Někde jsem četl, že si sověti kupovali jeté výrobní linky po jejich vyřazení výrobcem. Zajímalo by mě, co je na tom pravdy, a nebo zda to rovnou obšlehli bez jakýchkoliv licencí.
To je docela dobře možné. Sověti kupovali různé věci, ať už za tvrdé, nebo provozovali barterové obchody. Známý je například osud ojetých západních vstřikovacích forem na výrobu plastikových modelů, které pak vyráběli pod značkou Novo.
Západní výrobky se dostaly do SSSR třeba přímým nákupem licencí, jako třeba letouny Douglas DC3 (Lisunov Li2), tryskové motory Rolls Royce Nene - předělané a později montované do MIGů 15. Po válce přestěhovali Sověti ze západní zóny celé továrny nebo třeba německé specialisty i s rodinami ze závodů Junkers. Ti vyvinuli turbohřídelové motory pro dosud používané letouny Tupolev 95.
Hodně se používal reverzní engineering, tzv systém Kopírenko-Okukov, nebo import přes nastrčené prostředníky. V osmdesátých letech v rámci perestrojky musely všechny průmyslové podniky povinně začít vyrábět určitý podíl spotřebního zboží pro vnitřní trh a to je podle mého názoru jeden z důvodu vzniku videoher popisovaných v článku. Jde nejspíš o vedlejší produkt elektronické výroby z vojenského sektoru, který se dostal mezi lid.
Pokud hovoříme o mikropočítačích, je z tohoto pohledu zajímavý programovatelný kalkulátor MK85, který na první pohled vypadá jako přímo okopírovaný od firmy Casio, ale uvnitř je procesor obšlehnutý pro změnu z PDP-11.
Na procesor LSI-11 také koupili licenci, s omezeným počtem kusů které směli vyrobit. Škoda že tenhle stroječek měl jen dva Kilobajty paměti, nosit PDP-11 v kapse je prostě frajeřina :)
Kdyz uz se zminuji kalkulacky Elektronika, tak by za zminku stala i MK-52. Ta podporovala slot pro ROM modul a byl pro ni vojensky modul, diky nemu slouzila jako zalozni pocitac Sojuz TM-7 behem misi na MIR stanici, pokud se nepletu...
Ale kdepak.
- Ty formy na modely letadel normálně koupili po zkrachovalé firmě. Ostatně i u nás takhle koupili, tušímže Směr, formy po Helleru.
- Motory pro Tu-95 jsou původní sovětské. Specialisty a dokumentaci od Junkerse sice odvezli, ale v podstatě to nemělo valný význam, protože u specialistů tahali za hodně krátký konec provazu, většina skončila, a nejen ti od Junkerse, v USA. No a motory, tam jim daleko více daly licence od RR, což byla v 2.pol 40-tých let jednoznačně špička v proudových motorech.
- Kopírenko Okukov není žádná sovětská, či ruská specialita. To dělají úplně všichni. Vlastně jen blbec by to nedělal, a vyráběl by zastaralou věc.
Tebe asi mate, že sovětský svaz nebyl na špičce úplně ve všem, a tak spoustu věcí kopírovali i kupovali licence. Jenže to platí pro úplně všechny státy.
