Vlákno názorů k článku Překládejte s námi knihu Free Culture od anonym - Root čtu se zálibou už delší dobu, ale...

Root čtu se zálibou už delší dobu, ale tohle je kardinální hloupost. Programování vlastního OS je zdarma, čili nikdo, kdo to umí, to programovat nebude, protože 100 řádek kódu stojí minimálně stovku. Amatérské programování samo o sobě nemá často absolutně žádnou kvalitu, kolikrát se navíc dopouští chyb, které zcela ignorují výzkum na poli softwarového inženýrství (zkušenost). Pakliže se navíc na jednom programu podílí více lidí, můžeme očekávat jedině velký průšvih.
Pánové a dámy, neblázněte, vystřihnete si jen ošklivou ostudu, budete z ní mít na kabát!
Jinak přeji mnoho zdaru při další práci!

S pozdravem, váš oddaný programátor.

U odborných knih není neobvyklé že mají více překladatelů - viz můj komentář výše.

to uz jsme slyseli, ale nejaky priklad by nebyl? mam tu odbornych knih hooodne, vsechny jsem je projel a vsude je jen prekladatel a editor, dve osoby.

Naopak, existuje celý vědní obor, který se snaží srovnat matematiku s jazykem.

> Nemyslíte, že je trochu klukovina srovnávat literaturu

Ano, programovat ve vice lidech je znacne narocnejsi na koordinaci nez psat literaturu ve vice lidech. U literatury hrozi pouze ruzny styl a ruzny preklad stejnych terminu, tedy nic, co by se neodhalilo prectenim. U programu hrozi, ze jednotlivi programatori budou mit trochu jinou predstavu o invariantech platnych v ruznych castech programu, coz muze mit katastrofalni a tezko odhalitelne nasledky.

+1 :)

1) Na kvalitu jazyka je svým způsobem třeba klást poněkud jiné požadavky. Zatímco u SW třeba suboptimální algoritmus nebo program s prasečinou na nějakém místě může zcela normálně fungovat, u textu, který lidé čtou větu po větě a slovo po slově, není tak snadné dodržet konzistenci, a to i s technickými prostředky. Ty zatím, BTW, za těmi programátorskými pořád ještě kulhají (minimálně na Linuxu), takže i za asistence techniky se dá čekat, že lidé bez zkušeností si s tím tak dobře neporadí.

2) U svobodného SW si člověk může vybrat, že použije jen povedené věci (kterých je dost), kdežto tady je pokus o zadání konkrétního díla (tj. "přeložte zrovna tuhle knížku a přeložte ji dobře."). V takovém případě těžko hádat výsledek, na začátku 90. let spousta lidí věřila, že "do roka" přejdou na Hurd - nestalo se. Něco přežilo (Linux), ale nebylo to původně v plánu.

3) V obou případech (překlad i programování) hledáme omezenou skupinu opravdu schopných lidí, ale zatímco v případě kupříkladu linuxového SW jde o "tahání" z globálního klobouku, tj. celosvětové populace, tak zde naopak vyvstává snaha najít schopné překladatele z podstatně menšího poolu zdejších čtenářů. A ti, co umějí, si to nechají pochopitelně dobře zaplatit, leda že by to udělali opravdu ze zájmu. (Což není samo o sobě dostatečná kvalifikace - leckdo si v dobách osmibitů napsal svůj textový editor nebo hru, a pak byl jediným uživatelem. ;-))

4) Jak já to vidím, většina zdejších návštěvníků (pochopitelně) umí lépe programovat než česky, přinejmenším pokud jde o překlady. Všiml jsem si, že i mnozí z těch, co za normálních okolností umějí česky docela rozumně ;-), začne při konfrontaci s anglickým textem plodit "podivné věci" (slušně řečeno), třeba takové to "Stiskněte tlačítko pro uložení změn" a podobně.