Přiznám se, dlouho jsem zvažoval zda do seriálu tento díl zařadit. Za prvé je nevděčný úkol psát několik odstavců o celebritách, jejichž životu je věnováno několik skvělých knih. Za druhé dnešní Apple je na míle daleko od svých poněkud hackerských začátků před sedmatřiceti lety. Role, jakou Jobs, Wozniak a Apple sehráli při zrodu domácích a osobních počítačů je naprosto klíčová a ve své době byla vskutku hackerská – ostatně v tomto seriálu se s nimi nesetkáváme poprvé.
Úrodné roky
Na první pohled jsou iPhone či Macbook Air přesným opakem toho, co Wozniak v garáži Jobsových rodičů na jaře 1976 sestrojil. Přesto něco z podstaty dnešního Apple existovalo už tehdy. Pamatujete na na MITS Altair s přepínači, diodami a rozhraním pro dálnopis, nebo jazykem BASIC, který se prodával zvlášť o němž jsme psali v minulém díle? Apple I možná vypadal jako poněkud chudě vybavená základní deska, ale při srovnání s Altairem to bylo asi jako byste si vedle sebe dali netbook z Mountfieldu a nejnovější Macbook Pro. Tam kde bylo k Altairu možné připojit dálnopis, bylo u Apple I vestavěno rozhraní pro video terminál a klávesnici (přes levný modulátor bylo dokonce možné připojit obyčejnou domácí televizi) – už žádné přepínače a svítící LED diody. Standardem bylo 4–8 kB RAM rozšiřitelných až na 65 kB a programy jste si pomocí integrovaného rozhraní mohli snadno nahrát prakticky na libovolný kazetový magnetofon. To vše, sestavené, funkční a zahořené včetně BASICu za pekelných 666,66 dolaru.
Čas od času si posteskneme, jak překotně jsou dnes představovány nové generace mobilních operačních systémů, špičkových mobilů nebo notebooků. Málokdo si ale uvědomí, že překotné tempo technologických změn navázané na poučku Gordona Moora (tzv. Mooreův zákon) o vývoji polovodičových prvků je bezmála čtyřicet let staré. V takovémto sledu se ve druhé polovině sedmdesátých let objevovaly v USA a západní Evropě nové počítačové platformy a modely:
- MITS Altair 8800: 1975
- Apple I: 1976
- Apple II: 1977
- Commodore PET: 1977
- Tandy TRS-80: 1977
- Atari 800: 1979
- Sinclair ZX-80: 1980
- IBM PC: 1981
- Osborne I: 1981
- Sinclair ZX-Spectrum: 1982
- Commodore 64: 1982
Během necelých tří let (1975–77) se zrodil trh domácích počítačů, po necelých šesti letech se objevují první počítače osobní a přenosné a za další rok levné osmibitové domácí počítače pro běžné uživatele.
Steve a Steve
Jen stěží byste hledali dokonalejší etnický mišmaš, než byl ten, jímž rodiče 11. srpna 1950 obdařili Stephena Garyho Wozniaka. Jeho matka pocházela z Německo-irsko-britské rodiny, zatímco jeho otec měl předky polské (jak příjmení napovídá) a německé. Steve Wozniak se ale pochopitelně narodil a vyrůstal v Kalifornii, kde také poznal v roce 1970 Steva Jobse s nímž sdílel vášeň pro elektroniku a počítače.
Steve Wozniak v roce 2005 (Wikipedie)
Také druhý Steve byl svým způsobem unikátní etnicko-kulturní směsicí. Jeho biologičtí rodiče, Syřan Abdulfattah Jandali a Švýcarka Joanne Carole Schiebelová se potkali při studiu na University of Wisconsin, ale protože rodiče Joan byli proti tomu aby se vzali, rozhodli se dát malého Steva k adopci Paulu a Claře Jobsovým.
Steve Jobs v roce 2010 (Wikipedie)
Některým z prvních společných „podniků“ Jobse a Wozniaka, jako byla výroba „modré krabičky“, jsme se už věnovali v předchozích dílech. Přestože byli oba Stevové velmi technicky zdatní, Woz obvykle fungoval jako konstruktér a mozek, zatímco Jobs byl spíše obchodníkem. Typickým příkladem může být zakázka, kterou získal Jobs od Atari v roce 1974 – Nolan Bushnell tehdy nabídl odměnu 100 dolarů za každý čip, který dokáže eliminovat v konstrukci automatu pro hru Breakout. Jobs předal zadání Wozniakovi, který dokázal odstranit stěží uvěřitelných 50 čipů tak, že řadu operací přenesl do operační paměti. V konečném důsledku byl Wozniakův návrh příliš drahý a (v té době) nevhodný pro sériovou výrobu, Atari ale Jobsovi i tak slíbenou odměnu 5000 dolarů vyplatilo. Jobs ale svému parťákovi přiznal jen odměnu 700 dolarů, o kterou se s ním rozdělil – pravdu se Woz dozvěděl až o deset let později.
Pak přišel rok 1975 a s ním i MITS Altair, který se záhy objevil v Homebrew Computer Clubu (viz minulý díl seriálu), jehož setkání se zúčastnili i oba Stevové. Wozniak byl přesvědčen, že dokáže navrhnout lepší počítač než byl Altair a Jobs přišel s myšlenkou prodávat jej ve formě osazené a zahořené základní desky. Potřebných 1300 dolarů na založení a rozjezd nového podniku získali prodejem Wozniakovy vědecké kalkulačky HP a Jobsovy dodávky VW. A protože Wozniakův byt byl plný nejrůznějšího elektronického „haraburdí“ rozhodli se začít s výrobou v Jobsově pokoji a garáži jeho rodičů. Společnost Apple Computer vznikla 1. dubna 1976 a ve stejný den dal Wozniak výpověď v Hewlett Packard, aby se mohl stát jejím „viceprezidentem pro výzkum a vývoj“.
Počítač Apple. Skutečně kompletní mikropočítačový systém na jediné desce, založený na mikroprocesoru MOS Technology 6502. Apple má vestavěný videoterminál a patice pro 8 KB RAM paměti. Stačí připojit klávesnici a video monitor a získáte extrémně výkonný výpočetní systém pro programování, hraní her nebo provoz BASICu.
Díky tomu že jsme zkombinovali počítač, video terminál a dynamickou paměť na jediné desce, podařilo se nám výrazně snížit počet čipů, což znamená vyšší spolehlivost a nižší cenu. A protože Apple dostanete kompletně sestavený, otestovaný a zahořený včetně napájecího zdroje na desce, je zprovoznění v podstatě bezproblémové a lze jej zvládnout už za několik minut. Za 666,66 dolarů (včetně 4 KB RAM!) otevírá řadu možností pro uživatele i výrobce systémů.
Úryvek z původní reklamy na Apple I.
Reklama na Apple I.
Nemusí se vám to líbit, ale skutečnost je taková, že prvním praktickým a použitelným počítačem, který jste si mohli v roce 1976 koupit pro reálné využití doma (pochopitelně za předpokladu že jste netrčeli za železnou oponou), byl Apple I. Záhada ceny 666,66 dolarů je poměrně prostá: prvních padesát vyrobených „Applů“ odebral majitel jednoho z nových počítačových obchodů v Mountain View Paul Terrell. Ten se s Apple dohodl že zaplatí velkoobchodní cenu 500 dolarů za kus a přidá si třetinovou marži – výsledná prodejní cena tak činila právě 666,66 dolaru.
Apple I byl výsledkem Wozniakova konstrukčního génia i zkušeností, které nabral při stavbě a vylepšování herních automatů a dalších přístrojů. Díky tomu se mu podařilo sestavit kompletní počítač přibližně ze šedesáti čipů a s využitím poměrně levného procesoru MOS 6502, který stál pouze 25 dolarů, tedy zlomek ceny nejlevnějších plnohodnotných procesorů Intel či Motorola nabízených v polovině sedmdesátých let. Tento procesor obsahující zhruba 4000 tranzistorů s frekvencí 1 MHz se společně se Z80 společnosti Zilog stal základem éry domácích počítačů a vedle Apple I/II poháněl i u nás rozšířené Atari 800 XE/XL, Commodore 64 nebo BBC Micro. Dodnes se, stejně jako v případě Z80, jeho varianty využívají jako „embedded“ procesory pro jednoduché řídící jednotky.
Apple I sestavený v doma vyrobené dřevěné krabici (Smithsonian Museum – Wikipedie)
Protože Apple nepoužíval u svého prvního počítače značení sériovými čísly, není jasné, kolik přesně bylo první generace vyrobeno kusů – odhaduje se ale že to byly přibližně dvě stovky, z nichž více než 60 existuje dodnes. V aukcích jsou draženy za částky pohybující se v desítkách až stovkách tisíc dolarů či EUR podle stavu a dokumentace – například doposud nejdražší vydražený kus podepsaný Wozniakem včetně původního manuálu a objednávky potvrzené Jobsem byl prodán letos v květnu na aukci v Kolíně nad Rýnem za 516 000 EUR (tedy přes 13 milionů Kč) neznámému kupci z Asie.
Domácí a osobní
Po úspěchu Altairu a vlastně i Apple I bylo jasné, že trh domácích počítačů má budoucnost – mimo jiné i proto, že se jedná o podobný segment, jako trh menších a středně velkých firem, které si do té doby, na rozdíl od velkých podniků, nemohly počítače dovolit. Pro tyto uživatele ale bylo třeba navrhnout počítač, který bude skutečně kompletní. Wozniak jej navrhl, postavil a připravil do výroby během jediného roku. Uvnitř stále tikal MOS 6502 na frekvenci 1 Mhz a 4 kB RAM, navenek se ale jednalo o počítač, jaké si mnozí z nás pamatují ze svého dětství. Apple II měl navíc i rozšiřující sloty nebo rozhraní pro připojení disketových mechanik či modemu. Na skříni se také poprvé objevilo logo s nakousnutým jablkem v barevné verzi, kterou v Apple používali až do roku 1998.
Procesor MOS 6502 poháněl řadu z první generace domácích a osobních počítačů.
Apple II byl obrovským úspěchem – vyrobeno bylo na 50 milionů kusů, nepočítaje v to všechny klony a pokročilé varianty jako byly IIe, IIc nebo IIGS jehož výroba byla ukončena až v roce 1993. Byli to první hackeři – hračičkové a špičkový konstruktéři jako Woz, ale i vizionáři a obchodníci jako Jobs, kdo přenesli počítače ze sálů a výpočetních středisek do našich bytů, na pracovní stoly a nakonec i do kapes.
Stojím na půdě našeho domu s Macbookem, připojen přes iPhone ke „cloudu“ a dívám se na zaprášený regál, kde společně s legendami od Atari, Magnavoxu, Commodore a Sinclairu leží také Apple II Europlus, přenosný Apple IIc a Macintosh Classic. Je to možná jen staré haraburdí, ale mají tu své místo. Už dávno dosloužily (byť většina i dnes stále funguje), ale patří jim respekt, jakého se dnešním ultrabookům a mobilům nejspíš nikdy nedostane.
Pokud vás příběh obou Stevů zaujal, doporučujeme jejich životopisy a další knihy, které se historii Apple a vzniku domácích i osobních počítačů věnují. Například:
