Hlavní navigace

Příchod hackerů: Nolan Bushnell, Al Alcorn a „automaty“

17. 9. 2013
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Možná si je ještě pamatujete. Maringotky s herními (nikoliv výherními) automaty, které pendlovaly na přelomu osmdesátých a devadesátých let po tehdejším Československu patří do dětství většiny husákových dětí. Fenomén automatových „arcade“ videoher se ale zrodil o více než desetiletí dříve ve Spojených státech.

Hry dnes neodmyslitelně patří ke světu počítačů. A i když se první pokusy o vytvoření interaktivních her datují do padesátých a šedesátých let (například Tenis Williho Higinbothama hraný na obrazovce osciloskopu, nebo slavná hra Spacewar! pro sálové počítače, o které jsme se již v seriálu stručně zmínili v souvislosti s TRMC), zlatý věk her přišel až na počátku let sedmdesátých – nejprve v podobě prvních herních „arkádových“ automatů a později v podobě domácích konzolí a počítačů. Předcházel mu ale fenomén, který jsme my ani naši rodiče nezažili, a proto tentokráte začneme poněkud zeširoka.

Penny arcade

Přestože na arkádové herny dnes narazíte i v Česku (například v některých větších nákupních centrech), původní slovní spojení „penny arcade“ jen málokomu z někdejšího východního bloku něco řekne. Ostatně i zjednodušený překlad „herna“ je zcela zavádějící, protože zavání výherními automaty. Podstatou arkádové herny jsou pochopitelně automaty, na kterých můžete peníze jen prohrát, zato se při tom ale skvěle pobavit a vyzkoušet svou zručnost (odměnou pro ty nejšikovnější pak je, že nemusí utratit moc peněz).

První arkádové herny vznikly v USA už ve dvacátých letech minulého století a byly pochopitelně vybaveny výhradně mechanickými hrami. Byly často součástí zábavních parků ve stylu „Matějské pouti“ (s celoročním provozem), ale posléze se začaly objevovat i samostatně, zejména s tím, jak se začaly objevovat menší automatické hry s mincovními automaty, jako byl pinball (jeho historie ovšem sahá až do doby Ludvíka XIV, tedy do druhé poloviny 17. století, kdy vznikl jako miniaturizovaná kombinace kulečníku a kuželek). Po druhé světové válce se arkádové herny rozšířily zejména v oblastech, které osvobodili a kde byli následně přítomni američtí vojáci – v Evropě to tedy bylo Německo a v Asii Japonsko, kde jejich popularita rychle rostla i mezi místními obyvateli.

Pinball z první poloviny minulého století.

Zlatý věk arkád

Oblíbenost arkádových her začala prudce stoupat na konci šedesátých let. V roce 1966 totiž Sega představila elektromechanickou hru „Periscope“ – kombinaci jednoduchého simulátoru ponorky se světelnou puškou. Hra byla velmi úspěšná na všech trzích. V USA stálo jedno hraní v té době nezanedbatelných 25 centů (čtvrťák), což byla částka, která se u pozdějších videoher stala standardem. Vzhledem k popularitě Periscope na sebe další elektromechanické hry nenechaly dlouho čekat. Druhou v pořadí byl Crown Soccer Special – fotbal pro dva hráče od Taito a pak další hry Sega využívající světelnou pušku a připomínající pozdější střílečky z vlastního pohledu (první byl Duck Hunt). Sega dokonce vytvořila i závodní hru Grand Prix, využívající zpětnou projekci silnice, kterou hráč ovládal klasickým volantem a plynovým pedálem. Elektromechanické hry konkurovaly v první polovině sedmdesátých let i prvním videohrám, protože mohly často nabídnout kvalitnější grafiku, která nebyla generovaná počítačem, ale promítaná – například v případě akční kovbojské hry Wild Gunman od Nintenda pomocí projekce 16mm filmu.

Hacker a obchodník

Ani Nolan Bushnell ani Pong nebyli první. Vedle zmíněného Higinbothama tu byli další pionýři z nichž se sluší zmínit přinejmenším Steva Russela, který byl hlavním mozkem a duší za Spacewar a pak Ralpha Baera, který ještě před vznikem prvních arkádových videoher navrhl a v roce 1968 i sestrojil první herní konzoli Oddyssey – byla to jedna z her na Oddyssey, která o pár let později proslavila právě Bushnella a Atari.

Nolan se narodil v mormonské rodině v Utahu v roce 1943. Jeho otec obchodoval s cementem a betonem a když v roce 1958 zemřel, Nolan se rozhodl že v patnácti letech jeho firmu převezme a rozpracované zakázky dokončí. „Když se vám podaří něco takového v patnácti, začnete věřit, že můžete dokázat cokoliv,“ řekl k tomu o řadu let později Bushnell. Když v roce 1962 nastoupil na Univesity of Utah, napsal ve své první ročníkové práci, že je přesvědčen, že kdokoliv by měl být schopen libovolný obor zvládnout z devadesáti procent během tří let. „Zbylých deset procent můžete pilovat celý život, ale já chtěl být vždy na oné devadesátiprocentní křivce, musel jsem proto neustále měnit obory,“ okomentoval svou životní filozofii Bushnell v knize Stevena Kenta.

Protože prohrál své stipendium v pokeru, musel Bushnell začít během studia pracovat v zábavním parku Lagoon, poblíž Salt Lake City, kde se staral o herní automaty a lákal návštěvníky aby si vyzkoušeli některou z her. Později se mu zkušenost jak nalákat hráče hodila, když ji „zapracoval“ do prvních automatů Atari. Zatímco v Lagoon se učil, co je na hrách zábavného a sledoval jak je lidé hrají, ve škole se seznámil s prvními počítačovými hrami – zejména se Spacewar! na sálovém počítači DEC PDP, kterou si zamiloval. Sám s pomocí starších studentů naprogramoval několik vlastních jednoduchých her jako byla počítačová verze piškvorek nebo hru Fox and Geese, která princip piškvorek dále rozvíjela.

Po studiích se s rodinou přestěhoval do Kalifornie, a nastoupil jako konstruktér ve společnosti Ampex, aby pracoval na vývoji digitálního nahrávacího systému, doopravdy ale toužil sestrojit arcade verzi hry Spacewar! Použít v roce 1970 pro stavbu herního automatu počítač bylo nepředstavitelně drahé a Bushnell zjistil, že ani tak by výkon tehdejších malých počítačů nestačil. Rozhodl se proto „fixlovat“ a svou arkádovou verzi Spacewar! postavit jako elektronickou hru bez počítačového mozku. Díly získal v Ampexu, který svým zaměstnancům poskytoval levnější součástky pro „hobby“ využití zdarma, nebo jako vzorky od kamarádů a známých z obchodů s elektrosoučástkami. Kupodivu to fungovalo – i když hra nemohla mít tak kvalitní grafiku jako na sálovém počítači za 120 000 dolarů. Další peníze ušetřil použitím běžné televize namísto drahého počítačového monitoru, nebo použitím prázdné plechovky od barvy jako nádoby na vhazované mince. Svůj první herní automat Bushnell pojmenoval Computer Space.

Bushnellovi se podařilo přesvědčit Billa Nuttinga z Nutting Associates aby od něj Computer Space koupil a zaměstnal jej. Nutting vyrobil vůbec první arkádovou hru využívající počítač, jednalo se o jednoduchý textový kvíz, a tak ho Computer Space zaujal. Nutting se rozhodl, že vyrobí neuvěřitelných 1 500 automatů Computer Space, aniž by hru nejprve důkladně vyzkoušel „v terénu“. Podivné futuristické skříně, které v ničem nepřipomínaly dosavadní arkádové hry, v kombinaci s velmi složitým ovládáním, které zahrnovalo i fyzikální veličiny jako je setrvačnost, ale znamenaly jediné: Computer Space byl totální propadák, který vydělával jen na místech, které byly poblíž univerzitních areálů.

Futuristická skříň Computer Space vypadá moderně i dnes. Bohužel byla hra pro tehdejší veřejnost příliš těžká.


Nový začátek

Přes neúspěch Computer Space byl Bushnell přesvědčen, že videohry mají skvělou budoucnost. Rozhodl se proto s bývalými kolegy z Ampexu založit vlastní společnost. Protože původní název Szyzygy používala jiná firma, zvolil Bushnell japonské slovo ze hry go, která znamená zhruba totéž jako „šach“: Atari. Společnost měla v roce 1972 základní kapitál 750 dolarů. Za necelých deset let se její hodnota měla zvýšit více než dvou-milionkrát.

Bushnell byl nejen konstruktér a hardwarový hacker, ale také schopný obchodník. Aby si zajistil stabilní příjem hned na začátku, uzavřel smlouvu se společností Bally, pro kterou vyvíjel širší verze pinballových automatů. Zároveň nakoupili několik pinballových automatů z druhé ruky a nainstalovali a provozovali je v barech a kavárnách kolem Stanfordské univerzity – Atari tak získalo poměrně rychle finanční stabilitu.

Jobs měl Wozniaka, Bushnell měl Alcorna. O Al Alcornovi se často hovoří jako o prvím zaměstnanci Atari, což ale není tak docela pravda. Zaměstnancem číslo jenda byla Cinthie Villaneuvová, která dělala v Atari přes léto sekretářku (Bushnellovi se líbilo, že tím malá firma získá punc většího podniku). Al Alcorn pracoval původně také v Ampexu, už během studií se ale živil jako opravář televizí. Prvním úkolem, který Bushnell Alcornovi zadal, bylo vytvořit hru, kterou mělo Atari údajně vyrábět pro General Electric. Hra měla být velmi jednoduchá: jeden míč, dvě pálky a číslo se skóre hry – nic jiného na obrazovce být nemělo. Ve skutečnosti to byl Bushnellův malý trik, jak Alcorna zaučit.

Až později jsem zjistil, že to bylo jen cvičení, které mi Nolan připravil. Byla to prostě nejjednodušší hra, jakou si dokázal představit – nepočítal s tím, že by to ve skutečnosti k něčemu bylo. Byl přesvědčen, že dalším hitem bude nějaká propracovaná hra – komplexnější, a nikoliv jednodušší než Computer Space. Nolan mi neřekl pravdu, protože měl chtěl motivovat, abych se skutečně snažil. Počítal ale s tím, že tu hru pak zahodíme.

Vzpomínky Al Alcorna na vznik Pongu z knihy The First Quarter Stevena Kenta.

Ve skutečnosti Alcorn dokázal Bushnellův jednoduchý koncept zjednodušit po konstrukční stránce a vylepšit po stránce herní. Směr odrazu míče se měnil podle toho, kterou částí „pálky“ – tedy zda středem či okrajem – jste jej trefili. To umožňovalo mířit a výrazně tak soupeři (Pong byl od počátku hrou pro dva hráče) ztížit situaci. Dalším vylepšení bylo postupné zvyšování rychlostí míče, které hře přidávalo na dynamice. Naopak původní plány na zvuky fanoušků a svištícího míče musely být zredukovány na jednoduché efekty – právě ty ale posléze Pong proslavily.

Po třech měsících práce na projektu, který měl být tréninkem, vytvořil v říjnu 1972 Alcorn hru, kterou si Bushnell okamžitě zamiloval. Prototyp měl osazenou černobílou televizi ze supermarketu, systém pro vhazování mincí pocházel z automatické pračky na mince a čtvrťáky padaly do krabice od mléka – nicméně vše fungovalo jak mělo a byla to skvělá zábava. Když se ale hru pokusil prodat společnosti Bally, setkal se s nezájmem – hlavně proto, že hra byla určena jen pro dva hráče. Prototyp Pongu tak nakonec skončil postavený na prázdném vinném sudu v zaplivaném baru Andy Capps Tavern, kde byla poměrně velká místnost s herními automaty.

Populární legenda praví, že už za dva dny volal Bill Gattis z Andy Capps Tavern, že se Pong rozbil, když ale přijeli na místo, tak zjistili, že problém je v přeplněném mincovníku. Skutečnost, jak ji popisuje ve své knize například Steven Kent byla jiná, ale neméně zajímavá. Bill Gattis skutečně Alcornovi volal kvůli poruše Pongu, bylo to ale asi až po dvou týdnech a prosil ho, aby hru opravili co nejrychleji, protože je u hostů velmi populární.

Řekl mi: „Ale, tohle je na tom nejdivnější. Když jsem dnes dopoledne otvíral bar, čekali u dveří dva lidi, aby se dostali dovnitř. Šli rovnou k tomu stroji a hráli. Ani si nedali nic k pití. Něco takového jsem v životě neviděl.“ Šel jsem tedy opravit Pong a nevěděl jsem co čekat. Otevřel jsem mincovník, abych si mohl zahrát bez placení, a vyvalily se na mne peníze. Napěchoval jsem si je do kapes, dal jsem vedoucímu vizitku a dodal: až se to příště stane, zavolejte mi domů. Tohle můžu opravit kdykoliv.

Vzpomínky Al Alcorna na vznik Pongu z knihy The First Quarter Stevena Kenta.

Když Bushnell zjistil, jak populární prototyp Pongu je, rozhodl se, že je Atari bude vyrábět a prodávat samo. Protože vedení Midway i Bally jevilo o hru zájem, zvolil jednoduchou taktiku, jak je odradit – řekl jim prostě, že jejich konkurence o hru nestojí.

Pong byl od počátku obrovský úspěch. Zatímco běžné herní automaty generovaly do padesáti dolarů týdně, Pong dokázal na obratu přinést až čtyřnásobek. Během prvního roku tak Atari vyrobilo zhruba 2500 automatů a v následujícím roce (1974) více než pět tisíc. Přesto to byla jen zhruba třetina „Pongů“ na americkém trhu – ostatní byly kopie jiných výrobců. Atari ovšem nebylo jen obětí, ale i viníkem.

Herní automat Pong


Spor o Pong

Jak jsme již zmínili, Pong nebyl první. Velmi podobnou hru navrhl a v podobě prototypu zkonstruoval již v roce 1968 Ralph Baer. Jeho Oddyssey byla první herní konzolí – zásuvné moduly umožňovaly přeprogramování pro spuštění několika jednoduchých her, mezi nimiž byla i hra velmi podobná Pongu. Oddyssey byla poprvé představena výrobcem televizorů, společností Magnavox, několik měsíců před vznikem Atari na výstavě, kam dorazil a stánek Magnavoxu navštívil i tehdejší zaměstnanec Nutting Associates Nolan Bushnell.

První herní konzole: Magnavox Oddyssey. Zásuvný modul neobsahoval sofware, ale pouze různým způsobem propojoval vnitřní nastavení konzole a přepínal tak jednotlivé hry.

Nakolik byl nebo nebyl Pong kopií hry z Oddyssey, je těžké říci. V roce 1976 ale Atari zvolilo cestu mimosoudního vyrovnání částkou 700 000 dolarů, která mu nakonec situaci usnadnila, protože v rámci vyrovnání získalo licenci na patenty Magnavoxu související s Oddyssey, zatímco jiní výrobci prvních konzolí za ně museli platit licenční poplatky.

Hry všem

Nolan Bushnell a Al Alcorn byli hardwaroví hackeři, kteří dokázali přenést fenomén počítačových her z univerzítních výpočetních středisek do barů, hospod a zábavních parků. Ralph Baer pak totéž nabídl lidem v pohodlí jejich domovů, díky naprosto zpackanému marketingu Magnavoxu se ale Oddyssey začala prodávat až díky velkému úspěchu a popularitě Pongu (i ten se po nějakém čase dočkal své domácí verze). Pong byl geniálně jednoduchý a jednoduše geniální – byla to právě jeho jednoduchost a aspekt „společenskosti“ (hrát museli vždy dva), které pomohly nalákat ke hrám obrovské publikum a připravily tak zákazníky na příchod skutečných programovatelných herních konzolí (Odyssey byla přece jen v tomto směru poněkud omezená), mezi nimž bylo i legendární Atari 2600. Atari se pochopitelně stalo legendou i v oblasti domácích a osobních počítačů (první Atari 800 a 400 byly uvedeny na trh koncem roku 1979).

root_podpora

Nolan Bushnell prodal Atari v roce 1976 gigantu Warner Communications pod nímž společnost dosáhla tehdy nejrychlejšího růstu v americké historii – její obrat dosáhl v roce 1982 2 milard dolarů, to už je ale jiná historie. Ani ve svých sedmdesáti letech se Bushnell nepřestal věnovat hrám, v současné době vlastní firmu BrainRush, která kombinuje hry a vzdělávací programy.

Nolan Bushnell v roce 2008

Al Alcorn byl mimo jiné u zrodu prototypu Apple I (Steve Jobs v té době pracoval pro Atari na zakázce, kterou ve skutečnosti „vyřešil“ Steve Wozniak) a v Atari zůstal do roku 1981. Poté se věnoval a dodnes věnuje problematice startupů v Silicon Valley. Je mu 65 let.

Použité zdroje

Byl pro vás článek přínosný?