Stare kompy z osmdesatych let znam osobne, tech her a toho casu, no darmo mluvit:-) Ale jedna vec se nekterym z nich neda uprit, design. Ty modely byly nekdy tak vymazlene, ze klasicke pc vedle nich vypadalo jako krabice od bot. Napr. commodore si velice ujizdelo na designu svych masin, atari byly taky nadherne, me osobne ale nejvice zaujalo a dodnes dojima sinclair zx spectrum, to je tak nadherny stroj, ze i dnes dokaze ohromit. Mimochodem, ipad ma rozmery rozmer 24x19 cm, zx spectrum ma 23x15 cm, pricemz to umelo vse potrebne a melo to minimalni pocet slotu. Tak si rikam, jestli ten jobs to zx spectrum nemel kdysi v ruce:-)
Některá tvrzení v článku se zrovna neshodují s tím, co jsem našel ve Stevově životopisu.
- např. čipy do Apple I stály 20$ oproti 40$ za čip od Motorolly.
- Vznik společnosti sice proběhl sepsáním dohody společně s Ronem Waynem 1.4.1976, ale Woznika stále pracoval pro HP a pro Apple začal naplno pracovat až při vzniku "Apple Computer Co" 3.1.1977
Takových věcí by se asi dalo najít více.
Hmmm, podívejte, Jobs byl psychopat. Sice geniální, a jedinečný, ale psychopat. Fakt je, že se s ním nedalo normálně pracovat. Celou dobu ale přemýšlím, jestli taková dávka vyjímečnosti není právě s nějakou psychopatií, nebo sociopatií vždy spojena.
Celý svět Jobse oslavuje, jako velkého technologického guru. Ale tím on podle mne zas až tak nebyl. On chtěl, aby jím navržené věci sloužili lidem tak, aby pro ně byly atraktivní a dobře se prodávaly.
Je ale jedna věc faktem: Ani Jobs, ani Gates nebyli takoví vizionáři. Oni vždycky jen něco někde ukradli, nebo zkopírovali. Napři. GUI stolních kompů ukradli Xeroxu. A pak to nějak zdokonalili.
Ti skuteční guruové pracovali pro někoho jiného: IBM, Xerox....
A ještě jedna věc: vše toto je potřeba posuzovat z pohledu Ameriky a reálnií 70. let. Z pohledu, kdy Jobsovi bylo pod dvacet, stejně jako Gatesovi. Z pohledu, kdy nebylo problém si koupit mikroprocesor a pár integrovaných obvodů a poskládat počítač na koleně. A to se děje dodnes. Někdo příjde s nápadem, někdo jiný jej použije a zdokonalí a zbohatne na něm. A pak se objeví někdo jiný a vše se opakuje.Proto má teď Apple a Microsoft problémy: nemají právě ty lidi, kteří byli ochotni riskovat a přijít s něčím novým a hlavně neví, co by to nové mělo být....
Ne tak úplně. Podívejte se na Google. Co dnes firmám chybí je jít do něčeho nového a riskovat. Nevědět, zda na tom vyděláte 5000 dolarů, nebo 500 milionů dolarů. Google to donedávna ještě zkoušel, ale dnes už zapadl mezi firmy jako je IBM, Apple nebo Microsoft. Nepůjdou do ničeho, z čeho nekoukají stovky milionů dolarů. Už je nezajímá, jak z mála udělat víc, ale jak z hodně udělat hodně hodně.
To je podle mne největší rozdíl proti minulému tisíciletí. Jsou zde výjimky, podívejte se na Arduino a podobné věci. Na těhle věcech nezbohatnete, protože je to na okraji zájmu "mas", ale dá se tím uživit. Kupříkladu já poslední dobou sháním "emulátor" ZX Spektra v "dobovém" provedení, s konektorem pro "v dnešní době sehnatelný" joystick nebo gamepad, výstupem HDMI, slotem na SD kartu, USB na flashku nebo pro připojení k PC, plus nějaké hezké rozhraní k výběru hry a ukládání pozic. A jsem si jistý, že to seženu. Jen to nebude od žádné velké firmy, protože to nebude zařízení, jakých by se prodal za první týden milion kusů.
Za pár týdnů je Bytefest, tak se přijeď podívat a poptat, třeba někdo bude něco vědět nebo aspoň tušit o něčem podobném: http://www.bytefest.org/
"Napři. GUI stolních kompů ukradli Xeroxu. A pak to nějak zdokonalili."
Ale vůbec nezdokonalili, právě naopak. A dodnes, po více než 30 letech, na tu původní úroveň mainstream nedosáhl. Jen postupně znovuobjevují to, co tehdy v Xeroxu dávno bylo, ale nebylo to obšlehnuto. Pokud tě zajímá, jak přibližně vypadalo to, co od Xeroxu obšlehávali (samozřejmě po funkční stránce, ne po té vizuální, tam už je přeci jen těch 30 let znát), mrkni se na Squeak. Akorát je třeba si s tím nějakou dobu pohrát, jinak člověk může dojít ke stejně mylnému závěru, že podstatou GUI jsou okýnka, čudlíky a formuláře, jako nejspíš tenkrát před lety lidi z Applu a Microsoftu.
To je blbost. 1) Pohybovací okýnka byla už před xeroxím GUI a neexistuje důvod, proč by si měl někdo myslet, že je to "technicky nemožné" - co je v 70. letech "technicky nemožného" na přesunování bloků v paměti? 2) Xeroxí GUI pohybovací okýnka mělo. 3) Porovnáním xeroxího GUI a applího je zřejmé, že applí vzniklo osekáním, nikoli zdokonalením. Jedním z důvodů osekání bylo i to, že HW, pro něž to Apple psal, byl mnohem slabší než ten xeroxí.
Já tu knihu četl a je to beletrie. Ne nějaký vyčerpávající a 100% fakticky správný životopis. To by ostatně ani lidi číst nechtěli. Navíc autor té knihy nemá technické pozadí (vystudoval humanitní vědy), takže těm technologiím popisovaným v knize příliš do hloubky nerozuměl. Většinu těch informací měl z "jeden z tehdejších účastníků povídal". Pochybuju, že každou tu informaci ověřoval z několika zdrojů. Když mu někdo řekl, že před 30 lety lidi z Xeroxu čuměli na hýbající se okna, prostě to tam napsal. Na přečtení pěkné, ale rozhodně bych to nebral jako zdroj 100% zaručených informací.
Mimochodem Xerox ta pohyblivá okna opravdu měl. Co Apple výrazně vylepšil, byl způsob, jakým se okna maximalizovala, jak se měnila jejich velikost atd. Z toho možná pramení ta fáma, že to pohyblivá okna vymyslel Apple. Možná také z toho, že v další verzi ze začátku 80. let přešel Xerox ze stacking manageru na tiling manager, kde přesouvání oken příliš nedává smysl.
Možná základní, ale ne nutně v té době Xeroxem implementovaný:
Myš u Xeroxu se nedala používat k tomu, aby přetahovala soubory po obrazovce, inženýři v Applu navrhli rozhraní, kde jste je mohli dokonce skládat do složek. Systém Xeroxu vyžadoval, abyste si vybrali příkaz, ať jste chtěli dělat cokoli – od změny velikosti okna po změnu šířky souborů. Systém Applu transformoval ikonu na ploše do virtuální reality tím, že jste na ni mohli přímo najet, manipulovat s ní, přesunout ji nebo ji umístit jinam.
Jeden z Atkinsonových převratných objevů (který dnes považujeme za naprosto samozřejmý), byl ten, že dokázal, aby se okna na obrazovce překrývala, takže to „horní“ se otevřelo na tom „spodním“. Atkinson to udělal tak, že jste mohli těmi okny otáčet, stejně jako byste se hrabali mezi papíry na stole.
...
K vytvoření iluze překrývajících se oken potřebujete složité kódování, které zahrnuje to, čemu se říká regions (regiony). Atkinson se snažil, aby tenhle fígl fungoval, protože si myslel, že tuto schopnost viděl u počítačů v Xeroxu PARC. Ve skutečnosti lidé od Xeroxu nikdy nic takového nevytvořili a později mu řekli, jak je udivilo to, co se mu povedlo.
-- WALTER ISAACSON - STEVE JOBS
"K vytvoření iluze překrývajících se oken potřebujete složité kódování, které zahrnuje to, čemu se říká regions (regiony)."
No tak tady snad každý, kdo kdy v životě něco programoval, musí okamžitě poznat, že autor píše naprosté hovadiny. A jak říkával náš češtinář na gymplu, "čtu-li nějaký text a náhodou v něm narazím na něco, o čem jsem si jist, že to není pravda, dokonale to znevěrohodní celý text."
Podle mě je potřeba se na to dívat taky v kontextu doby. To, že napíšeš "new JFrame()", opravdu není programování překrývajících se oken, které ti asi připadá tak triviální. Uvědom si, na jakém hardware to běželo, uvědom si, že nic takového (zmiňovaná okna) tu předtím nebylo a někdo to musel vymyslet. I mě to teď připadá triviální, jako tobě, ale ve své době to skutečně představovalo složité (nebo chceš-li "relativně složité") kódování. Pokud bys někdy programoval něco jiného, než současné stroje s gigabajty a gigahertzy, tak bys to asi ocenil...
Opravdu velmi nerad píšu jízlivé odpovědi, ale v tomto případě skutečně nemohu jinak a velmi by mne zajímalo, jak nízkou inteligenci musí mít člověk, resp. lidmi s jak nízkou inteligencí je asi obklopen, aby si o jiném, neznámém člověku, jenž poznamenal, že naprogramovat překrývající se okna není nic technicky náročného a že poznámka o nezbytnosti použití jakýchsi "regionů" (čto takíje?) je totální pitomost, implicitně pomyslel, že si pod tím asi představuje jen volání nějakého API a že nezná nic než "současné stroje s gigabajty a gigahertzy".
Nevím, co děláš a čím se živíš nebo co studuješ, ale pokud jde o mě, tak s počítači a jejich programováním jsem začínal na konci 80. let (C=64, IQ-151, Didaktik Gama; z praktického hlediska jediným použitelným vývojovým nástrojem byl Assembler) a v současnosti se živím na poli embedded aplikací. Takže pokud napíšu, co jsem napsal, tak mi věř, že opravdu vím, o čem mluvím, a pokud necítím nijak zvláštní respekt k někomu, kdo prostě jen místo tiled managementu implementuje stacked a označiv ho za pokročilejší a složitější (což není, je to jen odlišný - a v současné době dominující - přístup) tvrdí, že provedl kdo ví jaké vylepšení, nad nímž vývojářům Xeroxu spadla čelist, mám k tomu své dobré důvody.
P.S.: MĚ jako TĚ, MNĚ jako TOBĚ
Skoda, ze skutecne osobnosti it sveta jsou v podstate skryti verejnosti a vsichni znaji jen jobse a gatese. Urcite jsou ci byli tito panove velke persony, ale u slova vizionar bych vahal. Dokazali vytusit genialni myslenku, dokazali ji tvrde realizovat a nakonec ji dokazali uspesne prodat. Jsou vsak vizionari? Byl snad ray kroc vizionar, kdyz vytusil jedinecnost jidla z fastfoodu a rozjel fastfoodovy prumysl do celosvetoveho rozmeru? Nebo byl jen genialni obchodnik? Vizionari byli urcite lide jako kay, thompson, ritchie, wozniak, cerf, tito lide opravdu posunuli celosvetovy vyvoj o par kroku dopredu, dali zaklad pro dalsi myslenky a dalsi technologie a hlavne tvorili s pohledem mnoha let dopredu. Bohuzel tito skutecni geniove, jejichz vysledky nas v podstate kazdy obklopuji, ziji bokem a pravdepodobne o slavu ani nestoji, nastesti. Ruku na srdce, kdo by koukal na film o chlapkovi, co vypada jako jezis a patnact hodin denne klape neco na klavesnici, trochu si u toho mumla a vysledkem je jen vitezne heureka:-)
Skutečné osobnosti? Co to jako má podle vás být? Asociální jedinec, co vidí slunce jednou za týden, má problém s vyjadřováním a je odtržen od běžného života, protože na něj zanevřel? Nehledě na elementární hygienu a pod…. - berte to trochu jako nadsázku
Ray Kroc byl jistě visionář. Měl odvážnou vizi, kterou úspěšně realizoval. Velká většina podnikatelů jsou vizionáři. Jak velcí jen otázka vzálenosti té vize a schopnosti ji realizovat.
Thompsona, Ritchieho ani Wozniaka za vizionáře nepovažuji. Dokonce ani Torvaldse (v kontextu vzniku Linuxu). Podle mne neměli vizi. Řešili aktuální potřebu a vyřešili ji. Dobře nebo řekněme nadčasově (z jistého úhlu). To ale není vize. Takových zlepšováků vzniká každý den stovky. Když už, tak za vizionáře bych spíš označil RMS, Craye, Kamprada (IKEA), Shuttleworthe nebo Muska. A nepochybně Jobse i Gatese.
Ekonomika hýbe světem. A kdo říká, že ne, ten je jí ještě více podřízen. Proto mi přijdou úsměvné komentáře obsahující "iOvce", protože ačkoli se ohánějí racionálním rozhodování, jejich uvažování je čistě emocionální a téměř vždy jsou naprosto mimo.
Nemám potřebu hanět uživatele BB. Nikdy asi pro tuto platformu nebudu vyvíjet, protože je to pro mne ekonomicky nezajímavá, ale dokážu pochopit, že nějaké skupině uživatelů vyhovuje. A tím to hasne a mělo by i v případě Android vs. iOS.
Problém je v tom, že dnes jsme v opačném extrému, kdy se ekonomika až příliš přeceňuje.
Oblíbená představa technika, inženýra, vědce, linuxového hackera, .... jako asociála, který se nemyje, je úsměvná. Obvykle ji propagují ti, kteří cítí svoji nedostatečnost něco opravdu umět....
Nesouhlasím.
I ti emotivní (někdy romantičtí) lidé, co nadávají jak jedna vláda nebo druhá vláda likviduje živnostníky, malé obchody a jak to tady válcují řetězce, jdou nakonec do Lídlu. Pamatujete na projekt "Český sen"? A klidně mohu zůstat u počítačů. Je tu velmi velká skupina lidí, co tu bude "do krve" obhajovat software zdarma (dokonce jim ani nejde o zdrojáky - opensource). Ale když by se sami měli zapojit a věnovat např. 50% svého pracovního času takové aktivitě, tak to najednou nejde. A důvody jsou čistě ekonomické.
Já to spíš pozoruji opačně. Řada lidí v mém okolí má idealistické názory, spousta nostalgie a lennonovského romantismu, ale vnímám to jen jako pokrytectví, protože reálné chování je v drtivé většině případů opačné.
Já bych souhlasil s Járou Cimrmanem, že problém je v těch pohádkách, které nám jsou vštěpovány od ranného věku. Pak je ta konfrontace s realizou těžce akceptovaná :-)
Co se týká asociála, tak jsem psal, že je to bylo s nadsázkou. Ale pokud jste viděl Dragons' Day, tak se takové charaktery stále objevují. Koneckonců na ČVUT je jich i dnes dost.
No to je sice hezky, ale ty skutecny hodnoty ktery nekam posunou civilizaci jako nove technologie nebo objevy v medicine zadny ekonomove, obchodnici nebo pravnici nevytvari. Ty se jen _muzou_ podilet na priznivejsich podminkach pro jejich vznik. Navic byvaji ty prekazky pro vedce umele (zakony, financovani vzdelani a vyzkumu apod.). Tak trochu paraziti, kteri potrebuji sveho hostitele (vedecky mozek, sikovne remeslniky, umelou poptavku po pravnich, ucetnich, danovych nebo ekonomickych sluzbach).
Tech lidi co vytvari denne open source kod ne z pozice zamestnance ale ve svem volnem case je obrovske mnozstvi. Podivejte se na projekty na Githubu, Bitbucketu, Sourceforge a dalsich. Denne pribyvaji tisice radku noveho kodu. Ta vase "velmi velka skupina lidi" obhajujici open source, ktera se na nem nepodili je jen prazdna fraze, bez jakehokoli vyznamu nebo relevance.
Připomíná mi to spor Ebena s Jiráněm, jestli je důležitější obsah nebo forma. :-)
Vzpomínám na jeden díl DD, ve kterém byl jeden takový zlepšovatel. Zdálo se, že má opravdu zajímavý projekt resp. řešení nějakého problému. Bohužel to nedokázal dostatečně popsat a prezentovat. Odešel s nepořízenou. Třeba zrovna v tuto chvíli někdo ve Vysočanech vymyslel geniální produkt. K čemu to, pokud to nedokáže "prodat" (v jakékoli formě).
Další příklad pokrytectví: Před cca 4 lety byly zveřejněny nějaké výsledky průzkumu, které říkaly, že lidi si nejvíce váží profese učitelů a vědců. Jenže zeptejte se těch lidí, jestli by ze své mzdy dávali 10% na vzdělání nebo na základní výzkum. Jakmile dojde na peníze, okamžitě se přehodnocují priority.
Ekonomika prostě byla je a bude klíčová. Na tohle není potřeba ekonomka, to se učí v dějepise. Nehodlám vás o tom přesvědčovat.
Na programování ve volném čase zapomeňte. Kdybyste měl žít jen z potravin vypěstovaných ve volném čase, tak brzo nemáte co jíst.
Je rozdíl v tom, jestli je klíčová ekonomika, nebo jestli jsou klíčoví ekonomové :-) Zbožštění managementu a myšlenka, že bez něj to nejde, popírají celá tisíciletí vývoje... Kdybych se těch samých lidí zeptal, jestli když jim vezmu 10% z platu, mám ho dát na školství nebo vedení firmy, odpověď by byla taky jasná.
Fascinuje mě, jak je lidem jako vy vše naprosto jasné. Mám zapomenout na programování ve volném čase, přitom se takto vzniklý software právě teď nejspíš většinově podílí na tom, jak na tomto webu píšeme příspěvky do diskuse...
Možná se jako obchodník typu Jobse uplatníte v situaci nasycené společnosti, kde budete lidem vnucovat věci, které pravděpodobně ani nepotřebují (iPhony, iPody, iPady a podobné vlastně hlouposti). Zkuste to v situaci, kdy existuje reálná potřeba něco řešit. Bez "asociálů, kteří se nemyjí", když to pro ilustraci vyhrotím, budete žít v jeskyni bez ohně a maximálně tak skákat po stromech - sám nic náročnějšího vymyslet nedokážete.
Ekonomika hraje poměrně důležitou roli. Ale je, jako oheň, dobrý sluha a špatný pán. Důsledky jejího zbožštění vidíme aktuálně kolem sebe. Západ se zničenou výrobní základnou (díky hysterickému snižování nákladů), narušenou schopností inovovat a všude kolem toho spousty mladých, studujících ekonomii, práva, antropologii, genderové nauky a dějiny umění. To nás fakt neuživí. Vlastně ta vaše ideologie požírá samu sebe.
Sorry, ale tohle jsou legrační cliché vytvořená lidmi mimo branži. A občas mám pocit, že tato cliché jsou tvořena a krmena uměle, aby si tím někteří něco dokázali - třeba kvůli tomu, že oproti těm "asociálním vědátorům, inženýrům" apod. dotyční vlastně neumějí nic, co by stálo za řeč.
Pokud jde o to, kdo je a kdo není vizionář, tak to s tebou v žádném případě nesouhlasím. Lidi jako Thompson, Ritchie, Wozniak, Kay, Codd, Backus, McCarthy apod. naopak MĚLI VIZE: že operační systém se dá navrhnout jednoduše a přitom bude nenáročný, spolehlivý a dobře použitelný, že operační systém se dá napsat tak, aby byl přenositelný, že při návrhu počítače se dají využít různé triky zjednodušující a zlevňující jeho konstrukci, že počítač se dá ovládat s využitím celé obrazovky, že programovat se dá pomocí posílání zpráv mezi objekty, že databáze se dá realizovat pomocí relací a ty se dají navrhnout tak, aby se tím odstranila řada problémů stávajících řešení, že je možné vyvinout program rozumějící umělému jazyku, kterým se dá ovládat počítač, že je možné vytvořit programovací jazyk, založený na jednoduchém matematickém principu s naprosto neomezenými možnostmi...
Při vší úctě - jaké vize měl Jobs nebo Gates? "Budeme prodávat levněji než IBM a vyděláme na tom majlant"? A tomu jako říkáš "vize"?
A občas mám pocit, že tato cliché jsou tvořena a krmena uměle, aby si tím někteří něco dokázali - třeba kvůli tomu, že oproti těm "asociálním vědátorům, inženýrům" apod. dotyční vlastně neumějí nic, co by stálo za řeč.
+1
Resp. umi, ale jsou to jen schopnosti na urovni servisu, zadne vytvareni trvalych hodnot. Takovy pravnik nebo danar se uci kvanta informaci, ktere za jejich zivota nekolikrat prestanou platit kvuli zmenam zakonu. Nebo ochodnik je jen zprostredkovatelem prodeje - produktu ktere musel/musi nejdriv nekdo vytvorit. A o ekonomii jako pavede se rozepisovat ani nebudu. Prestoze, nebo prave proto ze jsem VSE vystudoval.
On je problém v chápání slova "vize". Někteří lidé si pod tím představí jen výhled do budoucna. Vize je pro ně něco, co je až za dlouho. Vize je člověk na Marsu. Vize je to, co vidíte v křišťálové kouli.
Jenže ona vize může být i okamžitá. Linus měl vizi, že dokáže napsat OS, sednul a během pár týdnů ho napsal. Jobs měl vizi, že dokáže vyrobit mobilní telefon pro masy za cenu premiového zboží, sehnal někoho, kdo to vyrobil a za pár měsíců už to prodával.
Když každý z vás chápe slovo "vizionář" úplně odlišně (věštec daleké budoucnosti vs člověk, který věří v úspěch čehosi), pak se těžko shodnete na tom, kdo je a kdo není vizionář.
Vize typu, že operační systém se dá navrhnout jednoduše apod. má přinejmenším 1/4 žáků průmyslových škol. Mám kolegu co srší napady a daleko lepšími než unix. Ovšem jeho exekutivní koeficient je rovný nule. O nápady není nouze. Nápady nic nestojí, těch má každý v rukávu desítky.
Za vize považuji spíš elektrifikace domácností nebo v případě počítačů "počítač na každý stůl" nebo v dnešních měřítkách "atomový reaktor do každé rodiny". Možná bych vize spíš označoval až zpětně, protože nejdůležitější je to dovedení do praxe a ovlivnění chování společnosti (např. změna návyků apod.). Jedná se o plán, který ač se to na první pohled nezdá je ve výsledku realizovatelný. Snít může každý a nemusí být vizionář.
Tak to mám pocit, že je to spíš naopak. :) Vizi "reaktor do každé domácnosti" může mít i předškolní dítě, ale najít technické řešení, jež to umožní, na to už je třeba geniální mysli. Stejně jako "počítač do každé rodiny" - ale jak to zařídit technicky, aby to bylo možné? Na to bylo třeba lidí, jako Wozniak.
"Vize typu, že operační systém se dá navrhnout jednoduše apod. má přinejmenším 1/4 žáků průmyslových škol. Mám kolegu co srší napady a daleko lepšími než unix" - no a to je právě k ničemu. Ti lidé, jež jsem jmenoval, ty svoje nápady dotáhli do stavu, že mohli dokázat životaschopnost svých konceptů před ostatními a následující praxe ukázala, že jsou skutečně nadčasové a použitelné k realizaci něčí "infantilních vizí" typu "počítač do každé domácnosti".
Máte sympatickou přezdívku i doménu, ale jinak je váš příspěvek plný nesmyslů.
Apple GEM opravdu neukradl, naopak GEM byl inspirován Macem. Dokonce proběhl snad i soudní spor, který autor GEM - firma Digital Research - prohrála a musela pak GEM na PC zkryplit, aby nemohl konkurovat.
OS/2 neměl nikdy s GEM nic společného a podobu ve vzhledu tam vidí snad jen šílenec.
Ten pán se nejmenoval Steve Tramiel, ale Jack Tramiel a nikdy nic technického nevymyslel, protože to byl obchodník.
Fanda Applu dnes opravdu nejsem, Atari ST stále doma mám - skvěle funkční.
Je to nesmysl. LED znamená Light Emitting Diode, takže již samotné LED v sobě tu diodu osahuje.
LED dioda pak znamená "světlo emitující dioda dioda". Další podobné nesmysly jsou "hospitalizace v nemocnici" (samotné slovo hospitalizace znamená vícedenní léčbu v nemocnici), "CD disk" (kompaktní disk disk) atp.
Používání podobných výrazů svědčí o tom, že autor nemá ani zbla tušení, co zkratka či použité cizí slovo znamená.
Mám to marný?
Z Wikipedie:
Jako pleonasmus lze také hodnotit používání výrazů jako „CD disk“, „LED dioda“, „virus HIV“, „LCD displej“, „optimalizace SEO“, „osobní PC“, „karta ISIC“ apod. Podobné výrazy s (hlavně cizojazyčnými) zkratkami však bývají tolerovány, jednak kvůli lepšímu skloňování, ale také kvůli snazšímu pochopení pro čtenáře neznalého významu zkratky.
C disk, LE dioda, virus HI, ISI karta, tranzistor FE, velikost paměti RA - prostě to vypadá blbě.
> kvůli snazšímu pochopení pro čtenáře neznalého významu zkratky.
Rozlišujte mezi pochopením významu zkratky a obsahu zkratky. Málo kdo vám z fleku řekne, co znamená zkratka LED, ale většina lidí bude vědět, že je to světýlko. Nemusí vědět, že je to dioda, nemusí znát pozadí, proč a jak to funguje, ale vyjma Věry Pohlové si nebudou myslet, že LED je nějaká velká hromada zmrzlé vody.
> C disk, LE dioda, virus HI, ISI karta, tranzistor FE, velikost paměti RA - prostě to vypadá blbě.
Záměrně z toho děláte vědu. Když už máte pocit, že je článek vůbec vhodný pro čtenáře, kteří netuší, o čem se píše, tak se vždy dá použít "kompaktní disk", "svítivá dioda", "virus selhání imunity", "studentská karta", "unipolární tranzistor", "operační paměť" a podobné, naprosto jasně srozumitelné výrazy. Nicméně klíčové je, že kdo neví, co je to RAM, tomu napsat "RAM paměť" stejně nepomůže.
Navíc zde jsme na Rootu, tohle nejsou novinky.cz, aby se tu našel někdo, kdo neví, co je LED.
LED dioda není svítivá dioda, kompaktní disk není CD, virus selhání imunity vidím poprvé a HIV bych za tím nehledal, studentských karet jsou tisíce, ale ISIC je jen jeden, a do paměti RAM se data v odborné literatuře ukládají od prvopočátku.
Hledáte purismus a logiku tam, kde purismus nikdy nebyl a logika ustupovala srozumitelnosti.
No já bych řekl, že purismus předvádíte spíše vy, když odmítáte spojení jako "operační systém MS-DOS, operační systém OS/2, jazyk COBOL, systém VHS, kód ASCII, protokol TCP/IP" apod. Všechny ty zkratky, co tu v diskusi padly, každý normální člověk totiž chápe jako názvy konkrétních operačních systémů, jazyků, protokolů, kódování, virů, typů diod, tranzistorů, atd. Mimo to, ne vždy je to jednoznačné. Např. v programu můžete alokovat paměť RAM a o pár řádků níže využívat služeb Remote Application Manageru - můžete se zkusit dovtípit, jakou zkratku ta aplikace v tomto případě měla, abych použil jeden z praxe.
Vidíte, já se zase domnívám, že vy tu předvádíte neskutečné veletoče, jen abyste si obhájil svůj názor.
Za prvé, názvy *konkrétních* produktů typu MS-DOS, OS/2, COBOL apod. skutečně jsou názvy konkrétních produktů a nic proti nim nemám a to ani ve spojení s podstatným jménem označujícím typ produktu, třeba operační systém MS-DOS. To, že to odmítám, jste si vymyslel. Proč - tu odpověď neznám. Vidím však poměrně velký rozdíl mezi konkrétním názvem produktu a názvem nějaké technologie. Takže ano, s LED diodou a podobnými nesmysly problém mám. Pokud by vás zajímalo, kde je ta hranice, tak obecně bych to viděl tak, že zatímco technologii mohu bez problémů opsat (viz běžně používané svítivé diody namísto LED, unipolární tranzistory namísto FET apod.), tak u konkrétních jmen konkrétních produktů to jednoduše nelze.
Za druhé, máte děsivou obavu, aby byl význam textu jednoznačný. Tohle už je dokonalá ukázka toho, že nevíte, kudy kam:
a) Jasně jsem už dříve psal, že namísto zkratek lze snadno použít jejich význam. Namísto alokování RAM (které byste si vy vyložil jako alokování Remote Application Manageru) lze napsat "alokování paměti" bez toho, aby utrpěl význam a pochopitelnost. Ano, paní Pohlová by se mohla cítit nejistě, zda se tím myslela RAM, ROM, místo na disku či snad část její mozkové kapacity, ale to bych pominul, protože pro takové čtenářky by text určen nebyl.
b) Význam slov, ať jde o normální slova či zkratky, by měl ve srozumitelném textu být pochopitelný díky kontextu jejich použití.
c) Když už vůbec máte problém s homonymními slovy. Představte si takové obyčejné slovo "koruna". Může to být královský klenot, může to být část stromu, může to být část květu, ale také platidlo, vršek hráze apod. Jak je to možné, že si přesto rozumíme a když v obchodě paní řekne "poprosím vás o pět korun", nikdo neotevře kufr a nevysází na pul pět královských klentů?
d) I kdybych připustil problém se jednoznačností u homonymních zkratek a připustil tech 0,5% pravděpodobnosti, že to nepůjde opsat a není možné se bez pleonasmu obejít, pořád to není důvod, aby někdo cpal pleonasmy tam, kam nepatří. Schválně mi řekněte, u kolika čtenářů tohoto článku byste měl obavu, že by LED pochopili v daném kontextu jako zmrzlou vodu (a autor si zapomněl vypnout CAPS LOCK), kolik z nich LED pochopilo jako systémový lupus erythematodes, kolik z nich jako místní ekonomický rozvoj a kolik by správně pochopilo, že se myslí svítivé diody. Možná mi to aní neříkejte, bohatě stačí, když pochopíte, že jste to skutečně vy, kdo tu vymýšlí naprosto nesmyslné nebo aspoň krajně nepravděpodobné scénáře proto, aby obhajoval nesmyslné používání pleonasmů.
Ne, chápete to špatně. Nikdo ho za vzor coby téměř největší IT mozek nedává.
Je dáván za vzor jako jeden z nejlepších obchodních mozků, jaký tato planeta kdy nosila. A to je s těmi 4300 dolary zcela v souladu. Woz dostal dost peněz na to, aby ho to udělalo šťastným. Kdyby se nedozvěděl, že těch peněz bylo tenkrát více, tak by byl šťastný dodnes. A to je myšlenka dobrého obchodu - udělat obě strany šťastnými.