Názory k článku Příchod hackerů: zrození kapesních počítačů Palm

Ještě mám doma Palm m105 a občas ho zapnu :-) Tehdy to byl naprosto skvělý stroj.

Napodobne. Krome toho bych jeste urcite vyhrabal workpad od ibm a tungstena. 105ka je stale funkcni a diky absenci vestavene baterie se tim padem da stale pouzivat - vestavene baterie pro vyssi modely uz proste nesezenete a nebo je to palka. Dlouhou dobu jsem m105 vyuzival jako univerzalni IR ovladac - v dobe kdy pompezne nabizeli univerzalni ir ovladace s cenou pres 5kkc jste s palmem z bazace za 500 a softwarem ktery umoznoval nahrat si jakykoliv IR signal meli zarizeni ktere umelo i retezit akce (zapni televizi, zapni video, nahravej dve hodiny, vypni video, vypni tv).

Na http://batteryupgrade.com sa daju zohnat baterie takpovediac na vsetko. Napr vstavana bateria na Palm M155 (550 mAh) Vas vyjde na 15 EUR aj dopravou (zdarma).

http://www.batteryupgrade.com/shopBrowser_search.php?searchphrase=palm&searchType=searchByshopGroup#/shopGroupId/98520648

Za vrcholny model povazuju Palm m500 - stale jeste cernobily, 160x160 pixelu, citelny na dennim svetle bez podsviceni, cili s excelentni vydrzi na baterii. Se slotem na MMC karty, cili se snadnou moznosti zalohovani aplikaci i dat. S kvalitne provedenym krytem displeje, ktery neprekazi v praci a pritom dobre chrani. S HotSync kolebkou, ktera se pripojuje do PC pres USB (a ne serial port) a po doplneni Zenerovy diody dovede napajet primo z USB (bez externiho adapteru do 220V). Uvnitr je PalmOS 4.1 s Graffiti 1, cili jeste bez nesmyslnych uprav v PalmOS 5. Podporuje IrDA a Bluetooth pro pripojeni GPRS modemu a je k nemu k dispozici dodnes nedostizna skladaci plnohodnotna klavesnicka ktera ve slozenem stavu ma podobne rozmery jako samotny Palmik (jen je vyssi) a ktera je napajena primo z palmika a nesnizuje nijak jeho vydrz - neco co dovedl zopakovat az Apple s chystanym iPad Pro. Li-Pol akumulator v m500 byl ve sve dobe obrovskou vyhodou - nizsi hmotnost i rozmery, zadne starosti s dokupovanim baterek a jelikoz m10x trpely vadama kondenzatoru ktery mel par minut udrzet volatile RAM nazivu pri vymene baterek, snadno se na m10x ztracely data. S prostupem casu jsou nahradni LiPol akumulatory pomerne draha zalezitost, cca 500,-, ale i presto je povazuju za lepsi nez baterie.

Bohuzel Palmy obecne trpely extremne nekvalitni implementaci HotSync conduitu na strane PC, zejmena integrace s Outlookem a kompatibilita s Windows. Na Linuxu byla situace mnohem lepsi diky opensource implementaci pilot-link. PIM aplikace pro desktop (J-Pilot) ale bohuzel nebyla nic moc, integrace s Evolution take a integrace s Thunderbirdem se nekonala.

Skoda, ze clanek nezminuje dokument Zen of Palm, kde se da najit genialni popis designovych rozhodnuti ktera utvorila jedinecnost Palmu ve sve dobe - viz http://www.cs.uml.edu/~fredm/courses/91.308-fall05/palm/zenofpalm.pdf . Cele zarizeni bylo mysleno ne jako maly pocitac, ale jako prenosny terminal pro porizovani a prohlizeni zaznamu v terenu s tim, ze plnohodnotne PC se pouziva pro tezkotonazni ukoly ktere by zbytecne zvysovaly HW naroky na handheld a snizovaly vydrz na baterii.

Obrovska sila palmu byla v Cckovem SDK, diky kteremu mohl kdokoliv programovat vlastni aplikace a promyslenemu API, diky kteremu napr. fungovalo globalni vyhledavani napric aplikacema.

Samotne PIM aplikace Palmu (kalendar, ukoly, poznamky) jsou dodnes na spicce v snadnosti pouzitvani a napr. PIM v Androidu je oproti nim sto let za opicema.

Bohuzel ale doba pokrocila a slabina jednoducheho operacniho systemu s kooperativnim multitaskingem kde se sitova komunikace "na pozadi" musela resit hackovanim a spis nefungovala + prohlizeni webovych stranek s JavaScriptem, velkou grafikou a hromadou balastu srazila jinak uzasnemu PalmOSu vaz. Navic po vypnuti proxy serveru ktery zjednodusoval webove stranky, aby se rychle prenasely po siti a dobre zobrazovaly na malem rozliseni nezbyla ani zalozni varianta pro obcasne nouzove prohlizeni.

Nemohl byste prosim nejak rozsirit tu informaci o Zenerove diode? V dobach, kdy jsem palmy pouzival jsem o tomto reseni nikde necetl.
Ja jsem si na HotSync nikdy stezovat nemohl - spustil jsem program HotSync, klepl doprostred obrazovky a uz to jelo, hezky bezdratove pres Bluetooth. Dostat data z jineho kapesniho zarizeni do pocitace byl vzdycky podstatne vetsi problem, dnesni uz to snad neumi vubec, pokud se jim nepomuze nejakym neoficialnim SW.
Skoda, ze uz nikdo neudela palm soucasnyma technologiema. Pro organizaci casu a podobne veci dneska zadne kapesni zarizeni neexistuje, zato matlacich hracek mame milion.

Ja si spis myslim, ze na svete neni nikdo, kdo by to mel zajem zkusit a zaroven na to mel penize. Vsichni radeji kopiruji Apple, to je financne bezpecnejsi.
Pravda, obcas se clovek o necem doslechve (Ben nanonote, OpenPandora), ale temer se to neda sehnat, neni SW, atd.

Rad, jedna se o jedinou soucastku dopajenou na desticku tisteneho spoje v kolebce po leve strane od HotSync tlacitka. Na otevreni cradle je potreba sroubovak Torx T6x50 (stejny jako na otevreni krytu Palmika) a odloupnuti gumovych nozicek nehtem (sroubky jsou pod nimi). Dioda kterou jsem pouzil ma oznaceni CE 1N5819 a jak koukam do datasheetu, tak jsem kecal - neni to Zenerka ale Schottkyho dioda dimenzovana na 40V peak reverse a 1A rectified output. Myslim, ze je predimenzovana, ale v GM tehdy nemeli jinou a tahle funguje.

Pripojena je katodou (s prouzkem) k pinu E2 (vlevo dole z pohledu horni strany PCB - pozor, PCB je v kolebce vzhuru nohama; smeruje k nemu bila sipka na PCB a zespoda k nemu vede cervenozluty dratek pripajeny k dire E2) a anodou k pinu U4 (uprostred nahore z pohledu horni strany PCB; zespoda k nemu vede cerveny dratek pripajeny k dire U4 - pozor, nesplest s neosazenou dirou, ktera je zespoda znacena U3 a je u ni i napis ID1). Jestli chcete, muzu nekam poslat fotky - kolibku jsem si ted rozebral. B-)

Jeste doplneni: skladaci klavesnicka mela stejnou konstrukci jako http://www.amazon.com/Targus-Stowaway-Portable-Keyboard-Handspring/dp/B00004TL5Q (jen jiny konektor).

Kdyby nekdo potreboval exportovat data z Palmovskych PIM aplikaci, mam Python kod ktery dovede parsovat .PDB a vytahat z nich data do plaintextu - zkusim ho casem vyhrabat z archivu a dat do sveho blogu na abicko.

Zalohovatko PRC a PDB souboru na MMC kartu se jmenovalo AdvBackup a autorem je Alex Tsai.

Bol by to maloseriovy vyrobok pre nadsencov a tym padom prilis drahy. Vid napriklad nastupcu legendarnej N900 - odhadovana cena ~1000EUR. http://neo900.org/faq#cost

Já si jednou koupil z aukra nějakej vrak předchůdce tohodle: www.logistics-technology-alliance.com/pdfs/Falcon.pdf . Podle čipů na motherboardech (1994-7) je v tom nějakej SoC 80186 a běžel v tom modifikovanej MSDOS (v2 nebo v3). Zajímavý bylo to, že to mělo dotykáč, SRAM jako hlavní paměť (zálohovanou NiCd) a bylo to vodotěsný ;-D.

Geoworks byl vyvinut původně pro 8mi bitové počítače Commodore C64 a C128(D). Zde už grafické rozhraní, multitasking,lze dohledat. Pak portace na PC XT a následně provozovatelný i na vyšších CPU. Zde běží nad MSDOS, DrDOS apd. V Tandy Zoomer také běžel nad DOSem s 1MB ram a ROMdiskem apd. Rozpoznávání písma bylo dotvořeno jako jedna z .geo knihoven, zařazena v ini souboru a hotovo. Základní verze Zoomer se prodávala BEZ rozpoznávání písma - to se "dohrávalo" přes COM linku z PC>Zoomeru. Původně tedy NEBYL GEOS systém s rozpoznáváním písma. Byl v Zoomeru využit, protože jiná platforma s levným grafickým OS s malými nároky na výkon HW, nebyla k mání.