Hlavní navigace

Proč ani letos nenastane rok linuxového desktopu? Důvodů je několik

David Ježek

Že bude daný rok tím, kdy Linux prorazí na desktopech, slýcháváme už minimálně 15 let. Nikdy se tak nestalo, ani v roce 2017 ne a rok 2018 v tom také pravděpodobně nebude výjimkou. Může za to Linux samotný, či nikoli?

Doba čtení: 7 minut

Bilancování jako obecná vlastnost?

Na přelomu roku máme potřebu bilancovat. Ať již jde o potřebu falešnou, kterou nám pouze vsugerovává společnost, nebo přirozenou lidskou vlastnost, děje se tak v měřítku větším než malém.

Jedním z členů širší linuxové komunity, který pocítil potřebu vyjádřit se k tématu, byl ve druhé polovině prosince Christian F.K. Schaller. Můžeme jej znát minimálně díky projektu PipeWire, který by šlo volně shrnout jako „next-gen PulseAudio + PulseVideo“.

Deset problémů linuxového desktopu

Na Christianově seznamu najdeme zhruba desítku položek. Celkem logicky je první z nich fragmentace trhu. Fragmentace jak distribuční (linuxových distribucí existují určitě tisíce, stovky se drží déle, desítky lze považovat za v komunitě obecně známé a jednotky proniknou i mezi běžné smrtelníky IT světem „nepostižené“), tak aplikační. Druhou jmenovanou ilustruje už jen prostá existence spousty desktopových prostředí stavějících na několika různých grafických frameworcích, od KDE (které se vlastně KDE nejmenuje) a GNOME přes Xfce, LXDE, mintovské desktopy Cinnamon a MATE až po „obskurnější“ záležitosti označitelné spíše za grafická rozhraní, nikoli desktopová prostředí v plnohodnotném slova smyslu. A i zde bychom se mohli bavit jak o IceWM či WindowMakeru, přes OpenBox či FluxBox, dlaždicové věci typu i3 až po hardcore záležitosti typu JWM.

Linux ve smyslu operačního systému (tedy GNU+Linux+atd.) ale trápí také nedostatek speciální aplikací. Mnoho zajímavých programů je bohužel k dispozici pouze pro Windows (často ne ani pro macOS) a nelze moc předpokládat, že by se to dohledné době změnilo. Souvisí s tím také absence velkých jmen na Linuxu, pod čímž si představme třeba Microsoft Office či Adobe Photoshop. A ne, Wine není argument, Wine je pouze náhražková, často poměrně nespolehlivá cesta k provozování takových programů.

Christian dále uvádí jako důvod absenci stabilních API / ABI. Vývojáři aplikací mají pokud možno rádi po léta stabilní rozhraní, která v programech následně používají, nikoli neustále změny. A balíčkovací přístup se závislostmi toto v linuxových distribucích ještě zhoršuje, když daný program typicky bydlí nad řadou dalších nástrojů, na kterých závisí.

Svůj díl na stále malém podílu Linuxu na desktopech má i Apple a zejména Steve Jobs, kterému se v letech po návratu do Apple (1997) podařilo přebudovat skomírající struktury do podoby Mac OS X (nyní macOS), který je z různých důvodů lákavý i pro lidi, kteří prostě nemají rádi Microsoft a hledají alternativu. Možná by se dalo parafrázovat známé heslo: „Linux používají ti, co nesnáší Windows. Ostatní jedou na BSD macOS.“

Jedině slepý by si nevšiml vývoje posledních let v Microsoftu. Poté, co odešel Steve Ballmer (osobně si spíše myslím, že byl odejit, ale to není v tomto kontextu podstatné) a otěže převzal Satya Nadella, dozvěděli jsme se, že Microsoft miluje Linux. Redmondský gigant stále více prohlubuje spolupráci s tradičně open-source hráči typu Red Hat či SUSE, jeho cloudová služba Azure patří mezi nejvýznamnější poskytovatele a největší prodejce komerčních linuxových distribucí, firma uvolňuje další a další projekty pod open-source licencemi (vzpomeňme např. .NET), kupuje open-source hráče (vzpomeňme Xamarin a Miguela de Icazu) a také akce s mnoho měsíců běžící nabídkou bezplatného upgradu Windows 7/8/8.1 na Windows 10 byla poměrně úspěšná. Jsem přesvědčen, že pod novým vedením Microsoft daleko lépe chápe realitu trhu, kde mu velmi hrozilo, že bude vývojem informační společnosti odstaven na druhou kolej (ostatně nějakou dobu před Ballmerem skončil třeba také Steven Sinofsky, někdejší president Windows divize v Microsoftu, a spousta dalších výše postavených lidí, kteří tvořili firemní politiku).

Nezanedbatelným faktorem je stále přetrvávající pirátství na platformě Windows, kdy bychom opět v kontextu samotného operačního systému mohli vzpomenout / parafrázovat někdejší vyjádření Billa Gatese: „je lepší, když člověk Windows ukradne, než aby používal jiný operační systém.“

Podle Christiana věci plynou i z toho, že Red Hat se drží zpátky. Firma, která svého času vznikla pro vývoj linuxového desktopu (vzpomeňme třeba Red Hat Linux 9), se poslední roky profiluje stále více a více jako poskytovatel služeb / řešení. Při pohledu na finanční výsledky firmy, která každým rokem stále více roste, je to zcela pochopitelné, nicméně veškeré nové věci, které v Red Hatu vzniknou, mají primárně cíl nikoli kvalitní linuxový desktop za 0 Kč, ale RHEL a související produkty a služby.

Byla jedna společnost, která spontánně po Red Hatu převzala otěže vývoje linuxového desktopu. Je to firma, která krásně ukazuje, že toto prostě v současné době není finančně udržitelné, a ta firma se jmenuje Canonical. Mark Shuttleworth „nasypal“ do linuxového desktopu obrovské množství peněz, nicméně právě rok 2017 ukázal, že linuxový desktop dokáže spolykat prakticky jakoukoli částku, aniž by se to na jeho podílu na trhu v průběhu let nějak zásadně projevilo. Canonical tak opustil cestu desktopu Unity a serveru Mir, navrátil se do lůna GNOME a přešel na Wayland, čímž vlastně z nemalé části jede na technologiích vyvinutých komerčně daleko úspěšnějším Red Hatem. A sám své síly soustředí též na služby a věci související.

A nakonec tu máme nedostatečnou podporu ze strany tvůrců hardwaru. Nemusíme jít ani moc daleko. Vedle spousty firem, které Linux dobře podporují a samy se na jeho vývoji velmi podílejí (například Intel, AMD, Samsung, …) tu jsou firmy, které Linux víceméně ignorují a také firmy, které když se to hodí do firemní strategie, tak mu i tu a tam hodí nějaký ten klacík pod nohy – například Nvidia se nijak zásadně nehrne do open-source ovladačů pro své grafiky, vývoj řeší zcela v rámci uzavřeného ovladače a jelikož konkurenční AMD otevírá světu vše, co může (viz. též iniciativa GPUOpen), může se inspirovat i u své jediné pořádné konkurence. A tak zatímco AMD se potácí v neustálých ztrátách (ze kterých ji mimochodem často tahá právě grafická divize), Nvidia je vysoce zisková a skvěle se jí daří navzdory často přemrštěným cenám za produkty.

Šance na zlepšení?

Jak ji hodnotí Christian, si můžete přečíst u něj, stejně jako co předpovídá pro rok 2018. Já osobně jsem toho názoru, že nic moc zásadního se nezmění ani letos, ani v příštích pěti letech.

Dobře to ukazuje příklad Androidu, Chrome OS, WebOS a dalších operačních systémů odvozených z Linuxu či na Linuxu vybudovaných. Ve světě kapitalismu není vždy dobrou strategií pracovat spolu s konkurencí na společných věcech (pokud se to netýká specifikací standardů apod.). Sony s použitím FreeBSD v Playstation 3/4 ukazuje, že je výhodnější vzít zdarma dostupný projekt s licencí umožňující uzavření vývoje, aby tak veškerou další práci nemohla použít i konkurence – v tomto kontextu se to týká třeba ovladačů pro GPU AMD, kdy jediný hardware s dostupným špičkovým ovladačem pro Radeon na FreeBSD, je právě Playstation 4, zatímco PC světu AMD nic neposkytuje (otázkou je, zdali jí to nezakazuje smlouva se Sony).

Linux na desktopech má stále ±1 % a myslím, že nikdy nebude mít výrazně víc či výrazně míň. Desktopový trh je totiž stále méně a méně důležitý a na trzích s multimédii (moderní TV) a zejména na trhu mobilním (chytré telefony, tablety, …) Linux drtivě kraluje, i když povětšinou převlečený do kabátku jménem Android či jiného.

V kontextu tématu tohoto článku bych také rád připomněl události staré sotva pár dnů. Jako příklad si vezměme jednu z oněch zářných aplikací pro Windows, resp. macOS: většina fotografů k plné spojenosti používá program pro zpracování RAWů od Adobe. Ligthroom byl v době verzí ≤3.x častým tématem nářků lidí, kteří by rádi na Linux přešli, ale právě absencí Lightroomu argumentovali, proč tak nemohou učinit.

A hle, uběhlo pár let a staly se dvě důležité události: tou první je, že před několika dny vyšla poslední krabicová verze Lightroomu, odteď už bude program do budoucna dostupný jen skrze předplatné u Adobe, tedy ve výsledku za daleko větší peníze než kupování krabicových verzí. Pro Adobe je tato strategie přechodu na předplatné velmi úspěšná, firmě rostou příjmy, nicméně spousta lidí už s dalším fotoaparátem (který jejich starý krabicový Lightroom nebude podporovat) bude hledat alternativu.

Tou může být „linuxový Lightroom“, neboli darktable, který před několika dny s vydáním verze 2.4 přišel s vůbec prvním oficiálním buildem pro platformu Windows. A protože v průběhu let (během kterých řekněme Lightroom 2.x přešel v současný 6.x) se schopnosti i výkony darktable dostaly prakticky na úroveň Lightroomu, je klidně možné, že za další rok či dva vývoje nemálo amatérských fotografů přejde ne na předplatné cloudového Lightroomu, ale na bezplatný darktable.

Je obecnou přirozeností, že věci mají tendenci dopadat určitým adekvátním způsobem. Pokud bude mít Linux i za rok či 10 let na desktopech stále 1% podíl, pak to bude mít svůj důvod, který bude pravděpodobně jen z marginální části tvořen jeho technickými parametry. I obor IT je oborem, kde rozhodují lidé a jelikož lidský mozek je líný a má rád své zaběhlé pořádky, bude se i nadále dít to, co se stalo před pár týdny v Mnichově, kde se po letech s Linuxem zase vrací k Windows. A stačila k tomu jen změna politického uspořádání ve vedení města, která nemá s kvalita Windows či Linuxu vůbec nic společného.

Našli jste v článku chybu?