDM
2. 6. 2019, 19:16 editováno autorem komentáře
