Kapelu OMB nenzám, zato znám OMD, která Speak&Spell použila na svém albu Dazzle ships, které je nedoceněným skvostem... Pokud by se to někdo odvážil poslechnout, pak pouze na vinylu, jinak to nemá smysl...
DM pojmenovali svou první desku Speak&Spell právě podle populární hračky, žádný jiný smysl to nemá, je to prostě jen tehdy populární slovní spojení...
To je docela dobře možné. Sověti kupovali různé věci, ať už za tvrdé, nebo provozovali barterové obchody. Známý je například osud ojetých západních vstřikovacích forem na výrobu plastikových modelů, které pak vyráběli pod značkou Novo.
Západní výrobky se dostaly do SSSR třeba přímým nákupem licencí, jako třeba letouny Douglas DC3 (Lisunov Li2), tryskové motory Rolls Royce Nene - předělané a později montované do MIGů 15. Po válce přestěhovali Sověti ze západní zóny celé továrny nebo třeba německé specialisty i s rodinami ze závodů Junkers. Ti vyvinuli turbohřídelové motory pro dosud používané letouny Tupolev 95.
Hodně se používal reverzní engineering, tzv systém Kopírenko-Okukov, nebo import přes nastrčené prostředníky. V osmdesátých letech v rámci perestrojky musely všechny průmyslové podniky povinně začít vyrábět určitý podíl spotřebního zboží pro vnitřní trh a to je podle mého názoru jeden z důvodu vzniku videoher popisovaných v článku. Jde nejspíš o vedlejší produkt elektronické výroby z vojenského sektoru, který se dostal mezi lid.
Pokud hovoříme o mikropočítačích, je z tohoto pohledu zajímavý programovatelný kalkulátor MK85, který na první pohled vypadá jako přímo okopírovaný od firmy Casio, ale uvnitř je procesor obšlehnutý pro změnu z PDP-11.
Ale kdepak.
- Ty formy na modely letadel normálně koupili po zkrachovalé firmě. Ostatně i u nás takhle koupili, tušímže Směr, formy po Helleru.
- Motory pro Tu-95 jsou původní sovětské. Specialisty a dokumentaci od Junkerse sice odvezli, ale v podstatě to nemělo valný význam, protože u specialistů tahali za hodně krátký konec provazu, většina skončila, a nejen ti od Junkerse, v USA. No a motory, tam jim daleko více daly licence od RR, což byla v 2.pol 40-tých let jednoznačně špička v proudových motorech.
- Kopírenko Okukov není žádná sovětská, či ruská specialita. To dělají úplně všichni. Vlastně jen blbec by to nedělal, a vyráběl by zastaralou věc.
Tebe asi mate, že sovětský svaz nebyl na špičce úplně ve všem, a tak spoustu věcí kopírovali i kupovali licence. Jenže to platí pro úplně všechny státy.
Super, že se zmínil E.T. :-)
Jinak asi budu muset zase koupit baterky do Vlka a chobotnice.
Jen počkej! jsem měl, Chobotnici jsem jen viděl na návštěvě u známých, nejhorší peklo byla nedostupnost těch knoflíkových baterií, pak jsem na to vyzrál, vybité baterie stačilo na chvíli přiložit ke kontaktům ploché baterie. Trochu se to dobilo a už se mohlo zase smažit. Dvířka baterií moc nedržely, tak to bylo různě přelepované.
Teď jsem si ještě vzpoměl: v mš jsme měli zvláštní hračku, zepředu to mělo barevné plastové klávesy a na horní straně byly barevné žárovky (asi obyčejné žárovky překryté barevným plastem) celá konzole byla myslím z šedého plastu. Fungovalo to tak, že se nahoře rozsvítila žárovka nějaké barvy a hned se musela zmáčknout klávesa stejné barvy. Pak se to asi zrychlovalo. Vzpomínám si to jen útržkovitě. Neví někdo jak se to jmenovalo??
Mikling? http://cs-pocitace.ic.cz/?p=116
Ty knoflíkové články bylo dobré "dobíjet" přerušovaně, aby se nepřehřály. Než jsem se to naučil, tak mi jich pár prásklo v ruce :-D
To je ono! Díky. Dobrá šílenost, a asi je to i rarita, nikdy potom už jsem to neviděl, podle těch stránek se to začalo vyrábět těsně před revolucí tak možná proto. Co si pamatuju, tak to bylo věčně rozbitý, hráli jsme na tom jen párkrát. Ale možná to bylo rozbitý jen jako, že učitelky byly škokovaný z toho že si nikdo s ničím jiným nehraje a všichni stojí ve frontě na Mikling jako na nějaký výherní automat :D
Knoflíkové baterky mi taky při nabíjení praskaly, ale než to prasklo tak se baterka hodně zahřála a nafoukla, takže jak se to začalo víc zahřívat přestal jsem "nabíjet".
Našel jsem ho i v chodu: https://www.youtube.com/watch?v=U4wXHNNRNaA
Hodně velká rarita, moc se jich asi nedochovalo, a kdo ví jestli tenkrát vyrobili víc než jen pár kousků. Jen pro zajímavost, ve kterém městě se nacházela ta mateřská škola?
Články se nafukovaly dost nepříjemně, právě kvůli tomu zahřívání. Takže jsem se je pak snažil tolik nežhavit :-D
Ale stalo že mi že jedna bouchla víc než půl hodiny po nabíjení, už zašroubovaná v digitálkách s kalkulačkou na ruce. Plechové zadní víčko to vyboulilo a praskl displej, naštěstí do nich pasoval jiný z jiných nefunkčních, takže šly spravit.
Bylo to v malé zapadené vesničce v blízkosti Bučovic - cca 50km od Brna. Jestli se vyrobilo jen pár kousků, tak je mi záhada jak se to tam dostalo. Teď si uvědomuju, že na tu dobu a minivesnici to tam bylo docela high-tech: hi-fi věž, VHS, promítačky, v létě bazén.
Našel jsem ještě jiné video
https://youtu.be/YnzwJFDv0pg
Foto
http://angelicaaudio.rajce.idnes.cz/M1-Mikling_Elektronicka_Hra_No2345#
http://www.kompjutry.cz/soubory/jine_terminaly_html_big/miklingm1_big.html
RE. Jan: JJ s češtinou se místy potýkám. Omlouvám se, pokud vám to drásá nervy, ale nebojte, já toho během výuky moc nenapíšu a slovní hodnocení na vysvědčení po mě kontrolují češtinářsky zdatnější kolegové.
IMHO: Hlavně, že si rozumíme.
RE. Radovan:
Mezi stroji jako byli: IQ151, ZXko, Atari, Didaktik jsem vyrůstal. Samozřejmě jim ukážu i další stroje. Prosvištíme to od prehistorie přes sálovky, PCčka po současnost a lehce nakoukneme do budoucnosti. Tenhle kousek mi pro ty účely vyhovuje. Navíc ty ostatní historiky po ruce nemám, aby si je mohli na živo osahat.
Chápu, podle vaší logiky, musíme zakázat muzea dokud člověk nedosáhne plnoletisti, vlastně i potom, nikdo není schopen použít mozek a myslet...
Chlape prvně myslet, pak možná nebude psát hovadiny...
P.S. když napíše, aby ukázal rozdíl mezi tím co bylo a je teď, co je na tom lžívého? Že vy jste vyrostl na ZX spektru, ale amík měl amigu, takže váš příklad je taky lžidětem, nebo fakticky jenom Vy nechápete ani co píšete, ale hlavně že je tam to i/y správně, i když obsah máte jako v pomecné, pardon dnes už praktické školy...
Priam povinnosťou je znovu uviesť známy web s retro hrami:
http://www.pica-pic.com/
Ja si pamatuju dvoudisplayovou hru, kde se skrze viceurovnouvou pec posilala pizza. Na kazdem displayi byl pekar, ktery pizzu vzal a poslal o uroven niz zase zpatky druhemu pekari na druhem displayi.
Trochu sem to hledal, ale nikde nenasel, nazev ani vyrobce netusim. Nepamatujete to nekdo?
Pamatuji si naprosto přesně, že jsem hru "Nu Pogodi" držel v ruce už počátkem roku 1985 a četl o ní v jakémsi časopise už v roce 1984.
Vím to tak přesně, protože se blížila maturita a já tu hru měl zapůjčenou od spolužačky, která si ji přivezla z Ruska(už ani nevím, proč tam tenkrát byla). Jako třídní "elektrogénius" jsem pro ni byl jasnou volbou. Bohužel jen coby opravář :-)
Byl tam problém s displejem - některé segmenty přestávaly reagovat... nakonec jsem to opravil vyčištěním pružných kontaktů z vodivé gumy, které byly mezi plošným spojem a napařenými kontakty na skle displeje. Kvalita zjevně nebyla u ruského výrobce silnou stránkou... Podobné problémy byly s jejich kalkulačkami i hodinkami té doby...
V roce 1986 se hra možná dostala k nám oficiálně...
Pokud vím, tak se oficiálně tvrdí, že Nintendo licencovalo Elektronice hry výměnou za práva dodávat s GameBoyem originál Tetris (tedy žádný obšleh/kopie/krádež). Jelikož Tetris vyšel v roce 1984, je klidně možné, že se tou dobou o budoucích hrách Elektroniky psalo, ale pochybuju, že soudruzi tak rychle udělali linku. Roku 1985 klidně věřím...
Já bych se chtěl víc dozvědět o procesu, jakým se kalkulačky přerodily na hry. Někde jsem četl, že snad počet segmentů ve hře přesně odpovídal počtu segmentů klasické kalkulačky. Co tam bylo za procesory (4/8b, typ, počet tranzistorů), kolik paměti, kdo (obecně) třeba ty hry vyvíjel a navrhoval, nějaké obrázky, prostě to přiblížit.
Jako kluk jsem měl od tetičky z Francie Nintendo G&W Turtle Bridge - dodneška mě ta hra fascinuje.
http://www.handheld.remakes.org/results.php?gamename=T
by Madrigal pro Windows.
Samozřejmě jsem tu hru X krát rozebral, byl v tom tišťák a uprostřed černý čtvereček (vím, mikrokontrolér) se spoustou nožiček, které vedly ke dvěma okrajům s vodivou gumou, na kterou byl položen displej tehdy fascinující velikosti. Říkali jsme tomu doma "televizka". Piezoelektrický měnič připojený dvěma drátky, jehož funkce mi byla už tehdy zcela jasná, baterčičky a kontaktní plošky pro tlačítka.
Ale právě ten mikrokontrolér (procesor + paměť + řadič displeje) je dodnes trochu záhadou, nějaký datasheet by nebyl?
UTFG: tms 1000 datasheet
Prosinec 1976: http://blog.kevtris.org/blogfiles/TMS_1000_Data_Manual.pdf
Pavle, dík. Určitě to byl nějaký logický automat. Muselo to být dost primitivní a špatně se o tom shánějí informace. Stejně špatně se mi shání i informace o čipu té nejobyčejnější kalkulačky, taky si myslím, že to nebude nějaký procesor, ale logika se "zadrátovaným" softwarem.
O sérii Game&Watch je něco tady:
http://www.plasticpals.com/?p=23596
Zmiňují tam i ten obvod z kalkulačky, ale nejsou příliš konkrétní. Zároveň jsem se dozvěděl o vývojářích tehdejší série Game&Watch, návrh nějak vyvrtali do akrylátové desky, prosvítili LED diodami a hráli to v nějaké budce, aby si ověřili funkčnost a hratelnost.
Tím prosvěcováním zjišťovali jestli to na tom displeji vůbec půjde hrát, s tak trhaným pohybem. A dneska je 100 FPS málo :-D
Podle toho popisu v článku by to mohl být tenhle nebo nějaký jeho následník se stejnými parametry: http://datamath.org/Chips/TMS0803.htm
Tady máš schéma toho čipu i kalkulátoru plus emulátor: http://files.righto.com/calculator/TI_calculator_simulator.html
Tady fotky svlečeného křemíku a co z toho dokázali vyždímat u Sinclaira: http://files.righto.com/calculator/sinclair_scientific_simulator.html
Každý procesor je logický automat, a logiku má zadrátovanou třeba v ROM. Jestli máš dobré oči a trpělivost, můžeš si těch 320 slov zkusit po bitech vyčíst: http://siliconpr0n.org/map/ti/tmc0805nc/single/ti_tmc0805nc_mz_mit20x.jpg
Není to náhodou tak, že první mikroprocesory vznikly právě proto, aby se každá jednoúčelová 3.14čovina nemusela pokaždé navrhovat od základu? Stejně jako u Babbage, Differencial Engine -> Analytical Engine...
Někde na netu jsem našel schémata kalkulátorů ze šedesátých let, tak kdybych si vzpomněl kde to mám zaznamenané, dám vědět.
Třeba tenhle je hezkej (a docela dobře pochopitelnej):
http://www.cs.ubc.ca/~hilpert/eec/calcs/ToshibaBC1212.html schéma je tady: http://www.cs.ubc.ca/~hilpert/eec/calctd/ToshibaBC1212.pdf
uchvátilo mě to tak, že jsem si napsal jednoduchej simulátor :-)
Vdaka za clanok. Tiez by som este niekde vyhrabal Nu pogodi. A mali sme s bratom aj taku zltociernu hru s pretekmi formul. Tu som na tom retro webe nenasiel.
Niekedy si myslim, ze ta era ponukala ovela viac zabavy, ako dnesne hry. A trochu mi chyba. Asi si pockam par rokov a budem sa hrat s vlastnymi detmi.
Taky už delší čas hledám jednu digihru, třeba zkušení budou vědět...
Bylo to cca 1986, měl to jeden spolužák-tuzexáček a byla to hračka spíš z Hongkongu, než Nintendo. A mělo to dokonce intro, jak náznak ženské postavy běží k vodopádu, tam se začne topit, pak se objeví gorilák (nezavolá a nenapíše..) a ten potom odhazuje z vodopádu kmeny, aby ženštinu nezranily...
Pamatujete někdo?