Hlavní navigace

Příchod hackerů: zrození kapesních počítačů Palm

Lukáš Erben 6. 10. 2015

Příběh značky Palm – společnosti i přístrojů stejného jména je zajímavý svým velmi nenápadným začátkem, následným raketovým celosvětovým růstem a následným doslova spektakulárním koncem v náručí HP. Na samotném počátku tohoto příběhu byla neúspěšná doktorandská teze Jeffa Hawkinse.

Hawkins začal svou kariéru nenápadně. Po dokončení bakalářského studia na Cornellově univerzitě nastoupil v roce 1979 do Intelu, zde se ale dlouho neohřál a již v roce 1982 přešel do GRiD systems, společnosti o níž jsme se v našem seriálu již zmínili. Tu založil v roce 1979 John Elleby, „veterán“ z Xerox Parc společně se třemi dalšími společníky. Na GRiDu bylo zajímavé, že se jednalo o jeden z prvních takzvaných „neviditelných startupů“ – tedy společností, které na sebe v prvních měsících či letech existence záměrně příliš neupozorňovaly, ať už s ohledem na konkurenci, nebo proto, aby následně svým masivním vstupem na trh vyvolaly o to silnější odezvu.

Společnost GRiD byla pionýrem v řadě oblastí – nabídla například jeden z prvních přenosných počítačů pro manažery, vůbec první klasický laptop GRiD Compass 1100, první počítač s hořčíkovým tělem, první komerční počítač s matematickým koprocesorem, první počítač s integrovaným telefonem a v neposlední řadě i první tablet GRiDpad, na jehož zrodu měl Jeff Hawkins lví podíl. O počítačích GRiD se dnes ví málo především proto, že používaly vlastní operační systém a byly velmi drahé a nedočkaly se proto větší popularity.

Notebook GRiD Compass byl uveden na trh v roce 1982 za cenu přes 8 tisíc dolarů. V roce 1985 se vydal v raketoplánu Discovery na vesmírnou misi. Notebook byl dodáván s operačním systémem CCOS, podporoval ale i MS DOS 2. Měl procesor i8086, 340 kB magnetické bublinové paměti, elektroluminiscenční displej s rozlišením 320×240 bodů, modem a sběrnici pro připojení externích diskových mechanik. Podle některých byl Compass vůbec prvním a původním předobrazem klasického notebooku.

Jeff Hawkins nestál v GRiD jen za vůbec prvním komerčním tabletem. Jeho úvodním projektem byl RAD software – jedna z prvních sad pro rychlý vývoj aplikací. Osobně se ale víc zajímal o problematiku rozpoznávání řeči a psaní – v roce 1986 se proto rozhodl vrátit na vysokou školu, UCAL v Berkeley, kde chtěl svou doktorandskou práci založit na vlastním patentu řešení pro rozpoznávání. Problém byl ale v tom, že na škole se v té době dané oblasti nikdo nevěnoval, a tak mu bylo zvolené téma zamítnuto. Vrátil se proto se svým konceptem zpět do komerční sféry a v GRiD prosadil projekt počítačů ovládaných perem, jehož výsledkem byl v roce 1989 již zmíněný GRiDpad.


Jeff Kubina

Jeff Hawkins v roce 2007.

Něco menšího, do dlaně

GRiD pad byl velký přístroj pro bohaté firemní zákazníky. Hawkins byl přesvědčen, že pro masové rozšíření je třeba přijít s menším, praktičtějším a cenově dostupnějším zařízením. Spotřební trh ale nebyla oblast, jíž by se GRiD věnoval, a tak Hawkins oslovil nového majitele společnosti, Tandy Corporation, zda by měla o projekt tabletu pro koncové uživatele zájem. Tehdejší ředitel Tandy Howard Elias byl ale toho názoru, že pro nový nejistý projekt bude nejlepší založit novou společnost. V lednu 1992 tak vzniká Palm Computing a Tandy v ní získává podíl coby rizikový investor.

První novinka se dostala na trh ještě v roce 1992 – nejednalo se ovšem o Palm, ale o Tandy Zoomer (název byl zkomoleninou „consumer“) pro nějž Palm napsal většinu základního software – zejména PalmOrganizer a rozpoznávání písma PalmPr. Přístroj, který vyrábělo CASIO (a prodávalo i pod vlastní značkou), měl procesor NEC V20 (klon Intel 8088), sériový port, výstup na sluchátka (přístroj měl DAC převodník), monochromatický displej s na svou dobu velmi slušným rozlišením 320×256 bodů, 1MB RAM a 4MB ROM. Data se dala ukládat na SRAM nebo Flash kartu v PCMCIA slotu.


Pencomputing.com

Tandy Zoomer

Zoomer nicméně nebyl úspěšný. Na vině byly patrně stále ještě velké rozměry, pomalý procesor a také neodladěný software PalmPr pro rozpoznání běžného psaného písma. Přístroj byl vybaven speciální verzí operačního systému GEOS/Geoworks označovanou jako PEN/GEOS. Ten byl, vedle Newton OS, prvním z operačních systémů pro perem ovládané PDA a kapesní počítače a vedle zařízení z rodiny Zoomer (Tandy, ASD, Casio) poháněl také kapesní počítače či PDA HP OmniGo 100/120, psací stroje Brother, školní notebooky Brother/IBM GeoBook a konečně i první chytré telefony Nokie – Communicator 9000 a 9110.

Přichází graffiti

Problémy, které měl Zoomer s rozpoznáváním psaného písma, nebyly nepodobné těm, s nimiž bojoval zpočátku Apple u svého Newtonu. Palm byl původně založen jako softwarová společnost a Hawkins se rozhodl, že nabídne jak pro Zoomer, tak pro Newton nový software, který problém vyřeší.

Na problém s rozpoznáváním písma se rozhodl jít šalamounsky – když nedokáží PDA správně rozpoznat různé styly ručního psaní, proč nenavrhnout speciální, jednoduchou, snadno zapamatovatelnou sadu znaku pro psaní na dotykové displeje? Namísto toho, aby byla písmena rozpoznávána na celé ploše obrazovky, se Hawkings rozhodl pro tuto funkci vyhradit její část, na kterou uživatel psal jednotlivá písmena ve zjednodušené formě jedním tahem „přes sebe“.

Abeceda systému Graffiti.

Graffiti fungovalo, a tak se u uživatelů Zoomeru (a některých majitelů Newtonu) stalo rychle populárním. Problémy na sebe nechaly dlouho čekat. Ukázalo se totiž, že podobnou abecedu pod označením „Unistrokes“ vyvinul a patentoval ve stejné době (1993) David Goldberg v Xerox PARC. Soudní spory které obě strany střídavě vyhrávaly a prohrávaly se táhly více než deset let a skončily mimosoudní dohodou – Palm ale kvůli nim v roce 2003 uvedl nové odlišné „Graffiti 2“. Dnes jsou Graffiti dostupné neoficiálně (nelicencované) jako aplikace pro iOS a Android.

HotSync

Přestože Zoomer nebyl úspěšným projektem, z Palm Computing se postupně stávala úspěšná společnost – vděčila za to svému software, tedy Graffiti, které prodávala uživatelům Zoomeru i Newtonu a především další novince – nástroji pro synchronizaci kapesních počítačů a PDA s těmi stolními. Dnes se nám to může zdát jako samozřejmé, ale možnost synchronizovat si své soubory, poznámky, schůzky v kalendáři, adresář nebo třeba zprávy elektronické pošty mezi stolním PC a kapesním počítačem byla v první polovině devadesátých let skvělou novinkou. HotSync vyvinuli v Palmu původně pro kapesní počítače HP, nakonec se ale stalo základem projektu, který měl z kapesních počítačů či PDA udělat konečně masový fenomén.

V roce 1995 tak měl Palm dva klíčové prvky pro uvedení prvního vlastního PDA: spolehlivě fungující systém rozpoznávání písma Graffiti, který nevyžadoval výkonný procesor a software pro synchronizaci se stolními počítači. Třetím prvkem bylo silné zázemí hardwarového výrobce, které společnost získala poté, co byla koupena obřím výrobcem modemů, společností US Robotics.

Pilot 1000

V březnu 1996 se tak svět konečně dočkal – první PDA z produkce Palmu bylo nenápadné, vlastně až neuvěřitelně malé a co do konfigurace skromné. Hawkins údajně nosil v kapse dřevěný model přístroje několik měsíců, aby si ověřil, že jsou rozměry skutečně správné. Byly. S tloušťkou pod 20, výškou 120, šířkou 80 milimetrů a váhou pouhých 160g (tedy jen o něco více než běžný chytrý telefon dneška) byl Pilot 1000 doslova kolibřík – vešel se, podobně jako 3,5“ disketa, do kapsy u košile. Aby bylo možné udržet cenu nízko (299 dolarů), byl přístroj osazen monochromatickým displejem s rozlišením pouhých 160×160 bodů (oblast pro psaní Graffiti byla mimo vlastní displej), 16 MHz procesorem Motorola 68328 a pouhými 128 kB RAM (vyšší model Pilot 5000 měl půl megabajtu) – rozšířit ji bylo možné pomocí karty až na 12 MB. Základní paměť dokázala pojmout 750 adres, roční kalendář, seznam 100 úkolů a stovku poznámek. O napájení se staraly dvě tužkové AAA baterie.

Palm Pilot 1000

Business Wire, 29. ledna 1996

Divize Palm Computing společnosti US Robotics (NASDAQ: USRX) dnes oznámila Pilot, řadu příručních elektronických připojených organizérů navržených jako doplněk ke stolnímu PC nebo laptopu.

Vytvořeny v U.S. Robotics jako první připojené organizéry, výrobky řady Palm jsou navrženy pro potřeby uživatelů PC, kteří chtějí spravovat své aktivity vzdáleně i na svém PC.

Na rozdíl od jiných kapesních počítačů a PDA dneška Pilot automaticky synchronizuje svůj obsah s osobním počítačem nebo přes lokální PC síť stiskem jediného tlačítka. Pilot také nabízí, při rozměrech kapsy košile, svižné a elegantní grafické rozhraní. Bohatá sada software pro osobní agendu (PIM – pozn. aut.) včetně kalendáře, adresáře, seznamu úkolů, kalkulačky a aplikace pro psaní poznámek – společně s odpovídajícími aplikacemi pro stolní PC a software pro připojení i moderním stolním stojánkem – to vše je k Pilotu přiloženo za fantastických 299 dolarů.

Přestože je Pilot dodáván s kompletní sadou PIM aplikací, Palm OS také nabízí širokou kompatibilitu s existujícím PIM software tak, aby vyhověl potřebám uživatele na propojení se stávajícími programy a daty. Podporována je řada populárních aplikací včetně Ascendu, DataSync, Lotus Organizer, Mcirosoft Schedule+…

Úvod původní tiskové zprávy k uvedení Palm Pilot.

Tajemstvím úspěchu Palmu byla kombinace čtyř faktorů: velikost, cena, jednoduchost a snadná synchronizace s PC. Ta sice byla v roce 1996 u kapesních počítačů a PDA běžná (například u první generace Newtonu v základní výbavě ještě chyběla), HotSync měl ale náskok co do počtu podporovaných aplikací. Zatímco Apple, ale i GRiD a řada dalších navrhovala své kapesní počítače a PDA jako do značné míry samostatné alternativy k PC či Macu, Palm šel od začátku cestou jednoduchého a dobře fungujícího doplňku k PC. A právě to bylo tajemstvím jeho počátečního úspěchu. O tom si ale víc povíme příště.

Původní (hodinový!) TV pořad z roku 1996 představující US Robotics Pilot 1000 (anglicky):

Odkazy

Našli jste v článku chybu?

6. 10. 2015 16:13

Nox (neregistrovaný)

Nemohl byste prosim nejak rozsirit tu informaci o Zenerove diode? V dobach, kdy jsem palmy pouzival jsem o tomto reseni nikde necetl.
Ja jsem si na HotSync nikdy stezovat nemohl - spustil jsem program HotSync, klepl doprostred obrazovky a uz to jelo, hezky bezdratove pres Bluetooth. Dostat data z jineho kapesniho zarizeni do pocitace byl vzdycky podstatne vetsi problem, dnesni uz to snad neumi vubec, pokud se jim nepomuze nejakym neoficialnim SW.
Skoda, ze uz nikdo neudela palm soucasnyma techno…

6. 10. 2015 9:00

Element (neregistrovaný)

Napodobne. Krome toho bych jeste urcite vyhrabal workpad od ibm a tungstena. 105ka je stale funkcni a diky absenci vestavene baterie se tim padem da stale pouzivat - vestavene baterie pro vyssi modely uz proste nesezenete a nebo je to palka. Dlouhou dobu jsem m105 vyuzival jako univerzalni IR ovladac - v dobe kdy pompezne nabizeli univerzalni ir ovladace s cenou pres 5kkc jste s palmem z bazace za 500 a softwarem ktery umoznoval nahrat si jakykoliv IR signal meli zarizeni ktere umelo i retezit a…

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Vitalia.cz: Říká amoleta - a myslí palačinka

Říká amoleta - a myslí palačinka

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vitalia.cz: „Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

„Připluly“ z Německa a možná obsahují jed

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Lupa.cz: Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Proč firmy málo chrání data? Chovají se logicky

Vitalia.cz: Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Paštiky plné masa ho zatím neuživí

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Lupa.cz: Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Propustili je z Avastu, už po nich sahá ESET

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

DigiZone.cz: Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

Sony KD-55XD8005 s Android 6.0

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu