Hlavní navigace

Příchod hackerů: Newton, Apple Newton

15. 9. 2015
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Apple Newton je dnes připomínán jako modelové technologické selhání Apple. Jako příklad toho, co se s Apple dělo po odchodu Steva Jobse a jak „nepovedené“ produkty dělali v Apple lidé, kteří přišli z HP. Není to pravda – celý příběh prvního PDA je ale mnohem komplikovanější. A daleko zajímavější.

Druhá polovina 80. let se zpočátku pro Apple zdála jako zlatý věk. Společnost ještě stále prodávala inovované modely řady II, která ji „udělala“ o desetiletí dříve, a díky Macintoshi byla na výsluní a mohla prodávat počítače s výrazně vyšší (až o 30 %) marží než ostatní výrobci. Zdálo se, že odchod vizonáře Steva Jobse nebyl nijak závažnou chybou. Otázkou nicméně bylo, co bude dál.

Další Steve

V polovině 80. let bylo všem jasné, že další metou v oblasti osobních počítačů bude mobilita, nebylo ale jasné v jaké podobě. Na trhu již byly první notebooky klasického formátu jako HP Portable z roku 1984 – jakési osekané PC s černobílým LCD displejem o mrzkém rozlišení 480×128 bodů a DOS 2.11. Podobné stroje představily i společnost Sharp (PC-500) a Dulmont (Magnum). S cenou do 3 tisíc dolarů (odpovídá cca 160 tisícům Kč v dnešních cenách) byly drahé, ale nikoliv nedostupné.

Steve Jobs si po uvedení Macintoshe přál, aby další velký počin Apple byl přenosný počítač a ještě v roce 1984 najmul proto Steva Sakomana, konstruktéra který byl odpovědný právě za HP 110 „Portable“ a pověřil ho úkolem postavit první přenosný Mac. Už následujícího roku ale došlo k roztržce mezi Johnem Sculleym a Stevem Jobsem – v té zvítězil Sculley a po odchodu Jobse byl projekt přenosné verze Macintoshe zrušen (či spíše odložen na neurčito).

HP 110 z roku 1984 (Zdroj: Oldcomputers.net)

Vizionáři bez limitů

Prohlásit o Sculleym, který do Apple přišel z Pepsi Coly v roce 1983, že nebyl vizionář, by byla vědomá lež. Byl geniální marketér a obchodník, ale o technologiích toho moc nevěděl. Jeho problém tak nebyl nedostatek vizí a představivosti – spíše naopak: měl vize, které nebylo ve druhé polovině 80. let možné (a do jisté míry vlastně ani dnes) naplnit. Jednou z nich měl být monumentální nástupce Macintoshe, tablet „Knowledge navigator“, který si Sculley se svým týmem vysnil v roce 1986. Mělo se jednat o zařízení s umělou inteligencí, které udělá například z přípravy přednášky snadný napůl automatizovaný proces – něco na způsob pozdějších prezentačních aplikací Pages, ale ještě více „automatizované“. Záhy se ale ukázalo, že to, co funguje, jako krásný umělecký koncept převedený do filmových triků v propagačním videu, je nad možnosti techniky své doby.

Vize tabletu tak jak si ji vysnil John Sculley se svým týmem v roce 1987. Ano, moderní tablet se Siri či Cortanou se jí už dost blíží.

Sakoman se mezitím na pozici vedoucího technického vývoje Macintoshe nudil. Rutinní uvádění modelů jako byl Mac Plus, Mac SE nebo Mac II nebylo nic, čím by se nadaný inovátor, který v HP pracoval na technologiích pro rozpoznání psaného písma, mohl skutečně zabavit. Nuda jej sžírala natolik, že navrhl dalšímu z vrcholných výkonných manažerů v Apple, Jean Louis Gasséemu, aby společně odešli a založili novou společnost. Když se ale ukázalo, že podobný krok by nejspíš vyvolal žalobu ze strany Apple, rozhodl se Gassée zařídit Sakomanovi nový výzkumný projekt přenosného počítače, aby jej ve firmě udržel.

John Sculley (foto z r. 2014) schválil projekt Newton na žádost Gassého, aniž by věděl, co přesně se bude vyvíjet. Byl to způsob, jak udržet Steva Sakomana v Apple. Sculley sám byl marketingový a produktový vizionář, neměl ale patrně realistickou představu o možnostech technologií v polovině 80. let. Dnes již řada jeho vizí budoucích zařízení Apple funguje – v podobě moderních tabletů nebo Siri.

Newtonovo jablko

Většina produktů a projektů v technologických firmách je vyvíjena pod kódovým označením – z něhož se někdy stane konečný název. Tak ale Steve Sakoman neuvažoval – právě naopak, název projektu (a produktu) byl tím prvním, na co se se svým týmem zaměřil. Nápad přišel záhy – Sakoman si vzpoměl na původní logo Apple Computer, rytinu Isaaca Newtona sedícího pod jabloní a rozhodl se projekt nazvat Newton. Dal dohromady tým konstruktérů, ve kterém byli například Steve Capps (autor souborového správce Finder) a přestěhoval se, společně s kolegy, do prázdného skladiště na Bubb Road, kde sídlil před bezmála deseti lety původní tým konstruktérů Macintoshe. Tady začali pracovat na prvním tabletu od Apple – zařízení které mělo stát přibližně stejně, jako tehdejší Macintoshe.

Hlavním problémem se záhy ukázal být software pro rozpoznávání psaní rukou. Byl neuvěřitelně výpočetně náročný, a tak konstruktéři nakonec navrhli prototyp tabletu se třemi „mobilními“ procesory AT&T Hobbit (zmiňovali jsme se o nich již minule). Projekt prvního tabletu s kódovým označením „Figaro“ začal bobtnat do obřích rozměrů – zařízení o velikosti A4 mělo mít harddisk, aktivní LCD displej, infračervené síťové rozhraní a jeho předpokládaná cena narostla na astronomických šest tisíc dolarů. Navíc bylo jasné, že nejbližší termín, kdy by bylo možné jej uvést na trh, byl rok 1992.

S problémem software pro rozpoznávání psaného písma se pojí zajímavá a záhadná historka:

Počátkem 90. let se jeden z viceprezidentů Apple Al Eisensat vydal na služební cestu do Moskvy. Večer v hotelu náhle slyšel naléhavé klepání na dveře, když je otevřel, stál za nimi programátor s disketou, rozhlížející se zda jej někdo nesleduje. Na disketě byl software pro rozpoznání psaného písma – jak Gaseé a jeho kolegové po návratu Eisensata do USA zjistili, mnohem lepší než cokoliv, co měli k dispozici. Konečně fungovalo nejen rozpoznávání, ale zejména schopnost SW přizpůsobit se odlišnému stylu psaní jednotlivých uživatelů.

Story Behind Apples Newton, Lowendmac.com

Zatímco práce na prototypech „Figaro“ pokračovaly, bylo stále jasnější, že uvést na trh na svou dobu sice skvělé, ale také velmi drahé zařízení, nejspíš nebude ta nejlepší strategie. S tím jak se na trhu objevovaly skvělé a mnohem levnější alternativy k Maintoshům, prodeje a příjmy Apple klesaly. Bylo to přesně v rozporu se strategií, které se drželi Sculley i Gassée – prodávat drahé počítače s vysokou marží. Realita ale byla taková, že nejprodávanějším počítačem Apple se stal levný Macintosh Classic (za necelých tisíc dolarů). Gassée se nakonec (patrně i pod nátlakem okolí) rozhodl počátkem roku 1990 z Apple, společně se Sakomanem, odejít.

Veterán z PARC

Po odchodu dvou hlavních „mozků“ projektu Newton – Figaro se chvíli zdálo, že se z prvního tabletu Apple stane nenarozené dítě. Ve společnosti v té době byla řada dalších zajímavých projektů (například „agents“ – kombinace malého kapesního tabletu „Pocket Crystal“, inteligentní aplikační platformy „Paradigm“ která by pomocí malých programů pro uživatele vyhledávala na síti informace, které je zajímavý a následně umožnila si je přečíst nebo s nimi dále pracovat. Cílem bylo, aby Apple dodal hardware a hlavní platformu a další firmy síťové služby a obsah – celé to trochu připomíná pozdější internetové vyhledávače a dokonce cloudové služby).

Problém byl v tom, že Pocket Crystal byl do značné míry konkurencí pro Figaro. Navíc za ním stály konstruktérské legendy Andy Hertzfeld a Bill Atkinson. Bylo tedy třeba rozhodnout, který z projektů dostane zelenou. Úkolem posoudit možnosti Figaro byl pověřen Larry Tesler, jeden z někdejších členů týmu Xeroc PARC a designér uživatelského rozhraní počítače Lisa, z nějž se později vyvinul Mac. Teslera projekt Newton nadchnul – a to navzdory tomu, že se očekávaná cena šplhala směrem nahoru k hranici 8 tisíc dolarů, což byla na přelomu 80. a 90. let částka, za kterou byly k mání Unixové pracovní stanice. Když si Tesler vyzkoušel emulovaný prototyp software, projekt navzdory absurdní ceně navrhovaného zařízení podpořil a nechal pro nejvyšší vedení připravit demo včetně návrhu různých variant zařízení, prodejních a marketingových plánů.

root_podpora

Vedení Apple ukázky přesvědčily, zejména některé inteligentní schopnosti Newtonu – například možnost proskenovat příchozí e-mail a prolinkovat všechna jména do adresáře v zařízení a v případě nalezení data v těle zprávy nabídnout vytvoření nové události nebo schůzky v kalendáři. Prvnímu tabletu bylo určeno datum uvedení na trh – duben 1992 i cena v rozpětí 500, 1500 a 5000 dolarů podle modelu. První pokus o vytvoření světa s mobilními tablety byl naplánován – tomu, jak nakonec probíhal a proč mu nebylo souzeno uspět, se budeme věnovat za týden.

První mac Laptop byl na trh uveden koncem roku 1989, Sakoman se na jeho vývoji ale prakticky nepodílel.

Steve Sakoman a Jean Louis Gasée po odchodu z Apple založili společnost Be, která se stala slavnou díky modernímu operačnímu systému BeOS i počítačům BeBox. Společnost chtěl v roce 1996 koupit po svém návratu do Apple Steve Jobs, ale nedohodl se s Gasséem na ceně (přestože nabízel více než trojnásobek odhadované tržní ceny) a tak nakonec koupil (podstatně dráž) NeXT, kterou kdysi Jobs zakládal. Be koupila v roce 2001 společnost PalmSource a Gassée se poté vydal čela její správní rady. Sakoman se stal šéfem vývoje Palm OS 6, v roce 2003 se nakonec vrátil do Apple jako viceprezident pro softwarové technologie. Apple svůj první laptop, Macintosh Portable, uvedlo na trh až v prosinci 1989 – Sakoman ale do jeho vývoje příliš nezasáhl.

Odkazy

Byl pro vás článek přínosný?