Názory k článku Proč fotím 17 let starou zrcadlovkou? Fotky nedělá technika, ale člověk za ní

Děkuji za článek a zmínky o mně. Ostatně i tato druhá série ukázala, že se fotograf v ČR hodnotí podle toho čím fotí a ne co fotí. A už vůbec ne proč fotí. I když stále věřím tomu, že plno čtenářů článků o focení zde na rootu prostě nemá potřebu se nějak vyhraňovat.

To, že jsme šli s kůží na trh a představili svůj vlastní pohled na svůj koníček byl určitě minimálně chvíli rozmýšlený krok - opravdu to chci sdělit?

A i já si stojím za tím, že Pentax zrcadlovky, které jsem měl, nebyly špatné a přesně mi nabízely, co jsem chtěl a za peníze, jaké jsem chtěl. To, že jsem byl "přinucen" se rozhodnout při upgradu jinak však úplně nesouvisí s kvalitou přístrojů, spíše s modernizací a chycením trendů pro mé specifické požadavky. Kdybych fotil "klidné" disciplíny, neměnil bych...

A už chápu ten komentář o praskající cévce z diskuze pod sérií...

Ano dulezity je vysledek ;-) ... 1) ano fotograf foti dobrou technikou ;-)

Sportovni ma tak Z8 Z9 a preekvapeni Z6iii - nektery SONY A1 nebo A9 ... nic jineho ;-)

Ten co foti modelky, prirodu, budovy - tedy vse co se extra nehyba, i kdyz i tam uz se foti na GFX - nebot vysledek je jiny vesmir ;-) ... tak ano, ten kdo rozumi foceni foti na GFX100S a lepsi - lowcost GFX50*

Kdo ma neco jineho, si koupil nejaky kompromis- jak rika klasik, koupil si problem ;-))

Ale ano, jde jen o vysledek, takze o vyslednou fotku - nemyslis si doufam, ze tvoje fotky jsou dobre ze ne ? ...

To je jako kdyz jsme fotil na D810, vetsinou jen 35/1.4 - ja se nebal jit blizko .... a jak svatby, tak hlavne reportaz byla u me vzdy ulne jiny level - plno prtofiku z canony a jejich smesnou 24-70/2,8 ... VS ja co to bral na 35/1.4 ... no fotim hlavne modelky, tam se asi taky nemuzeme rovnat, teda ty se nemuzes rovnat - ale uznavam, ze to neni fer, ja se spoatnou modelkou taky h* nafotim, nafotim to lip, ale opravdu dobre4 fotky mam jen s profi a dobrymi modelkami ;-)) ... jak rikam, 90% fotky dela modelka ... u reportaze atd. uz je to jinak ... tam je to i o prostredi - zase nejsem fer, fotit svtabu v Asii v nejluzusnejism resortu, kde vsichni maji bili dresskode, nebo v Dubaji je jine prostredi, jini lidi - jina stavba, lowcost svatby asi nafotim taky hezky, ale nebude to ten WOW efekt

Ale tak taky jsme fotil totalni vyzvaky a byl jednookym kralem mezi slepimi ;-) uz na moji Minoltu A1 ... i na FF filmovou practicu ;-)

Fotky nedělá technika, ale člověk za ní

Na tuhle mantru, která se nevyhnutelně objeví v téměř každé diskusi o focení - a zejména v těch, které jsou primárně o fotografické technice, jsem už dlouho alergický. Proč? Protože jsem přesvědčen, že je to zavádějící a fotku nedělá ani (jen) foťák ani (jen) člověk, ale kombinace obojího. Jistě, jsou žánry, kde na technice tolik nesejde a kde dobrý fotograf udělá pěknou fotku v podstatě čímkoli. Ale stejně tak jsou žánry, kde to prostě nejde a kde ani sebelepší fotograf bez příslušné techniky dobrou fotku neudělá. A pak jsou i žánry, kde je kromě fotografických dovedností potřeba i rozumět tomu, co vlastně fotíte, jinak z toho vylezou fotky, které vypadají hrozně cool a umělecky, ale jinak moc smyslu nemají.

V jedné diskusi tady na rootu jsem na toto téma viděl krásný příklad. Autor komentáře, jehož přítelkyně se věnovala plavání, chtěl udělat fotku, jak plave. Měl jasnou představu, jak by to mělo asi vypadat, ale ať se snažil sebevíc, pořád to zdaleka nebylo ono. Pak si jednou od někoho půjčil lepší zrcadlovku s odpovídajícím objektivem a na první nebo druhý pokus měl přesně takovou fotku, o jakou se předtím celou dobu snažil a která měla přesně tu atmosféru, kterou tam chtěl mít. Jak to jde dohromady s dogmatem, že fotku dělá (výhradně) fotograf a (vůbec) ne foťák? Moc ne.

Můj dík tak za diskusi primárně míří na lidi jako Dushino42, který poukázáním na Miroslava Tichého zkusil do diskuse vložit i podstatu: nejde o přístroj. Jde o fotku, o její atmosféru, o emoce, které v divákovi vyvolá.

A já děkuji za tuto připomínku, protože jsem na ten odkaz nejen kliknul, ale také jsem si tu stránku na Wikipedii pozorně přečetl, díky čemuž jsem si všiml i sekce Kontroverze, kde se upozorňuje, že je i nemálo přinejmenším stejně fundovaných odborníků a kritiků, kteří tvrdí, že ta umělecká hodnota je značně diskutabiliní a že jde spíš o hype a zručnou manipulaci ze strany kurátora.

Právě kvůli tomuhle se vyhýbám diskusím o umělecké hodnotě fotografií. Proto, že zejména we webových diskusích je téměř vždy ovládnou jedinci, jejichž hlavní devízou jsou ostré lokty a prořízlá pusa a kteří ostatním vysvětlí, jak vůbec (na rozdíl od nich) nemají uměleckého ducha, takže jejich fotografie jsou jen "bezduché výcvaky". Jak obrovský kontrast třeba oproti knihám Michaela Freemana, který bezesporu fotit umí, ale přesto (nebo možná právě proto) nemá potřebu machrovat, na nic si nehraje a snaží se podělit o své znalosti a zkušenosti. A klidně i přizná, že zrovna tahle povedená fotka je vlastně výsledkem šťastné náhody.

Nakonec nesouhlasím ani s tou premisou, že umělecká hodnota nebo Velká Myšlenka je to jediné, o co by se měl člověk snažit, a že to, že má fotografie "jen dokumentární hodnotu", ji dělá nějakým způsobem méněcennou. Vůbec se nestydím za to, že naprostá většina mých fotografií je primárně dokumentární - což mi ale nebrání se zároveň snažit, aby vypadaly co nejlépe. A že si je nikdo za sto let nebude chtít pověsit na zeď? Mně stačí, že si můžu čas od času projít archiv a připomenout si dvacet let staré fotky lidí, které jsem od té doby neviděl, akcí, na kterých jsem byl, míst, která jsem navštívil, budov, které už třeba ani nestojí a nebo míst, která už vypadají úplně jinak.

A konečně: stejně jako technická kvalita neudělá sama o sobě fotku umělecky hodnotnější, neudělá ji hodnotnější ani technická nekvalita, ať už je výsledkem okázalého pohrdání nebo odfláknutého řemesla.

Problemem tady je uz definice toho, co ze to vlastne je ta dobra fotka :-) Bavime se o dosti subjektivnich vecech, mene uz o objektivnich metrikach....

Dobra fotyka muze byt skutecne i divne nekvlitni snimek, co ma ale napad a vypada zajimave, pak se rika, ze je to retro ;-) ... ale vypadala bym mnohem l;epe, kdyby byla porizena super technikou ;-)) a hlavne TISK - plno tech TKL nekvlaitnich foterk tezi z prohlizeni na mobilech ... uzn am emm 4K 43" monitoru by to byla katastrofa a na tisku uplna katastrofa ... ale pored by to nekdo hodniotil jako super fotku.

Technika nam dava moznosti, tu doubrou fotku poridit, posouva limity --- rychly fotak s vysokym ISO a el. zaverkou, nebo SONY hgloball shutter dava sportovnim fotografum nebyvale moznosti - kdo nema skladany senzoer, nebo global shutter je blazen - leda by mel GFX100ii -- na GFX ma nejrychlejsi AF, ale v konkurenci stale mizerny, ale i kdyz clovek foti postaru, snimek z toho jen upl;ne jiny vesmir, proto to dava smyl ... nabeot na velikosti chipu zazlezi ... a tim se i leimunjio mnoha vady skel a tim fotka vypada uplne jinak, hlavne tisk, tebn micro kontrast, fotka je jako by vyrezana ...

Pokud si nekdo koupi Nikon Z6iii - tak ta ma neco jako skjladany senzor a staci, i na divokou prirodu, je to talovy locist fotak, co stale dava smysl

A nebo si jdete fotit olympiadu Instaxem - bude to ale takovy uletk, ze asi skoncite v novinach i galerii - podle hesla, kdyz nejsi dobry, musis to udelat tak blbez, ze uz to vic blbe nikoid nedokaze - a inmstaxem tam fakt budes fotit jako jediny - takze budes jedinecny ;-)) ... ale na prachy z novin zapomen ;-)

Co mel Linuxk v minulosti za notebook, pokud si jej sam mohl vybrat ? - vetsinou IBM ThinkPad ze ...

Jak tak čtu ty dva vaše příspěvky teď, jestli fotíte jak píšete...

Nedivím se vůbec ničemu ;) Těžkej frajer, co? :D

K prvnímu odstavci: ono do nadpisu se to nedá vepchat celé, musí tam být jen zkratka. Berte to tak, že je to právě ten fotograf, který rozhoduje i o výberu techniky, kterou pro daný účel použije.

Příklad s vodou je jasný, fotit někde v bazénu v protisvětle je masakr pro prakticky jakoukoli foto výbavu, ale od určité třídy výše to je a je méně podstatné, je-li to přístroj za 30k něbo 130k, naopak se může projevit kvalita fotografa.

U Tichého já se nebavím o umělecké hodnotě jeho fotografií. Upřímně, většina toho byla žumpa, menšina něco, nad čím rád občas podumám. Ale spojovala to právě ona foto technika, nebo spíše "technika". On i
Jevgenij Chalděj začínal s krabičkou, ve které měl čočku v tetiných brýlí, když si fotil jako malej klučina katedrálu v Doněcku.

Já se tolik nechci bavit o umělecké hodnotě, ale spíše o té atmosféře, resp. obecně o tom, co nastiňuji v tomto svém článku. I proto už na začátku píšu, že se to blbě meří / objektivně hodnotí.

ale od určité třídy výše to je a je méně podstatné, je-li to přístroj za 30k něbo 130k, naopak se může projevit kvalita fotografa

Podle mne rozdíl mezi tělem za 30K a tělem za 130K není v tom, že by to dražší dělalo (technicky) lepší fotky. V některých ohledech a za určitých situací samozřejmě ano, ale to jsou spíš výjimky. Mnohem větší rozdíl je v uživatelském komfortu a praktičnosti ovládání; s trochou nadsázky spíš v tom, jestli fotka vůbec vznikne a jak snadno, než jak bude vypadat.

Názorný příklad je IMHO dvojice Canon R6 Mark II (~60K) a Canon R8 (~40K): na první pohled jsou totiž podezřele podobné, mají dokonce i stejný senzor a procesor, takže by vlastně měly fotit stejně. Samozřejmě pokud ve stejném okamžiku na stejném místě stisknu spoušť při stejném nastavení parametrů, vypadne z obou stejná fotka. Jenže... R8 má o něco menší tělo a na něm méně ovládacích tlačítek, chybí i jedno "točítko"; daní za menší tělo je také baterie s menší kapacitou. R8 taky nemá druhý slot na kartu, stabilizaci v těle nebo mechanickou závěrku. A pár dalších rozdílů - rychlost sériového snímání, video, menší rozlišení hledáčku atd. Vesměs věci, které jsou spíš z "nice to have" kategorie, ale když se to nasčítá, vůbec nelituju, že jsem si připlatil (a nepočkal) - a jsem si jistý, že pár fotek by s R8 nevznilo nebo by byly nepoužitelné, protože bych na ní nestihl všechno nastavit. Laikovi bych ten rozdíl ale těžko vysvětloval, stejně jako proč někomu stojí za to dát ty šílené částky za R3 nebo R1.

Samostatnou kapitolou jsou objektivy. Rozdíl mezi "setovým" Canonem od 400D a Tamronem 17-50 f/2.8 (v roce 2007 asi za 12000 Kč) byl propastný. Rozdíl mezi dnešním FF objektivem za 20K a za 80K už zdaleka tak do očí bijící není.

Já se tolik nechci bavit o umělecké hodnotě, ale spíše o té atmosféře, resp. obecně o tom, co nastiňuji v tomto svém článku. I proto už na začátku píšu, že se to blbě meří / objektivně hodnotí.

Můj názor je, že technická kvalita není vůbec překážkou toho, aby fotka měla tyhle atributy a že naopak často může nedostatek technické kvality tu atmosféru "zabít". Najdou se samozřejmě i fotky, kde nedostatek kvality vyznění fotky pomůže a technicky precizní by takový dojem nevyvolala. Ale tvrdím, že je jich hodně málo, rozhodně mnohem méně, než se nám snaží tvrdit ti, kdo technickou kvalitou okázale pohrdají. A často IMHO jde spíš o "nostalgický efekt", tedy že mi taková nekvalitní (nebo černobílá, to je taky vděčné téma) fotka připomíná fotky z dob mého dětství.

U nás amatérů nakonec někdy nejde ani tak o tu výslednou fotku, ale i o tu cestu k ní a možnost vyzkoušet si, že to zvládnu. Když nedávno potřebovala manželka fotku na Lítačku a já kvůli tomu stavěl stojany na pozadí a blesky se softboxy, nebylo to proto, že bych si myslel, že na té kartičce bude ten rozdíl poznat (no, trochu je), ale proto, že jsem si to chtěl zkusit udělat pořádně a vyzkoušet si, jak se to dělá.

Ja som sa, naopak, pre R8 rozhodol zámerne.
1) Chcel som menšie telo, nahrádzal som naozaj kompaktný Samsung NX200, ktorý sa s "pancake" objektívom 30 mm f/2 dal strčiť do vrecka (a bol to pritom APS-C)
2) Na R8 bola brutálna akcia, telo vyšlo na cca. 30k Kč (1180 Eur).

Spolu s "pancake" objektívom 28 mm f/2,8 mám presne to čo som chcel - miniatúrny foťák s vysokou kvalitou fotiek, za obstojnú cenu. Oproti NX200 ktorý má jeden roler a tri tlačítka je ergonómia ovládania R8 ohromná. :-)

Moje rozhodnutie bolo informované, viem o rozdieloch oproti R6 II a dokážem s nimi nielen žiť, ale niektoré vlastnosti R8 (ako malé telo) dokonca preferujem.

Moje rozhodnutie bolo informované, viem o rozdieloch oproti R6 II a dokážem s nimi nielen žiť, ale niektoré vlastnosti R8 (ako malé telo) dokonca preferujem.

Tomu rozumím a respektuju to. Můj komentář rozhodně nebyl myšlen tak, že je R8 špatný foťák. Naopak, spíš jako ilustrace toho, že i poměrně velký rozdíl v ceně (50%) mohou dělat zdánlivé maličkosti, které pro spoustu fotografů nejsou moc podstatné.

Bavil jsem se kdysi s jedním fotografem o tom, jak se pozná dobrý fotograf a on mi řekl (parafrázuji):

Zavři ho s foťákem na den do prázdné místnosti a řekni mu, ať tam udělá zajímavou fotku.

Špatný fotograf vyfotí dveře a okno a pak si sedne na zem a bude si zoufat že tam není co fotit.

Dobrý fotogram začne okamžitě prohlížet miniaturní praskliny v omítce, téměř neznatelné pavučiny v rozích, či skoro nečitelnou kresbu dřeva ve špinavých parketách. Bude zkoušet různý úhly a čekat až se slunce za oknem posune do lepší pozice, atd. A druhej den vyleze utahanej a šťastnej s deseti zajímavejma fotkama...

15. 3. 2025, 21:44 editováno autorem komentáře

Plně podepisuji. Kdyby výše zmíněné byla pravda, tak všechny filmy se točí na mobily, protože přece ti hollywoodští kameramani mají velký skill. Ale ono tomu tak samozřejmě není - technika jim pomáhá dosáhnout ty profi výsledky, jaké mají.
BTW poznámka k tomu Unreal Enginu - víte, kdyby se neustále měl vyvíjet engine, tak těch her je dnes desetina, vetšinově pouze od velkých studií a HW nároky budou 2x 3070, protože to napsat správně není žádná sranda. Tomu se pane Ježek říká pokrok, ale to pro vás hipstery je sprosté slovo.

Samozřejmě na určité úrovni už je třeba, aby obě stránky byly vyrovnané, jinak to bude kulhat. Stejně jako skvělý kameraman nenatočí dobrý film na mobil, nenatočí ani amatér super záběry na nejlepší kameru světa.

Já souhlasím s Davidovým pohledem na věc, pro většinu lidí je prakticky jakákoliv technika dostatečně dobrá a brzdí je právě schopnosti uživatele. Když jsem ještě aktivně fotil na zrcadlovku, často jsem slyšel: „Tyjo, to je pěkná fotka… nojo, ale ty máš ten dobrý foťák.“

Někdo mi kdysi řekl, že na to je nejlepší reakce: „Teda, ta večeře byla fakt skvělá… nojo, ale ty máš ty drahé hrnce.“ :-)

Většina fotek kolem nás není mizerná, protože si fotograf nevybral sklo se správnou světelnosti. Já pořád dokola vysvětluju lidem kolem sebe úplně základní chyby v kompozici a vůbec pohledu na obraz. Třeba že fotka „manželka na schodech katedrály“ je špatně, že dát hlavy doprostřed fotky je nekoukatelné.

Takovým uživatelům výrazně pomůže přečíst si pár článků o focení, než jim dát k narozeninám slušnou zrcadlovku. Platí to pak i ve vyšších kategorií u lidí, kteří se focením zabývají. Samozřejmě se zvyšující se úrovní fotografa je třeba pak i posouvat techniku, ale obecně platí, že šikovný fotograf udělá podstatně zajímavější fotku na mobil, než ignorant na batoh plný zrcadlovek.

Dobrý den,

„Tyjo, to je pěkná fotka… nojo, ale ty máš ten dobrý foťák.“

Tuhle podobnou větu jsem rovněž slyšel. Nejdříve jsem mlčel, pak rychle dodal: "Kup si foťák a zkus udělat pěknou fotku, jestli si myslíš, že je to jen o stlačení spoustě."

Někteří lidé jsou tak hloupí v tom uvědomit si, co obnáší už koupě slušného foťáku a ještě lepšího objektivu. Že do toho vkládate čas, protože vás to baví, chcete to dělat..
Na tohle asi neexistuje nějaká "obrana", aby tohle člověk neměl šanci ani slyšet.

Mám za to, že tu jejich "jednoduchost" jsou schopni aplikovat na cokoliv.

To já to beru s humorem. Když mi někdo chválí fotky, tak říkám "To víš, Nikon holt umí..." :-D

Filmy na mobil se ale toci... i u nas.

K tomu pár poznámek:
- Vadilo by, kdyby her byla desetina? Domnívám se, že jich je přehršel (stejně jako 90% filmů a seriálů je jen vycpávková vata, která tu byla už 100x předtím).
- Carmack byl velké studio? Sweeney před 30 lety byl velké studio? BEthesda v době Areny/Daggerfalu byla velké studio?
- Pokrok to je, ale směrem ke kvantitě, nikoli kvalitě. Kvalitních titulů je minimum - stejně jako filmů, seriálů, hudby, knížek. Všeho vychází 1000x víc než před 50 lety, ale převážně jsou to "písničky pro proléty", jen vata bez myšlenky a nápadu.
- musel jsem si najít co je hipster: "...termín označující příslušníka společenské subkultury. Jedná se o osobu v nezávislém věkovém rozpětí, která si zakládá na tom, že je nezávislá v myšlení, odívání i případné tvorbě. Často přejímá nejnovější trendy v hudbě, módě i dalších kulturních aspektech. Díky tomu je tato subkultura názorově i vzhledově konzistentní." ... zklamu vás, to opravdu nejsem.

Vadilo by, kdyby her byla desetina? Domnívám se, že jich je přehršel (stejně jako 90% filmů a seriálů je jen vycpávková vata, která tu byla už 100x předtím).

Vadilo, protože by 90% diváků (nikoliv na počty, ale na zájmy) přišlo o své hry. Ne každému se líbí hry s market share 70%. Já jsem moc rád za malá studia.

Carmack byl velké studio? Sweeney před 30 lety byl velké studio? BEthesda v době Areny/Daggerfalu byla velké studio?

Carmack by nebyl nic, kdyby kolem sebe neměl další lidi. Romera a Petersena. To, že někdo umí napsat herní engine ještě neznamená, že umí udělat hru. Všechny Carmackovi engine někdo jiný použil pro vytvoření lepší hry.

Pokrok to je, ale směrem ke kvantitě, nikoli kvalitě. Kvalitních titulů je minimum - stejně jako filmů, seriálů, hudby, knížek. Všeho vychází 1000x víc než před 50 lety, ale převážně jsou to "písničky pro proléty", jen vata bez myšlenky a nápadu.

Tohle jsem slyšel tak někdy v 6 letech. Ze nejlepší je dechovka a nějaký rock nikoho nezajímá :-D

Vadilo by, kdyby her byla desetina? ... Všeho vychází 1000x víc než před 50 lety, ale převážně jsou to "písničky pro proléty", jen vata bez myšlenky a nápadu.

Problém je, jak zajistit, aby to byla ta správná desetina (nebo tisícina). Tedy když pomineme, že co člověk, to názor, která vlastně je ta správná.

Navíc si myslím, že ta představa, že dřív toho bylo méně a samá kvalita, je spíš selektivní paměť (or lack thereof). Tedy prostě že to, co si vybavíme pod hudbou 60. nebo 70. let (a dnes už i 80.) je hlavně to, co se dodnes hraje a co prošlo sítem času. Tu spoustu "odpadu", která to dporovázela, jsme my starší rádi zapomněli (nebo aspoň vytěsnili) a většina mladších ji nikdy neslyšela.

Máte pravdu, ve skutečnosti fotku dělá fotograf a sklo :-D

Cim kvalitnejsi nastroj a cim kvalitnejsi delnik, tim vetsi pravdepodobnost kvalitniho produktu.

Toto je obecne aplikovatelne.

Nastroj pocitac, delnik programator. Produkt program.
Nastroj freza, delnik obrabec, produkt kovovy obrobek.
Nastroj skalpel, delnik chirurg, produkt operace.
Nastroj lyze, delni zavodnik na bezkach, produkt zavod.

Fotak je nastroj. Fotograf je delnik. Fotka je produkt.

Ano - kdyz tesar (delnik) bude delat historicky krov (produkt) vhodnejsi nastroj bude rucni dlato nez cnc freza. Obecne se da rict, ze kvalitnejsi nastroj je cnc nez rucni, ale v tomto pripade je kategorie nastroju rucni dlato. A vramci teto kategorie opet plati, cim kvalitnejsi, tim lepsi. Rucni dlato z tvrzene oceli bude produkovat kvalitnejsi krovy s vetsi pravdepodobnosti.

Ano - kvalitni programatot muze produkovat na obecne velmi nekvalitnim pocitaci mnohem kvalitnejsi programy nez programator amater se super kvalitnim pocitacem a ano, dokonce to pro nej muze byt zabavne.

Takovych ano by se dalo najit nepreberne mnozstvi, ale nic to na te rovnici nemeni. A stejne to bude plnit internet diskuzemi, ze nekdo nejake to ano pro sebe nasel a zpochybnuje obecnou premisu.

"Ano - kvalitni programatot muze" ... i bych osobně řekl, že naopak nutnost vyjít se slabší technikou ho může o to více nutit hledat efektivnější cesty řešení. Jako když Carmack látal Doom engine. Dneska? To se prostě vezme UE5 a do specifikace hry se napíše "recommended RTX 3070 +" a je vymalováno.

I na silnem stroji se da psat efektivni kod, ale zalezi na kvalite programatora. Tudiz pokud programator na silnejsim stroji produkuje mene efektivni kod, nez na slabsim stroji, tak to psis ukazuje na kvalitu programatora nez nastroje a rovnice porad plati.

Problém pak nastává, že se programátoři nezabývají optimalizací. Už třeba jen taková drobnost - kompilátor. Výsledný spustitelný soubor má různou velikost v různých kompilátorech, byť je to naprosto stejná aplikace s naprosto stejnou funkcí (klasicky výpis Hello world).

Třeba tady je jeden test - https://pouyacode.net/executable-size-of-different-compilers.html. Ukazuje, že nejmenší soubor má asi 16 kB a ten největší skoro 5 MB!

| Nastroj pocitac, delnik programator. Produkt program.

Programátor je najpomalšie periférne zariadenie počítača. Transformuje kofeín prípadne teín do kódu.

Pokiaľ je produkt za 0, tak je produktom používateľ.

> (K mým bodům o výhodách bezzrcadlovky při ostření) [U DSLR] stačí zvednout zrcátko a máte bezzrcadlovku jako vyšitou.

Ne, nemám bezzracdlovku jak vyšitou, mám velmi špatnou bezzrcadlovku. Live view jsem měl na mé D750 a používal ho když jsem potřeboval fotit odjinud než z úrovně očí. Jinak ne, protože v něm fungoval foťák mnohem hůř, hlavně dost pomalu ostřil - jen kontrastně. Asi by se daly i do čipu zrcadlovky přidat fázové ostřící body, do SW algoritmy na rozpoznávání obličeje. A protože by se tak fotilo líp, tak i do hledáčku dát nějaký průhledný displej, aby se dalo se zvednutým zrcadlem fotit i přes hledáček. No a nakonec odstranit zrcadlo a ostřící modul, protože by to lidi už nepoužívali. Takže ano, v principu můžete se zrcadlovkou fotit "bezzrcadlově". Ale buď to bude bez těch uvedených výhod bezzrcadlovek, nebo v ní bude to zrcadlo zbytečné.

> ...je nad slunce jasné, že [páně Vítova zkušenost] není přenositelná pro krajináře, svatebního fotografa či podobné jedince.

Dovolím si tvrdit že na svatební (a obecně event) fotografii ta zkušenost bude přenositelná velmi dobře. Koneckonců, právě proto na bezzrcadlovky fotografové tak houfně přešli - jsou prostě lepší.

> A co v té hromadě technicky nekvalitních snímků odlišuje ty ryze dokumentační od těch, které nesou něco víc? To jsou emoce lidí na nich. Konkrétní momenty, které vypovídají o atmosféře události, jakkoli v málo megapixelech s hromadou šumu a neostrosti.

Tohle je hezká ukázka falešného dilematu. Je možné mít i technicky dobré fotky atmosférických momentů. A ty budou oblíbenější / lepší, než technicky nekvalitní fotky těch momentů (*).

A hlavně: Důležité je ten moment vůbec zachytit a tady má kvalitní technika jasnou převahu, protože s ní zvlátnu udělat fotku ve vícero situacích (typicky stihnu zaostřit).

Když už bych se měl technicky vracet proti proudu času, tak bych rozhodně nebral starý digitál, ale šel po analogu. Ideálně něco většího, třeba 6x6 cm. Měl jsem možnost na jedné akci vyzkoušet si fotit klasickým kinofilmem a na čistě analogovém (ručním) procesu, jehož výsledkem je fyzická fotka, prostě je něco, co člověku digitál nedá. A kdo má dnes ve foťáku čip 6x6 cm? :-)

*) Samozřejmě mě lze mlátit protipříklady fotek na kterých je zajímavá právě jejich technická nedokonalost, která přidává na atmosféře. Ale to jsou výjimky potvrzující pravidlo a lidí, co tohle dokáží používat cíleně, vědomě a ne náhodou je jako šafránu.

Podstata naší neshody je asi schována v tomto: "Tohle je hezká ukázka falešného dilematu. Je možné mít i technicky dobré fotky atmosférických momentů. A ty budou oblíbenější / lepší, než technicky nekvalitní fotky těch momentů (*)."

Já to vidím jinak. Ale je to subjektivní. Nechme to plavat. Já plně souhlasím s tím, že přístroj dávající vyšší technickou kvalitu umožňuje více i pro ty atmosférické věci. Ale já osobně prostě potřebuji ta omezení, jinak mě to nebaví a promítne se to do výstupu.

PS: já se vracím proti proudu času běžně. Poměrně často stále fotím Flexaretou IIa a také Carl Zeiss Ikontou 6x9, vyrobenou v lednu 1930. Stále tu mám v záloze (až budu mít čas se tomu věnovat víc) i 9x12 měcháč Voightländer Avus, včetně adaptérů na listovej film pro ty držáky na skleněný desky (dokoupeno od kluků z Polska) - Fomapan 100 z toho vylejzá nádhernej a bytheway si přímo koleduje o volání v Rodinalu. Už jen ten pohled na ten obrovskej a detailní negativ zahřeje u srdce. U toho Avuse jsem stáří nedohledával, ale počítám, že se také kvapně blíží ke 100 věku.

Nicméně jak jsem už někde psal (nemohu si vzpomenout v jaké diskusi), tak i digitál už uzrál do retro éry. Alespoň pro mě. Proto ten K20D.

Mimochodem taková třešnička. Moje fotka avataru zde na Rootu je záběr, jak fotím Flexaretou na Ilford Deltu 3200 pushovanou na 12800 v kinosále na Krnovském festivalu 70mm filmu. Pořízeno kamarádem před 10+ lety ... Spotmaticem na Fujifilm Superia 1600. Jinými slovy ... https://www.facebook.com/photo/?fbid=10152401057862059&set=a.10152401055077059 ... na této fotce najdete mě i manželku :-).

Tohle je diskuze tak na úrovni techniky před deseti lety.
Dnes se podle mě přes 95% všech fotografií pořizuje na mobily. A tam je "kvalitativní" skok od té doby obrovský.
Postprocesing, AI a algoritmy naučené na líbivosti pro masy dokážou z průměrné fotky dostat líbivou. Procesing, mnohonásobná expozice s různým nastavením dokážou vytáhnout detaily, odstranit šum a dodat výstup i za velmi špatných světelných podmínek. Pokud fotograf není úplný dřevák a dokáže pracovat s kompozicí a umí si vybrat vhodný námět, fotky z mobilu se v soutěži neztratí ani proti (bez)zrcadlovkovým poloprofesionálům.

A za chvíli už nebude potřeba ani ten mobil - člověk prostě zadá prompt do AI co chce "vyfotit" :-D

Tak mne u AI predzvykani docela vyhovuje funkce delete_all_tou­rists.
Kdyz nekde fotim tak bez lidi. Tedy vyjma pripadu kdy jsou etnicky zajimavi a dokresluji scenu.
Lidi je na svete jako ... a kazi fotky. Lidi foti kazdej.

Staci fotak na stativ, ND filtr, 30s zaverka a vetsina lidi se vypari aniz by to musel dodelavat AI filtr.

"Pokud fotograf není úplný dřevák a dokáže pracovat s kompozicí a umí si vybrat vhodný námět, fotky z mobilu se v soutěži neztratí ani proti (bez)zrcadlovkovým poloprofesionálům."

Ano, jistě... je dobré říci o jakou úroveň soutěže jde.

Chtěl bych vidět fotku mobilem třeba v takové soutěži jako je Hasseblad Masters na nějakém "konkurenčním umístění". A jsem ochoten se vsadit, klidně vsadím celý svůj měsíční příjem (vy nemusíte dávat do protisázky nic), že tohle, co jsem napsal v tomto odstavci v první větě - že bych chtěl vidět fotku mobilem umístěnou na jakékoli příčce v souteži Hasseblad Masters - to se prostě nestane. (hlavně proto, že mobilní AI dělá úpravy fotky takovým způsobem, že to není fotka ale kompozitní obrázek!!! Zkuste si to, vemte analogový 35mm stroj s filmem, a udělejte dvě fotky se stejnými technikáliemi. Budete valit oči co všechno AI v mobilu překope! Pak se objeví otázka, zda-li je to stejný žánr. Asi jako MMA bojovník, co se indetifikuje jako žena a soutěží se ženami. Ne proto, že je převálcuje, ale proto, že to není stejná kategorie, ikdyž se tak může identifikovat)

To jen tak ... není to hate, flame ani trolling. Jakmile jde o hodnocení duševních pohnutek, kde výsledkem je zde fotka, nikdy nikdo nenajde konsezus, který platí na vše. Obecné pravidla budou mít v tomto případě vždy vyjímky a ty potvrzující pravidla.

Krásným příkladem je česká fotografka vystavující v New Yorku, fotí kompakty s bleskem, většinou portréty na širokáče. Mě se její tvorba vysloveně nelíbí. Ale vystavuje v NY! Našla si publikum. Proto jí bude někdo odsuzovat? Víte, že Vincent van Gogh byl ve své době vysmívaný "umělec", blázen, žil v bídě a rozhodně ho nikdo za malíře světového formátu nepovažoval?!

Také jsem byl kdysi "na místě", kdy jsem posuzoval fotografa podle techniky a její ceny. Taky jsem byl arogatním blb*em, co si myslel, že sežral všechnu moudrost světa aka viděl všechny YT videa o focení.

Cokoli, co má co dočinění s tím, že výstup je výsledkem duševní práce si nikdy nenajde jednolité publikum.

Proč odsuzovat někoho rozhodnutí, pro nějakou konkrétní techniku? Ale tady se neodsuzuje ani to rozhodnutí, ale samotný člověk. To je prostě přes čáru, byť je to dnes prakticky standard.

Když napíšu, na co fotím já, kolik to stálo a hlavně to, že převážnou část fotek (99,5%) nikdy nikdo neviděl a dost z nich jsem neviděl ani já... dost lidí se mi vysměje hned, dost lidí mě odsoudí kompetně jako člověka! Přitom stačí pochopit jen to, že to dělám pro sebe, protože mě to baví. Někoho baví chlastat, někoho šu*at, někoho zase nezřízeně žr*t. Není náhodou zcela mimo kompentence kohokoli soudit a hlavně odsuzovat člověka na základě toho, kam dává peníze a co ho činí šťastným? Tedy v případě, že se bavíme o neškodných nebo přímo bohulibých zálibách, čímž fotografie bezesporu je.

Odsoudili byste malíře pro to, jaké štětce používá? Jaké barvy používá? Stejné je to s fototechnikou. Jde jen o ego. O vytvoření pocit u vlastní nadřazenosti. Ten kdo odsoudí člověka pro to, jakou fototechniku používá, si uzurpuje autoritu, která mu nikdy nebyla dána a kterou by nikdy ani nezískal.

(příspěvek není namířen proti uživateli koska. Prostě se mi to nějak rozepsalo samo... )

Asi by se daly i do čipu zrcadlovky přidat fázové ostřící body, do SW algoritmy na rozpoznávání obličeje.

AFAIK něco podobného dělaly high end zrcadlovky poslední generace, aby se dokázaly ostřením vyrovnat (tehdejším) bezzrcadlovkám. Ale byla to taková z nouze ctnost a u levnějších modelů by se to asi nevyplatilo.

> A hlavně: Důležité je ten moment vůbec zachytit a tady má kvalitní technika jasnou převahu, protože s ní zvlátnu udělat fotku ve vícero situacích (typicky stihnu zaostřit).

Presne o tomto to je, aj ked by som nahradil slovo "kvalitni" slovom "vhodna".
Ja napriklad neviem fotit dobre zrkadlovkou a ide mi to lepsie mobilom, aspon na momentky. Ked ludia vidia velky fotak, tak sa zacnu stylizovat a to na nic nie je.

Ne, nemám bezzracdlovku jak vyšitou, mám velmi špatnou bezzrcadlovku.

Ano... Ale protože srovnáváš prastarou zrcadlovku s moderními foťáky. Myšlenka je v tom, že technicky nic nebrání tomu, aby zrcadlovka uměla to samé, co bezzrcadlo. Protože Live View. To, že tomu tak není, je jen důsledek toho, že vývoj zrcadel se prakticky zastavil. Narozdíl od bezzrcadel.

To je jako říct, že auta s dvoutaktním motorem nezvládnou to samé jako se čtyřtaktním. Vždyť žádné auto s dvoutaktem nemá zabudovanou navigaci! A co takovou sedmistupňovou DSG automatickou převodovku, nojéje!

No a moje pointa je, že když do zrcadlovky dáme technologie aby uměla totéž (stejně dobře) jako bezzrcadlovka, tak bude zrcadlo poskytovat jen minimální výhodu. Tedy technicky tomu nic nebrání, akorát je to nesmysl takový stroj dělat.

Vlastně se dá říct, že se vývoj zrcadlovek nezastavil, jen v určitém okamžiku došlo k odstranění zrcadla, protože už bylo zbytečné.

14. 3. 2025, 18:39 editováno autorem komentáře

Díky moc za SQLý článek.

Happy π day!

761F

14. 3. 2025, 09:24 editováno autorem komentáře

Krásný článek, díky.

Dushino42 dává všechny palce nahoru za článek a děkuje za zmínku. Ano, přesně tak jsem to myslel ajsem rád, že to někdo dokázal dekódovat.
Při čtení tohoto článku mě ještě napadla jedna věc: Někdo má koníčka utrácet za techniku, jiný mít radost z tvoření. Ano, technicky špičkové fotky jdou bez špičkové techniky udělat dost těžko (ale jdou), ale ve fotografii jde přece (snad hlavně?) o emoce, pokud tedy neuvažujeme napleskané momentky. Nejmodernější přístroje pomůžou, i třeba barevné podání a ostrost emocím pomůže, ale je to jen doplněk, ne ta podstata. A tak je to ve více oborech. Někdo má drahé hodinky, dnes je móda mít sporttestery, a nesportuje, nebo používá jen pár procent jejich potenciálu. Může to být tím, že na základě nějakého předsevzetí přecenil své schopnosti a možná doufal, že mu je technika vynahradí, nebo je to jen póza / vyjádření statusu (nebo je jen chtěl, což také dává smysl). My, na které drahé hodinky (a to mohou být i celozlaté v šesticiferných cenách) nefungují, pro tohle prostě pochopení nemáme. A pro někoho je to důležité. OK. Ale proč pak své emoce zdůvodňují ráciem? Asi jim červíček hlodá a chtějí potvrzení od své sociálná bubliny, že je vše v pořádku. A jiný se spokojí s málem a možná s mnohem lepším pocitem. (A možná i výsledky.) A proto se nenechte zdeptat a užívejte si radost, protože tak je to v pořádku.

Mám už několikátou zrcadlovky Pentax. Co mě osobně na nich vyhovuje je to, že od kinofilmu po poslední objektivy, tak furt je můžu použít. Ano, občas s omezením, ale radši kvalitní manuální sklo, než mizernej univerzál Tamron... A že celá redukce na M42 je jen kus kovu. A i tak starý a rozdínlý skla mi stále stabilizuje a středově i indikuje zaostření. Pro mě jsou tohle základní požadavky, foťák mám na focení a nenatáčím s ním videa a nepotřebuju naflákat x desítek snímků za sebou. Každej má svý požadavky a mě tohle vyhovuje.

Vadí mě spíš SW věci, Nemožnost uložit víc kompenzací objektivů, blbý přístup se servisního menu. Problémy s některýma kartama,

Mimochodem, kazda soucasna bezzrcadlovka ma velice kratkou vzdalenost mezi senzorem a bajonetem. Tim padem na ne lze adaptovat objektiv z prakticky jakehokoli systemu (IIRC na Nikon Z lze adaptovat i Sony E).

Tim padem pouziti napr. zminovanych M42 skel neni zadny problem - staci adapter v podobe kusu kovu. Stabilizace funguje. Indikace zaostreni aka focus peaking i s nekolika stupni priblizeni take.

Když už to vidím potřetí během pár dnů, tak mi to prostě nedá: ten termín je focus peeking (peek - podívat se, nakouknout, peak - vrchol).

Opravdu? https://www.megapixel.cz/focus-peaking ;-)

To by mne tedy zajímala ta etymologie, jakou k tomu došli.

To samý mohu mít i na bezzrcadlovce. A to říkám jako majitel třech redukcí a dvou takto adaptovaných objektivů. Samozřejmě že se s tím nedá fotit cokoliv, co je rychlejší než šnek.

Klasická Ježkovina... ale vezmeme to postupne.

Opet pitvat vecne dilema obsah vs forma je plytvani mistem, jelikoz nic noveho pod sluncem receno nebude. Ano, napr. moje nejoblibenejsi fotka je v podstate jen shluk sumu foceny v noci starym mobilem, ale vim, ze to neni mozne generalizovat na vsechny zanry.

Bezzrcadlovky vs Live view neni absolutne to same. A to ani technicky - vzdyt zakonite postradame vsechny vyhody elektronickeho hledacku, kdyz misto nej mame jen zadni display. A ano, postradame drtivou vetsinu zajimavych vlastnosti (focus peaking, ML ostreni na oci, atd.), jelikoz zrcadlovky historicky mely Live view jen jako sekundarni funkci. Takze ne, neni to to same, a ani nemuze.

Leica vyuzivala pro svou radu R soucastky Minolty - slo napr. o zaverky. V pozdejsi fazi Leica prebirala Minolta objektivy - ruzne zoomy, 24/2.8 a 16/2.8. Ze by byl naopak Rokkor 50/1.7 prebrany Minoltou se zda prinejmensim zvlastni.

Pentax jako prukopnicka znacka (TTL, SMC, MX, atd.) zemrel jiz davno. Na usvitu digitalu jeste OK, ale poslednich 10 let je to jen zivoreni. Takze ano... v kontextu dneska je Pentax technologicky out. Navic ho jeho marketing smeruje stejnym smerem jako Leicu nebo resurektovany Zeiss - exkluzivni "sperk" pro muze.

Nehnat se za 100% kvalitou, ale delat neco jinak je prirozene. Proto pred lety zacala renezance manualnich objektivu, ktera do dnes expandu s Voigtlandery a kupou japonskych/cinskych vyrobcu (repliky Biotar 75/1.5 a Trioplanu 100/2.8 jsou skvele). Ovsem stale mluvime o cilenem pouzivani "charakteroveho" objektivu na pristroji poskytujicim "dnesni" komfort.

No a nebo tu mame ciste film, ktery ma svoje nezpochybnitelne kouzlo. Navic treba pri pouziti s plne mechanickym pristrojem nebo i vetsim nez kinofilmovym formatem.

Ovsem placat se cielne s mizerne ostricim digi strojem, prekonanym senzorem, prapodivnym objektivem a bez dnesniho komfortu je takove podivne. Jiste, dnesni pubertaci hledaji nejaky odlisovak - walkman, tlacitkovou Nokii, point-n-shoot digitaly, atd. - ale je to tento pripad?

V tom případě se spousta z nás stalo puberťáky. Nestydím se za to, akorát mě nenapadlo, že pro to někdo označí slovem hipseter, puberťák. Prostě jen použím do, co je designově dokonalé (designem použití).

15. 3. 2025, 10:19 editováno autorem komentáře

Já jsem například s tou Olympus E-1 ještě donedávna fotil, byla se mnou všude možně. Ale nazrál zkrátka čas se posunout dál. Pořídil jsem si Olympus E-M1 Mk3, tedy foťák ve stejné cenové hladině v jaké byla tenkrát ta E-1. A netvrdil bych, že fotku nedělá technika. Dnes můžu s sebou vzít delší sklo, protože je lehčí a nemusím s sebou tahat stativ, protože ten foťák má stabilizátor a objektiv taky. A i díky té technice vyfotím něco, co ta E-1 prostě vyfotit nedokázala.

Jak se říká: "každá frajeřina bolí". Ano, pro dobrý snímek není třeba nejnovější techniky, ale bude s ní o to snazší dobrý snímek dostat. Dobrý truhlář také dokáže úžasné věci s hoblíkem, ale pořídí-li si protahovačku, ...atd. fotografa nedělá technika, ale nevidím důvod se trápit se zastaralou technikou jen proto, abych ukázal jak to s ní umím. To nikdo neocení a já na to nemám nervy.

Když jsem byl ještě středoškolák, tak jsem fotil s Pentaxem K100d. Se seťákem. A ten CCD chip (na to jaký je to z dnešního pohledu mizerný foťák) měl něco do sebe.

Nějakých patnáct let po něm jsem si koupil levnou MFT bezzrcadlovku a levný světelný portrétní objektiv. Z toho lezou tak báječné fotky. Kdybych měl něco poradit svému mladšímu já, tak že jsem měl tenkrát koupit jednu pevnou padesátku.

Dokonce jsem přemýšlel, jestli nemám na toho Pentaxe pevné sklo koupit a vyzkoušet, ale možná bych pak byl jenom naštvanej o co jsme přišel.

K100D Super jsem si nedavno koupil spis do sbirky za petistovku. Kdysi v 2006 jsem to obdivne bral do ruk a s FA50/1.4 si stim nafotil par portretovek. Dokonce i ten jinak dost mizerny objektiv se na tom tvaril jako bozi sklo, protoze tam proste neni rozliseni. Dneska je ten fotak o nicem. Potrebuje soustavne plne nabite baterky, jinak odmita cokoliv delat (baterky ktere jine fotaky vesele ukrmi na 400+ fotek v tomhle tele udelaji 20 a cau.). Autofkus je hodne random a neni zadna normalni cesta jak si ho zkalibrovat na objektiv. Hledacek je mrnavy. Ergonomie celkove slaba.

Kdyz proti tomu vemu do ruky K20D, jsem o generaci jinde. A pak K5 nebo K3, tak je to jiny svet.

Ten 6Mpix CCD neni nicim zajimavy snad krome toho, ze i uplne mizerny objektiv se na tom tvari jako slusne sklo, protoze tam neni videt absence detailu a zanika vetsina aberaci.

Podobne mam K10D, ktery jsem kdysi v 2007 strasne chtel a mel objednany, nastesti k nemu prodejce nesehnal objektiv a o par mesicu pozdeji jsem si domu nesl K20D se Sigmou 17-70/2.8-4.5, coz byla hodne slusna sestava v te dobe. Ty dva fotaky maji taky generacni rozdil a nejake uzasne CCD barvy taky nepozoruju. K20D RAW z CMOS to prekonava ve vsem a spis me zaujalo, jake pekne fotky jde dostat z Olympusu XZ-1 v RAW, coz je 10Mpix kompakt s nevelkym 1/1.6" CCD snimacem. Ale na base ISO se muze vesele pomerovat s K10D a jediny rozdil pak delaji vetsi moznosti variablity objektivu zrcadlovky. Ale rekneme ze v rozsahu 28-112mm se K10D vystupem od toho Olyna moc nevzdaluje k lepsimu. Samozrejme je jina hloubka ostrosti a tak, ale co se detailu a barev tyka.. Olyn je na tom pri ISO100-200 prakticky stejne jako APS-C zrcadlovka. A K10D konci s pouzitelnymi fotkami u ISO800 tak jako tak..

Jestli chcete nejaky starsi Pentax na hrani, tak radsi K5, K5II, K3. V nouzi K7 a K20D. Niz nema cenu chodit, je to sebemrskacstvi.

S tými baterkami je to zaujímavé - mám podobnú skúsenosť, hoci s lacnými kompaktami - jeden 20 rokov starý HP a cca 10 rokov starý Lumix - že na plné NiMH AA baterky (nové) spravia pár fotiek a tiež sa sťažujú na vybitie.
Lenže keď boli tieto foťáky nové, tak sa tak nesprávali a išlo odfotiť omnoho viac fotiek.
Podozrievam, že tam nejaké súčiastky starnú (čo ja viem, nejaký kondenzátor) a vybíjajú batérie nejakým parazitným prúdom...

Kdybych mu koupil fungl novou sadu Sanyo 2700mAh, tak tipuju ze bych s tim 400 fotek udelal taky. Tam je problem jiny, tahle generace IstD, IstDs, IstDL, K100D, K100D Super a zrejme jeste i K200D byla primo zamyslena pro lithiove jednorazove baterky a moc nadsene to nebylo ani z kvalitnich jednorazovych alkalickych AA baterek, se kterymi to taky udelalo jen par fotek. Teprve ty dalsi Pentaxi fotaky jako Km, Kx, Kr uz vyrobce napadlo optimalizovat vic pro NiMh dobijeci baterky a tak nam takovy Kx v univerzitni labine vesele zvladl promitat na mikroskopu v zivem nahledu dlouhe desitky minut (prerusovane chlazenim snimace). A nebo i 1300 fotek. S obycejnou ojetou sadou Eneloopu.

Podobne mam Casio QV-R40, muj prvni digifotak z 2004, kde se ale primo v menu vybralo, jestli jsou baterky alkaline, lithium nebo NiMh. Prepnuty na alkaline velice rychle u nabijecich zahlasil, ze je baterka prazdna. Ale prepnuty na NiMh vesele nadelal cca 200 fotek i s 800mAh NiCd tuzkovkami a pozdeji porizena Sanya 2100mAh se tam tvarila jako ohromny zdroj energie i na dlouhe foceni za pouziti blesku.

Ale jasne, narostle vrstvy oxidu na ploskach a vekem poskozene soucastky taky muzou zhorsit power management.

Jako někdejší majitel K200D konstatuji, že:
1. alkalický AA byly úplně k ničemu,d alo to s nima sotva pár fotek
2. levný NiMH byly k ničemu, napětí rychle kleslo pod "treshold" a šmitec
3. původní Eneloopy (měly 2100 nebo 1900? už nevím) bylyl ZCELA ok a švihalo to s nima spousty fotek.
4. Pozdější Eneloopy 2500 nedávaly víc než ty původní.
5. vše bylo o hodnotě napětí. Jakmile baterky poklesly pod cca 1.1něco - 1.21 V (nebo tak nějak), tak konec. Eneloopy se nad tou hranici držely nejdýl. Nabíjení samozřejmě tehdy hi-.endovou dUt nabíječkou žejo.
6. Lithiovky byly super, protože když je člověk koupil, tak byly nakrmený na cca 1,8V a než spadly pod treshold, naflákaly obrovské množství fotek. Ale: lithium, nenabíjecí, drahý. Zkusil jsem je jednou jen ze zvědavosti.

Měl jsem ke K200D grip a prostě jsem tahal 8 AA Eneloopů. Takhle jsem v klidu nafotil třeba 1100+ fotek v Albánii a fakt jsem nejel domů s úplně vybitým foťákem. Jasně, kamarád se Sony A200 s li-ion aku na tom byl daleko líp žejo. Ale zase tam, kde já fotil s max ISO 1600 kompenzovaným na -2ev (tedy "ISO 6400") a následně z toho měl použitelný fotky, on věděl, že od ISO 800 výš ta jeho A200 dělá otřesný nepoužitelný mraveniště šumu a ne fotky. Pozn. pro neznalé: Pentax K200D i Sony A200 nesly stejnej 10Mpix CCD APS-C čipy od Sony. Mě Pentax stál tehdy nějakejch 14k, jeho Sony stála 8k. Já šteloval kompenzaci backfocusu seťáku v servisním menu, on odplombovával tělo, aby tam nějakým pidišroubováčkem hejbal s nějakejma šroubkama vespodu a přišel tím o záruku. A btw můj Pentaxí seťák 18-55 dával daleko kvalitnější snímky než jeno Soňácký 18-70. Prostě každý systém měl některé výhody a některé nevýhody.

K těm baterkám. Já jsem tehdy zkusil koupit nabíjecí CR-V3. Ty měly napětí 3,7V. Bohužel při takto vysokém napětí se divně chovalo zrcátko a při expozici se sklopilo několikrát. Takže používat nešly.
Ale pak jsem sehnal nabíjecí CR-V3, které měly napětí snížené na 3V a ty už se chovaly správně. A foťák s nimi vydržel fotit dlouho.

NiCd a NiMH maju nabite nominalne napatie 1.2V, alkalicke 1.5V. Ak zariadenie identifikuje vybite zdroja podla napatia a caka 1.5V na clanok, moze nabijatelne akumulatory vyhodnotit ako vybite, aj ked su plne nabite.

Již před 25 lety mě jeden z největších Českslovenských fotografů MB řekl, že profíci EXPONUJÍ na film a děti FOTÍ na digitál a má v tom stále pravdu. ..

14. 3. 2025, 13:23 editováno autorem komentáře

Jen arogantní, rádoby pokus o nějaký vážný statement.

Nevím kdo stojí za iniciály MB, ale je mi to celkem fuk.

Profíci fotí na to, co jim vyhovuje a co potřebují ke své práci. Děti fotí v prvé řadě na to, co zrovna mají k dispozici a poté co jim vyhovuje - když mají na výběr.

Profíci vystřihnou scénu na plátno v oleji, nevím, co to bylo za amatéra...

Pekny clanok, a da sa povedat, ze suhlasim. Osobne sa mi akurat nepozdava, tvrdenie o editacii RAW z Olympusu. Aktualne pouzivam stary olympus z desiatkovej rady a na editaciu stary ZPS, uplne bez problemov a neda sa povedat, ze by to bolo pomale. ... obcas mi tento fotak zoberie do ruk dcera, a z toho isteho HW idu fotky v uplne inej kvalite. Od fotografa zavisi kompozicia aj nastavenie. Na fotografii vidno osobnost autora. Dcera tiez vyuziva produkty apple a adobe, edituje rychlejsie a inak. Tiez spomeniem kamarata, ktory vyuziva skla z analogovych fotakov na dosiahnutie atmosfery (lom svetla, ...) a vysledky su vynikajuce = okrem osobnosti vidno aj kreativitu. V sucasnosti sa obzeram aj po novych fotakoch, na starych sa uz neda dosiahnut to co na novych (ostrost, zoom, zachytenie pohybu, ... ) a ked chceme dosiahnut atmosferu starych fotakov daju sa pouzit filtre, nastavenia ako ISO, alebo pouzit tie skla zo starych fotakov ;)

Fotky nedělá technika, ale člověk za ní... ...platí spíše pro studiové foto.

S malým chipem a objektivem s malou světlostí fak moc v některých případových situacích nevykouzlíte. A hodně lidí se ani na technickou -optickou na kvalitu té 10-20 staré zrcadlovky nedostalo.

V případě pro studiové foto ,platí, že fotku ale dělá, to co je plácnuto (né přes zadek :) ) na tom stojanu nebo židli.

Pointa byla že ve studiu si můžete dovodit dát mnohem nižší ISO a mnohem delší čas. Což je věc kterou udělá i automat i člověk.

Pod fotoseriálem Svatopluka Víta se mi líbila diskuse, jak byla hodně věcná - na poměry fotografů :) Byla totiž víc o technice. Tahle je víc "o tom okolo", a tak se hodí, abych se vám tu k něčemu přiznal... Třeba v tom uvidíte nejen mne... :)

Přiznání první: počet výstav, na které jsem osobně zasílal svoje fotografie jakožto metrové a větší tisky je přesně nula.
Z toho plyne, že maximální rozlišení fotoaparátu, které opravdu využiji pro většínu případů, je 8,7 MPx plus nějaké drobné, pokud bych chtěl dělat zásadnější ořezy. Toto číslo není žádná magie ani nespadlo z nebe, je to formát A4 v rozlišení 300 DPI, tj. kdybych chtěl dát fotku do fotoknihy. Větší formát jsem nepotřeboval. Ano, jsou výjimky, ale je jich velmi, velmi málo: kalendář ve formátu A2 (kolikrát jsem dělal?), speciální aplikace pro web (kolikrát jsem dělal?)...

Přiznání druhé: čistě statisticky, většinu mých fotek neviděl vůbec nikdo.
Celkem logické v digitální době. Kdo by chtěl být mučen tím být nucen trávit den (a noc) u promítání 1482 fotek z kamarádovy dovolené. Dokonce si troufám tvrdit, že už během toho promítání by nastal moment, kdy by dotyčný přestal být kamarádem. Ale je dobré si tento fakt uvědomit a přiznat. Svatopluk je asi jeden ze speciálních případů, protože má pro své fotografie z gymnastiky tolik odběratelů, že skoro každá bude mít "kupce".
Já mám k tomu jednu historku: kdysi si mě kamarád pozval, abych ho naučil složitější triky s Huginem. Měl nádherné materiály z Islandu a vyráběli jsme několik panoramat. Vyrobili jsme asi tři a už jsem se chystal na čtvrté, když mě dotyčný zarazil: "Stačí.". Co? Takové krásné fotky a proč je zahodit a nezpracovat? Odpověď byla: "Pro každou sadu fotek platí, že mě nesmí stát víc času než součet časů, jak dlouho si je někdo bude prohlížet."

Přiznání třetí: málokoho zajímají zákony kompozice víc než jestli je "tam" taky babička a jestli je malý Honzík přes bráchu dostatečně vidět
V horším případě nelze členy rodiny vyfotit u žádné činnosti, protože automaticky při spatření foťáku vše zastaví a seřadí se k sobě, čelem k foťáku. Z fotky "dítě na kolotoči" pak vzniká fotka "my a kolotoč". Stejně tak "my a cokoliv". Až si člověk vzpomene na fenomén selfie a fotografovi se udělá nevolno: při pohledu na techniku za 100 litrů a hlavně při pomyšlení na ty desítky (až stovky) hodin svého studia a zkoušení a kursů a učení se...

Přiznání třetí z druhé strany: z pohledu ostatních, když už víme, co je ve skutečnosti zajímá, nedává žádný smysl se přípravou fotky zabývat déle než co trvá než se všichni sejdou, otočí na foťák a řeknou "ementál".
Takže cokoliv, co zdržuje víc, nejen neocení, ale dokonce umí i naštvat. Viz následující přiznání:

Přiznání čtvrté: jako amatér tíhnu k "studiovému stylu focení", tj. pečlivá kompozice a promýšlení fotky - a takový přístup je "práce na plný úvazek"
Tj. v takovém případě "plnohodnotného" focení předem musím počítat s tím, že se dané akce neúčastním jako její člen, ale jako fotograf. To platí vždy, i pro akce "rodinný výlet". Ano. To znamená, že na rodinném výletě je nejčastěji nejlepší foťák mobil. Protože nejde a nemůže jít o plnohodnotné focení s rozmýšlením kompozice, denní doby a směru světla, třemi pomocnými blesky apod. Je to žánr reportážní fotografie, a to je něco úplně jiného, včetně vhodné fototechniky.

Přiznání páté: jako amatér tíhnu k "studiovému stylu focení", baví mě "vyrábět co nejdokonalejší obrazy" a nezamýšlím se často nad jejich upotřebením
Tímto se dostáváme k tomu, co psal už Michal Kubeček: amatér to často dělá a učí se to, protože ho baví ta cesta. První je tedy nápad v hlavě fotografa, ne nějaké zadání zvenčí ("nafoť svatbu" apod.). Mně konkrétně tak vznikl dost nesourodý souhrn fotografií mnoha žánrů od krajinek, zvířat a zátiší až po makro a abstrakci. Když nepočítám ty reportážní zmiňované výše.

Přiznání šesté: na každý obraz či sérii se tím pádem hodí úplně jiná technika
Fotí fotograf? Samozřejmě, že on(a). Ale kým, čím: technikou. Bez ní může jen malovat štětcem. (Mimochodem, můj velký koníček.) Takže dává smysl, abych si na každý nápad vzal jinou techniku a nehádal se s nikým, která jedna jediná je vhodná na všechno. Na produktovou fotografii budu chtít Fujifilm GFX 100S II (tipy na osobního sponzora? :) ), na sport v hale něco úplně jiného a když mám nějaký výtvarný nápad, můžu zvolit něco naprosto jiného, včetně šáhnutí do mých domácích analogových zásob (Flexaret IVa, Pentacon Six, kamera 9x12 neznámé značky...) a volby typu filmu (ČB/barva, hrubost zrna, kontrastnost filmu...).

Přiznání sedmé: ...jen mít na tohle všechno dostatek času...
Klasický problém, když se amatérský koníček "zvrhne", nebo jemněji řekněme "posune do nové roviny", kdy už vyžaduje pečlivější přípravy, delší plánování a je méně kompatibilní s běžnými rodinnými činnostmi, viz přiznání čtvrté.

14. 3. 2025, 16:06 editováno autorem komentáře

Krásně napsáno :)

BTW vážně byste chtěl fotit kaiserku nebo madetí Nivu Fuji GFX 100 II? Tím hůř, že výsledná fotka bude vytištěna ve velikosti 1,5x1cm v letáku tak mizerné kvality, že samotné listování v něm obarví vaše prsty? Případně bude na webu ve velikosti 5kB...?

:)

Opatrně, takhle veřejně! Když hledám sponzora na foťák, tak nemůžeme takhle probírat, že ten foťák nepotřebuju, ne? Pssst! :) :)
(viz přiznání páté)

Ale vážněji: jako amatér mám tu klasickou dvoubřitou možnost, že nemusím fotit kaiserky a za Nivou si raději dojedu do Strnadic u Maršovic, ale zase mi za to nikdo (skoro) neplatí :) Fotím hlavně modely ze stavebnice LEGO a tam je právě potřeba nejen rozlišení, ale celkově i kvalita podání a dynamický rozsah atp. Očekává se totiž, že i fotka velikého modelu půjde zazoomovat až na úroveň jednotlivých detailů, příp. z toho udělat výřezy apod. Takže bych si moc rád vyzkoušel, jak by to s Fuji vypadalo :)

Óóó, pardon :X nějak mi to nedocvaklo :)

Naprosto chápu. Osobně mi u Fuji už začíná vadit ta velikost se zajímavými skly a komplet se dost pronese. To už by stálo za úvahu jít radši do Hassebladu X2D, nová řada skel je sice jen s jedním ultra širokým zoomem a bez teleobjektivů (ty starší jsou ale taky super), ale je to celé mnohem více kompaktní a ty RAWy a podání barev je ohromující. Hasseblad má krom toho svůj SW na zpracování a je to bomba. A ergonomii má taky mnohem lepší. Zase je vše dražší, nicméně se celkem pravidelně objevují z druhé ruky.

Klasický problém, když se amatérský koníček "zvrhne", nebo jemněji řekněme "posune do nové roviny", kdy už vyžaduje pečlivější přípravy, delší plánování a je méně kompatibilní s běžnými rodinnými činnostmi

Ale kdepak… pokud se rodina nezabývá myšlenkami na to, jestli náhodou nepotřebujete odborné vyšetření, znamená to, že koníček neberete dost vážně. :-)

Aneb: There is a very fine line between hobby and mental illness.

tip na sponzora GFX100 je Izakovo alter ego

OMG ... kazdy kod ma jeste 5D je amater, jakkoliv, hlavne ty nove ;-)
D800 bytla lepsi nez D700 - ale popravde se nepovedla, stejne jako D700 byl prvni nikon FF - jako dobry, ale D810 byla uplne jina lia, takze vracet se dnes na D700 je blbost, kdyz muze mit nejlepsi zrcadlovku na svete za smesnych 1-2k euro a to D850 a nebo D810 - abytek jsou jiz mimo a nevyplati se je vubec kupovat a uz vubec ne Canon 5D - neostri to a ma to spatny dyn. rozsah ;-))

MKG - PENTAX stredoformat uz fakt ne, kup si stare GFX - ja prodal kamosce GFX50R za 2.2k euro - vcetne asi 6 baterek a gripu ... starsi GFX jsou lepsi nez stare stredoformaty a to o min. jednu generaci a lidi za ne chteji i mene penez ;-) nebot uz od pocatku byly levnejsi ;-)

BTW. CCD chip mela i D200 - D70 taktez a tam se snazili i foceni bez zaverky na tzv. elektriniuckou, sice se nekacely linie, ale paskovalo to ... CCD chip se na rozdil od CMOS vycita cely naraz - no a na to v te dobe nebyly usporne CPU, co by nezraly 300W ;-) a tak to zkoncilo na 12mpx a dal uz to neslo i tak to bylo brzdene ... jo a CCD maji monochormatyicky cum, ne barevny, takze jako hezke zrno z filmu a ne ten barveny CMOS bordel ;-) - hlavbne v te dobe, dnes jsme jinde - teda asi diky silnym CPU a agoritmum ;-) i diky tomu, ze vysoke ISO uz nemusi tolik sumet

Plno tzv. fotografu a to i celebrity - co hlavne foti zase calebrit foceni a hlavne technice vubec nerozumi ;-)) - videl jsem i celkem dobre fotrografy, co vubec netusili, cim foti, proc tim foti a meli skoro problem dobnre natsvit fotak, natoz aby si dokazali fotak sami erudovane vybrat ;-)) ... ale ja tvrdim, ze fotografie je REMESLO a remeslnik, co si neumi vybrat nastroje je u me tak trochu bridil ;-) ...

Vzpominam na kamose, co si koupil Canon 5Dm4 - mi se mu smali ze nema dyn., rozsah ani to neostri --- tak dostal raw z D810 ... a dal svetla stiny ... pote chtel canon rozmaltit a nadaval, dost sroste, ze to na cem on travi hodiny restusi a rucnim vytahovani detialu, to uz mu Nikon vyfoti a vytahne ze svetel a stinu - inu dynamicky rozsah, neni 14bit jako 14 bit ze ;-) ... pak si to vyzkousel a zjistil, ze top ostri i na plnou diru - jako pro9ifika mu to bylo jedno, na umeni mozna, on delal F8, atas, blesky, vyriznout a dodelat do 3D sceny - reklama ;-) - hele zastavil zakazku, koupil di D850 a myslim ze 80mm SIGMA ART mozna 50mm ted nevim a fotil uz na to ;-)) ... ano tak velky to byl rozdil, ze to objednal hned pote, co videl rozdil te same sceny z RAWu otevrene v LR ;-)) ... az tak

5D/D700/D810 atd by bylo na zcela jinou a hodně dlouhou debatu.

Zastavil bych se u směšnosti částek na úrovni 1k-2k euro, tedy 25k až 50k Kč. Mě to jako směšná částka nepřijde, ale to bude tím, že nevydělávám bambilióny měsíčně jako IT guy někde v nadnárodním korporátu. Ale upřímně, i kdybych vydělával, tak by to pro mě nebyla směšná částka, neb jsem byl nějak vychován, a to k určité pokoře a skromnosti. Takže asi tolik, ostatně i z toho plyne to cenové omezení, které jsem zmínil ve svém textu. Další věc je, že já nepotřebuju Fuji GFX ani nix posobného. Já si prostě koupit takové věci nedokážu nijak oddůvodnit.

Jinak máte tam pár nepřesností, třeba Sony A350 měla 14,x Mpix CCD. Nemluvě o Leica M9 s korodujícím 18Mpix ff Kodak CCD, nemluvě o všech těch Leafech / Phase One s až 80Mpix sf CCD.

Pentax K20D byl ma prvni vlastni DSLR po predchozim laskovani s K100D a K10D. Mam jeden z prvnich co dorazil do ČR. A mam ho porad a porad funguje. Ma za sebou necelych 60 000 fotek a uz davno je jen telo pro radost, protoze ho nahradily postupne K5 a K3. Ve sve dobe to byla masina, diky ktere se Pentax prodral na vysluni. Tak jak byl K10D v rade veci velkym zvratem, tak K20D sel jeste dal, nabidl CMOS, ktery se da bez problemu pouzivat pri ISO1600 v RAW a na web ucely i pri ISO3200 za cenu nizsiho dynamickeho rozsahu. Telo melo jako prvni Pentax a celkove mezi zrcadlovkami mezi prvnimi ZIVY NAHLED, ktery naprosto razantne navysil uzitnou hodnotu. Najednou slo presne manualne zaostrit, najednou slo fotit nad hlavou nebo s fotakem u zeme. Najednou bylo videt na stativu kam je presne zamireno a zaostreno. Snimac Samsungu s tehdy obrovskym rozlisenim 14.6 Mpix pak byl pouzity jeste v K7 a v nekolika bezzrcadlovkach Samsungu. Oproti predchudcum ma taky K20D poprve moznost provest kalibraci ostreni na 20 objektivu, coz z nej dela dodnes normalne pouzitelnou zrcadlovku, protoze na K10D, K100D nebo treba IstD jste byli pri neshode toleranci tela a objektivu odkazani bud na servis nebo nekonecne blbe zaostrene fotky. K20D to zmenil. A celkove je jako K10D na steroidech. Menu je lepsi, funkcnost daleko zivejsi.

AF je pravda na dnesni pomery tragicky, ale na staticke veci naprosto v poradku kdyz se zkalibruje objektiv. Fotit do JPG sice jde, ale nedava to smysl. RAWy jsou velice dobre, plne detailu i ve stinech. Fotak samocinne notoricky podexponovava a pri vyssich hladinach citlivosti potrebuje pridat expozici (prodlouzit cas nez kolik si sam zmeri). Pak jde pouzivat cely rozsah citlivosti s uspokojivym vystupem. To ze by stropem bylo ISO800 je blbost. To plati pro K10D, ktery jsem si nedavno pridal do sbirky, ale fotit s tim je sebemsrkacstvi. Uz ani nechapu proc jsem po nem kdysi v 2007 touzil :D

Dalsim velkym skokoem bylo uvedeni K5, ktera zvalcovala veskerou konkurenci pomerem cena/parametry. K3 se jeste po uvodnich rocnich porodnich bolestech docela drzel v prodejich a pak uz to pod kridly Ricohu zaclo jit rapidne do kytek. K3II paskvil, KP lowend nacpany do vyssi rady, cela serie K30/K50/K70 s brutalnim problemem clonoveho solenoidu, ktery nikdo neresil a jako tresnicka samozrejme nikdy nevyresene Sudden Death Motor objektivy DA*16-50, DA17-70, DA*50-135, DA*55/1.4, DA*200/2.8 a DA*300/4 kterym chcipaly motory podle nalady.

Objektiv Tamron 17-50/2.8 je katastrofa, protoze naproste vetsine se driv nebo pozdeji rozlozi plastovy vnitrni helicoid a zoom se zasekne v jedne poloze. Oprava stavala jako novy objektiv. Sigma 17-50/2.8 je lepsi volba.

DA15/4 a DA21/3.2 jsou taky spis katastrofy. DA12-24/4 ma podstatne lepsi vystup nez ten siroky monofokal. A DA21/3.2 se nedotahne ani na tu Sigmu 17-50/2.8 natoz treba na vybornou Sigmu 18-35/1.8. Ty objektivy mam, neplacam vodu :) Jedine vypadaji pekne, to je cele. A dnes uz se daji sehnat za par tisic. Na policku.

DA40/2.8 je skvele mrnavy, rad ho nosivam k 18-135 a DA70/2.8 mam taky rad na portretovky, ale 70-200/2.8 zoom je lepsi.

Jinak kdybych si mel nechat jen ty nej objektivy (ke K3) tak to budou

Sigma 8-16 (nic sirsiho s AF krom rybiho oka neni)
Sigma 17-50/2.8
Sigma 18-35/1.8
DA18-135/3.5-5.6WR (skvely univerzal)
Sigma 35/1.4
DA*50-135/2.8
DA55-300/4-5.8
NEBO
DA55-300/4.5-6.3 (PLM verze je o chlup lepsi, ale na K20D by nechodila clona)
Tamron 70-200/2.8 nebo Sigma 70-200/2.8 HSMII
Sigma 100-300/4 (kral teleobjektivu na Pentax)

Naopak bych uz neresil:
DA*16-50/2.8 SDM
DA18-55/3.5-5.6
FA35/2
FA50/1.4
a ruzne filmove kramy typu F28-80

Ale prodavat je stejne nebudu :D

K20D je fajn zrcadlo za par penez, ale dnes uz jde splasti pekna K3 za 6k a ta je ostrenim i obrazem o nekolik levelu jinde. Navic umi pracovat i s poslednimi objektivy.

APS-C byl, je a bude pro Pentax klicovy trh. FF segment byl preplneny a bez sance uz v dobe sileneho pokusu s K1, ktera uz je nastesti mrtva i s vetsinou objektivu dodavanych Tamronem. Doprodavaji se jen sklady.
645 nechali zdechnout i kdyz mela narozdil od K1 cele portfolio vynikajicich 645 objektivu od sirokace po tele.

Pokud vubec Ricoh jeste neco zkusi, tak je jediny prostor v nahrazeni zaostaleho KF, ktery je jen prejmenovany dekadu stary K70 a taky v co nejrychlejsim nahrazeni K3III nejakou soudobou moderni masinou. Jenze uz to na to nevypada a tak by davalo smysl se zamerit na moderni APS-C bezzrcadlovku a funkcni adapter pro K bajonet. A nebo se spis Ricoh uz bude drzet jen GR kompaktu a cely K bajonet zdechne jako 645. Zatim tomu bohuzel nasvedcuje uplne vsechno.

Dnes uz taky maji ostatni utesnene masiny s IBISem, coz byvala deviza Pentaxu, takze se tezko neco nabidne zakaznikum. Zbyva trochu astrotracer s GPS modulem, ale i to uz nekteri umi resit a snimaji proste vic fotek a pak to fotak slozi tak, aby zrusil pohyb oblohy/rotaci zeme. Takze uz ani na tom poli neni Pentax vyjimecny.

Behem nekonecneho cekani na nejake slusne telo jsem se zacal trochu vrtat v M4/3 a ted uz mam poskladany druhy mensi system na EM5III... treba takovy objektiv Olympus 12-100/4 je uzasna vec, kterou by Pentax potreboval jako sul.. nejaky fakt poradne dodelany DA*16-135/4 aby meli neco zvlastniho v nabidce co nemaji vsichni ostatni davno lepsi..

Tu je to asi samy Prazak ;-) - co si neumi priznat, ze kdyby mel prtachy, tak foti na neco jineho ;-)

Kdyz jsme zacinalk s digi zrcadlovkou, nelibilo se mi ovladani 5D - ale jasne ze mel lepsi vystup nez D200 ;-)) - byl drahy a neostril a vykloubil by se mi palec ;-)

Tak si kurna uz priznejte, ze na to nemate a nemuzete si to dovoilit, ja celou doby chodil a rikal, ze fotim na to co fotim, protoze nemam , prachy na poradny fotak, to jsem tvrdil i u D700 pak castecne i u D810 - rikal jsme ze D810 uz je dobra jak stare stredoformat, ale kdybych mel prachy tak mam nejnovejsiho Hasselblada nebo Phase-One-Mayia ... no ale ze nem 2M na fotak, tak fotim tim na co mam ... on mi teda tehdejsi kocnept fotaku, ktery pres chip celdil prach a po kazdem foceni venku chtel vyciostit, nebo se na to muselo davat bachha i tak nevyhovoval, na Hasselblada jsme zkousel i fotit, moji bohati kamaradi mi jej obcas pujcili, abych si vyzkousel, ze to ma jen ostreni uprostred a dost pomale, tak abych vedel ze je to neco za neco ...

No a pak prisel PENTAX - co se dal koupit za 1/2 v Honkongu, sice jsme do nej nesel, ale muj cil, ze budu fotit na stredoformat, ktery jsme mel od pocatku se priblizoval ... pak ale po case prisla GFX ... a zarovne jsme klratce pote rekl,ze cehopraseckau uz mam tak akorat dost a ze chci z CR vypadnout - no a razem jsme si GFX i s jednim sklem mohl dovolit za jednu vyplatu - tak jsem si na zkousku koupil GFX50R - nebot 100 byla fakt divna a draha ... no pka lae prisla GFX100S - levnejsi nez 100, stabilizace, lepsi AF a celkove rychlejsi, z 50mpx na 100mpx mi ani tak nejde, ale o AF a stabilizaci ;-) clekove je GFX svizny fotak na stredoformat, lehci nez moje stara D810, i skla jsou lehci nez moje SIGMA art - jako sigma dela dobre skla, ale uplne nesmyslne tezke ;-) ... cili moderni fotak, co je trochu pomalejsi, ale jinak skoro jako bezny fotak a 20.3 mi vydaji maly GFX s pevnym kslem, stredofmratovy kompakt, pokud bude za fgajn ceny a bude mit centralni zaverku, tak jej asi koupim ... budu zas o 3k euro lehci ... porad leopsi nez smejd ala LEICA - ktera foti hrozne, teda SL foti dobre, hlavne proto, ze ma APOCHROMATICKE SKLA ... coz ja ekfektivne na GFX skoro taky ;-)

Kde berete přesvědčení, že je to o penězích? Asi vás zklamu, ale není. Je v tom důvod, který se táhne vším mým rozhodováním. Důvod, proč nemám Leicu S3 je stejný jako důvod, proč nemám Samsung Galaxy S25 Ultra, proč nemám GeForce RTX 5090, proč nemám 32palcový 4k HDR monitor, proč nemám gramofon Pro-ject, proč nemám před barákem Porsche Panamera atd atd atd. Jasně, u toho Porsche jsem asi přestřelil, ale obecně bych si všechno tohle mohl dovolit hned dnes koupit ale nikdy to neudělám, neumím si totiž ospravedlnit, že kupuju něco, co je 100x dražší a přitom jen o 10% lepší a navíc já to nepotřebuju. Já fakt nepotřebuju GFX100 + Fujinony. Co bych s tím dělal?

hm, tak dobrý fotograf jako ty bych řekl, že fotí i makro, ale makro asi nefotíš, co? Mrháš talentem!

Předně se mi líbí, jak se tady rozproudí diskuze, pokud jde o focení nebo domácí automatizaci :o)
To jsme všichni odborníci.
Já si furt myslím, že fotografie je nejdřív řemeslo.
Až pak, když se to zvládne, tak u někoho třeba i umění.
Ono jednou za čas udělat hezkou fotku, která třeba i něco vyhraje, se může podařit skoro každému, kdo je ve správnou chvíli na správném místě.
Ale sekat kontinuálně aspoň průměrnou kvalitu, to už je těžší.
A technické vybavení je důležité, i když pro každého jinak.
Sporťák ocení rychlost, jak snímkovou, tak zaostření.
Portrétista ocení jen přesnost zaostření.
A pokud nemáte ten správný objektiv - třeba 200/2.8, tak prostě danou fotku neuděláte, i kdybyste ji měli 10x před očima.
https://eu.zonerama.com/LazyPam/Photo/10766298/428411302
( není moje ! )
Jinak fakt je, že nové bezzrcadlovky ( i když vlastně všechny bezzrcadlovky )
líp ostří. Sice třeba pomaleji, ale přesněji.
Btw. - zrovna koukám v televizi na Bártu jak fotí vážky přes zadní displej s nasazeným takovým tím zaostřovacím komínkem. Proč asi.
Už chybí jen ta černá plachta přes hlavu i s aparátem...
Já začínal fotit jako Pionýr se Smena 8, pak jsem se dopracoval k Praktica MTL5 a za sebe musím říct, že mi ty chvíle u zvětšováku v zabrané koupelně nechybí..
Obecně nerozumím té nostalgii nad analogovou fotografií nebo třeba LP deskách.
My co zažili ten rozdíl v obojím nechápeme.
Tady musím přiznat, že nevím kolik zde přítomných analogových experimentátorů pořádá výstavy se zvětšeninami na barytových papírech, ale mán neblahé tušení, že moc to nebude. Protože asi jen tam bych měl nějaké logické vysvětlení
Třeba fotky svatby vlastní dcery mám ve verzi analogu i digitálu, a ten digitál bych ve Photoshopu asi dokázal taky zmršit tak, aby se analogu podobal.
Kdo chce porovnat, tak tady máte z jednoho serveru fotky z filmu:
https://35photo.pro/genre_402/
A můžete porovnat s čímkoli jiným - třeba čb fotografií:
https://35photo.pro/genre_400/
Mimochodem, mají tam i hezkou kategorii Fine Nudes, ale to se musíte registrovat :o)
Bylo by zajímavé, kolik zdejších odborníků by tam dokázalo protlačit svoje fotky - mají docela přísná kritéria - musíte projít hlasováním "poroty".
Kategorií je spousta - každý by měl najít svoji parketu.
Za sebe přiznám, že se svými dvěma pokusy jsem zatím neuspěl...
Tak vlastně na můj názor nemusíte brát zřetel.

Naprosto chápu přesně celý tento příspěvek, ale... jde totiž o to, jestli něco můžeme nebo musíme. A jestli pro zábavu nebo výuku nebo pod tlakem termínů zakázky. Vyzkoušet si bude asi tady chtít víc lidí víc věcí. Ale odvážlivců, kdo by šli svému kamarádovi nafotit svatbu na Flexaretu, a jako jediný fotograf, asi moc nebude. Možná že nějací nedávno byli, ale prezentace zákazníkovi asi úplně nedopadla, protože nevím o žádném, který by přežil do dnešního dne :)

Ale zase, to je přeci výhoda amatérů, ne? Namátkou, na první dobrou z mé děravé paměti: já si např. posháněl návody a chemikálie na kyanotypii a zkoušel jsem vyvolávat fotky tímto způsobem. S kamarádem jsme podnikli několik výletů s kamerami 9x12 a 13x18. Díky tomu jsem si zkusil opravdový a pořádný shift a tilt - objektivu i filmu - a jako pod plachetkou osoba tak pochopil mnohé z optiky. Strávil jsem mnoho večerů i jiných hodin nad experimenty podle knihy pana Šmoka "Umělé světlo ve fotografii". S levným Canon Powershot, protože jsem na nic víc neměl. Experimenty s vysokým kontrastem podle té knihy pořád nevycházely, dávaje spousty fialových a zelených fleků. Když mi cca po roce kamarád půjčil na výletě svou DSLR, po cvaknutí dvou zkušebních kontrastních snímků jsem se málem rozbrečel jak malé děcko - rok v tahu a přitom jsem dělal všechno správně, jen ten kompakt to nezvládal...

A k čemu to? K tomu nejdůležitějšímu: bavilo mě to, baví mě to a učím se tím. Nic z toho bych neprezentoval nikomu, natož v nějaké prestižní galerii. Pochopitelně. Ale nic bych nevyměnil za to, že jsem si to mohl zkusit, mohl jsem se to učit, mohl jsem si projít všemi těmi procesy. Jsem tak šťastný, že jsem amatér!

14. 3. 2025, 22:26 editováno autorem komentáře

Podobnou historku s brekem mám : Můj první digitál byl Sony W-12. Časem jsem prostě zjistil, že mě fotoaparát limituje tak, že některé fotky prostě neudělám a hotovo. Taky to byl poslední foťák, který mě takto limitoval.

Nedavno jsem si dal dohromady rozsáhlou sestavu s Graflexem 4x5" a musím říct, že jeho plátěnná závěrka funguje doposud, byly změřené časy a byly více či méně v pořádku! Je mu víc jak 100let... Každopádně "co to znamená fotit" člověk skutečně pochopí až u formátu 4x5" a více. Naprosto to miluju. A téhle formě fotografie jsem naprosto podlehl.

BTW amatér... Nedávno jsem v knihkupectví ve FotoŠkodě našel v knize popis toho, co znamená fotograf amatér.
V knize "Jan Lauschmann", nakl. Odeon, se píše v kapitole "Doba a její možnosti" str.38 (jedná se 20.léta minulého století):
"..., bylo slovo fotoamatér téměř predikátem, vyznamenáním hodným úcty. Amatérská fotografie dosud plnila převážně reprezentativní funkci a byla známkou ušlechtilých kulturních snah svého tvůrce - umělce. Už samo fotografování, náročné na čas i na prostředky, bylo projevem společenského postavení, solidnosti, jistoty. Znamenalo, že se zabývám něčím, nač mám, co si mohu dovolit. Čím se nemusím živit, ale jen ušlechtile bavit. Čím se mohu prezentovat před širokou veřejností - doma i v cizině."

Sedí to v jakékoli době.

A já tento FAKT vzal za své, všude ho říkám a všude ho prosazuji. Narovnávám pejorativní nádech slovního spojení fotoamatér. A jak čtu Váš poslední odstavec, vy jste toho popisu zářným příkladem :)

Díky kolego :)

beze srandy, nebýt "tam 17 let" , tak mám pocit, že jsi ho koupil od Svatopluka víta. Ale něco mi říká že i přesto se to tak stalo, protože ježek (rád) cestuje v čase .

ale volbě rozumím, je to prostě masochismus. Já si rád hraji, ale na charakter, CCD Look nevěřím, věřím na vyvolávač RAW a nebo LUT křivky v Da Vinci Nebo Adobe, které mi dodají ten charakter. Když ho chci. Z dokonalého ostrého obrazu na nějaký vyšisovaný s pokroucenými bavami. Marně v tom hledám praktičnost, v tom případě bych vzal nějaký micro43 kompakt ,který do 400g lepší výsledek. Přijde mi to jako v dnešní době si kupovat zrcadlovku s CCD čipem a bez videa nebo .Doporučím (pro pobavení) opačný extrém. A to říkám jako ten, kdo si dosud nekoupil druhý smartphone , foťáky měním po 4 letech a jenom z důvodu, že se rozpadne a nebo že jde o výrazný posun v featurách nebo kvalitě. Taky si říkám, zpětně, proč vlastně upgraduji vybavení, jaký to má smysl? Ty fotky(situace) jsou vždy stejné, nezáleží, čím ji zachytím. Kromě smartphonu, tím prostě nehodlám fotit nikdy.

šlo by rozvést
Hledám totiž nejen obligátní atmosféru a emoce jako vždy, ale také jistý charakter, který se strašně blbě testuje, ještě hůř měří a v mém případě velmi neochotně vysvětluje a popisuje.?

A pentax umí přepnout mezi oběma ostřícími motory, má li je objektiv?

K té diskuzi, ty výhody bezzrcadlovek kolem liveview, detekce objektů, očí na zrcadlovkách lze mít jen od roku 2017, když to zjednoduším, prostě to musí umět slušné vyčítání a relativně velký výkon, prost ně něco s 15 let starou zrdcadlovkou, ale 10 let už asi ano.

Pentax měl ve své době dobré vychytávky...

14. 3. 2025, 19:28 editováno autorem komentáře

- Ne, micro43 mi nedá lepší výsledky. Ne podle kritérií, která jsou pro mě důležitá.
- Nikon Z je pro mě nepoužitelný systém, ty objektivy jsou obludně velké. Nedává mi to smysl, Nikon měl těm obludám ekvivalentí skla před 50 lety, a to s třetinovou velikostí. Takhle fakt ne. Stejné platí pro L mount atd atd atd
- Sorry, rozvádět to nechci. To je prostě buď vidět, nebo ne. Buď objektiv po chvíli zkoušení chytí za srdéčko, nebo nechytí. Mě chytil kdysi 6x9 Voightländer (naopak Moskvu 5 je po dvou filmech zase odprodal). Chytila Mě Flexareta II a IIa (modely 5 a 6 jsem pak zase odprodal). Chytil mě tenhle Pentax. Chytil mě blbej kompaktík Nikon Coolpix S2600, u kterého se skvěle pracovalo s těmi JPEGy. Ale nesmělo se to poslat do CEWE, ale dát tady u nás pánovi, kterej tiskl fotky na Fuji mašině. Pak to dávalo NÁDHERNÉ výsledky. Jenže pak Coolpix uhynul a pán šel do důchodu.
- btw co se týče micro43, tak tu mám v šuplíku na hraní ještě původní Olympusí kombo E-P1 + 17/2.8. Ale ještě na to nemám plně názor, je to sním nějaké komplikovanější.

Nikon Coolpix S2600 se dnes dá snadno koupit za 2-3tis ve stavu nového kusu :)

6x9 Voightländer :) u mě zvítězil Zeiss Super Ikonta 6x4.5 se zpřaženým dálkoměrem. Vejde se snadno do kapsy a fotky? :))) Co by kdo chtěl víc... Pak mám ještě, mimo mnoha jiných, Zeiss Ikon Nettar 6x6 s objektivem Novar Anastigmat a když do toho dáte kodak Portru, nikdo nevěří ze zhotovených fotek, že to leze takového "ťunti".

BTW skenujete negativy? Čímpak?

CEWE fotolab... je to levné a je to poznat na kvalitě. Aspoň pro mě to není, nelíbí se mi ty výsledky. Ostatně jako ze všech "labů". Pán, co Vám tiskl fotky určitě používal kvalitnější materiály, měl to odladěné, než fotografický McDonald's. Jenže většina lidí si řekně, že fotky z foťáku za 9tisíc nebudou přece tisknout na archivní papíry v profi studiu, protože jim přijde, že ty fotky za to nestojí. Podle mě je to chyba. Přitom nechat fotky trochu poladit a vytisknout na adekvátní médium... zase až tak moc do peněz neleze - ale priority no.

Já Olympusu OM nepřišel na chuť. Technika se mi líbí, super je velikost systému, ale výsledky se mému oku úplně napáčí. Povětšinou mi ty výsledky přijdou strašlivě přeostřené, kontrasty jsou obrovské no, nevím. Asi je to prostě charakterem daného formátu, stejně jako poznáte mobilní fotku, tak jde poznat i OM fotka.

Je fakt, že Nikon s bajonetem Z má ty objektivy vážně přerostlé, ale pořád se mi líbí výsledky víc než od konkurence, stejně jako se mi líbily u starých D750 a D850. Ale v jeden moment jsem přišel do obchodu a vyměnil naprosto vše "efkové" za "zetkové" a upřímně toho vůbec nelituji.

Musím se opravit, on to asi byl spíš S2500, prostě 12Mpix stroj, nikoli více. Ale není to podstatné, protože mi tu už chybí ten místní lab. Ono i proto jsem fotky za posledních cca 5 let ještě nike nenechal udělat, protože se mi nechce za to dávat prachy u cewe, když znám "kvalitu" výsledku. Tak zatím to řešení nechávám na jindy a fotky vedle různých vlastních záloh držím ještě u Googlu s předplatným na Drive kvůli kapacitě.

O 4,5x6 jsem uvažoval, strašně se mi ten koncept líbí, ideální kompromis velikosti políčka mezi ff a většími sf, ale nenašel jsem zatím nikde stroj v dobrém stavu za rozumnou cenu.

Negativy už neskenuju, co mi před lety umřel Epson V500 a já viděl ceny nových skenerů a věda, že to odejde beztak na stejný kurvítka v plstové konstrukci uvnitř, jsem se na to vykašlal a na tyhle věci mám Rokkor 50/1.7 + optickou makro předsádku, co mu dává variabilní přiblížení bez nějaké zásadní ztráty kvality, takže to půjde adaptovat od kinofilmu po svitek a možná i výš.

Ten OM bych tolik nezatracoval, jsou lidi, co z toho umí exportovat daleko líp než já, ale typicky tak dělají v Lightroomu nebo nějakém Capture One apod. Čili pro mě nepřenositelnou cestou. Ono třeba časem dozraje darktable a já se s ním naučím tak, že to půjde. Občas když ho neumětelsky zkusím, tak se mi - občas - povede vyexportovat něco tak, jak toho v Rawtherapee nejsem vůbec schopen docílit. Čili je mi jasné, že cesta existuje, jen zatím já po ní neumím jít.

Jste-li spokojen s Nikonem, chápu proč a nedivím se. Měl jsem pár let Nikon 1 a byl jsem také spokojen (než odešel seťák na proslavené kurvítko uvnitř). Skoro bych řekl, že nebýt závadnosti 1 Nikkor skel, tak bych ani nepoznal Olympus, protože bych neměl důvod ho kupovat.

Dozraje spíš Ansel než darktable.

Ano, ty Nikon Z objektivy jsou monstrózní, a je to dáno monstrózním průměrem bajonetu. Výhod moc nevidím(vždyť i Sony umí světelné zoomy, viz níž e), ale nevýhody, že většina objektivů bude monstrózních. Ale: Je pár (nezajímavých)vy­jímek, buďto lowend seťáky typu24-50 4-6.3 nebo pevná skla 40,28 a nebo úplně jako pěst na oko 26. Co je takový klenot ,je 24-70 f/4 seťák, super kvalita a není tak velký.
Malý bajonet má Sony E, jak který byl původně pro APS-C.

Ale, pokud chcete světelné objektivy, kde průměr vstupní pupily bude relativně velký (4 cm u pevného, ale od 3cm už od konstantního-f zoomu, tak veliký bude jakýkoli objektiv.

https://petapixel.com/2025/03/02/xiaomi-wants-to-make-modular-magnetic-lenses-for-its-phones/ .?!

Kategorie humor? Anebo největší 3.14...čovina?

Pan Ježek sice hodně filozofuje, ale nikdo od něj nikdy neviděl jedinou fotku, která by tu filozofii ukazovala v praxi.

To bude tím, že nemám potřebu někde fotografie vystavovat, natož se třeba exhibovat na YT. O to více v posledních letech, kdy fotím hlavně rodinné věci.

Taky už jsem došel k tomu, že si dvakrát rozmyslím, než nějakou fotku ve webové diskusi ukážu. Zejména když se toho dožaduje někdo, u koho je z vystupování více než pravděpodobné, že si stejně svůj názor už dávno udělal i bez toho, aby je viděl.

Omlouvám se, že jsem nejdříve napsal obecný text než reagovat na autorovu myšlenku z článku. Důvod je jednoduchý: zformulovat toto mi šlo podstatně hůře, aby to nevypadalo, že autorovi něco vkládám do úst. Kdyby to tak vypadalo, tak předem pardon :)

Jak já totiž pochopil článek, tak je to vlastně ohromně podobné situaci před malováním nové olejomalby na velký formát. Pro mozek je totiž velké lákadlo zabývat se detaily, u malby je to kvůli blízkosti očí u plátna, u moderních foťáků touha "si zkontrolovat zaostření". Proto v obou případech si zkušenější sami na sebe vymýšlejí různé triky, jak se soustředit na celek, na obraz. Např. u malby jeden z triků je začínat cca pěticentimetrovou skicou, často dokonce nejdříve černobílou, a to ŠIROKÝM štětcem. Tj. zaměřit se na velké plochy bez detailů. A pak při práci na velkém plátně, krom odstupování si od plátna, si to také stále kontrolovat podle těch skic.

A tady vidím tu paralelu: vyberu si foťák, který mě fakt nebude lákat prohlížet si pidivýřezy na LiveView v měřítku 1:1, ale budu se o to víc zaobírat celkem: jak jsem to chtěl zkomponovat, co jsem chtěl mít na obraze kde - jak z pohledu obsahu, tak formy. A podobně s dalšími moderními "vychytávkami", stejná myšlenka: ano, nebudu mít všechny ty možnosti a nebudou fotky technicky dokonalé (a musím tomu podřídit záběry), ale tím pádem mě to osvobodí od toho myslet na všechny ty parametry a donutím sám sebe se soustředit na to, co chci, např. na obraz jako celek.

A když mám nápad na sérii fotek=obrazů nebo se v tom chci pocvičit, jdu do podobné akce. A pak ty zkušenosti můžu zúročit i později na jiném projektu s jinou technikou. A nebo mě to prostě baví :)

Trefil jsem?

Jo, vlastně trefil. Sice tahle linka mi hlavou při psaní nešla, ale když nad tím přemýšlím, tak ono tohle v tom hraje také roli. Ostatně staří mistři také "nemasturbovali" nad subpixelovými detaily fotky na svém 4k OLED HDR monitoru žejo. Maximálně do detailu jako Ansel řešili dodging/burning, gradační filtry, masky atd atd atd.

"... staří mistři také "nemasturbovali" nad subpixelovými detaily fotky na svém 4k OLED HDR monitoru..."

To protože neměli 43" jako tady mistr Izák. A už vůbec neměli jeho uměleckou průpravu, briskní myšlení a trénované oko, jako zdejší zmíněný mistr. A vůbec tomu určitě nerozuměli jako on. Proto jsou staří a zapomnění (ikdyž to je sebevětší blábol, určitě to tak je).

Ostatně staří mistři také "nemasturbovali" nad subpixelovými detaily fotky na svém 4k OLED HDR monitoru žejo.

Tady se ale nabízí otázka, nakolik je to proto, že takové věci nepovažovali za důležité, a nakolik proto, že tu možnost neměli. Koneckonců mnozí z nich se hodně snažili, aby se technickou kvalitou dostali na hranice toho, co tehdejší technika umožňovala - a někteří dokonce ty hranice i posouvali.

To souvisí s tím, co už jsem psal před pár dny: je jen velmi málo fotek, které by byly méně uměleckými nebo ztratily na působivosti, kdyby byly technicky kvalitnější. To, že i technicky nedokonalá fotka může být krásná a působivá, neznamená automaticky, že je taková proto, že je technicky nedokonalá. Většinou je to spíš přesto.

Ja sa do fotenia nevyznam, ale ked som si kupil ultrazoom pred dobou telefonneho fotenia, tak to na mna posobi ako dnesne telefonne fotenie s lepsou optikou. Obe dost slabo.

A bude to trosku asi ako s tymi pocitacmi. Stara zrkadlovka staci rovnako ako moze stale stacit stary CPU... pamat je dolezitejsia podobne ako objektiv.

Pro mne všechny ty "charaktery" a/nebo "atmosféry" jsou ekvivalentní instagramovemu filtru. Ve většině případů je to prostě dusledek snahy dělat bezpracne z banální fotografie nějaké umění. A používám na svém Fuji film simulation? Ano. Ale je potřeba si o tom moc nelhat.
Ale samozřejmě, prosím fotte si každý jak chcete, hlavně že to přináší radost vám a vašim rodinám.

15. 3. 2025, 08:28 editováno autorem komentáře

Foti se do RAW a softwarove filtry nikdo vyspely neresi. Pokud je potom potrebuje, v RAW si je pri vyvolani udela lip nez zvladne emulace ve fotaku v JPG.

Co se charakteru tyka, ten je dany i pouzitym objektivem. Ten krome detailu do fotky vnasi svuj specificky bokeh, casto ruzne opticke vady typu vinetace, aberace. Nektere maji posunute barevne spektrum. Jine maji jiny kontrast. Ovlivnuji i tonalitu obrazu. Neco z toho se da nasimulovat SW upravami, ale vetsina proste ne.

Muzu mit krasny sterilne dokonaly obraz ze Sigmy 35/1.4 Art a muzu mit uplne jiny dojem z fotky porizene s FA*24/2 nebo treba Heliosem 58/2. Ne kvuli jinemu ohnisku, ale protoze maji sve specificke podani obrazu.

Přesně tak. Proto já nemám objektivy Sigma. Od doby, co "to převzal mladej" a všechna šest, v podstatě u mnoha skel dohnal až předehnal Zeisse i Leicu, tak ty objektivy prostě nemají kouzlo. Dávají sterilně dokonalé výsledky, tedy přesný opak toho, co já hledám. Ostatně proto nemám Rolleiflex s Xenotarem 2.8 koupený někde na eBay za 40 000 , ale obyčejnou Flexaretu koupenou dávno tomu na Aukru za 400Kč.

Tak tady velmi silně nesouhlasím.

Pokud se jedná o MTF charakteristiky Sigmy a její řady ART, nevím, na tyto grafy nekoukám, nefotím ve sterilní laboratoři čárky na bílém pozadí. Ale Sigma VÁŽNĚ NEDOHNALA a už vůbec nepředehnala Zeiss a Leicu.

Sigma je fajn pro technokraty, kteří docení a obdivují MTF křivky. Ti, kteří se jimi v diskuzích ohánějí. Jenže, jak jste sám tolikrát zmínil, objektiv je o mnoha dalších aspektech, které se moc dobře do křivky dát úplně nedají, protože jde o subjektivní stránku věci. Nikdo z uznávaných fotografů nefotí Sigmou (myslím tím současné např. české Koudelka, Saudek nebo zahraniční Sebastião Salgado, Annie Leibovitz, Steve McCurry, Anne Geddes a desítky a desítky dalších).

Něco mi říká, že třeba právě Mccurry, který střídával Nikony a teď už nějakou dobu dojíždí na Leicách S / SL, asi ví proč. Jednooho technokrata-teoretika pes MFT křivky asi známe všichni, viz všechny no-Xovy texty o Sigma sklech na diit (to nemyslím ve zlém).

Tak jsem se vrátil z návštěvy od známého, který také fotí, jako koníček. Vzal mě do své "komůrky": na obřím stativu Sinar se zadní stěnou 9x12, zvětšovák Devere se základnou na fotky až 50x60 cm. No a hlavně pak balík ukázek fotografií - bromolejů (tj. co kus, to originál ručně tiskařskou barvou). A jelikož objektivy už na to má, uvažuje o zadní stěně 30x40 na ten Sinar - že by vyráběl pak rovnou "kontakty".^*)

Uvědomil jsem si, že já jsem ještě včera uvažoval o upgrade z APS-C na FF, a přijde mi to teď, pod tíhou těch nových dojmů, úplně malicherné... :) Ale hlavně jsem si užil ten úžasný stroj s nastavováním tilt a shift nejen pro objektiv, ale i pro základnu. Zkrátka foťák jako velká (a hlavně festovně pevná) optická lavice. Nádherný zážitek - tady nejde o megapixely^**), ale o to ovládání procesu, vlastní výroba ručně až po tisk. Elektřina potřeba jen do žárovky zvětšováku... Fakt parádní zážitek. A samozřejmě o spoustu druhů fotek, které jinak pořídit nejdou, díky všem těm možnostem typu zaostřování.

*) Pro mladší: 30x40 centimetrů, ne milimetrů, a "kontakty" nejsou elektrické dráty, ale fotka (pozitiv) vzniklá osvícením negativu ležícím přímo na fotopapíru, tj. bez zvětšování.

**) Mimochodem, netroufl bych si ty megapixely vůbec odhadovat. A je klidně možné, že moderní FF jich bude mít reálných víc. Ten velký formát byl tehdy právě na obejití technických nedokonalostí: hrubozrnnost filmu v porovnání s dnešními snímači, i (ne)přesnost kresby tehdejších objektivů. A pochopitelně manipulace s takovýmto těžkým a nemotorným foťákem je krajně obtížná i ve studiu, natož ho brát ven... Všechno je to pravda, ale má to "čaro". A ty bromoleje jsou úchvatné!

Já počty "megapixelů" filmu rád přirovnával na údaji, co Kodak udával před 15+ lety u tehdy nově uvedeného materiálu Ektar 100. Šel koupit i ve svitku. Anebo ADOX CMS 20. Prostě jsme zvali lp/mm (pro ten ADOX se udává 800lp/mm) a nějak to pronásobili a pro svitek a fomrmát 6x9 to říkalo něco o stovkách či tisících Mpix. Už přesně nevím a nechce se mi to znovu řešit.

Ale o to nejde. Ono i "blbej" Fomapan 100 či nedejbože 400 (oba miluju) mají své kouzlo, až tam těch "megapixelů" je poskrovnu a v závislosti na vývojce je to hlavně zrno. Ale krásné zrno, zejména u té stovky.

Právě tilt/shift a možnosti kompozice jsou to, proč jsem si kdysi pořídil ten obyčejná 9x12 Voightländer. Byť je to vlastně oproti nějakému Sinaru pod docela šmejd, ale člověk na tom tu práci okusí. A náklady s Fomapanem 100 nejsou tak drakonické, přičemž pro bežné šudlání je to i na kontakty, třeba na levný Fomaspeedy 9x13.

Jinak k rozlišení kontaktů (a spíš bych vyzvihl přenos polotónů) bych zde zanechal komentář Jana Reicha, věhlasného velkoformátového kontaktisty z doby, kdy ještě žil a konstatoval, že když viděl, co grafikovi leze ze skenů jeho negativů, tak že je toho daleko víc, než když uděláš sebelepší kontakt.

Je to v tomto rozhovoru: https://www.youtube.com/watch?v=N_gSD9_9q6o

Ale aby člověk pochopil, je potřeba si ideálně sehnat jeho Bohemii a listovat (a mít na to čas, klid a smartfoun nechat v jiné místnosti):

https://artmagazin.eu/wp-content/uploads/2012/04/CD-B-411-P2120020.jpg

Ta kniha je běžně vyprodaná, v podstatě se po ní poměrně rychle zaprášilo po vydání (vyhrála Magnesii Literu), ale občas se někde objeví za nehezkou cenu ... https://knihobot.cz/g/227735/b/3520234 ... já kupoval ještě v běžném prodeji za standardních 1300Kč, ale už jsem to vyzvedával v nějakém posledním knihkupectví, kde měli poslední kus skladem (a "cvakala mi prdelka hrůzou", aby ten poslední kus nebyl poškozenej :-)).

Ano, ADOX CMS 20 II má teoretické rozlišení v kinofilmu ekvivalentní k 500MPix snímači. Tento stejný materiál se dělá i ve svitku a v 4x5" - jen se to hůř shání - a dopočet k velikostem si může udělat každý sám :)

viz. "The film achieves grain free enlargements of up to 2,5 meters diagonally. This equals mathematical about 500 Megapixels.
36 Megapixel, which is today’s standard in high end digital cameras equals 7,2% of 500 Megapixel." zdroj https://www.adox.de/Photo/films/cms20ii-en/

Je tu super materiál, jen ta jeho senzitivita.... :/ ale je to logické vzhledem k technologii.

Mezi APS-C a FF neni moc zasadni rozdil, zvlast dokud se nejde do masiny jako Sony A7V se 60Mpix. Ale ta uz zase nema ty vyhody trochu vetsiho dynamickeho rozsahu a pouzitelne citlivosti. Vzdy je to neco za neco.

Mam M4/3 a APS-C, obcas beru do ruk kolegovy FF. APS-C je pekny balanc mezi tim, M4/3 je uzasne prenosny a i levny setak ma velice dobry obraz od kraje do kraje i bez cloneni, coz na Pentaxu prakticky neexistuje.

U FF je problem v tom, ze pokud uz jde clovek po tom vyssim rozliseni, rychle zjisti, ze to chce i ty top objektivy a razem v tom je zapadly za pul mice a jeste to porad neni ono, slusne objektivy jsou kravy a rozdil v praci s hloubkou ostrosti neni zas tak velky. Zacne pak vrtat hlavou, jestli uz neni lepsi nejake pekne GFX, kdyz uz utracet hodne. Protoze tam to jeste neni na doraz a ma to potencial.

No ale rozliseni s sebou vlaci naroky na procesovani, skladovani apod.

Vysledkem je, ze K3 uz beru do ruky malokdy a naprostou vetsinu veci fotim s 20Mpix EM5III, protoze ho muzu treba s 12-50 a 14-150 nosit temer vsude a existuji na to neskutecne objektivy jako 12-100/4.. a na opacne strane i levny 45/1.8 sehnatelny za 3k udela fotku od rohu do rohu plnou detailu s peknym bokehem a ten fotak bez cloneni na plnou diru nasazi fotky tak, ze lidi maji zaostrene presne oci. Coz je zase s Pentaxem a DSLR obecne temer neproveditelne kvuli primarni ostrici metode.

Film barevny 35mm spravne exponovany cerstvy a dobre naskenovany (nikoliv flatbedem) je nekde na urovni 14-15Mpix fotek co se detailu tyka. O fous vic se da vyzdimat ze specialnich technickych kopirovacich materialu. A to je vsechno. Digital je uz pres dekadu uplne jinde. A kdo rad cernobile, ma taky moznost s K3III Mono.

Stredoformat to posouva trochu dal, ale digitalni streforofmat to stejne zvalcoval.

Film uz je primarne o pocitu. Jako kdyz nekdo seka travicku srpem, protoze ho bavi ten proces, vune, spina apod..

Neřekl bych srpem, ale kosou. To já rád, je to takové víc přírodní než blbá sekačka, co beztak jen hutní půdu a likviduje v ní rozumný život :-).

Anyway já mám nějak v hlavně uloženo, že řada K3 už je spíš syntetická, že poslední, co mělo trochu charakter, byla asi řada K5. Možná proto tam už není tak fatální rozdíl oproti Oly, u kterého pak o to více můžou sílu ukázat ty skvělé objektivy ... proti kterých v dané době už Pentax neměl co postavit (ani ty přejmenované Tamrony).

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-v-soutezi-mestske-architektury-zabodoval-s-fotkou-kanalu-ziskal-poukaz-na-datum-30-unora-40512897

Toz tak :-)

Výborný článek, plný radosti z fotografování...

Osobně jsem prodal před cirka 10-ti lety veškeré své DSRL vybavení včetně objektivů etc a místo toho jsem pořídil fullframe kompakt Sony RX1R, verzi "I" a po pár letech ho vyměnil za verzi "II", nyní čekám, zda se letos Sony pochlapí s "III", dle "rumors".

Tenhle foťáček mně vrátil potěšení z fotografování. Dělám hlavně "street foto", prostě dokumentární focení různých akcí a rodinnou fotografii, a na to je skutečně výborné. Malé - vejde se to na opasek do "ledvinky" nebo do kapsy kabátu. Čidlo 42 MPx má nízký šum i při vysokém ISO, a pevný objektiv 35/2 je na moje účely "tak akorát". Místo zoomování chodím nebo dělám výřezy (při 42 MPx si to můžu dovolit, když výsledné foto tisknu stejně maximálně na A4, pokud vůbec, a tak mi stačí 8 MPx výsledný ořez). Nebudí to takovou pozornost jako velká zrcadlovka/bez­zrcadlovka a tak se lidé "nevyděsí" a chovají se o hodně přirozeněji, navíc to mám pořád při sobě bez tahání brašen a batohů...

Pokud jste tuhle pěknou hračku propásli, tak doporučuji. Nevýhoda je, že je to dost drahé (100 tisíc Kč), ale to je opravdu jediná nevýhoda.

Proto fotim a natacim na mobil a zrcadlovku jsem si nekoupil ani pred 17 lety, ani dneska a je mi to dost jedno, protoze mi jde o obsah a ne krasnou fotku.

Jde o to, že leckdy se i jako amatér setkáte s tím, že mobilem nejste schopni dodat "obsah", který chcete. A pokud ho chcete dodat (tatínku, vyfoť mne), musíte vyřešit, co s tím, pokud mobil selhává. A ona i ta 17 let stará zrcadlovka dokáže pomoct.

Škoda, že ten pentax ma (vraj) slabé ostrenie pri tele. Par krát ma zaujal(IBIS), reči o slabom AF ma odradili.